Reklama

Je osud spravedlivý ?

Zlo je negativní, černá stránka naší duše a má být potrestáno. Dobro je pozitivní, světlá stránka naší duše a má být odměněno. A co když člověk páchá zlé skutky a není potrestán? A co když hodný člověk má špatný úděl ? A když spravedlivý trpí?

Těmito otázkami a dalšími o Bohu, karmě, minulých životech, osudu, vině a trestu přemýšleli a filosofovali dva přátelé. Rozloučili se se svými rodinami a manželkami a odjeli na rok do tibetského kláštera vysoko v horách, kde pod vedením mnichů studovali. Stále leželi ve starých knihách, studovali Bibli, Korán i Talmud (soubor komentářů k pravidlům židovské náboženské praxe). Tak se ponořili do studia, že přestali i chodit ven a přestali se zajímat o okolní svět za zdmi kláštera. Začal je kárat i sám opat kláštera za přílišné odtržení od života a citoval jim z knihy Lun-jü (Hovory):


S horoucím srdcem se zahloubáš do knih, až zapomeneš jíst, radost z učení ti dá zapomenout na tvé starosti a úzkosti, ani si nevšimneš, že se potichu blíží stáří.

Konfucius

 

Jednou do města přijela kočovná společnost a s ní i lepé děvy. Proslýchalo se, že za peníze Vám poskytnou veškerá možná přání, včetně milování. Přátelé o tom bouřlivě diskutovali, zda tam jít. Ten starší a vyzrálejší byl zásadně proti.


"Partnerský vztah je pro mne více než jen uspokojování pohlavního pudu . Je to pro mne i sdílení citů . Živočich se páří a rozmnožuje na základě sexuálního pudu a instinktů. Člověk se ale od zvířete liší tím, že by měl při tom sexuálním aktu prožívat také lásku a i bolest, která lásku někdy doprovází - a to s prostitutkou přece nemohu mít.


"Ten mladší argumentoval tím, že se s manželkou několik let marně pokouší o dítě, jejich sexuální život není moc vydařený a vinu přikládal manželce . "Ona ten sex moc neprožívá, třeba se milujeme špatně, musím to vyzkoušet i s jinou ženou a přijít na to, kde děláme chybu. Třeba se naučím, jak ji vzrušit a pak bychom mohli možná zplodit i dítě." Na jednom se shodli- totiž na tom, že je to dobrá příležitost k vyzkoušení pouček o světlých a tmavých zákoutích své duše a je to možnost k pochopení toho, co je to touha po nepoznaném tajemství. "Opat nás neustále posílá mimo zdi kláštera, tak to udělám, rozhodl se mladší. Toto "zakázané ovoce" mne láká, měl bych je také okusit. Adam a Eva byli za ochutnání jablka ze stromu poznání dobrého a zlého vyhnáni z ráje. Budu já potrestán za tento prohřešek, když se podívám do zakázané 13.komnaty? A tak večer ten mladší odešel.



Druhého dne se pak sešli a sdělovali si své poznatky. Kupodivu oba ale neměli dobré pocity. Ten, jenž si zaplatil nevěstku, neustále myslel na to, co mu utíká z výkladů v klášteře a o co přichází. Ač se jeho tělo fysicky s prostitutkou spojilo, jeho duše moc přítomna nebyla. Navíc zjistil, že milování s nevěstkou bylo nudné a horší než doma. Ten, jenž byl fysicky přítomen mezi mnichy , byl však duší s přítelem ve městě a přemýšlel o sobě, jestli jeho názory nejsou přeci jen příliš konservativní . Začal pochybovat, jestli udělal dobře, vždyť tolik lidí prosazuje "volnou lásku". Živě si představoval, jak si jeho přítel užívá.


Oba byli tak zabráni do hovoru, že si nevšimli přicházející silné bouře. Jeden z blesků uhodil blízko nich, část skály se sesunula a oba mladíci spadli do strže. Ten , jenž včera zůstal v klášteře si přitom zlomil ruku a ten , jenž šel včera do města, našel na dně rokle malý zlatý valoun. Vůbec tomu nerozuměli. Podle zákonů karmy, jak se je učili, by měl být ten užívající si s prostitutkou potrestán a ten studující odměněn , ale tady tomu bylo naopak. Nebo se karma řídí stavem mysli a ne stavem těla ?? V rozpacích se pak odebrali za představeným kláštera a požádali ho o radu. Ten jim podal toto vysvětlení:


"V tvém osudu" , mluvil k tomu cizoložníkovi, "bylo určeno, že budeš nesmírně obohacen. Ale protivil ses proti karmě a tak z toho nesmírného bohatství zbyl jen malý valounek jenom zlata. Ani netušíš, co jsi jinak mohl získat. Toužil jsi po dítěti, ale za zlato si dítě nepořídíš. A tak jsi dostal daleko daleko méně, než jsi dostat mohl. Takže jsi byl vlastně potrestán".


Pak mluvil k tomu, co zůstal v klášteře: "V Tvém osudu bylo určeno, že Ti hrozí smrtelné nebezpečí. Takže sis mohl klidně zlámat vaz. Vytvořil jsi ale dobrou karmu a tak zlomenina je oproti ochrnutí nebo smrti vlastně odměna."

Karmický zákon je spravedlivý, pouze lidé si neuvědomují, zda byli potrestáni nebo odměněni.

 

Otištěno se svolením autora MUDr.Miroslava Ilgnera. Další příběhy a úvahy na jeho internetové stránce zde.

Reklama
Reklama

Komentáře

Jana (So, 5. 8. 2006 - 18:08)
V mém životě mě potkalo něco velmi smutného, zemřel mi tříletý syn na těžkou nemoc. Mohu si to vysvětit dvěma způsoby. V prvním případě jsem v minulém životě byla necitelným egoistickým člověkem, který si neuvědomoval hodnotu lidského života, a proto jsem v tomto životě byla potrestána nejtěžší ztrátou. Ve druhém případě jsem v minulém životě žila bohatým duchovním životem a proto jsem v současném životě zažila těžkou ztrátu, která mi pomohla k pochopení dalších věcí v duchovním vývoji. V prvním případě trest, v druhém odměna. Takže trest či odměna? Je těžké to pochopit.
Michal (So, 5. 8. 2006 - 18:08)
Jano, ani jedno, ani druhe, jde o krutou nahodu. Na svete asi neni nic horsiho, nez pro matku ztrata ditete. Nemuc se myslenkami, ze za to nejak muzes ty. Je mne moc lito, ze jsi utrpela takovou katastrofalni ztratu.
Helena (So, 5. 8. 2006 - 18:08)
Je to krute a je mi Te lito.Ovsem Tve vysvetleni nemohu akceptovat.Pro mne je tezke pochopit,jak tomu muzes verit.
jehúdíth (So, 5. 8. 2006 - 19:08)
neřeš jestli je to trest nebo odměna, prostě se s tím snaž vypořádat a přijmout to. To nikdo nemůže vědět, co bude a nikdo nemůže nahlédnout do osudu. Osud je vždycky spravedlivý a už podle toho, co píšeš se mi zdá, že ses s tímto údělem vyrovnala dobře a duševně ses posunula kupředu. Pokud by tě zajímaly tvoje minulé životy, můžeš zkusit hlubinnou terapii. Přeju ti hodně sil, štěstí a neboj se ničeho.
V. (Ne, 6. 8. 2006 - 10:08)
Jano, měl 3 roky života, jistě jste mu dávali mnoho lásky a třeba potřeboval právě jen 3 roky a stačilo mu to jen takhle zde na Zemi. Hodně štěstí a lásky Vám i jemu do krásnějších světů :-)
Arin (Ne, 6. 8. 2006 - 12:08)
Jano, predevsim prijmi moji uprimnou soustrast. Potkala te strasna tragedie a ja osobne myslim, ze nic horsiho nez ztratit dite uz se cloveku nemuze stat...
Pokud bych se mela vyjadrit k tvemu dotazu - podle meho nazoru jsi dite v minulem zivote nejak opustila nebo zanedbala a ted jsi mela pocitit, jak tezka je ztrata. Kazdy trest je vlastne odmenou, dava nam sanci pochopit a napravit se, neopakovat stejnou chybu v dalsim zivote. Chapu ale, ze opravdu malokdo by dokazal citove brat smrt ditete jako odmenu...Pokud bych ti mela poradit, pokus se o dalsi dite. Mozna se v jeho telicku dusicka zemreleho chlapecka vrati, on se k tobe znovu narodi..Preju ti hodne sily v prekonani bolesti a pokud mozno uz zadnou takhle drastickou karmickou zkousku v budoucnu.
Lada (Ne, 6. 8. 2006 - 15:08)
Jano,nevěřím na osud, nevěřím na to, že je něco dopředu naplánované, že je někdo k něčemu předem určený. Podle mě je všechno věc náhody, ať už šťastné, či nešťastné.Prostě někomu se neštěstí stane, někomu ne. Nehloubej nad tím, proč. Odpověď je - NÁHODA.S předčasným odchodem tvého syna se nedá smířit, nemuč se neustálými zbytečnými otázkami, zda je to trest, nebo odměna..Není objektivní odpověď na tuto otázku. Jediné, co pro sebe člověk může udělat, aby se definitivně nesesypal ,je naučit se s tou ztrátou žít. A to MUSÍŠ zvládnout,kvůli snesitelnosti tvého dalšího žití a kvůli tvým ostatním blízkým.Pokud je to ve tvé moci, zkus další miminko.Vidělas český film "Den pro mou lásku?!"
Nela (Ne, 6. 8. 2006 - 16:08)
Jano, opravdu se nemuč, za to přece nikdo nemůže. Mne taky onemocněl velmi vážně syn, ale chválabohu je tady. Doufám, že jsme zlé překonali. Neptám se ale, proč onemocněl on, bylo by to zbytečné.
Jitka (Ne, 6. 8. 2006 - 16:08)
Jano, soucitim s tebou. Ale netrap se temi myslenkami. Vzdy se rika neco spatneho pro neco dobreho. Tady to sice zni cynicky, ale pokud by se treba tvuj drobecek dostal z te nemoci s trvalymi nasledky a trapil se pak cely zivot, treba takhle to pro nej bylo lepsi.
Mam priklad z blizkeho okoli. Mojim znamym pri porodu "zachranili" dcerusku, ovsem s trvalymi nasledky - ochrnuti ´3/4 tela. Cela rodina se ji venovala jak mohla (ustavni pece nepripadala pro ne v uvahu) a lekari jim porad davali nadeji, ze se to rozcvici, zacne chodit, apod. Nevim, jak je tahle (ted jiz asi 40 leta) zena stastna. Nemuze chodit, ani sama na zachod. Jeji matka se nakonec z toho pomatla, jeji otec, na kterem pak pece o obe lezela, dostal predcasne rakovinu a zemrel. Jeji bratr, ktery na sebe vzal udel se o ni starat, si nemohl ani najit zamestnani, ktere by se mu libilo ani se ozenit.
Kdyby tehdy pri tom porodu se lekarum tu 7 mesicni holcicku zachranit nepodarilo, mohli by ti rodice mit treba nove zdrave dite a cela rodina by mozna mela stastnejsi osud.
Reklama