Reklama

schizofrenie!

Petr (St, 7. 4. 2004 - 15:04)

Mila Lenko. Podle toho co tvrdi tvuj takzvany lecitel o schizofrenini (udajne vice dusi v jedne hlave) je to idiot podvodnik a sarlatan, uz jen proto, ze pravy lecitel lidem pomaha zdarma a to co ti tvrdi o schizophrenii sebral z nejakeho spatneho a lacineho filmu ve kterem autor dopsal pro zpestreni postavu blazna. Vim o cem mluvim, protoze s touto chorobou ziju nejmene ctyri roky.Taky k tomu poslednimu prispevku mladence jez zije s rozvedenou pritelkyni, zminujeje se o rozstepeni osobnosti. To taky neexistuje. Existuji zridkave pripady tzv mnohocetne osobnosti, coz je neco zcela jineho nez schizofrenie a vyskytuje se tak zridka (jednotky pripadu za stoleti), ze se o nich doctete jen v historicke literature. Vsem co se chteji k teto chorobe vyjadrovat doporucuji, aby si precetli alespon laickou literaturu k teto chorobe urcenou pro pacienty a jejich rodiny a nesirili tady bludy o rozdvojenych osobnostech.Jinak preji vsem kteri s touto nemoci ziji a jejich rodinam, aby se jejich stav zlepsil alespon tak jako ten muj.-p-

Libor (St, 7. 4. 2004 - 07:04)

Život je velmi barvitý.Nechci se zde rozepisovat o svých minulých zkušenostech a zážitcích ,ale o současnosti.Už druhým rokem žuji s přítelkyní,která se už čtyři roky od rozvodu léčí se svými psychickými problémy.Podle mne nemá žádné symptomy schizofrenie,bludy,sluchové ani zrakové halucinace,rozdvojení osobnosti,agresivitu,podivné chování,strnulé držení těla atd.Nemá sebevražedné sklonyMá jen slabé deprese,skleslou náladu,kterou mívám někdy i já.Hodně se podceňuje,nevěří si,že to či ono zvládne.Přesto zvládá většinu činností všedního dne.Občas pozoruji,že je tošku hypochondr.Psychiatr ji léčil na schizofrenii lékem Risperdal.Lehké změny nálad přesto přetrvávaly,ale ztratila úsměv,emoce.Úplně vyhasla.Naléhal jsem na ni a lék vysadila.Prožili jsme spolu nádherného půl roku,ale pak se deprese vrátily.Změnila psychiatra,ten nasadil Leponex a stav se zase po třech,čtyřech týdnech stabilizoval a ona se vrátila do svého psychicky velmi náročného zaměstnání.Po dalším půl roce je to tu znovu,přestože Leponex v nejmenší dávce užívala stále a poctivě.Nový psychiatr ji lék změnil opět předepsal Risperdal na schizofrenii.Jsem přesvědčený,že moje dívka schizofrenií netrpí a že by jí stačily slabší léky ,nějaká antidepresiva,která by užívala dlouhodobě.Hodně o schizofrenii a psychických problémech čtu,probírám se léky a životními zkušenostmi přispivatelů do diskuze.Co mám dělat?Mám nechat svou milou dívku pod silnými léky?Uvažuji zažalovat psychiatra pro špatnou diagnózu,ale všichni doktoři táhnou za jeden provaz a schizofrenie se dá tak těžko zjistit.Sám už mám z toho všeho zvýšený tlak a slabou neurózu.Vlastně jsme všichni lidé tak nějak nemocní,jen někteří znás se s tím porvou a někteří se léčí.Poradíte mi někdo prosím,jak mám postupovat proti neopodstatněnému tzv.škatulkování.Má napsáno v kartě,že se léčila na schizofrenii,tak se nový psychiatr ani neobtěžoval zjistit,jestli se náhodou někdo nespletl.Plánujeme rodinu,ale s Risperdalem,Leponexem to nesmíme.Má 35 let a život před sebou!!!

lenka (Út, 6. 4. 2004 - 22:04)

Ahoj Vladko,diky za tvoji odpoved,napsala jsem ti velmi dlouhy e-meil,ale mam nejakou zavadu v outlocku,takze mi to nejde odeslat a jeste se mi to uplne ztratilo.Napis mi ale na moji aresu "bedrunkam"seznam.cz"a ja ti to odeslu obratem,tak to jde.Diky moc a tesim se na odpoved,pa Lenka:-)

Vlaďka (Út, 6. 4. 2004 - 18:04)

Milá Lenko,ráda ti dám na sebe kontakt,protože jsme na tom se svými syny asi opravdu stejně.I mě to stále trápí i když vím,že s tím nic nenadělám.A znám pocit,kdy si o tom chceš s někým popovídat a poradit se.Normálním lidem se o tom těžko říká,protože to nepochopí.Ze začátku jsem chodila i na sezení s lidmi,kteří mají někoho s touto nemocí v rodině.Dost to mně i mému manželovi pomohlo ujasnit si o čem nemoc je a jak se k těmto lidem chovat.Můj e-mail je felixie"centum.czBudu ráda,když se mi ozveš.Možná ti i poradím,protože můj syn se s nemocí potýká už 4 roky,ale předcházelo tomu období už od vojny,kdy jsme nevěděli co se s ním děje.Podrobnosti si můžeme napsat meilem.Těším se na odpověď.Pa Vlaďka

lenka (Út, 6. 4. 2004 - 01:04)

mila vladko,rada bych se s tebou zkontaktovala,protoze jsme na tom zrejme stejne.Taky mam syna,ma 18let a projevila se u nej schizofrenie,zatim je to v zacatku,uziva leky,jeho stav se trochu zlepsil,ale vyrazne ho to spolecensky omezuje.Take zrejme tuto chorobu zdedil,protoze ji trpela matka meho otce.Jsem z toho hodne nestastna a nevim s kym si mam o tom promluvit,protoze takzvane "normalni" lide to nepochopi.

Vlaďka (Po, 5. 4. 2004 - 18:04)

Ahoj Lenko,nechci odsuzovat všechny léčitele,sama s nimi mám celkem dobré zkušenosti,ale u schizofrenie tomu nevěřím.Je to nemoc dědičná a daná nám do vínku geneticky,tak jako jiné nemoci.Po prostudování spousty materiálů nevěřím,že by je něco úplně uzdravilo,ale dnešní léky dokáží stav alespoň kompenzovat.Samozřejmě u někoho lépe u jiného hůře,jako i u ostatních nemocí.My se snažíme mít doma pohodové prostředí, protože i to je pro tyto nemocné určitě důležité.Není to vždy jednoduché,ale to určitě znáte každý,kdo s těmito nemocnými žijete.A jak se daří mamince.už je na tom lépe?Čauky

Lenka (Po, 5. 4. 2004 - 15:04)

tak je pravda ze treba jen je dobrej psycholog ale at je to tak nebo tak hlavní je ze jsem pocítila zlepšení abez prášků a bere si jenom 270 za hodinu a nikdy presně za hodku neskončí a cena zůstává.

Irena (Ne, 4. 4. 2004 - 21:04)

promin, nechci snizovat tveho lecitele, ale jsi si jista, ze z tebe jen netaha penize???

Lenka (Ne, 4. 4. 2004 - 20:04)

Ahojky Vladko,co to vlastně rekla ta léčitelka na stav tvého syna? Celkem by me to zajímalo ponevadž ten muj léčitel mi uz celkem pomohl tak nemohu tvrdit ze to jsou vsici jen šarlatáni i když vetšina asi ano:-( rikal ze tato nemoc je zduchovního hlediska vlastně více duší přivtělěných to té osoby a že je tu moznost je tzv. vymítit:-) zatím pacek :-)

Vlaďka (So, 3. 4. 2004 - 18:04)

Milá Lenko,to s tvojí maminkou je mi líto a v nemocnici jí určitě pomohou.Bohužel i tyto stavy u této nemoci jsou,ale většinou se dostaví,když pacient nebere pravidelně léky.Já svého syna musím každý den kontrolovat,aby je užíval.Naštěstí s tím nejsou problémy a užívá je R a V.Když mu je lékař snížil na 1 denně jeho stav se zhoršil.Trvalo asi 14 dní než se to opět zlepšilo.U léčitelky jsme už také byli,ale ta z nás tahala jen peníze a k ničemu to nebylo.Jsem zdravotní sestra a četla jsem spoustu článků a myslím,že úplné vyléčení současná medicína zatím neumí.Porucha je v mozku a přenosu informací,které nedovedou tito lidé zpracovat.Múj syn zdědil tuto nemoc po dědovi,který onemocněl až po narození dětí.Nikdy mě nenapadlo,že to některé z vnoučat dostane a už vůbec ne,že to bude zrovna moje dítě.Vyrovnávám se s tím stále,protože jinak je to moc pěkný kluk.Ale pak si zase říkám,že jsou na tom lidé i hůře a on je mimo té hlavy zdravý.Přeji ti hodně sil s tvojí maminkou a budu ráda,když mi zase napíšeš. Vlaďka

Lenka (Pá, 2. 4. 2004 - 19:04)

Milá Vladko,psala jsem predposlední příspěvek o mé mamce schyzofrenicce minulej tyden byla prevezena do léčebny její stav se natolik zhorsil ze chtela spáchat sevrazdu ale jestli ti muzu trosku poradit zkus se svym synem treba zajít k léčitelovy je tu naká možnost pomoci z touto nemocí ale pozor na šarlatány!

Vlaďka (Čt, 1. 4. 2004 - 18:04)

Dobrý den,také mám syna s touto nemocí a je to někdy opravdu těžké i když po užívání Risperdalu je jeho stav stabilizovaný.Občasné výkyvy nálad jsme se už naučili tolerovat,protože to k této nemoci patří.Chodil 2,5 roku s dívkou,která to bohužel nevydržela.I tak jsem vděčná,že tento vztah byl,protože mu hodně pomohl.Nyní je nejhorší,že s ztratil i kamarády a nemá s kým jít do kina a za zábavou.Trápí mě,že se nedokáže ničím zabavi.Naštěstí chodí na zkrácený úvazek do zaměstnání a přijde tak trochu mezi lidi.Je i těžké mluvit o této nemoci s nezasvěcenými lidmi,kteří si myslí,že jsou to blázni.Je opravdu hodně těžké se s tím vším vyrovnat a jsem ráda,že o tom mohu takto napsat lidem,kteří to dokáží pochopit.Přeji všem hodně zdraví.

webmaster (Út, 16. 3. 2004 - 17:03)

Předmět: schizofrenie Autor: Petr Svoboda Datum: 14.3. 2004 23:04:56 Trpim touto nemoci, co vy,jake mate zkusenosti ? Předmět: schizofrenie Autor: lenka Datum: 14.3. 2004 23:09:59 ahoj,mam 18ti-leteho syna,u ktereho se pravdepodobne taky rozviji tato choroba,dostal na to leky "Risperdal"1mg denne,a vypada to ze se jeho stav konecne trochu zlepsil a co ty?

Lenka (Ne, 22. 2. 2004 - 20:02)

Píšu vám ponevadž moje máma celej zivot touto nemocí trpí je to moc težké dlouho jsem tomu nerozumela byly pro mě zlou matkou která mě dost byla a měla nepochopitelné chování ale ted jsem to uz snad pochopila je proste nemocná a ta nemoc dělá člověka zlýho proti jeho vůly a tak to ten druhej holt musí spolknout pockat az se uklidní hladina hnevu a prijde zase ta milující i kdyz velmi utrapená osoba která potřebuje oporu a mít se na nekoho spolehnout a já se budu snažit do posledního dne jejího života.Tak ted jsem si vylila srdíčko místo odpovědi na to ocem je schyzofrenie já bych rekla ze je to moc smutné onemocnění a ze ten clověk je nevinen proste holt dispozice nebo osud nebo proste jen smůla ale kdyz uz to tady je nemá cenu to odsuzovat ale pomáhat ponevadž moc se stydím zato jak dlouho mi to trvalo nez jsem to pochopila a vlastní mátce více nepomohla. jinak vsem kdo mají podobný osud držím palce!

Petr (Ne, 8. 2. 2004 - 16:02)

Dobry den.Nevím co přesně máte na mysli depersonalizací a derealizací, ale myslím si,že to není ten správný pojem. Z mé vlastní praxe to vypadá asi takto. Po onemocnění vás nejprve izolují cca 2 až tři měsíce v léčebně, což samo o sobě člověk těžko stráví následuje více nebo méně úkol připustit si existenci duševní choroby. Po návratu z léčebny jste pro celé své okolí odepsaný popřípadě nebezpečný cvok (další stupeň izolace) potom vás vyhodí z práce pod záminkou, že na ní nemůžete při své chorobě stačit, následně se k vám otočí vlastní žena zády a rozvede se s váma a omezí vám přístup k dětem.Pak porozumíte nemoci a příběhům stejně postižených jedinců a zůstanete sám sice se zkušeností a obzorem rozšířeným daleko za hranice těczh primitivních takzvaných "zdravých a nebo normálních lidí" nicméně odsouzen k samotě. I když změníte prostředí dříve nebo později nějaký dobrák vynese na světlo informaci o vašem zdravotním záznamu a celé se to opakuje. Nazýváte li toto příkoří depersonalizací a derealizací pak jí nutně lidé stižení touto chorobou trpí. Holt cena za to že máme IQ průměrně o 50 vyší než tzv zdravý "normální" průměr.-Petr-

Eva (St, 7. 1. 2004 - 13:01)

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, trpí lidé se schizofrenií také derealizačním a depersonalizačním syndromem? Děkuji a přeji všem hodně zdraví a štěstí

Petr (Po, 29. 12. 2003 - 02:12)

Vypadá to, že schizofrenie je vyléčitelná. Alespoň já už třetí rok od druhé ataky nemoci funguju docela normálně. Nedávno jsemviděl film čistá duše a musím uznst, že jsem se v něm docela viděl a taky jsem si uvědomil, že my schizofrenici máme život podstatně bohatší, než "zdraví" jedinci. Problém je pouze to neustálé zkoumání, zda daná situace je natolik pravděpodobná aby byla skutečná, anebo je výskyt situace nepravděpodobný a jedná se asi o halucinaci. Petr

L (St, 26. 11. 2003 - 21:11)

Tak to určitě schizofrenie není, alespoň ne ve všech případech. Já mám středně těžkou depresi s mírnou sociální fobií. Když je mi zle, nemám energii někam vylézt a někde ve společnosti se ztrapnit nebo dokonce zkolabovat. Ale sednout si k PC ještě sílu mám. Mně PC naopak pomáhá udržet kontakt s realným světem v případě, že nejsem pro nemoc schopna někam jít. Ve společnosti mluví lidé moc rychle, člověk v depresi je nestíhá vnímat, natož pohotově reagovat. Tady si všechno v klidu přečtu a rozmyslím, jestli budu reagovat, na co a jak. A nemáte blbý pocit, že si vás třeba někdo upřeně prohlíží a posuzuje vás, což mně v případě zhoršeného stavu dost vadí, a blokuje mě to v komunikaci.A ještě to má jednu výhodu. Za krátkou chvíli se dozvím o mnoha zajímavých problémech, osudech, lidech. Když vyjdete na ulici, i když je vám dobře, tak potkáváte cizí lidi, o kterých nic nevíte a oni nic o vás. Chodci na chodníku nebo čekající na zastávce si určitě nezačnou navzájem vyprávět o tom, že mají zvýšenou hladinu cukru, TK, depresi, schizofrenii nebo jiný problém, buď se bezmyšlenkovitě míjejí, nanejvýš prohodí pár společenských frází, pokud se znají. Stejně když přijdete do společnosti neznámých lidí, musíte se většinou složitě seznamovat a ani po seznámení jim nezačnete ani oni vám vykládat, že trpíte na deprese, ale stále se držíte v té konverzační rovině. Tohle mě ovšem nebaví, ať už je mi dobře nebo špatně. Proč bych měla pindat nějaké nicneříkající společenské fráze s cizími lidmi a hrát nějaké divadlo. Mně přijde spíš ta společenská konverzace jako virtuální realita, než když si lidi internetem vyměňují zajímavé postřehy. Samozřejmě, když se sejde několik dobrých přátel u vína a povídají si, tak to je zas o něčem jiném.

alda (Út, 25. 11. 2003 - 13:11)

Kdo nezažil neuvěří !!!Kdo zažil nezapomene !!!-al-

Petr (Po, 13. 10. 2003 - 13:10)

Ano zajímý názor.Já mám taky tendenci utíkat od společnosti s tím ,že si zapnu doma Pc. Ale myslim ,že je to způsobeno dobou a možnostmi ,které jsou nám dány.Ty kteří na tom třeba nejsou finančně dobře a chtějí se bavit si sednou k počítači.

Reklama

Přidat komentář