Závislosti se netočí pouze kolem drog, jak by si mnozí mohli myslet, ale stále více lidí (především mladší generace) se stává závislá na moderních technologiích. Především na potřebě mít stále u sebe mobilní telefon. Tento pocit a nutkání být stále ve styku se svým smartphonem může vést až k závislosti zvané Nomofobie (anglického nomophobia – NO MObile PHOne foBIA – fobie z toho nemít mobilní telefon), která je velkým spouštěčem stresu v digitální době 21.století.

Změna životního stylu vedla k tomu, že se z obranného mechanismu, který člověku zachraňoval zdraví, stala jedna z nejčastějších příčin civilizačních chorob. Naštěstí není těžké své zdraví uchovat a před tímto nenápadným nebezpečím se uchránit. Pomůže pohyb, dostatek spánku nebo například čtení.

Lidem s psychickými potížemi pomáhají nové odborné týmy. Služba funguje od dubna í v Praze 8, v Plzni a v okrese Blansko. Setkání s odborníky si lidé mohou domluvit přes internet, konat se pak může u žadatele doma nebo třeba v kavárně. Výhodou je téměř žádná čekací doba, týmy jsou k dispozici prakticky ihned. Tato služba fungující v rámci reformy psychiatrické péče je zdarma a je koordinovánae Národním ústavem duševního zdraví (NUDZ)

Je možné pokračovat v přerušeném snu, abychom se dozvěděli, co se bude dále dít a jak skončí? Na tuto otázku se francouzský deník Le Figaro ptá tří odborníků - neurovědkyně, psychoanalytika a experta na výklad snů.

Tanorexii, nazývanou i tanoholismus či bronzománie, američtí vědci studují od počátku tohoto tisíciletí. Povědomí o ní je zatím tak nízké, že ji ještě neobsahují ani mezinárodní klasifikace psychických chorob.

Únava, strach, že nestačíme všechno udělat, vyrušování (zejména chytrými mobilními telefony) a chybějící vůle mohou vést k tomu, že se přestaneme soustředit na studium nebo na práci a ztrácíme drahocenný čas. Co můžeme udělat, abychom se zase dokázali soustředit?

Úzkostné poruchy patří ve všech vyspělých zemích mezi nejčastější duševní poruchy. Uvádí se, že alespoň jednou v životě trpí klinicky významnou úzkostnou poruchou až 29 % populace. Psychiatři rozlišují několik druhů úzkostných poruch.

Poruchy příjmu potravy, psychická onemocnění, mezi které zahrnujeme mentální anorexii, bulimii a záchvatovité přejídání, jsou velmi zákeřné nemoci. Porucha může udeřit v jakémkoliv věku u kohokoliv, ale zranitelnější jsou ženy, mladí lidé okolo puberty, ale i perfekcionalističtí čtyřicátníci. Deset pravd o poruchách příjmu potravy může ulehčit vyhledání pomoci postiženým a rodinným příslušníkům. Patří k nim tyto skutečnosti:

Samota má mnoho tváří. Jsou takoví, co žijí klidně sami, i takoví, co se cítí být opuštěni, když partner odejde do práce.

Bigorexie spadá do diagnostického spektra poruch příjmu potravy. Projevuje se nadměrným cvičením a někdy je označována jako obrácená anorexie. Tato psychická porucha postihuje především muže a často vychází ze syndromu malosti. V porovnání s ostatními si dotyčný připadá drobný a nedostatečně vyvinutý. Bigorektici tak tráví v posilovnách hodiny a své tělo neúměrně zatěžují. Růst svalů se snaží všemožně podpořit.