Rozchod - jak se s ním vyrovnat
Rozchod s partnerem bolí vždycky. Často dokonce i toho, kdo se sám rozejít chtěl. Truchlení je reakcí přiměřenou a do jisté míry i zdravou. Pro skutečné vyrovnání se s ukončením vztahu je někdy třeba pokusit se porozumět skutečným příčinám rozchodu ? jejich poznání může být prevencí budoucích zklamání. Neřiďte se pouze tím, jak váš rozchod zdůvodnil ten druhý. Mnohdy jde pouze o jakési ?pseudodůvody? a sám si ani nemusí být těch pravých vědom. Za vše může třeba jen postupné vyzrávání představ, únava ze vztahu nebo citová nestálost.
Pokud však máte pocit, že důvodem rozchodů bývá něco, co byste nejen mohli, ale také měli na sobě změnit, pak raději hledejte cestu, jak potřebných změn dosáhnout. Nenaléhejte na pokračování vztahu, nepokořujte se, neslibujte víc, než skutečně chcete a jste s to nabídnout. Postoj ?mnohem raději bych byl s tebou, dokážu si však představit život i bez tebe? je přiměřený a důstojný. Váš případný ?únik? může dokonce někdy ještě znovu nabudit partnerův zájem.
V žádném případě se však nesnažte za každou cenu ihned ?zaplnit prázdné místo?. Nejste-li s rozchodem dostatečně vyrovnáni, bude tím každý další partnerský výběr poznamenán. Zvláště nešťastné jsou pokusy ?ukázat? tomu zrádci, jak rychle si dokážeme nalézt náhradu. Jen ať kouká! Pokud se nám to podaří, pak může skutečně předchozí partner sice chvíli koukat, brzy však budeme možná my sami zírat, ?co se to vedle nás vylíhlo?.
Na čas se raději vraťte ke svým zájmům a přátelům. Nesnažte se skrývat svůj smutek. Opravdoví přátelé jej pochopí, mohou vám pomoci ?přijít na jiné myšlenky?. Teprve až budete s to vzpomínat na předchozí vztah bez intenzivní bolesti, až přestanete každého nového partnera poměřovat s předchozím, teprve pak jste ve fázi, kdy lze uvažovat o nové známosti. Smutek není projevem slabosti, ale schopnosti vztah skutečně prožít. Jeho trvání je vysoce individuální.
Záleží nejen na intenzitě a hloubce vztahu, ale i na jeho délce, vašem věku, osobnostních rysech. Truchlení v rozpětí jednoho až dvou měsíců je zcela běžné, rozchod může zabolet i po jednom až dvou letech.
Trvá-li truchlení příliš dlouho, nebo pokud je příliš intenzivní, brání-li vám v běžném ?fungování?, trápí-li vás pocity viny, připravil-li vás rozchod o poslední zbytky sebevědomí, pak raději vyhledejte odbornou pomoc. Psychoterapie vám umožní nalézt ztracenou sebedůvěru, pochopit vlastní hodnotu, někdy i vlastní podíl na opakovaných rozchodech. Tuto pomoc vám mohou nabídnout rodinné poradny, psychologové ve zdravotnictví nebo kvalifikovaný psycholog se živnostenským oprávněním pro poskytování psychologického poradenství. Podobné služby poskytují i některé církevní poradny. Nadměrné truchlení je někdy vhodné na čas zmírnit i vhodnou medikací ? ale pozor, pouze pod lékařským dohledem.
Zapamatujte si:
- Truchlení je přirozenou reakcí na rozchod.
- Únik může nabudit touhu, naléhání ji dusí.
- Nespěchejte do nového vztahu, raději se na čas vraťte ke svým zájmům, přátelům.
Zdroj: Petr Šmolka, Jan Mach - Manželská a rodinná trápení, nakladatelství Portál
Komentáře
Nech tomu čas, vypadá to, že tvůj přítel vystřízliví a že se to všechno srovná.
V tobě sice zůstane jizvička, ale který život žádné nemá?
Držím ti palce a večer nakouknu, jestli jsi ještě nenapsala, neměla bys být se svým trápením sama.
Já jsem byl kdysi na tom podobně. Sice jsem neběhal za jinou, nikoho jsem neměl, ale když byl náš prcek hodně malinký, přítelkyně byla hodně podrážděná, nervózní a dosti nepříjemná. Já ačkoliv jsem se v rámci svých možností snažil, nešlo se konfliktům a hádkám vyhnout. Nakonec jsem se musel taky od ženy odstěhovat, poněvadž jsem to už nezvládal po psychické stránce. Moc mě to mrzelo a malej mi moc chyběl, protože ženu i dítě jsem miloval a miluji. Jenže manželka mě viděla jako toho špatného, zrádce a bezohledného chlapa. Už nikdy to nebylo jako předtím, sice jsme se dali ještě dohromady, ale láska z její strany nakonec zcela vyprchala. Takže já vlastně pořádně nevím, kde se u mě stala chyba a co jsem měl dělat jinak, ale možná to jinak ani nešlo. Tím chci říci, že některé partnerské vztahy jsou komplikované a těžko řešitelné a může se stát, že některý z partnerů prostě nevím, jak v dané situaci pokračovat. To jest můj příběh, ale ten tvůj bude zcela jistě s lepším koncem. Přeji hodně sil a štěstíčka.
Přečtěte si to v rubrice...JAJA a JÁ...
WWW.Johanz.blog.cz
A pak k nám přicházejí milenci a milenky.
To, co teď prožíváš, je jakási daň za to, žes začal další vztah bez ukončení toho předešlého. Jenomže ten - pokud tě správně chápu - na ukončení není, rozvést se nechceš (a je to dobře!)
Takže ti teď zbývá jen to nějak přežít a vydržet. I kdyby ses se svou milou ještě setkal, nikdy to už nebude takové jako před rozchodem. A tvoje manželství taky nebude dlouho takové jako před tvou nevěrou, ale spraví se to časem, protože má silný základ - osm let společného života plus děti.
S milenkou tě pojí jen velká poblouzněnost a zamilovanost, nikdy jste pravděpodobně neřešili společné starosti, byly jen radosti.
K tomu přihlédni, než se rozhodneš své ženě nadále ubližovat.
Prožívám...Mirko,tento článek jsi psala před čtyřmi roky.Naprosto se shoduje s mým příběhem,jsem taky totálně v háji.Prosím napiš,jak sis s tím poradila a dostala jsi se z toho.Moc děkuji
" Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu."
"...ten ti zaolatí nájem a sta za léky haha
dlouhodobě se strašně trápím kvůli rozchodu s přítelem...ačkoliv je mi teprve 15 let nepřestávají mě zužovat myšlenky,že už nikdy nebudu štastná ... jako dřív. Obracím se na přátele,rodinu...ale pocity se vrací znova a znova a já tím nechci tolik zatěžovat okolí...a hlavně mi všichni říkají to samé... už si ani nepamatuji, kdy jsem usínala bez breku,těšící se do dalšího dne, spokojená a štastná...ve škole se to podepisuje na známkách,doma tím, že jsem nepříjemná...a kamarádky si asi myslí, ze si vymyslim, protoze nic podobného asi nezažila ani jedna z nich.
Nikdy by mě nenapadlo, že z tak ideálně vyhlížejícího vztahu budu tak vyřízená,bezradná....ikdyž to je už okolo tří měsíců zpátky...nevím si rady..nevím co mám dělat, jak se k tomu mám stavět....co si mám říkat když mě napadají ty příšerný myšlenky....co mám dělaat?? :(
Další varianta je, že jeho rodiče žijí harmonickým životem. Potom má tvůj přítel pod kůží tenhle model taky a je velká naděje, že se později usadí.
A jako další možnost vidím to, že je černá ovce a že ač jeho rodina žije naprosto spořádaným životem, on se prostě "utrhnul".
Víš, ale jestli ti sám říká, že láska (ve skutečnosti je to jen zamilovanost, poblouznění) je nejsilnější první dva měsíce, tak to znamená, že si uvědomuje nesmyslnost svého chování a že ví, že šlápl vedle. A to není na škodu. Myslím, že nebude chtít trvale žít s tím, že jeho rodiče jsou na tvé straně a třeba ho časem pro jeho hříchy zavrhnou.
A že ti říká, aby sis našla jiného? Uvědom si, že je "nemocný", je v zajetí sil, které vůlí neovlivníš a ty na takové řeši klidně zapomeň. A kromě toho, je velmi pravděpodobné, že i tobě se tohle někdy později v životě stane, jen si to zatím nedovedeš představit. Teď je hlavně špatné, že se tvůj přítel zamiloval v době, kdy máte malé dítě a kdy by mělo právě ono dostat vaše city a pohodu mezi vámi.
Vím, že je to možná slabá útěcha, ale snaž se teď soustředit na své mimčo, je malinké a neumí se bránit a potřebuje hodně tvé lásky. Všechny problémy se časem buď vyřeší nebo vyšumí a nakonec si uvědomíš, že nejdůležitější je mít zdravé dítě.
A to máš.
- Odpovědět
Pošli odkaz