ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

byla bych ráda, potřebuji... Dobře, Glorie. Tady je můj e-mail.
[email protected]

Vidím to tak, že ty...mám strach, že at udělám cokoliv, bude to špatně...nevím, co dělám špatně, že mě každý muž opustí...a nevím, jak mám udělat to, abych koukala na věci jinak,...chtěla jsem si muže držet od těla a pak mě jeden ukecá, okouzlí a odkopne a neřekne ani důvod...

tak jsem se mu dovolala...z jiného telefonu...představila jsem se a on ani nevěděl, která to volá..pak mi řekl, že to necháme u toho, že nemá čas, opakoval to stále dokola a pak zavěsil...vážně nevím, co si o tom mám myslet

Glorie, jednou je člověk...děkuji, že mě vidíš tak optimisticky:-) já na to štěstí čekám už ale dlouho...moji známí si ze mě dělají už legraci, že jsem největší smolař, jakého znají, maminka si myslí, že jsem prokletá, babička zase, že si to přitahuji špatnými myšlenkami...takže já se stresuji už tím, že mě napadne něco špatného a ono se to splní, jenže i když myslím na hezké věci, tak se stanou ty špatné...vím, že když si začnu něco přát, nikdy se to nesplní, a když něco moc nechci a obávám se toho, hned je to tady...chtěla jsem vyzkoušet opak, přát si špatné a odmítat dobré, jenže mám strach, že se to špatné splní ještě ve větší míře...už mi z toho celkem hrabe

Já jsem vždycky říkal,...byla bych ráda, potřebuji znát něčí názor, děkuji

Já jsem vždycky říkal, že Murphyho zákony fungují a nikdo mi to nevěřil. Tady tohle je jasný případ. Pokud by jsi si chtěla jen tak popovídat rád si tě vyslechnu. Baví mě komunikovat s lidmi. Pokud by jsi měla zájem svěřit se někomu se svými problémy, pošlu ti e-mail a můžeme to všechno prodiskutovat. Ale nenutím tě, jen nabízím pomocnou ruku v podobě nezávazné zpovědi. Je to jen na tobě...

Tak to jsi vážně děvče s...děkuji za radu, možná o tom začnu uvažovat :-), jenže telenovela musí mít dobrý konec a ten já nemám....jedině, že by se mě na té ulici ujal nějaký bohatý gentleman, vzal mě k sobě do paláce jako služku a zamiloval se do mě... to ale nehrozí, mě zřejmě čeká osamělý osud uklízečky nádraží, co bydlí na ubytovně mezi sociálními případy

Ahoj všichni...po delší odmlce zase píšu...jsem ráda, že se většina s vás ozvala...možná bych mohla rozehrát novou vlnu stížností a trápení, ale nevím, jestli na to bude někdo reagovat...jen to prostě nemám komu říct...někoho jsem potkala, před pul rokem, ale nezaujal mě natolik, aby mezi námi něco vzniklo, každopádně jsme spolu byli v kontaktu celý ten pulrok téměř denně, ale ne osobně, jen přes telefon a internet, on se chtěl sejít, já ne...nakonec jsem svolila a nic od toho setkání nečekala, říkala jsem si, že hodina postačí a pujdu domu...jenže on mě na ten druhý pohled totálně okouzlil, zamilovala jsem se - opravdu ano, všechno bylo krásný, super, stále mi říkal, jak jsem krásná, jak chce být se mnou... jednoho dne byl na mě nepříjemný, den po tom, co jsme spolu strávili noc, tak jsem se ho zeptala, jestli mu náhodou nešlo jen o to jedno...pak komunikace žádná, tak jsem se ho zeptala, zda spolu nebudeme mluvit, on, že mluvit můžeme, ale že mu vadí má náladovost a tím to končilo...od té doby mě ignoruje, neodepisuje, nezvedá (vytípne to) telefon,nic... vážně jsem tak moc náladová, vážně jsem se ho dotkla tak moc, že mu nestojím ani za blbé zvednutí telefonu? aniž by řekl, promin, už s tebou být nechci? po tom, co mě pul roku uháněl? takže tu zase bulím do polštáře, zase nejím, zase se trápím a zase čekám, kdy se z té noční můry probudím...do toho se přidaly problémy v práci, chtějí na mé místo dosadit svou známou a mě vyhodit, rozbilo se mi auto, musím si hledat nové bydlení...a já naivně myslela, že bych mohla být konečná štastná, to jsem ale hloupá...bez chlapa, bez práce, bez auta a na ulici...není to príma?

Yes, we r alive, and what about u?

tak co mládeži? r u alive?:-)

A vida, taky jsem nakoukla a vidím že se tu občas vyskytujete. Všechny moc zdravím!
Nebylo mi nejlíp poslední měsíce, stěží jsem zvládala povinnosti.Vidím,že jste na tom podobně jako já, aspoň si myslím. Tedy s psychikou. Netýrám se, občas si vzpomenu, spíš s mírnou rezignací, než velkou hořkostí. Ale fakt je, že by po tolika letech bylo divné a na psychiatra se trápit jako před lety :-). Jen u vás je to čerstvější, to je jasné, že v tom je to rozdílné. A lepší zítřky budou...

Já pořád miluju. :-) akorát mi vypad internet a milý si myslí, že jsem zapomněla. Teď nevím, jestli se zlobí. Ale fakticky jsem nemohla psát.
Posílám pusu *

Ahoj holky..Glorie, Shakiro a zbytku..musím se přidat do klubu, jsem na tom skoro jak Vy:-)..štestí vypadá jinak, ale může být i hůř, což jsme všechny zažily..Občas zde kouknu, ale protože jsem Vás tu neviděla, tak jsem ani nepsala..doufejme v lepší zítřky:-)

Prosím, mohla bych se Tě...Ahoj Majko, on byl rak, ale charakteristika jeho zanmení na něj moc nesedí. Možná to je tím, že se narodil první den, ve znamení raka, kdyby přišel o pár hodin na svět dříve, byl by blíženec...

když dáš kopačky muži...nevím, jestli toto mělo být adresované mně, ale rozhodně si nemyslím, že jsem dokonalá a už vůbec nejsem nemocná. Navíc nevím, kde jsi vzala něco o svém manželovi, ale můj expřítel je svobodný a svobodný také byl.

Ahoj Gl
Diky za otevrenou...Děkuji Jirko, na email napíšu :-)

Hmm...U zenskych bych tomu...Realistický pohled? On chodí ke kartářce atd.

Hmm...U zenskych bych tomu veril,ale od chlapa bych ocekaval ponekud realistctejsi uvazovani;ale co-kazdy jsme nejaky...

Nechtel jsem to pitvat,ale...Samozřejmě jirko, tyhle věci jsou spíše otázka víry lidí, kteří se tím zabývají. Já mám takového kolegu a ten vždycky když mi vykládá nějakou historku nebo zkušenost, tak to komentuje, že to bylo jasné, protože ten a ten je ve znamení tom a tom, proto to tak bylo. :-)

Mě dala kopačky milenka a jsem tomu rád já sám bych to neukončil i když už to s ní šlo do hajzlu. Doma zatím to není ono