Komplikovaný zármutek
„Podle Mezinárodní klasifikace nemocí má tzv. Prolonged Grief Disorder jasná diagnostická kritéria. Podle této klasifikace lze za komplikovaný zármutek označit zármutek trvající po úmrtí blízkého déle, než je v dané kultuře obvyklé, například v Americe minimálně po 6 měsících od ztráty. Ve Švýcarsku a Německu se odborníci přiklání k nejméně 1 roku od ztráty. V ČR by to mohlo být podobné jako v těchto evropských zemích,“ vysvětluje Veronika Drnková, která pracuje jako vedoucí Poradny domácího hospice Cesta domů.
Ve chvíli výrazného omezení fungování v pracovním životě takový jedinec může navštívit praktického lékaře s žádostí o pomoc a o pracovní neschopnost. K potížím se mohou vázat také somatické obtíže spojené s výrazným a dlouhodobým stresem, například bolesti zad.
„Pokud praktik takového člověka mezi svými pacienty objeví, může jej poslat za psychologem nebo psychiatrem, případně mu sám předepsat léky. Existuje i forma provázení odborníkem, která může, ale nemusí být doplněna farmakologickou léčbou. Jde o 16týdenní strukturovaný program, který pacient absolvuje s terapeutem. Dochází za ním, provází jej a společně hledají, jak podpořit proces učení se žít v nové realitě bez zemřelého,“ pokračuje psycholožka.
Díky stipendijní podpoře Nadačního fondu Avast absolvovala výcvik v práci s klientem v komplikovaném zármutku v USA a nyní se snaží rozšířit povědomí o něm formou školení mezi své kolegy. První testování nového programu zdarma zavedli v domácím hospici Cesta domů, kde Veronika Drnková pracuje. „Úspěšnost tohoto programu v USA je obrovská, až 70 % těch, co jím prošli, mluví o zlepšení,“ dodává Drnková.
O komplikovaném zármutku
Za truchlení se považuje reakce na ztrátu spojenou s úmrtím blízkého člověka. Není to pouze jedna či dvě reakce, třeba smutek a zoufalství. Je to komplexní reakce, která má tendenci postupem času odeznívat tak, jak se pozůstalý adaptuje na ztrátu a novou realitu s ní spojenou. Neznamená to, že by truchlení někdy vymizelo, stopy zármutku většinou přetrvávají navždy. Proces truchlení lze tedy vnímat jako proces adaptace, člověk se učí žít v nové realitě bez svého blízkého. Ve chvíli, kdy je tento proces přerušený, nepostupuje, člověk ztrácí schopnost pracovat, začlenit se zpátky do života, prožívat i pozitivní pocity a trvá rok, dva i několik desítek let, pak podle americké definice hovoříme o komplikovaném zármutku. Pozůstalý se cítí „zaseklý“ v zármutku. Cílem terapie komplikovaného truchlení je pomoci mu najet znovu na dráhu přirozené adaptace. Více informací na https://www.umirani.cz/clanky/truchleni-nikdy-nevymizi-jde-o-to-najit-cestu-k-prirozene-adaptaci
Znám lidi, co nějak netruchlili a hned po smrti blízkého se vrhli s nasazení do práce a společenského života a za čas je to semlelo. Deprese, alkoholismus a tak.
- Odpovědět
Pošli odkaz