Odpusťte svým rodičům

Zdá se, že úkolem nás dospělých je pátrat, a to za každou cenu, po tom, jak svým rodičům odpustit jejich nedokonalost. V některých rodinách bývají tyto nedokonalosti jen drobné a nevýznamné, v jiných značné, ale každý z nás se musí se zlem a utrpením vypořádávat ve vlastním životě, aniž by měl možnost svalit vinu na nějakého obětního beránka.

Vzdáme-li se výmluv na různá selhání rodičů, bude náš život mnohem bohatší; na základě výzvy, kterou nám adresuje svět, v němž hraje svou roli zlo a utrpení, budeme moci prožít zajímavý život skutečně dospělého člověka.

Ale pokud (v obecnějším pohledu) dovolíme společenským vědám svádět vinu za mytické výzvy lidského života na rodiče, setrváme v nedospělé společnosti a budeme muset trpět mnohými symptomy kultury, která není dost zralá na to, aby se vyrovnala se stinnými stránkami života.

Dalším ziskem naší schopnosti zbavit naše rodiče a další rodinné příslušníky odpovědnosti za náš osud je možnost vytvoření uspokojivého vzájemného vztahu, což není pro duši jistě zanedbatelná věc. Negativní a patologické uvažování o rodině nás vzdaluje od jejích ostatních členů a my tak přicházíme o příležitost obohatit jejich prostřednictvím svůj život.

Cesta k nim vede někdy přes odpuštění. Takto navázané spojení bývá v určitých situacích jen neurčité a volné, jindy je však velmi pevné a hluboce nás uspokojí. Rodina by si zajisté vedla lépe, kdybychom všichni skutečně dospěli a sami za sebe čelili věčným výzvám lidské existence a odpovědnost za svůj život vzali výhradně do svých rukou.

Svalováním viny za své archetypální utrpení na rodiče se ocitáme ve stojatých vodách ustrnulého, neměnného vzorce chování. S rodiči zůstáváme svázáni, nikoli však už kvůli závislosti, ale právě kvůli svalování viny. A přitom nás z tohoto statického stavu může vysvobodit i docela nenápadné směřování k vlastnímu způsobu žití.

Zdroj: Thomas Moore - Kniha o lásce a přátelství - nakladatelství Portál

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Zařazení na fórum: 

Komentáře (277)

  • Obrázek uživatele PV
    PV (anonym)

    budeš asi určovat, co k...Ale jdi ty,nikomu nic neurčuju.Klidě to tu rozjeď.

    Srp 29, 2013
  • Obrázek uživatele mv
    mv (anonym)

    Také myslím, že v dnešní době je normální, že se rodina od sebe vzdálí. Každý má své problémy jak přežít - práce, hypotéky,... a tak ,když někdo byl v dětství šikanovaný, asi nemá problém na rodiče zapomenout a řešit své problémy. Sice asi je to sobecké, ale chápu to. Někteří rodiče si soucit nezaslouží. Toto téma jsem tady zahlédla. Dnes jsem si vyposlechla příběh 55-leté kolegyně. Je stará panna jen kvůli tomu, aby mohla matce sloužit.

    Srp 30, 2013
  • Obrázek uživatele Zkopírováno z diskuse Sebevražda:
    Zkopírováno z d... (anonym)

    Také myslím, že v dnešní...moji rodiče celý život nadržovali a nadržují mojí sestře - péče o ni a její děti, finanční pomoc ba podporování i když tam je všeho dost. Když spolu s matkou tel. hovoříme tak jen poslouchám co "naši" tj.rodina ségry. Tak jen držím telefon a poslouchám. Měla jsem z toho deprese až do zde uvedeného tématu. Ale kašlu na to je už nezměním nemůžu jim přikázat aby mě a moji rodinu považovali taky za "naši". Ale když jsem naznačila ségře že na stáří rodičů bude muset splácet ona tak se diví a u mých rodičů jsem se dočkala tohoto "zklamala jsi nás". Rodiče si nevybíráme ale nejde jen bezmezně uplatňovat "cti otce svého a matku svou" tím nemyslím nectít je ano ctím je dali mi život ale odmítám jim a na jejich přání i rodině mojí sestry blbečka. Mám svoji rodinu a ta má a bude mít přednost.

    Zář 01, 2013
  • Obrázek uživatele pavel
    pavel (anonym)

    Nemá smysl,se zlobit na svoje rodiče.Platí totiž ,že jsme oběti obětí.Ano a také platí cti otce svého a matku svoji abys dlouho žil.Pravdu o sobě nalezneme teprve skrze lásku k rodičům a skrze lásku k sobě jsme schopni se se včím negativním srovnat.

    Zář 02, 2013
  • Obrázek uživatele Hm..
    Hm.. (anonym)

    Nemá smysl,se zlobit na...To jsou jen křesťanské bláboly.

    Zář 02, 2013
  • Obrázek uživatele pavel
    pavel (anonym)

    Hm,možná bláboly,ale ty bláboly mnoha lidem pomohly, zatímco ty dnešní metody,tedy podle mého názoru,zcela bezpečně vedou toliko k fyzickému a duševnímu úpadku,rozpadu až rozvrácení rodin,postupnému vymizení základních lidských hodnot.

    Zář 03, 2013
  • Obrázek uživatele pavel
    pavel (anonym)

    co dělat??Přečti si třeba knížku od Křivohlavého.

    Zář 03, 2013
  • Obrázek uživatele pavel
    pavel (anonym)

    modli se a pracuj!!

    Zář 03, 2013
  • Obrázek uživatele hm...
    hm... (anonym)

    Hm,možná bláboly,ale ty...Jestli je podle lidská hodnota, že někdo týrá děti, tak se svěř do rukou psychiatra.

    Zář 05, 2013
  • Obrázek uživatele Saskia
    Saskia (anonym)

    Miši - napsala jsi to...Ty nemáš komu co odpouštět, tobě by mělo být odpuštěno to, jak se chováš a zřejmě, doma řezali tě málo.

    Led 27, 2015
  • Obrázek uživatele Ich
    Ich (anonym)

    A to já zase ne. NEodpouštím svým rodičům to, jak mě bezdůvodně týrali fyzicky i psychicky, to, že jsem se tolik snažila, aby mě měli alespoň trošku rádi a nedočkala jsem se. Místo toho jsem pro ně byla jenom debil, kráva, zmije jedovatá proklatá (oblíbená průpovídka mojí mámy, kterou převzala z Mrazíka) a tak dále. Že ať se mi povedlo cokoliv pěkného, byl to pro ně terč posměchu a jízlivosti. Že mě nikdy nepodrželi v těžkých chvílích a spíš mě tlačili ještě víc dolů, že další 2 mladší sestry si lásku zasloužily...čím, nevím, asi tím pomlouváním, nevděkem, špatným prospěchem...netuším. Neodpouštím a nezapomínám. Už proto nezapomínám, abych si připomínala, jak jsem trpěla já a jak nechci, aby někdy musely trpět moje 2 dcery. Teď, teď ještě rodiče žijí, jsou plni síly a žijí si v tom svém malinkém úzkoprsém a sobeckém světě, kam nikdo nesmí, protože všichni jsou blbci a oni jsou asi něco extra. Ale přijde den, kdy se ve svém osamělém malém světě, kde nikomu nepřejí nic dobrého, budou cítit opravdu sami- se mnou ať nepočítají. UŽ NE!

    Led 27, 2015
  • Obrázek uživatele Ich
    Ich (anonym)

    Rozumím ti a je dobře, že...Jé, díky za komentář a podporu. Spíš jsem čekala, že nějací sluníšššššššškáři mi tu budou lát, jak si zadělávám na rakovinu a že tudy cesta nevede :-) (No, on ještě možná někdo naběhne). Já rodiče odstřihla před 11 lety. Prostě veškeré snahy vyjít s nimi dobře a mít pěkný vztah nevedly nikam, jen je to ponoukalo k tomu mi ještě víc a víc ubližovat. Od té doby je ze mne poměrně úspěšný člověk. Já se zase zbavila neustálé podrážděnosti, depresí, nervozity a pocitu, že jsem nejhorší na světě a naprostá nula a nic. A máš pravdu, konečně je člověk šťastný, má klid a je spoko a žije si podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Ať se ti daří.

    Led 27, 2015
  • Obrázek uživatele Ivan
    Ivan (anonym)

    mám také potíž s rodiči.Pokud bych byl jen materialista,tak bych se také jen snažil zbavit se jich,ale protože člověk je karmicky s rodiči a partnery tak neuvěřitelně svázán,vybírá si je,a neustále jsou spojováni.Můj bratr je k ničemu,bohužel to tak je.Kope okolo sebe,a ačkoliv jsem mu odpustil,není schopen rodičům nějak pomáhat,ale jen je využívá.Já jezdím desítky kilometrů,abych jim pomohl,nakoupil atd. a on je v místě a neschopen...Musíme to vyřešit v sobě,energetickou formou,a splatit tzv.dědičný dluh.a pomáhat,dokud to jde.

    Led 27, 2015
  • Obrázek uživatele Doufejme,
    Doufejme, (anonym)

    že jednou naše děti odpustí nám

    Led 27, 2015
  • Obrázek uživatele jen jestli to není jinak
    jen jestli to n... (anonym)

    mám také potíž s...Karmický dluh. Ovšem pokud to není tak, že se máme konečně po tolika životech s nimi a připoutanostech konečně odpoutat.

    Led 27, 2015
  • Obrázek uživatele chichi
    chichi (anonym)

    že jednou naše děti...On je trochu rozdíl mezi tím, pokud dítěti rodič úmyslně ubližuje a trýzní nebo ho vede a usměrňuje. A nakonec sem přijde zase nějakej rozumbrada a začne psát plky, něco zase ve smyslu: odpusťte hlavně sami sobě. Takové ty pseudofilosofické kecy o ničem a rady, které ve skutečnosti toho člověka ještě více položí.

    Led 27, 2015
  • Obrázek uživatele držím palce
    držím palce (anonym)

    Jé, díky za komentář a...psal jsem tu před x-lety a náhodou teď tuto diskuzi objevil. A zjistil jsem, že na mě taky byla sprostá reakce, že jsem byl málo řezaný. :-)

    Led 27, 2015
  • Obrázek uživatele Adam
    Adam (anonym)

    K tomu odpusteni.Kdyz zivite hvev, byt opravneny v sobe, ublizujete sobe.Proto je dobre odpustit, tim odlozite pomyslne bremeno ze svych zad a ulevi se vam.Jine je to se smirenim se.

    Led 31, 2015
  • Obrázek uživatele kecy v kleci
    kecy v kleci (anonym)

    K tomu odpusteni.Kdyz zivite...Nikdo ho živit nemusí. Prostě na některé věci zapomenout nelze. Takové to tzv. odpuštění, falešné rádobyodpuštění a kecy, to je nanic. Pak to bouchne jinde. Přes něco zkrátka nejede vlak.

    Led 31, 2015
  • Obrázek uživatele Adam
    Adam (anonym)

    Nerozumime si .Odpusteni je predvsim pro vas.Smireni se je pro druheho.Nikdo vas nemuze nutit abyste se pratelil s clovekem, ktery se k vam zachoval spatne.Je to i o urcite katarzi....

    Led 31, 2015
  • Obrázek uživatele chichi
    chichi (anonym)

    Nerozumime si .Odpusteni je...Odpouštět nechci a jsem tak happy.

    Led 31, 2015
  • Obrázek uživatele ne
    ne (anonym)

    Odpouštět nechci a jsem tak...nejsi. Pořád tě to trápí

    Led 31, 2015
  • Obrázek uživatele to je
    to je (anonym)

    nejsi. Pořád tě to trápíptákovina na entou

    Led 31, 2015
  • Obrázek uživatele A ano
    A ano (anonym)

    Odpustila jsem odpouštění se od nich nikdy nedočkám protože oni my nemají ve směs co odpouštět a když jim jejich křivdy dopouštím nikdy už s nima nenavážu kontak natož vztah.Je to tak nejlepší.Nejvíc my ublížili lidé kteři my byli nejblíže.A budou to dělat stále protože zjistili že jim to dělá dobře.Lidé už jsou takový.Násilní maji agresivní sklony a budou mít.To je lidská RASA musíš někoho PONIŽit a překročit abys sám mohl jít dál.

    Kvě 23, 2017
  • Obrázek uživatele já
    já (anonym)

    Neodpustím, nezapomenu a je mi dobře i přesto.

    Kvě 23, 2017
  • Obrázek uživatele M
    M (anonym)

    Odpustit jde, ale nejde zapomenout....

    Kvě 23, 2017
  • Obrázek uživatele I
    I (anonym)

    Nikdy nedokážu odpustit mámě! To snad nemohla být ani ženská? Starší bratr byl pro ní miláček a já jenom parchant který ji zkazil karieru. Celý život mě to předhazovala a odstrkovala mě. S bratrem se mazlila a já když jsem se chtěl taky aspoň jako malej přitulit tak mě vždy tak důrazně odstrčila, že jsem si jednou dokonce rozbil hlavu o šicí stroj a ani mě to neošetřila a já jako malej kluk chodil s krvácející hlavou. Tak bezcitnou bestii jsem v životě již nepotkal.Doufám, že se ještě dnes smaží za to vše v pekle!

    Kvě 23, 2017

Stránky

Přidat komentář

Reklama

Reklama