Reklama

Postinterrupční syndrom: mýtus nebo realita?

Na stránkách různých internetových serverů (a rovněž i zde) naleznete diskuze, v nichž se ženy svěřují se svými tíživými pocity po podstoupené interrupci. Řada lékařů ale existenci postinterrupčního syndromu odmítá.

Postabortivní syndrom (PAS) označuje obtíže, které se u části žen dostavují pro prodělaném potratu. Je-li vyvolán uměle,  užívá se též pojem postinterrupční syndrom. 

Řada odborných autorit popírá existenci PAS a odvolávají se přitom v  prvé řadě  k výsledkům rozsáhlého celonárodního výzkumu, k nimž došla komise amerického Kongresu, vytvořená z podnětu prezidenta Reagana, známého odpůrce liberálního interrupčního zákona. Zpráva komise byla zveřejněna 16. března 1989 a sděluje, že umělý potrat “většině žen, které tuto proceduru podstupují, nepřináší psychologické riziko.“  

Podobně hovoří Exhale, který vytvořil v r. 2002 první postabortivní  linku, která není postavena na žádném politickém ani náboženském základě. V prvních sedmi letech operací přijali více než 18 000 telefonátů: „Dvě dekády  přezkoumávání  - od výzkumů Reaganovy komise až ke studii publikované v r. 2009 na Harvardu ukázaly, že potrat sám o sobě má zřídkakdy   vážné negativní následky na duševní zdraví.“

Reklama

Argumenty proti PAS

Uvedené informace a stanoviska pocházejí z americké organizace Planned Parenthood, která zastává liberální přístup k interrupcím.

„...antipotratářské skupiny si vymyslely tzv. PAS, aby udělaly potrat nelegální a nebezpečný... jejich studie jsou velmi narušené, například se dotazují pouze žen, které po potratu přiznávají emocionální problémy. Nedotazují se žen, které mají potrat v prvním trimestru - téměř 90 procent všech potratů probíhá během prvního trimestru těhotenství. ... Takzvaný postabortivní syndrom není jako psychologická diagnóza uznán American Psychiatric Association...“

Nicméně i Planned Parenthood přiznává, že

„Studie ukazují, že  zatímco závažné emocionální narušení po potratu je velmi vzácné, vyskytuje se s větší pravděpodobností u žen, které:

-          prodlévají s podstoupením potratu

-          mají lékařské nebo genetické důvody ukončit chtěné těhotenství

-          mají závažnou předcházející nebo průvodní psychiatrickou chorobu 

-          prožívají konflikt ohledně potratu.“

Proto by ženy měly pečlivě zvážit své možnosti před podstoupením potratu.“

Argumenty pro life organizací

Naprostá většina organizací „obhájců života“  zdůrazňuje, že milióny žen zakouší PAS. Anonymní autorka píše: „Zatímco lékařská komunita může zpochybňovat jeho platnost, jako dřívější obhájkyně svobodné volby mohu potvrdit, že se jedná o skutečnost. Sotva máte počáteční slzy zoufalství z emoční ztráty a fyzickou bolest za sebou,  vaše rozhodnutí 

 ukončit život vás začne strašit. Byl to chlapec? Děvče? Kolik let by dnes měl(a)? Kdyby jen... Otázka za otázkou, vzpomínka za vzpomínkou vás přivádějí k hlubšímu zoufalství.“

- Oběti postabortivního syndromu jej často popírají kvůli vině a depresi, která je s interrupcí spojena. Proto je velmi obtížné jej zdokumentovat.

- Milióny žen zakusilo pro prodělaném potratu morální dilema, kterému nemohou uniknout. PAS může ovlivnit muže stejně jako ženy. Muži mohou také zakoušet jeho symptomy léta po potratu.

- Vědomí, že Stvořitel vesmíru odpouští, když ho o to požádáme, nám pomůže  odpustit sobě samým. I když budetee  občas stále zakoušet smutek pro ztrátu svého dítěte, můžete si být jisti, že ho opět uvidíte!“

„Rama International“ uvádí ve svém článku o PAS: „ PAS je formou posttraumatické stresové poruchy (PTSP). Proces, během kterého se z potratu stává volba, prožití samotného zákroku a život se smutkem, bolestí a lítostí je zcela jistě ve svém nejhlubším jádru traumatický. Tak jako u každého traumatu, i zde se jedinec  často snaží zlý zážitek  „zapomenout“ a popřít nebo ignorovat bolest, kterou vyvolává. Mnozí svůj zármutek prostě nevztahují ke zkušenosti potratu. Nicméně v jistém okamžiku  vzpomínky vystoupí na povrch a pravdu o ztrátě již nelze popírat. V těchto chvílích se bolest postabortivního syndromu objevuje v srdcích miliónů životů.“

Symptomy PAS

Ve své knize „Help for the Post-Abortive Woman“ uvádějí autoři symptomy PAS. „Pokud na sobě rozpoznáte  více než dva z těchto symptomů, je možné, že prožíváte  postabortivní symptom:

- Vina

- úzkost

- psychologické „ochromení“

(Měla jsem návaly paniky. A z těch návalů stále se snižující sebevědomí. Například jsem stála před obchodem a potřebovala jsem nakoupit a prostě jsem nemohla jít dovnitř.)

- deprese a myšlenky na sebevraždu

(Také jsem měla deprese a z toho myšlenky na sebevraždu. Asi jednou nebo dvakrát mě od toho dělilo opravdu jen pár okamžiků.)

- Výroční syndrom:  rozšíření symptomů v době okolo potratu a/nebo předpokládaného data narození.

„Dneska mě to zmohlo. Touhle dobou by se M. narodila.“

- znovuprožívání potratů prostřednictvím flashbacků

- touhu co nejrychleji znovu počít.

- znepokojení nad tím, zdali je žena  stále ještě plodná a schopná úspěšného těhotenství.

- neschopnost vytvořit pouto se současnými  a / nebo budoucími dětmi.

- vina z přežití

- poruchy v jídle

(Měla jsem i fyzické obtíže. Bolel mě žaludek, stal se ze mě bezmála hypochondr, měla jsem kolísavý tlak, vlivem stresu a toho všeho jsem přibrala deset kilo.)

- Zneužívání alkoholu nebo drog

- sebetrestající nebo sebeponižující chování

- krátká psychotická epizoda trvající až dva týdny.

(Často jsem měla..jak to říci.. nekontrolované emoce. Smích, pláč, vztek.. Nemohla jsem to moc ovládat. Na špatné zprávy jsem reagovala pomalu smíchem, když byla nějaká šťastná chvíle, plakala jsem.)

   
   
   
   

(Texty v závorce obsahují autentické pocity mladé ženy po interrupci. Výpovědi uveřejňujeme s jejím souhlasem. Stránky s celým jejím příběhem a diskuzí  naleznete  na: http://www.odpusteni.estranky.cz)

Poradny:

  • Poradna pro ženy v tísni - tel. 800 108 000
  • Linka důvěry - tel. 222 580 697
  • Modrá linka důvěry - 549 241 010
  • internetová poradna - help@modralin­ka.cz
  • Afterabortion.com

Reklama

Komentáře

Dominika (Po, 9. 8. 2010 - 23:08)
Ano, tenhle pokus o...Lili, i můj manžel Vás obdivuje, když jsem mu říkala, kolik dětí vychováváte. Smekáme... Nedivím se, že se setkáváš s nepochopením To totiž i my se 3 dětmi někdy narazíme na údiv, jak to zvládáme atd. a že máme děti docela rychle po sobě. Takže Vám moc fandíme!

Dominika (Po, 9. 8. 2010 - 23:08)
Lili, i můj manžel Vás...Heleno, mohu se zeptat...Ty už jsi byla na interrupci?
Helena (Po, 9. 8. 2010 - 23:08)
Heleno, mohu se zeptat...Ty...Ano, zatím jedenkrát.
Dominika (Po, 9. 8. 2010 - 23:08)
Ano, zatím jedenkrát.To mi je líto, možná proto se teď chováš takhle nenávistně. Je to vlastně taky postabortivní syndrom,vyjádřený nenávistí k počatým dětem. Může to být varováním pro ženy, které o potratu uvažují.
Helena (Po, 9. 8. 2010 - 23:08)
To těžko, protože takhle nějak se chovám už asi od jedenácti lety, tzn. šest let před interrrupcí... v tvojí teorii něco nehraje.

Vlastně už když jsem si jako desetiletá četla Bravo a nějaká holka se ptala co má dělat když je těhotná a doktor jí radil různé možnosti, tak jsem si myslela "Co je to za píčoviny? Tak je snad jasný, že když je v šestnácti těhotná, tak jde na potrat, ne? Snad neexistuje holka tak blbá, aby si v šestnácti pokurvila postavu dítětem?"

Jediné co se mění je moje úroveň informovanosti např. o technikách provádění potratu, embryonálním vývoji, statistikách v jednotlivých zemích...

Vztah k počatým "dětem" zůstává stále stejný.
Dominika (Út, 10. 8. 2010 - 00:08)
To těžko, protože takhle...Děkuji Ti za otevřenost. Takže poučení pro Vás milé děti a náctiletí. Vemte si příklad z tety Heleny a nečtěte časopis Bravo! Čtěte raději Čtyřlístek, ten vám nezkazí srdce a duši. Dobrou noc.
Helena (Út, 10. 8. 2010 - 00:08)
Děkuji Ti za otevřenost....Čtyřlístek jsem četla taky, dokonce jsem měla doma téměř všechny Čtyřlístky speciál.

A tenhle názor na potraty jsem měla vytříbený už předtím, než jsem Bravo našla... vždyť jsem jen žasla, co je to za debilní časák, když v něm šestnáctileté holce navrhují, aby místo na potrat donosila a dala k adopci.

Takže smůla smůlička, prostě budeš muset uznat, že moje láska k bezdětnosti a tím pádem i k potratům jakožto formě její ochrany je vrozená.
Dominika (Út, 10. 8. 2010 - 00:08)
Čtyřlístek jsem četla...No vidíš, jak si hezky povídáme o Čtyřlístku :-) Nemáš náhodou také pocity nenávisti sama k sobě, vzpomeneš-li na svůj embryonální vývoj? Nebo jsi tuto ponižující fázi přeskočila? Heleno, nevím odkud pramení Tvůj "vztah" k dětem, ale nějakou příčinu mít musí. Všechno má nějakou příčinu, ale taky důsledek. A pravda je, že co kolem sebe kdo šíří, to se mu vrátí. Je mi jasné, že už Ti to taky napsalo x lidí, tak já budu další.
Lili (Út, 10. 8. 2010 - 01:08)
Dominika

Lili, i můj manžel Vás...

No, taky jsem ještě vzhůru. Domininiko, je to pravda, málokdo má pro nás pochopení a většinou se dívají úkosem. Já občas slyším co nemám, tak pokud jdu nakoupit, tak slyším, jak si šeptají, že už jsem zas namr... Víš, my jsme asi výjimka, tedy my dvě a určitě ještě další, ale dost lidí je dneska zlých a dští kolem sebe jed a síru. Já mám při slovu potrat pomalu kopřivku. Pokud to některá nemusí udělat třeba ze zdravotních nebo ekonomických důvodů, nechápu to. Pak je to sobectví. Ty děti si nepodaly žádost, že chtějí přijít na svět a já, když si vzpomenu na své dětství, které bylo nepřetržitý horor až do mých vysokoškolských studií, tak mám pocit, že moje matka nejspíš chtěla jít na potrat, podle toho jak se ke mně chovala, ale z nějakého důvodu nemohla. Je to náročné mít tolik dětí, ale je to moc hezké. Ty starší se už starají o mladší, mají povinnosti už, ale samozřejmě přiměřené věku. My s manželem děláme práci doma, já teď míň, takže mi dost pomáhá, a protože jeho rodiče bydlí s námi, pomáhají i oni. Sice nad množstvím našich dětí kroutí hlavou, ale milují je. Všechny jsou v pořádku, jen naše Laduška nám dělá starosti, ještě teď v pěti se počůrává, ale doktorka nás zatím nikam neposlala. Takže má ještě plínky v noci a bohužel i ve dne.
Jinak pokud jde o množství dětí, tohle určitě nebude poslední. Asi to bude někomu připadat šílené, ale já odmítám antikoncepční pilulky i kondom. Guma - brrr
Lili (Út, 10. 8. 2010 - 06:08)
Pro Dominiku: to malé by se mělo narodit v září, ale mám takový pocit, že to bude dřiv. Dneska ráno přišli poslíčci. Takže to bude venku tak do 14 dnů. Vůbec mi to vadit nebude. Jsem jako koule, takže uvítám, když to budu mít za sebou. Ale je mi divné, že mám tak velké břicho. Mám obavy, že to zas budou dvojčata. Ale doktorka nic takového neříkala. No jo, nechám se překvapit.
(Út, 10. 8. 2010 - 06:08)
Já si holky myslím, že Helenina matka šla na potrat, ale jaksi se to nepodařilo... :))

A Helčo, klidně mi napiš co uděláš s mým dítětem, jak ho budeš mučit a nakonec mě donutíš ho sníst!!! Tak jen do toho! Pojď!
... (Út, 10. 8. 2010 - 07:08)
Nenene, Helenina matka je (podle její dcery)stará ucouraná píča s obrovským BŘUCHEM a vytahanýma kozama, no hrůza a hnus, takové na potrat nechodí...
Dominika (Út, 10. 8. 2010 - 09:08)
Lili, tak hlavně ať vše dobře dopadne a jste Ty i malý v pořádku. Já také nejím hormony a nepoužívám nic jiného. Sleduji jen děložní hlen, podle toho jde dobře určit ovulaci. My máme dost malý byt a 3 dětičky se nám vejdou tak akorát, tak zatím další neplánujeme. Já jsem své děti v sobě cítila hned od začátku, vnímala jsem, že mám v sobě život, své dítě. Pro mě je potrat jedna z nejhnusnějších věcí. Doktoři mi i předpověděli, že 2. dcerka bude postižená a očekávali interrupci. Musela jsem se postavit proti a podepisovat prohlášení, že chci dítě porodit. A opravdu máme holčičku s Downovým syndromem, ale je tak krásná, bystrá a šikovná, že jsem až překvapená. Je to naše zlatíčko, stejně jako naše dvě zdravé děti.
Helena (Út, 10. 8. 2010 - 12:08)
No vidíš, jak si hezky...Já jsem byla chtěné dítě, takže nevidím důvod, proč by mi mělo vadit, že jsem se vyvíjela v něčím těle, když mě tam ten někdo chtěl.
To je jako pseudofeministické teorie o tom, že každý pohlavní styk je znásilnění, protože penis proniká dovnitř;-)

Ano, nějakou příčinu má. Třeba tu, že jsem musela několik let snášet zrůdnosti menstruace, místo aby mi udělali hysterektomii, když mám dělohu jen omylem... naopak se do mě hustilo, že se ze mnou stane nějaká pičmunda, která nebude chtít než srát děti.
To je hnus, házet mě do jednoho pytle s budoucími matkami jen proto, že mám taky vagínu.
A kromě toho, děti jsou odporné. Hnusily se mi už když jsem sama byla ve školce, jak pořád pobíhají a strkají se a pokřikují a neumí si pořádně umýt ruce a jsou celé hnusné a upatlané.

Ano, všechno dobro se mi jednou vrátí.
Stejně jako Berušce jednou zdechne její fakan.
Dominika (Út, 10. 8. 2010 - 12:08)
Já jsem byla chtěné...ano, jak jsi se vyvíjela v něčím těle...Právě, byla jsi to pořád ty. Naše já zkrátka existuje hned od začátku. A co tví rodiče,jak berou tvé názory nebo je před nimi neprezentuješ? Znala jsem jednu mladou ženu, která bydlela u jedné staré paní. Chovala se k ní hrozně, i když ji netrápila fyzicky, ale týrala ji psychicky. A celkově žila sobecky a vypočítavě.Ale bohužel se jí to vrátilo. Jednou jsem přišla za tou starou paní a ona mi řekla, že ta mladá už nežije, den předtím náhle zemřela při autonehodě. Docela mě z toho zamrazilo. Já ti nepřeju nic zlého. Ale zahráváš si,člověk by si měl dát pozor na šíření zla,nikdy nevíš, kdy už přeteče míra.
Helena (Út, 10. 8. 2010 - 12:08)
ano, jak jsi se vyvíjela v...Ne, to byla věc, z které jsem se stala já. Stejně tak bys mohla tvrdit, že já jsem matčiny vaječníky:-)
Názory před rodiči reprezentuji, berou je, už když jsem byla cca patnáctiletá, tak mi máma říkala že hlavně nikdy nemám mít děti;-)

Zlo nešířím, právě naopak... ta osoba, která tady šířila číslo na Aqua Vitae si říká Berushka. To je někdo úplně jiný, než já. Mě čekají v životě jen samé dobré věci, věřím, že se mi bude bohatě vracet nezištná pomoc, kdy obětavě radím ženám, které si přejí potratit, ačkoli na mě útočí katolické supice... Skoro si připadám jako nějaký biblický svatý, na kterého útočili Římané, ale on dál obětavě pomáhal.
Dominika (Út, 10. 8. 2010 - 16:08)
Ne, to byla věc, z které...No, když ti vlastní matka vtlouká do hlavy už od mala, že hlavně nemáš mít děti, to je docela zarážející...To s tebou měla tak hrozné zkušenosti? Když už mluvíš o Bibli, tak je tam taky myslím napsáno, že každý kdo nenávidí, je vrah a žádný vrah, že v sobě nemá život. Ty hlásáš nenávist k nenarozeným i narozeným dětem, ženám, které mají rádi děti, katoličkám atd. Tak proč by se ti to mělo vracet v dobrém? A taky jsi zašlapala do země možnost být matkou. Jinak díky, že jsme si mohly vyměnit názory alespoň trochu bez těch nadávek, z mé strany už mi to stačí. Přála bych ti abys prohlédla, věřim, že je to možný.
Helena (Út, 10. 8. 2010 - 16:08)
No, když ti vlastní matka...Moje matka je totiž opravdová milující matka, a když vidí, že někdo nemá předpoklady k tomu, aby se kvůli dítěti obětoval, tak odsuzuje, když si ho přesto pořídí.
Hned viděla, že já jsem příliš egoistická a sebestředná na to, abych se plně věnovala dítěti, a tak mi říkala, ať si ho nepořizuju.
Měla bys slyšet, jak se vyjadřuje o těch ženských, které si sice pořídí děcko, ale pak ho jen posadí před televizi a ze všeho nejvíc se zabývají kadeřníkem a pomlouváním.

Žádnou nenávist nehlásám - naopak hlásám lásku k těhotným ženám které se rozhodly potratit, lásku k bezdětnosti, lásku k opravdovým milujícím matkám... a lásku k potenciálním dětem špatných matek, pro které je lepší se nenarodit.
O možnost být matkou jsem se nikoho neprosila, a taky se jí zbavím.
Dominika (Út, 10. 8. 2010 - 16:08)
Moje matka je totiž...Máme svobodu dělat co chcem, jen musíme nést následky. Přece, jestli napíšeš mamince, která své dítě miluje, že jí přeješ, aby jí "zdechlo", tak to je šíření zla. Máš nějak převrácené hodnoty - dobro považuješ za zlo a naopak. Ale už to asi nemá cenu dál rozvádět. Je fakt, že pro sobecky smýšlející může být dítě naopak záchranou, protože se díky němu naučí nemyslet jen na sebe a být tak víc šťastní a vnitřně svobodní, kdežto egoismus zotročuje. O tom, že ty jsi Heleno šťastná a máš v sobě radost neuvěřím.
Helena (Út, 10. 8. 2010 - 16:08)
To není šíření zla, to je šíření spravedlivé odplaty. Když ta maminka šířila telefonní číslo na Aqua Vitae jako kdyby to byla nějaká interrupční klinika, tak nemůže čekat nic dobrého... V zemi egyptské také zemřel každý prvorozený syn, pamatuješ? A ani to nebyly hříchy přímo těch rodičů.

Převrácené hodnoty tady opravdu někdo má, ale já to nejsem...

Věř si čemu chceš, to je tvoje věc... jen ti můžu říct, že nic na světě mě nemůže naučit nemyslet jen na sebe, a kdybych měla dítě, tak bych ho pekelně týrala za to, že mě omezuje... moje dítě by každý den prosilo o smrt, aby skončilo jeho utrpení.

Moje radost a štěstí prýští z bezdětnosti, když pomyslím na svojí prázdnou dělohu, ve které nikdy nevyroste miminko, tak bych vřískala rozkoší, ta představa neplodné dutiny je jako orgasmus, a představa že dítě které v ní rostlo bylo zabito je ještě úchvatnější.

MOJE MILOVANÁ BEZDĚTNOSTI, MOJE JEDINÁ, CELOŽIVOTNÍ LÁSKO!!!! MILÁČKU, DRAHOUŠKU, JAK JÁ TĚ MILUJU, JSEM TAK ŠŤASTNÁ ŽE JSI SE MNOU, JAK PROSTUPUJEŠ CELÝM MÝM TĚLEM!

Je to úchvatný pocit splynout v jednu bytost se svou životní láskou... nějaký takový pocit to musí být, když do člověka vstoupí anděl...
Helena (Út, 10. 8. 2010 - 16:08)
Připadám si jako nějaký anděl před nebeskou bránou... moje tělo je chrám, ve kterém žije božstvo bezdětnosti, a já s mečem v ruce srážím hlavy mimin, která by chtěla zavraždit samotného Boha... je to úžasný pocit, bránit takovéhle vysoké cíle.

Primitivkám holt zbývá jen nechat do sebe někoho vystříkat, vrhnout mimino a pak nad ním slinit. Fuj.
Helena (Út, 10. 8. 2010 - 16:08)
Za svůj neohrožený boj za záchranu nevinných žen před terorem nežádaných embryí si místo v nebi zasloužím, hned po Bohově pravici... nebo Bůh možná odejde do důchodu a pustí mě na svoje místo.

Musíte uznat, že když vytrvávám ve svém spravedlivém boji proti nechtěňatům přicházejícím z pekla, tak jsem prokázala svoje úžasné kvality, a jsem minimálně stejně úctyhodná, jako Ježíš Kristus. Spíš víc. Ten mi bude v nebi posluhovat.
Dominika (Út, 10. 8. 2010 - 16:08)
Připadám si jako nějaký...tak už jen "bez komentáře"
XXX (Út, 10. 8. 2010 - 17:08)
Heleno,styl psaní vašich příspěvků se silně podobá příspěvkům nechvalně známé Yossarian.
Myslím,že návštěva psychiatra by vám velice prospěla, pokud k němu už nechodíte.
Helena (Út, 10. 8. 2010 - 17:08)
Heleno,styl psaní vašich...Ohó, když nejsou argumenty, budeme urážet.

Yossině se moje příspěvky nepodobají, a k psychiatrovi nechodím ani nikdy nebudu, protože ho nepotřebuji. Naopak pan/paní XXX by nějakou psychiatrickou péči potřeboval/a, a to nikoli ambulantní.
Radmila (St, 11. 8. 2010 - 17:08)
Chápu, že když pánové-lékaři nebyli těhotní a nevědí, co je to nechtěné těhotenství i ITP - protože to neprožili - chápu, že žijí v domnění, že postinterrupční syndrom není - PRO NĚ skutečně není! Ale je pro ty ženy, které tím prošly a den co den dokola tím procházejí - pro ty postinterrupční syndrom nesporně existuje, ony to cítí den co den, noc co noc. (Jen prostě nemají ten titul...MUDr.)
Dary (St, 11. 8. 2010 - 17:08)
Dobrý den, Heleno, vidím, že stále bojuješ za dobrou věc problematickými prostředky
:-). Věcně s Tebou souhlasím, právo rozhodnout se zda dítě mít nebo nikoli, je věcí především dotyčné ženy a v lepším případě i jejího partnera. Důvod? Ona (oni) ponese (ponesou) důsledky svého rozhodnutí. Do budoucnosti nikdo nevidíme a tak také nemůžeme vědět, zda nebudeme svých činů někdy litovat. Postinerrupční syndrom všek pokládám za nedoložený.
Helena (St, 11. 8. 2010 - 18:08)
Postinterrupční syndrom neexistuje.
Existují však různé traumatické následky, pokud byli lidé dotlačeni k něčemu, co nechtěli udělat. A je lhostejné, jestli je to studium špatné školy, sledování drastického filmu, účast na pitvě člověka, interrupce nebo mateřství.
Ina (St, 11. 8. 2010 - 19:08)
Heleno, k čemu jsi byla dotlačena ty?
Jana (St, 11. 8. 2010 - 19:08)
Lili, naopak, mě teda...taková rodina je pro náš stát přínosem pouze tehdy, pokud si všechna ta děcka živí sami a nenatahují ruce pro dávky. Což bych se moc divila, kdyby při takovém počtu nedělali. :-((
Helena (St, 11. 8. 2010 - 19:08)
Heleno, k čemu jsi byla...Poslední dobou k ničemu... vlastně naposled tak šest let tomu nazad, kdy jsem chtěla přejít na dálkové studium a rodiče mě nenechali, že prý bych to nezvládala. Co jsem plnoletá, tak vše OK, protože se nenechám citově vydírat.
Helenko, (St, 11. 8. 2010 - 19:08)
Poslední dobou k ničemu......děvče zlatý, ty se nanecháš citově vydírat? No, to děláš moc dobře...
Helena (St, 11. 8. 2010 - 23:08)
děvče zlatý, ty se...Viď.
Citové vydírání mi přijde jako naprostá absurdita, přeci když vidím, že mě někdo tlačí do něčeho co nechci, tak mi musí být jasné že mě nemá rád.
A proč se lidi snaží zavděčit někomu, kdo (už) je nemá rád, to opravdu nechápu.
Dary (Čt, 12. 8. 2010 - 10:08)
Ahoj Heleno, z minulých diskusí vím, že jsi chytrá a máš solidní přírodovědně zaměřené vzdělání. Protože jsi mi hodně pomohla (viz moje disertace, vzpomínáš?), chtěla bych Ti poradit, aby sis nastudovala pár psychologických monografií, které se věnují psychologii osobnosti. Myslím, že by ti to velmi prospělo. Pokud bys chtěla poradit, stačí napsat :-))
Šárí (Čt, 12. 8. 2010 - 10:08)
Není Helena jen nějaká uměle generovaná "zhmotnělá" psychóza, vytvořená proto, aby se někdo dobře pobavil? To snad ani není možné, že by někdo měl tak klasické příznaky a ještě navíc je tu tak naivně prezentoval.
Helena (Čt, 12. 8. 2010 - 16:08)
O psychologii osobnosti něco vím všechno co potřebuji, takže nic dalšího už studovat nebudu, děkuji.
Už dávno jsem pochopila, z jakých motivací lifeři propagují různé formy násilí proti ženám, takže už mě tolik nefrustruje když to vidím.
Utěšuju se tím, že boží mlýny melou, a všichni lifeři budou semleti a dočkáme se toho, až budou bulit nad hroby svých dětí.
A pak si ještě kopnu.
Dary (Pá, 13. 8. 2010 - 15:08)
Ano, taky se mi zdá, že jsi poněkud klidnější. Rozhodně, a já myslím, že je to dobře, nemají tvoje příspěvky už ty "grády". Přes to si myslím, ač nepochybuji, že jsi z psychologie něco přečetla, že poznání a procvičení v sebereflexi by zajisté prospělo tvému sebeovládání a tím pádem i slovníku. Opatruj se :-) Dary
P.S. Napadlo tě někdy, že jsi formou svých příspěvků vlasně šla "laiferům" na ruku? Sloužila jsi jako příklad, že ženy, které se rozhodly děti nemít nemají příliš charakteru, natož morálky.
Helena (Pá, 13. 8. 2010 - 15:08)
S někým si mě zřejmě pleteš, což při tvé mdlé inteligenci (prý disertace - možná tak z doplňování zboží v Tescu!) vůbec není divu.

Nikdo na téhle diskusi nepředvádí víc charakteru a morálky než já. Kdo stojí tvrději proti zrůdám, které chtějí mučit, znásilňovat a vraždit nevinné ženy ve jménu zrůdných parazitálních plodů? Nikdo.

Ovládat se nebudu. To by se ti tak hodilo, viď, ty liferko. Aby se lidi ovládali, když vidí ty vaše zrůdnosti, a vy je mohli beztrestně šířit dál. To tak. A můj slovník je naprosto adekvátní situaci.
Dary (Pá, 13. 8. 2010 - 20:08)
Snad se nedomníváš, Heleno, že Ti odpovím na této úrovni :-). Pokud ovšem za Helenu nepíše, jak je tady bohužel občas zvykem, nějaký zlomyslník :-(. Jak jsem už psala, chce to víc sebereflexe. A jako laická znalkyně psychologie ovšem víš, jaké poruchy osobnosti jsou s neschopností nebo nedostatkem sebereflexe obyvkle spojovány. D.
kašička (Pá, 13. 8. 2010 - 23:08)
taková rodina je pro náš...přesně tak, pak se ještě děcka "pomamí" a budou tady další lidi, který budou jen rodit a rodit a tahat dávky. no díky takovejmhle lidem to půjde ještě víc do háje, takže žádnej přínos, pche..
Helena (So, 14. 8. 2010 - 11:08)
Na sebereflexi ti seru z veliký vejšky, uklízečko. Nemám nic takovýho za potřebí.

Notabene když mi to radí kosmetička podlahových ploch, která prolezla devítiletku se čtyřkama a teď si vymýšlí internetové disertace.
XY (So, 14. 8. 2010 - 11:08)
Heleno, doporučuji zlepšit gramatiku.Máš v posledním příspěvku dvě chyby.
Helena (So, 14. 8. 2010 - 12:08)
Na gramatiku seru, koho zajímá nějaká blbá čeština?
Jenom píča se zahrabe v nějakém Čechistánu, takže musí pilovat debilní řeč tohohle líného národa, který se klaní rozervaným píčám.
Dary (So, 14. 8. 2010 - 14:08)
Ať je Helena jakkoli deprivantní, její příspěvky měly, s výhradou útoků proti dětem, svoji úroveň. Věcnou i gramatickou. Chudinka, co si půjčila její nick jí imituje opravdu amatérsky. Také nezná reálie, které si Helena jistě pamatuje. Obávám se, že ani pro uklizečky (což mohou být ostatně docela ineligentní ženské), jak mne anonym označuje, je pod úroveň na jeho ubohosti reagovat. D.
Heleno, pochval se, (So, 14. 8. 2010 - 14:08)
nikdo jinej to za tebe neudělá!!

Bože, ona je jako mor, je docela všude - jako kdysi bývala Yossarian.
Takže jedna chorá nahradila druhou.
Helena (So, 14. 8. 2010 - 17:08)
Dary, ty krávo, táhni a nereaguj.

Žádné reálie se nepamatuju, jen že tu oxidovala nějaká děckofilní uklizečka, která mlela o tom že dělá disertaci z psychiatrie a že jí napíše o mě.
Uklízeček, které žvatlají že mají doktorát z obecné medicíny nebo z psychiatrie, potkávám několikrát týdně dostatek, takže nevidím důvod proč si pamatovat detaily ohledně jedné z takových pipin.

Jak úchvatné, jistě jí s radostí přijali práci, kde byla rešerše provedená formou čtení internetové diskuse. Kdepak to bylo, v Plzni?
Dary (So, 14. 8. 2010 - 19:08)
Dary, ty krávo, táhni a...Lituji, v Plzni to nebylo. Ostatně od kdy se práce z obecné medicíny či psychiatrie obhajují na právech? Pravdou ovšem je, že diskuse, kde vystupovala Helena a stejně jako její blogy byly jen ilustrující přílohou. Ovšem velmi verifikantní, byť poněkud fekální :-). No a nakonec, co bych pro rádobyHelenu neudělala. Slušně se loučím.
Embryo (Ne, 15. 8. 2010 - 18:08)
Ano, taky se mi zdá, že jsi...ano přesně tak. Helena je klasický, odstrašující příklad, kam zavede ženy propotratové smýšlení a chování. Děkuji, že nám pomáháš!
Tereza (Ne, 15. 8. 2010 - 18:08)
ano přesně tak. Helena je...To zase prehanis. Zen, jako je Helena je velmi malo, pokud uz vubec jsou i nejake dalsi. Ja jsem dite nikdy nechtela a nastesti ho nemam. Ale potrat jsem taky nemela zadny - chranim se. Osobne je mi jedno, co kdo dela se svym telem, jestli si Helca chce nechat odstranit deloh, to je pouze jeji vec a ja ji maximalne v tomto drzim palce. Hlavne aby byla spokojena.
Dita (Ne, 15. 8. 2010 - 20:08)
Před několika málo lety se na diskusích jako je tato a další podobné (např. nechci mít děti) vyskytovala osoba píšící pod nickem Janina. Měla podobné postoje jako Helena a stejně jako ona ráda prezentovala svoji nenávist k dětem šokujícím způsobem. Po odhalení muže, který psal pod nickem Anonymní dárce, se na čas odmlčela. Ten dotyčný znal Janinu z reality a věděl, že trpí chromozonální vadou,tzv. nepravým hermafroditismem. Je to syndrom, při němž se plod mužského pohlaví (XY) v důsledku necitlivosti tkání na mužský pohlavní hormon testosteron, vyvíjí jako plod ženský se vznikem ženských zevních pohlavních orgánů a později i sekundárních pohlavních znaků. Takový jedinec se i psychicky identifikuje jako žena. Nemá však vnitřní ženské pohlavní orgány (nedochází k menstruaci, není možné ani oplodnění). Naopak jsou přítomna rudimentární varlata.
Pokud vás napadne, že Helena je totožná s Janinou, nemusíte se mýlit.

Reklama