Světová zdravotnická organizace (WHO) uznala závislost na hraní počítačových her za psychickou poruchu. Vyplývá to z aktualizované verze klasifikace nemocí. Podle kritiků rozhodnutí WHO přispěje ke stigmatizaci mladých hráčů.

Vědci zjistili, že staří lidé s rozvinutými kognitivními schopnostmi mají více mozkových buněk jednoho konkrétního typu. A nejen to.

Velká část seniorů běžně užívá anxiolytika ze skupiny benzodiazepinů, tedy různé "prášky na spaní" nebo "na uklidnění", jako třeba Neurol, Diazepam či Lexaurin, aniž by věděli, že urychlují proces rozvoje demence.

Kdo našel přítele, našel poklad. Avšak dříve, než můžeme některou osobu považovat za dobrého přítele, musíme s ní strávit společně delší čas a sdílet s ní zkušenosti a emoce.

Pokud se chcete změnit a dosáhnout vytčeného cíle, tak řešením jsou malé kroky a nafouknutí své komfortní zóny. Toto radí Mgr. Alžběta Protivanská, psycholožka a psychoterapeutka.

Od 1. července má na Vysočině začít fungovat jedno z prvních center duševního zdraví v republice na pomoc duševně nemocným. Sídlit bude v Havlíčkově Brodě a bude zajišťovat péči pro celý havlíčkobrodský okres.

Nejjednodušší odpovědí je, že náš mozek je k agresivitě zkonstruován. V mozku se nalézají dvě dráhy, jež agresi zprostředkovávají. To však neznamená, že je agresivní chování nevyhnutelné.

Od útlého mládí nás učí, abychom neříkali sprostá slova. Výzkum provedený ve Spojených státech ale přesto ukázal, že ošklivá slova tvoří téměř jedno procento každodenního slovníku. Často se stává, že pronášíme nevhodná slova v nevhodné chvíli, ale jsou chvíle, kde takový "úlet" může být užitečný pro naše zdraví, píše italský deník Corriere della Sera.

Není to tak docela vina jen sociálních sítí. Ty sice využívají důmyslných mechanismů k tomu, aby vyplnily co největší část našeho času, jsou to automatičtí přenašeči dopaminu a zaplavují náš mozek pocity radosti. Avšak otročení facebooku, instagramu nebo snapchatu závisí rovněž na naší osobnosti.

Pracovat před desátou hodinou dopolední je mučení. Tvrdí to doktor Paul Kelley z prestižní Oxfordské univerzity. A co říká? Že žijeme ve společnosti s krutým nedostatkem spánku a že to, jak nás nutí pracovat před desátou hodinou, se podobá mučení. Proč? Protože naše tělo je nastaveno na cyklus, který podle něho nemůže být změněn. A dokonce tvrdí, že by studenti měli začínat s učením až v 11 hodin.