Postinterrupční syndrom: mýtus nebo realita?

Postabortivní syndrom (PAS) označuje obtíže, které se u části žen dostavují pro prodělaném potratu. Je-li vyvolán uměle,  užívá se též pojem postinterrupční syndrom. 

Řada odborných autorit popírá existenci PAS a odvolávají se přitom v  prvé řadě  k výsledkům rozsáhlého celonárodního výzkumu, k nimž došla komise amerického Kongresu, vytvořená z podnětu prezidenta Reagana, známého odpůrce liberálního interrupčního zákona. Zpráva komise byla zveřejněna 16. března 1989 a sděluje, že umělý potrat “většině žen, které tuto proceduru podstupují, nepřináší psychologické riziko.“  

Podobně hovoří Exhale, který vytvořil v r. 2002 první postabortivní  linku, která není postavena na žádném politickém ani náboženském základě. V prvních sedmi letech operací přijali více než 18 000 telefonátů: „Dvě dekády  přezkoumávání  - od výzkumů Reaganovy komise až ke studii publikované v r. 2009 na Harvardu ukázaly, že potrat sám o sobě má zřídkakdy   vážné negativní následky na duševní zdraví.“

Argumenty proti PAS

Uvedené informace a stanoviska pocházejí z americké organizace Planned Parenthood, která zastává liberální přístup k interrupcím.

„...antipotratářské skupiny si vymyslely tzv. PAS, aby udělaly potrat nelegální a nebezpečný... jejich studie jsou velmi narušené, například se dotazují pouze žen, které po potratu přiznávají emocionální problémy. Nedotazují se žen, které mají potrat v prvním trimestru - téměř 90 procent všech potratů probíhá během prvního trimestru těhotenství. ... Takzvaný postabortivní syndrom není jako psychologická diagnóza uznán American Psychiatric Association...“

Nicméně i Planned Parenthood přiznává, že

„Studie ukazují, že  zatímco závažné emocionální narušení po potratu je velmi vzácné, vyskytuje se s větší pravděpodobností u žen, které:

-          prodlévají s podstoupením potratu

-          mají lékařské nebo genetické důvody ukončit chtěné těhotenství

-          mají závažnou předcházející nebo průvodní psychiatrickou chorobu 

-          prožívají konflikt ohledně potratu.“

Proto by ženy měly pečlivě zvážit své možnosti před podstoupením potratu.“

Argumenty pro life organizací

Naprostá většina organizací „obhájců života“  zdůrazňuje, že milióny žen zakouší PAS. Anonymní autorka píše: „Zatímco lékařská komunita může zpochybňovat jeho platnost, jako dřívější obhájkyně svobodné volby mohu potvrdit, že se jedná o skutečnost. Sotva máte počáteční slzy zoufalství z emoční ztráty a fyzickou bolest za sebou,  vaše rozhodnutí 

 ukončit život vás začne strašit. Byl to chlapec? Děvče? Kolik let by dnes měl(a)? Kdyby jen... Otázka za otázkou, vzpomínka za vzpomínkou vás přivádějí k hlubšímu zoufalství.“

- Oběti postabortivního syndromu jej často popírají kvůli vině a depresi, která je s interrupcí spojena. Proto je velmi obtížné jej zdokumentovat.

- Milióny žen zakusilo pro prodělaném potratu morální dilema, kterému nemohou uniknout. PAS může ovlivnit muže stejně jako ženy. Muži mohou také zakoušet jeho symptomy léta po potratu.

- Vědomí, že Stvořitel vesmíru odpouští, když ho o to požádáme, nám pomůže  odpustit sobě samým. I když budetee  občas stále zakoušet smutek pro ztrátu svého dítěte, můžete si být jisti, že ho opět uvidíte!“

„Rama International“ uvádí ve svém článku o PAS: „ PAS je formou posttraumatické stresové poruchy (PTSP). Proces, během kterého se z potratu stává volba, prožití samotného zákroku a život se smutkem, bolestí a lítostí je zcela jistě ve svém nejhlubším jádru traumatický. Tak jako u každého traumatu, i zde se jedinec  často snaží zlý zážitek  „zapomenout“ a popřít nebo ignorovat bolest, kterou vyvolává. Mnozí svůj zármutek prostě nevztahují ke zkušenosti potratu. Nicméně v jistém okamžiku  vzpomínky vystoupí na povrch a pravdu o ztrátě již nelze popírat. V těchto chvílích se bolest postabortivního syndromu objevuje v srdcích miliónů životů.“

Symptomy PAS

Ve své knize „Help for the Post-Abortive Woman“ uvádějí autoři symptomy PAS. „Pokud na sobě rozpoznáte  více než dva z těchto symptomů, je možné, že prožíváte  postabortivní symptom:

- Vina

- úzkost

- psychologické „ochromení“

(Měla jsem návaly paniky. A z těch návalů stále se snižující sebevědomí. Například jsem stála před obchodem a potřebovala jsem nakoupit a prostě jsem nemohla jít dovnitř.)

- deprese a myšlenky na sebevraždu

(Také jsem měla deprese a z toho myšlenky na sebevraždu. Asi jednou nebo dvakrát mě od toho dělilo opravdu jen pár okamžiků.)

- Výroční syndrom:  rozšíření symptomů v době okolo potratu a/nebo předpokládaného data narození.

„Dneska mě to zmohlo. Touhle dobou by se M. narodila.“

- znovuprožívání potratů prostřednictvím flashbacků

- touhu co nejrychleji znovu počít.

- znepokojení nad tím, zdali je žena  stále ještě plodná a schopná úspěšného těhotenství.

- neschopnost vytvořit pouto se současnými  a / nebo budoucími dětmi.

- vina z přežití

- poruchy v jídle

(Měla jsem i fyzické obtíže. Bolel mě žaludek, stal se ze mě bezmála hypochondr, měla jsem kolísavý tlak, vlivem stresu a toho všeho jsem přibrala deset kilo.)

- Zneužívání alkoholu nebo drog

- sebetrestající nebo sebeponižující chování

- krátká psychotická epizoda trvající až dva týdny.

(Často jsem měla..jak to říci.. nekontrolované emoce. Smích, pláč, vztek.. Nemohla jsem to moc ovládat. Na špatné zprávy jsem reagovala pomalu smíchem, když byla nějaká šťastná chvíle, plakala jsem.)

(Texty v závorce obsahují autentické pocity mladé ženy po interrupci. Výpovědi uveřejňujeme s jejím souhlasem. Stránky s celým jejím příběhem a diskuzí  naleznete  na: http://www.odpusteni.estranky.cz)

Poradny:

• Poradna pro ženy v tísni - tel. 800 108 000
• Linka důvěry - tel. 222 580 697
• Modrá linka důvěry - 549 241 010
• internetová poradna - help@modralin­ka.cz
• Afterabortion.com