Reklama

Milující trpí s milovaným

Dávnou zkušenost, že bolest, jež sužuje milovanou osobu, zřetelně pociťuje i jeho nejbližší partner, nyní potvrdily i nejnovější výzkumy vědců z londýnské univerzity. Pečlivá měření mozkových aktivit prokázala, že oblast centra myšlení, jež reaguje na vlastní muka, se chová obdobným způsobem i při utrpení, jímž prochází citově blízký člověk.

Tým pod vedením Tanii Singerové podrobil experimentu šestnáct partnerských párů. Zkoumal reakce ženských protějšků na krátké elektrošoky, jimž byli vystaveni jejich druzi. Ovšem až poté, co samy předtím prošly obdobnou zkušeností a na vlastní kůži okusily krátkodobou bolest. Přitom neměly bezprostřední možnost sledovat své partnery při elektrošocích, se začátkem pokusu byly seznámeny pouze ústně. 


Ukázalo se, že mozky přímých i nepřímých účastníků zareagovaly naprosto stejným způsobem a podnítily k činnosti zcela totožné oblasti. Pokud ale partnerka předtím sama šok nedostala, její mozkové centrum registrující bolest se nijak neprojevilo. Zato ale oblasti, jež vyvolávají emocionální reakce na bolest, jako je třeba rozčilení, zděšení nebo smutek, se pokaždé probudily.
"Výsledky experimentů potvrzují, že naše subjektivní pocity jsou základem pro vcítění se do pocitů druhých," uvádí Tania Singerová ve stati zveřejněné v odborném časopise Science. 


Dá se tak prý i vysvětlit, proč nejsou lidé sobci zaměřenými výhradně na sebe, ale dokáží zcela nezištně nabídnout i pomoc svému okolí. To, že všechny ženy bez rozdílu silně reagovaly na soužení partnerů, zakládá i silnou zpětnou citovou vazbu.
Schopnost empatie, tedy spolucítění, se podle Singerové mimo jiné podílí na budování vztahu mezi matkou a dítětem a stává se důležitým kritériem při posuzování chování spolubližních. 

Zdroj: Plus

Reklama
Reklama

Komentáře

coroner (Ne, 14. 3. 2004 - 15:03)
Výsledky pokusů by určitě stejné nebyly protože ženy a muži mají opačnou energetickou polaritu, která mužům už z vrozeného principu neumožnuje reagovat na citové podněty stejnou intenzitou, jak tomu je u žen.
Mohly by nejspíše být podobné u části homosexuálů, nebo u mužů s mimořádnou citlivostí, která se blíží ženskému naturelu.
Zajímavý by byl průzkum u lesbických párů.
Leni (Pá, 12. 3. 2004 - 12:03)
Tenhle článek jsem už četla jinde na internetu a napadla mě stejná otázka, která tam v komentáři byla položena. Byly by výsledky pokusu stejné, kdyby se neprováděly se ženami, ale s mužskými protějšky?
vrána (Ne, 4. 4. 2004 - 10:04)
To je úžasný, na co Ti "vědci" nepřijdou. Před dávným časem se konaly pokusy se šnekama. Vědci měli 2 šneky v teráriu a nechali je tam nějaký čas spolu kamarádit. Potom jednoho z nich odvezli někam daleko a začali ho nějak trápit (připalovat cigaretou, nebo jinak bolestivě). A ejhle, druhý šnek, co byl daleko se projevoval podobně jako ten trápený. A to jsou šneci hermafroditi. Takže...?! Jsou-li 2 jedinci v resonanci, funguje to vždy
Reklama