„Doslova alarmující je nárůst výskytu referovaných duševních potíží, stejně tak je významný nárůst volajících, kteří hovoří o ztrátě smyslu života a sebevražedných úvahách či volají ve chvíli započatého sebevražedného pokusu,“ hodnotí uplynulý rok Kateřina Bohatá, vedoucí Linky seniorů. Přečtěte si tři autentické smutné příběhy seniorů.
Diskriminace a nerovné zacházení může lidem, kteří jsou jim vystaveni, přinést nejen pocit nespravedlnosti, ale i vážné psychické a fyzické obtíže. Dlouhodobý tlak může vyústit v poruchy spánku, zažívání, závislost na lécích nebo alkoholu i v deprese. Rozbít může i partnerské svazky a rodiny. Na setkání s novináři to řekla psycholožka Alena Uváčiková.
Klasický zenbuddhistický příběh z cesty pojednává o japonském zápasníkovi O-namim – jeho jméno znamená Velká vlna. O-nami byl hodně silný a ovládal umění zápasu. Během tréninku porážel dokonce i svého mistra. Když však byli přítomni diváci, trpěl studem a poráželi ho jeho vlastní žáci. O-nami se rozhodl, že půjde k zenovému mistru, aby ho požádal o radu.
O těch běžnějších fobiích, jako je agorafobie (strach z veřejných míst nebo otevřených prostor), klaustrofobie (strach z uzavřených prostor) nebo arachnofobie (strach z pavouků), už jste pravděpodobně slyšeli. Existují však i dost nezvyklé fobie, které těm, kdo jimi trpí, v životě chystají nečekané výzvy.
Rychlé auto, mladá milenka a neochota připustit si, že už nejsou nejmladší. Tak se krize středního věku typicky projevuje u mužů. Ostatně se tento pojem nejčastěji skloňuje právě v mužském rodě. Potýkají se s ní ale i ženy, nicméně u nich se obvykle projevuje jinak.
„V porovnání s časem před pandemií vzrostl v roce 2021 výskyt duševních onemocnění v ČR o 30 %. Oproti první vlně vzrostl u dospělých Čechů výskyt úzkostí dvakrát a výskyt deprese a rizika sebevraždy třikrát. Zejména ženy a mladí lidé pociťují zvýšení stresu, pocitů osamělosti a vzteku,“ říká psychiatr Polikliniky AGEL Ostrava MUDr. Stanislav Ostatník.
Pokud se rozhodnete prozkoumat malou část svého nevědomí (ostatně víc než malou část nejspíš zatím nikdo prozkoumat nedokázal), je to podobné, jako když se vydáte na dalekou cestu do neznámé země. Může se stát, že uvidíte nevídané rostliny, podivná zvířata a třeba i lidi, kteří jsou úplně jiní než vaši přátelé. A navíc budou mluvit jazykem, který se liší od toho vašeho…
Na otázku, jak nabídnout pomoc člověku, kterému někdo zemřel odpovídají Mgr. Sylvie Stretti, ředitelka a zakladatelka Poradny Vigvam a Mgr. Barbora Racková, terapeutka neziskové organizace Poradny Vigvam.

Stránky