Rychlé auto, mladá milenka a neochota připustit si, že už nejsou nejmladší. Tak se krize středního věku typicky projevuje u mužů. Ostatně se tento pojem nejčastěji skloňuje právě v mužském rodě. Potýkají se s ní ale i ženy, nicméně u nich se obvykle projevuje jinak.

„V porovnání s časem před pandemií vzrostl v roce 2021 výskyt duševních onemocnění v ČR o 30 %. Oproti první vlně vzrostl u dospělých Čechů výskyt úzkostí dvakrát a výskyt deprese a rizika sebevraždy třikrát. Zejména ženy a mladí lidé pociťují zvýšení stresu, pocitů osamělosti a vzteku,“ říká psychiatr Polikliniky AGEL Ostrava MUDr. Stanislav Ostatník.

Pokud se rozhodnete prozkoumat malou část svého nevědomí (ostatně víc než malou část nejspíš zatím nikdo prozkoumat nedokázal), je to podobné, jako když se vydáte na dalekou cestu do neznámé země. Může se stát, že uvidíte nevídané rostliny, podivná zvířata a třeba i lidi, kteří jsou úplně jiní než vaši přátelé. A navíc budou mluvit jazykem, který se liší od toho vašeho…

Na otázku, jak nabídnout pomoc člověku, kterému někdo zemřel odpovídají Mgr. Sylvie Stretti, ředitelka a zakladatelka Poradny Vigvam a Mgr. Barbora Racková, terapeutka neziskové organizace Poradny Vigvam.

Možná jste taky zažili věty typu „Seber se, to bude dobrý“ nebo „Jsi moc chytrá na to, abys měla depku.“ Podobnými hláškami se lidé někdy snaží povzbudit své blízké v nelehkém období. Podle odborníků ale takové rady mohou dotyčného naopak ochromit.

Krizová linka důvěry nabízíme psychologickou pomoc lidem zasaženým včerejší událostí na jižní Moravě.

Dá se tato nemoc duše léčit a jak přistupovat k milované osobě, jež touto nemocí trpí? Poznejte trnitá úskalí našeho mozku a zjistěte, jak účinně bojovat vůči „infarktu duše“! Vážený psychiatr Radkin Honzák nám přiblíží své postřehy a zkušenosti založené na dlouholeté praxi v léčbě této nemoci a ukáže, proč terapie úzkostných poruch není pouze otázkou etiky, ale i kategorickým imperativem.

Odborníci došli k závěrům, že v důsledku pandemie každý třetí dospělý jedinec v podzimní vlně trpěl duševními problémy.

Smích je klíčem ke zdraví a úlevě od stresu! Smějeme se ještě dřív, než začneme mluvit, a tato schopnost nás provází celý život, ale většinou nevyužíváme její potenciál naplno. O tom, jaký účinek má smích na emoce, komunikaci či prevenci před stresem a syndromem vyhoření, poví známý psychiatr Karel Nešpor v pondělí 17. května v zajímavé online přednášce.

Syndrom vyhoření ohrožuje značnou část populace. A v této době především učitele. Jde o stav, kdy člověk ztratí motivaci se o cokoliv snažit. Lidé pak mají pocit marnosti, frustrace a ztráty motivace. Na fyzické úrovni se pak syndrom projevuje obdobně jako vyčerpání. Na otázky o syndromu vyhoření a vztahů mezi rodiči, učiteli a dětmi odpovídal ředitel Tvořivé školy Čeněk Rosecký.