Zrušených distančních výkonů v oblasti psychologie a psychiatrie je škoda

Řada lékařů z řad psychiatrů a psychologů už delší dobu upozorňuje na skutečnost, že v posledních letech dochází k nárůstu pacientů s psychickými obtížemi. Jejich varovné hlasy zaznívaly dávno před pandemií covidu. Na místě je proto otázka, jak se v oblasti psychiatrické péče projeví zrušení distančních výkonů. Počet pacientů s duševními problémy totiž během epidemie covidu výrazně vzrostl.

Radka Bauerová, vedoucí smluvních vztahů se zdravotními pojišťovnami ze společnosti STROFIOS a.s. je přesvědčená o tom, že zrušených distančních výkonů v oblasti psychologie a psychiatrie je škoda. Současně pokládá za pochopitelné, že když byla zrušena epidemiologická opatření, nemohou zůstávat v platnosti ani opatření týkající se psychologie a psychiatrie. „Domnívám se ale, že jejich zrušení mohlo přijít alespoň o něco později. Tudíž nějakým způsobem kopírovat to, že se jedná o časově náročnou léčbu, kde dostat pacienta zpátky do stavu, kdy je schopen docházet na pravidelné terapie nelze ze dne na den, ale představuje určitou dobu péče,“ vysvětlila Radka Bauerová.

Zkušenosti odborníků hovoří jasně

V této souvislosti poukázala na skutečnost, že distanční výkony jasně ukázaly, jak jsou důležité a potřebné. Připomněla zároveň, že podle informací jejichž původ pramení z praxe psychiatrů a psychologů je jasné, že možnost včasné distanční péče zabrání zhoršení stavu pacienta a následné dlouhodobé hospitalizaci. „Proto se domnívám, že zrovna v tomto segmentu péče jsou vhodně zvolené distanční výkony poměrně klíčové. A to pro všechny účastníky zdravotního systému. To znamená jak pro pacienty a poskytovatele zdravotní péče, tak i pro zdravotní pojišťovny,“ upozornila Bauerová.

Psychiatrická péče si zaslouží výraznější podporu

V období pandemie zaznamenali odborníci extrémní nárůst depresí, sebepoškozování a úzkostných stavů u dětí. V době nejostřejší covidové krize desetinásobně narostl počet dětí s psychickými problémy. Sehnat ale rychle dětského psychiatra nebo psychologa bylo v dané situaci téměř nemožné. Na nedostatek dětských psychologů a psychiatrů už řadu let už řadu let poukazují lékaři odborníci z oblasti zdravotnictví.

Radka Bauerová je přesvědčená o tom, že podpora tomuto oboru není dostačující. „Pokud by tato péče dostačující byla, patrně by nebyla aktuální reforma psychiatrické péče a také by tolik nerezonovala ve veřejném mínění. A ta se samozřejmě dotýká nejen návaznosti péče, ale také kapacity a dostupnosti. Období epidemie a s ní spojené sociální izolace, se promítla do života lidem napříč všemi generačními skupinami,“ zdůraznila Bauerová. Týká se dětí, dospělých i seniorů. Stejně tak jako v ostatních oborech zdravotní péče, i v tomto segmentu se vyhledávala odborná pomoc kvůli epidemiologickým omezením později, než by bylo ideálně potřeba. Spousta lidí přišla o zaměstnání. Ztratila někoho blízkého, potýká se s velkými finančními problémy. Je tedy potřeba hledat řešení, jak dostat všechny účastníky zdravotního systému do nějaké únosné rovnováhy," podotýká Bauerová.

Pacienty nelze nechat bez pomoci

Dosavadní zkušenosti (za dobu předpandemickou i současnou), by se podle Bauerové mohly pozitivně odrazit při dohodovacím řízení, která se týkají kódů v této oblasti a to jak ze strany Ministerstva zdravotnictví tak poskytovatelů zdravotní péče. "My pevně věříme, že ano. Nelze nechat pacienty bez pomoci nebo je odmítat ošetřit. V tom koneckonců spočívá i princip české ústavy, zákonů i zdravotnictví. Nemůžeme ale nechat ani psychology a psychiatry, aby se starali o pacienty, ale nebyli za to adekvátně zaplaceni. I oni musí někdy regenerovat. Nemohou místo toho řešit existenční problémy," zdůraznila Bauerová.

Včasná a nepřerušovaná léčba je nejlevnější

Současně připomněla, že i zdravotní pojišťovny nemají k dispozici neomezené finanční možnosti. Podle jejích slov stále platí, že nejvýhodněji vychází pro zdravotní systém včas podchycený psychiatrický pacient. Včas nasazená kontinuální léčba, nepřerušovaná a dlouhodobá je pro zdravotní systém nejlevnější variantou. Kromě toho je tou nejlepší možnou péčí pro pacienta. "Pokud by byly znovu zavedeny distanční kódy, tentokrát do běžné psychiatrické a psychologické praxe, které by byly adekvátně propláceny a nepodléhaly limitům úhrady a srážkám, tak by dle našeho názoru byla poskytnuta lepší péče pacientům. Psychologové a psychiatři by byli lépe zaplacení a zdravotní pojišťovny by nevyšla výsledná péče tak draho," pokračovala Bauerová.

Dodala, že pokud psychiatrický pacient z jakéhokoliv důvodu přeruší léčbu, zpravidla se velmi rychle zhorší do stavu, ve kterém byl před několika týdny nebo měsíci. "Po přerušení léčby jsou na tom někteří pacienti ještě hůře. Nutnost hospitalizace, která podle závažnosti situace trvá i dlouhé týdny, celou zdravotní péči jen prodražuje," ukončila Bauerová.

Čísla hovoří jasně

Už v roce 2020 vypracoval Národní ústav duševního zdraví průřezovou studii o výskytu běžných duševních onemocnění, jako jsou deprese, úzkosti a poruchy chování vlivem alkoholu. Ústav konstatoval, že proti předpandemickému období se zvýšil výskyt deprese a rizika sebevražednosti třikrát a výskyt úzkostných poruch dvakrát. Studie hovoří o tom, že v roce 2017 depresí trpěla téměř čtyři procenta Čechů. V květnu 2020 se pak počty zvýšily na 11,7 procenta a v listopadu 2020 už 12,1 procenta. Počet lidí z úzkostnými poruchami stoupl ze 7,8 procenta v listopadu 2017 na 13 procent ve stejném měsíci roku 2021.

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Přidat komentář

Reklama

Reklama