Reklama

Mizí hmyz, vymírají ptáci - a co my s tím?

Pětadvacetiletá studie v Německu prokázala, že na jeho území kleslo množství hmyzu o 75 procent. I podle našich odborníků mizí v Česku ve velkém motýli, včely, čmeláci a další hmyz. Z České republiky od roku 1982 zmizelo zhruba 10 milionů ptáků a úbytek dále pokračuje. To vše zní velmi apokalypticky a zdá se, že běžný občan nemůže nic dělat a musí jen přihlížet, jak postupně zaníká pestrost života. Opak je pravdou - každý jednotlivec může přispět k záchraně hmyzu či ptáků a tím i sám sebe.

Jsou oblasti, kde ptáci a hmyz mizí v obrovském množství a to je zemědělaská krajina. Na vině je hlavně nadužívání pesticidů a monokulturní pěstování. Zde by se zdálo, že je to pouze v rukou zemědělců a agrochemického průmyslu, avšak i tady může zapůsobit tlak veřejnosti. Např. v nedávné době proběhla tiskem zpráva, že Němci vyžadují od našich dodavatelů mléka mléko pouze bez pesticidů.  Pesticid  glyfosát se používá u plodin pro krmení krav těsně před sklizní a po ní (desikace). Pokud budou zemědělci chtít dostát požadavkům z Německa, znamená to, že letos v létě se už budou muset obejít bez tohoto herbicidu.

Další možností, jak by zemědělci již nyní mohli snížit množství používaných pesticidů a oživit zemědělskou krajinu jsou tzv. biopásy, na které mohou dokonce pobírat dotace. Bohužel mnoho zemědělců o této možnosti neví. Biopás neznamená biozemědělství a přísnou kontrolu, čeho se mnozí zemědělci obávají.

Biopás je pruhové potravní políčko o šíři 6 - 12 m umístěné na okraji nebo uvnitř půdních bloků. Směs osiva pro biopásy se skládá z pohanky, prosa, kapusty a jiné plodiny, jako je například obilnina nebo lupina bílá. Biopás zůstává na půdě po celý rok (od jarního výsevu do zaorání následujícího jara)

Význam biopásů pro krajinu
- Přispívají k pestrosti a rozmanitosti krajiny.
- Zvyšují potravní nabídku pro volně žijící živočichy.
- Poskytují jak živočišnou tak rostlinnou potravu ptákům jako je koroptev, bažant, stehlík, konopka, zvonek, strnad či vrabec.
- Eliminují nebezpečí monodiety - většina volně žijících živočichů v době vegetace trpí monodietou, po sklizni strádají hladem, protože téměř všechny pozemky jsou zpodmítány popř. zorány.
- Jsou zdrojem pylové snůšky pro včely.
- Slouží jako kryt pro veškerou faunu.
- Slouží jako osychací plocha pro mláďata koroptví a ostatních živočichů.

Reklama

Význam biopásů pro zemědělce
- Každoročně po dobu pěti let obdrží od SZIF dotaci 401 EUR/ha (dotace je vyplácena v Kč). Tato platba kompenzuje jak dodatečné náklady spojené s výsevem biopásu, tak ztrátu příjmu z produkce na orné půdě, která je vyčleněna pro výsev biopásu.
- Umístění biopásu na svažitých pozemcích snižuje erozi půdy.
- Biopásy poskytnou útočiště živočichům, kteří mohou sloužit jako přirození predátoři pro škůdce a tím se může snížit spotřeba pesticidů, ušetřit peníze a zlepšit kvalita půdy.
Viz. http://bioinstitut.cz/documents/biopasypublikace.pdf

No a co vy můžete udělat pro hmyz a ptáky přímo?
Za prvé je třeba si uvědomit, že hmyz a ptáci potřebují pro svůj život prostor na hnízdění a potravu. Všude na krátko vysekávaná tráva, asfalt či dlažba, vyřezané křoví, půda a život v ní (žížaly a další hmyz) zničený roundupem (glyfosátem), pěstování pouze zákrsků ovocných stromů, které jsou beze zbytku sklizeny, okamžitý úklid všeho starého a tlejícícho, pálení trávy a spadaného listí - to vše ničí životní prostor pro hmyz a zároveň způsobuje nedostatek potravy pro hmyzem živící se ptáky. Pokud ptáci nemají hmyz, živí se více různými bobulemi a semínky, což často způsobuje škody sadařům a zahrádkářům. Pokud nenacházejí ani bobuloviny či různá semínka, umírají hladem. Ano, můžeme některé druhy ptáků v zimě přikrmovat na krmítku, ale pokud to není děláno správně, mohou být krmítka rizikem zdravotních problémů a infekcí  a dalšího úhynu ptactva. Mnohem pro přírodu přínosnější je zamyslet se, zda na vaší zahradě či na obecních pozemcích nemůže být někde místo pro divokou přírodu či zda není místo pro nějaký keř užitěčný pro ptáky, výsadbu bylin pro včely... Němci, kteří měli vždy vše vysekané a uklizené,  po zjištění katastrofického úbytku hmyzu již začínají v obcích nechávat určitá místa ladem, jiná jsou sečena jen dvakrát do roka, aby se tam mohly vysemenit různé byliny, které jsou důležité pro včely a další hmyz, jsou vysazovány keře, bylinkové pásy, pásy s lučním kvítím a trvalkama...

Motýli např. pro svoje přežití potřebují původní, živné rostliny v rozsáhlých stanovištích, aby měly samičky, kde naklást svá vajíčka a poté měly dost krmiva larvy motýlů. 98% motýlů má v názvu svou živnou rostlinu nebo stanoviště. Babočka kopřivová,bodláková, jilmová,osiková, bělásek řepkový,zelný,řeřichový,martináček bukový, habrový, lišaj svízelový,lipový,topolový, vrbkový.
Z toho vyplývá, že se nesmíme koukat na “plevele“ jen jako na něco obtěžujícího, co je třeba vždy vyhubit, ale jako na rostliny, které mají vždy plno významů pro celý ekosystém. A že pro zachování pestrosti hmyzu a ptáků je třeba zachovat i pestrost rostlin - ne pouze trávu.
Dospělí motýlí jedinci se pak rádi přilétnou nasosat na zahradu na krásnou Davidovu komuli (motýlí keř, tibetský šeřík), dobromysl, echinaceu, levanduli, fenykl, kopr, kalinu, trnku, hloh, rozrazily, afrikány, šalvěj, jiřiny, hvozdíky, plaménky, pupalku, bělotrny, ostropestřece, kvetoucí ředkvičky, kerblík či salát...

Pro včely jsou pak důležité následné medonosné rostliny: jetel, řepka, vojtěška, pohanka, slunečnice, kmín, pampeliška, chrpa, třezalka, divizna, mateřídouška, hluchavka  nebo dřeviny, jakými jsou třeba akát, vrba, bříza, buk, lípa či borovice a většina ovocných stromů. A opět platí, že je potřeba pestrost, protože pokud někde kvete pouze řepka, tak zajistí včelám obživu pouze na krátké období květu a pak dále mají včely hlad. Pokud včely nemají stravu pestrou či trpí hladem, mnohem hůře se vypořádávají s pesticidy, jsou více náchylné na různé infekce a parazity, které mohou způsobit úmrtí celých včelstev.

Je možno zakoupit již namíchané semenné směsi pro motýli, včely, čmeláky...

Pro hnízdění ptáků můžeme kromě velkých stromů vysazovat i husté živé ploty -  Ideální jsou i ploty nestříhané, volně rostoucí, například ze sadových růží, hlohu, pámelníku, tavolníku, ptačího zobu... Ptáci mohou zahnízdit i v bujných porostech popínavých rostlin - zkrátka čím je zahrada pestřejší, tím lépe.
Následující rostliny poskytují ptákům potravu buď tím, že lákají hmyz či mají jedlé plody: rdesno hadí kořen, pelyněk černobý, slunečnice roční, jeřáb obecný, dřišťál Thunbergův, řebříček obecný, pupalka obecná, levandule lékařská, černý rybíz, bez černý, hlohyně šarlatová, cesmína ostrolistá, děhel lesní, laskavec ocasatý, pomněnka rolní, mahonie cesmínolistá, planá jabloň, tis červený, štětka soukenická, celík zlatobýl, měsíčnice roční, kalina obecná, vratič obecný, meduňka lékařská, srstka angrešt, skalník vodorovný, jahodník obecný, rakytník řešetlákový, keřové růže, hloh, dřín, hlošina, aronie, pámelník...

Nízce střižený a na údržbu nákladný trávník se líbí i některým ptačím druhům - například konipásci či kosáci na něm s oblibou hledají něco k snědku. Většina ptáků i mnoho dalších živočichů však nachází zdroj potravy a úkryt spíše ve vyšší trávě. V zahradě či obci je proto ideální ponechat i plochu s vysokou, pouze na konci léta sečenou trávou, ale také trávou nižší, sečenou častěji, ne však úplně na krátko.

Pařez či torzo odumírajícího stromu je skvělým úkrytem pro hmyz, jenž je potravou ptáků. Pařez můžeme zkrášlit nádobou s květinami a torzo stromu využít jako oporu pro nějakou popínavou rostlinu.

Pokud chceme uchovat život na Zemi, musíme znovu získat úctu ke všemu živému a vše vidět v souvislostech. Každý jeden vysazený strom může poskytnou prostor k životu tisíci jiných živých organismů. Každá vydlážděná zahrada zničí prostor pro tisíce živých organismů.

Na závěr citát spisovatele a milovníka Šumavy Karla Klostremanna: “Nepozdvihneš ruky, aby bez potřeby ničila život byť i nejmenšího, nejnepatrnějšího tvora, jsa si vědom, že i ten má svůj účel ve velké domácnosti matky přírody, že nebyl stvořen zbytečně, třebas ty jsi neznal jeho účelu“.

Autro: mk

Reklama

Komentáře

Karel (Čt, 15. 2. 2018 - 03:02)
Pomoct člobrčíci a člobrdice mohou i doma na zahrádce.
Stačí na trávu místo sekačky vzít kosu. Dikud jsem používal sekačku, zmizeli ze zahrady luční koníci, a mnoho další podobné havěti. Vrá¨átil jsem se ke kose a fše je jako dříve.
Linda (Čt, 15. 2. 2018 - 07:02)
Ano pamatuji, jak drive na travniku vsude skakaly kobylky a byl slyset cvrkot. Patrilo to k letu a bylo to krasne. Tez bylo vsude plno berusek, sneku a motylu. A po desti v kaluzich utonute zizaly. Jako deti jsme si s hmyzem docela dost vyhraly. Tez s zabami, colky...
! (Čt, 15. 2. 2018 - 08:02)
Informace v článku jsou pro ČR irelevantní, protože jiná plodina než řepka se u nás prakticky nepěstuje.
Linda (Čt, 15. 2. 2018 - 09:02)
Informace v článku jsou pro...Tak u nas se pestuje obili, kukurice, mak, hrach, slunecnice a obcas brambory. Ale krome repky asi opravdu nic neni pro vcely - a to jeste nesmi nekteri zemedelci postrikat pole pesticidy pres den, kdy se vcelky krmi a vcely zabit. Ty biopasy by urcite byly dobre - pro hmyz i pro ptaky a asi i pro pudu. Jinak pro mne je hlavne v clanku dulezite to zamysleni nad tim co mohu udelat se svou zahradou a loukou. Zemedelcum neporucim.
Petr (Čt, 15. 2. 2018 - 16:02)
Na výrobu 1 litru biopaliva z řepky se spotřebuje asi 1,4 litru paliva klasického.
sardanapal* (Čt, 15. 2. 2018 - 16:02)
Aby to ve finále nebylo ještě horší . Já nevím kolik toho lze získat třeba z 1ha. řepky a jaké jsou provozní náklady na 1ha. , ale pole se musí zorat , upravit , osít , je stříkáno proti plevelům , je pohnojeno , řepka se musí sklidit , odvézt , lisovat za tepla (další energie), rafinovat (další energie) , rozvézt jako palivo ... Je něco na co bych zapoměl ?
luci (Pá, 16. 2. 2018 - 09:02)
Ano pamatuji, jak drive na...Zánik této mikrofauny způsobuje tzv. industrializace zemědělství.Je to jeden ze směrů vývoje,který" podřezává větev na které lidstvo sedí".Člověk je součástí ekosystému a pokud jej v honbě za stále většími zisky ničí,ničí postupně i sebe.Ale pokud i "hlavy pomazané"zastávají názor,že ekologie je jen třešnička na dortu,tak se s tím nedá nic dělat.Zvláště v celosvětovém monetárním systému jehož motto:peníze jsou až na prvním místě je všeobecně vyznáváno.
Jirka (Pá, 16. 2. 2018 - 10:02)
snizit pocet lidi
M. (Pá, 16. 2. 2018 - 10:02)
Zánik této mikrofauny...Ale není to jen industrializací zemědělství - jistá industrializace byla i před revolucí, používala se svinstva jako DDT a hmyzu a ptáků bylo všude dost. Jak ale vypadaly zahrady před třiceti lety - většinou před domem květinová zahrádka a za domem vysoká tráva, ovocné stromy, rybízy, angrešty a dle možností záhonky, slepice, králíkárna - to vše hmyzu a ptákům prospívalo. Na zahradě pesticidy nepoužíval nikdo. Tráva se sekala dle potřeby pro králíky a dvakrát ročně na seno. Většina domů měla chlév či stodolu, kde mohly sídlit vlaštovky..
Na vesnicíh dřív nikde nevadily kopřivy, šípky, maliny podél cesty či černé bezy u stodol - dnes se vše vysekává. Ne všude, ale těch "pořádkumilovných" obcí přibývá. U každého baráku stál pořádný vysoký strom a pod ním byla lavička. To, že se na vsi polévají chodníky roundupem není normální.
Některé věci již asi změnit nejde. Lidi si nepostaví chlév či stodolu, ale lze změnit nazírání na to, jak má vypadat hezká zdravá zahrada - že tam má být vždy myšleno i na různé živočichy. Sice nám v daném čase zahrada patří, ale ve skutečnosti by dál měla být místem prospěšným pro planetu. To samé i veřejné prostory v obcích. Nemělo by jít jen o to, aby ten kdo se stará o údržbu zeleně měl co nejméně práce - tudíž jen sedl na traktor a sekal trávník bez jakéhokoliv stromu, květiny, života.
Určitě je třeba dělat něco i se zemědělstvím - více remízků, méně chemie, ale není to jen o zemědělství - zemědělství musí především produkovat plodiny pro výživu - ale mimo zemědělskou půdu by měl být prostor i pro jiné živočichy. A těch míst, kde by mohly být keře, sromy, louky je plno. Pamatuji, jak dřív se ve strouhách podél cest držela voda a v ní byly pulci a různí vodní brouci a jak jsme je jako děti chytaly. Nevím, proč se dnes v těch strouhách voda a život nedrží.
Jirka (Pá, 16. 2. 2018 - 10:02)
vice lidi = žádná příroda
Tony (So, 17. 2. 2018 - 08:02)
V krajině poškozené těžbou uhlí se daří ohroženým motýlům i ptákům
Zdroj: https://usti.idnes.cz/prumyslove-krajina-mostecko-chomutovsko-buji-divocina-vzacne-druhy-fauna-flora-gpj-/usti-zpravy.aspx?c=A180206_381283_usti-zpravy_vac2
Fyzik (So, 17. 2. 2018 - 09:02)
Mizení organizmů je jev normální...
Přijdou časem jiní!! (viz mamuti,ještěři a pod.)
Fénix (Ne, 6. 1. 2019 - 11:01)
To leda, až po lidech. Do též doby nemají jiné organismy moc prostoru, kde se objevit a kde žít. Snad jen mikroorganismy se mohou šířit, i když se též snažíme proti nim mohutně bojovat. Boj však docela prohráváme, takže právě mikroorganismy bohužel mohou vést k redukci lidí.
Lea (So, 17. 2. 2018 - 11:02)
Mizení organizmů je jev...Mamuti mi nechybí, ale jinak celkem nechápu, jak je lidem jedno, že si ničí přírodu. A ničí ji hlavně těm, co přijdou po nás.
Před dvaceti lety jsem krmila za oknem sýkory, dnes mi sem nelítá ani jedna.
Je mi z toho smutno.
Saša (So, 17. 2. 2018 - 11:02)
Mamuti mi nechybí, ale jinak...Ano toto je velmi smutné, ale je to tím, jak je psáno výše, že těm ptákům kromě krmení chybí i prostor pro hnízdění - tzn. křoviny, staré ovocné sady, statky. My bydlíme v Praze a ptáčků máme docela dost, protože kolem dokola zahrady máme živý plot z různých keřů. Moji rodiče na vsi si ale udělali nový napůl zděný a napůl dřevěný plot a všechno křoví podél něj odstranili a i kdzž má moje máma za okny krmítko, tak se tam objeví tak jeden, dva ptáci za den. Dnes je plno takových rozličných druů keřů, které mohou krásně zdobit zahradu a zároveň poskytovat úkryt i obživu ptákům i ldem. Já třeba nedám dopustit na muchovníky, rakytník nebo šlechtěné šípkové růže a bezy.
M. (So, 17. 2. 2018 - 14:02)
Tady je zase skvělý článek pro ty, co nemají zahradu, kde by mohli vysázet keře, čím které ptáky přikrmovat: http://www.ceskazahradka.cz/zimni-prikrmovani-zahradniho-ptactva/
M. (So, 17. 2. 2018 - 14:02)
A zde je skvělá příručka ke stažení o původních keřích a jejich prospěšnosti - http://www.puvodnikere.cz/brozurka-ke-stazeni/
Radim (So, 21. 4. 2018 - 08:04)
Chemie se pouziva dlouho, hmyz a ptaci ubyli, ale plno se jich pak prizpusobilo. Dke meho nejhorsi zlo je vynalez sekacky. Jeste za komancu, kdy mel sekacku malokdo, bylo hmyzu a ptaku hodne. Sekacky likviduji nejvice hmyzu. Lide sekaji, jak pominuti a vysekavaji kazde zakouti. Kde ma hmyz zit? A ptaci jsou na hmyzu zavisli.
M. (Po, 5. 11. 2018 - 09:11)
No podobné je to s listím - listí je potřebné pro brouky, housenky, včely samotářky, žížaly a když se vše odstraní - buď spálí nebo shrabe a vyhodí do odpadu, tak hmyz není a ptáci nemají, co jíst.
Miki (So, 21. 4. 2018 - 18:04)
Pres 10 let uz ziji v Anglii, kde je to samy zivy plot a ptakum tam sypou cely rok, ale jsou tam jen havrani, vrany, straky, kavky a tri fury hrdlicek a divokych holubu. Dnes jsem videl konipasa a vcera asi 3-4 vcely u rozkvetleho trni. Ale to je Roundupem na plevel, temi sekackami a silenym mnozstvim elektronickeho smogu -mobilni site, vselijake internety, vysilacky a to uz krome toho, ze meji ti kreteni sledovaci kamery snad i na wc, tak instaluji na VSECHNY kruhove objezdy v Anglii i ty fotokamery, ktere jim posilaji zpravy po GSM pres SIM kartu. Takze je hmyz a drobne ptactvo zmatene a ikdyz ma relativne dost potravy, tak stejne hyne. Ja ziji v oblasti, kde se pestuji prevazne brambory, cukrovka, ale i obili a oni stale hnoji granulemi. Nestaci jim, ze prodaji zrni, oni prodaji i slamu, protoze krav je v tomhle koute malo/ale o to vic anglickych volu/ tak ta zem ztraci humus a kdyz zafouka vitr, tak jsou z toho mracna prachu a za par let jim z tech urodnych, rovinatych poli s nadmorskou vyskou 5 - 30 metru, kde mrzne jeden dva tydny v roce tak do -5 stupnu budou mit Saharu. Mrtvy pisek, jek nekde na plazi. A co neodnese vitr, tak jim vezme voda. Oni si mysli, ze jde vsechno koupit, tak si zatim kupuji, privazeji to na lodich v kontejnerech, ale az jim nikdo nic neproda, protoze sami budpu mit malo, tak jim urcite kralovna rada venuje par svesticek ze svoji zahradky. A u nas je to nemlich to same. Pestuji se dotovane sracky, ale nic poradneho a nic poctiveho-viz pan Babis. Ten je dobry jen pres rozhazovani statnich penez, protoze drive to vsichni rozfofrovali ale dneska jim Babis neda proste nic. At si hospodari s tim co maji a vsechna ministerstva maji sve rozpocty tak nabubrele, ze kdyby byla nouze tak s tim rocnim rozpoctam vyziji i dalsi rok-proste zavedou usporny rezim, vyhazeji nadbytecne lidi, snizi platy, omezi utraceni a najednou se ty miliony a miliardy budou drzet doma v chalupe. Jenze pan Babis je v prve rade podnikatel v agrarnim prumyslu- takze si nikdy sam nezavre penezovod z Brussele/proto se nikdy neztotozni s panem Okamurou/a bude dal pouzivat chemii na plne pecky. A vite co se stane az vyhynou vcely? Do dvo let vyhyne clovek. Je sice pravda, ze k opyleni nekterych kulturnich rostlin pomaha vitr, ale 90$ opyluje hmyz. Takze vazeni mame nakroceno do obrovskeho prusvihu, ktery nemusime prezit.A pestovat po staru? To je uz nemozne-hlavne ze mame nasi ceskou nejurodnejsi pudu v Polabi zastavenou obrovskymi sklady, z nichz maji zisk zamorsti obrezani podnikatele, kteri si koupi klidne na co si ukazou a Vy hlupaci, kteri si od takovych-kteri si jeste k tomu vsemu hraji na ublizene chudinky-si nechate za par neplatnych zelenych papirku nakakat na hlavu a jeste k tomu budete volat salom! Tak Vy uz ted mate po sezone i Vase deti a vnoucata, protoze to vezme takovy kalup, ze se nestacite ani rozloucit s blizkymi. To bude konec lidskeho osidleni planety Zeme-velice pomaly zacatek a velice rychly konec!
HONZA (Čt, 22. 11. 2018 - 08:11)
Mizení hmyzu je strašný průser - nejen, že kvůli tomu vymírají ptáci a obježivelníci a že můžeme příjít o opylovače a ani savci včetně lidí nebudou mít co jíst, ale můžeme přijít i o hmyz, který rozkládá zdechliny, výkaly a pod. - dovede si představit potom tu katastrofu - to šíření různých epidemií??!
Karolína 37 (Čt, 22. 11. 2018 - 12:11)
To s těmi výkaly je zajímavé - dosud mne to nenapadlo, ale je pravda, že letos jsem si všimla, že častěji nalézám bobky od sousedovic psa, které jsou celé chlupaté od rostoucí plísně - dřív jsem toto nikdy neviděla - většinou jsem nalezený bobek odhodila někam stranou do vyšší trávy a za chvíli nebyl. Ty současné plesnivějící bobky jsem přičítala nějakému jinému krmivu, ale je možné, že by to bylo kvůli tomu, že to nerozkládá hmyz a tak se na to vrhnou plísně? Má někdo taky takovou zkušenost? Kamarádka, co má farmu říkala, že též nachází občas plesnivějící výkaly.
Jáchym F. (Čt, 22. 11. 2018 - 10:11)
Ještě v minulém roce na přelomu srpna a září okolo pouličních lamp létaly navečer roje různého hmyzu. Letos vůbec nic. Jenom klíšťata se množí.
Jitka (Po, 1. 4. 2019 - 09:04)
Už jste letos někde na krajích pole viděli, že by zemědělci vysévali biopásy?
Návštěvník (Po, 1. 4. 2019 - 11:04)
prosím, abyste nechávali na zahradě nějaké kopřivy pro housenky krásných motýlů - baboček (kopřivová, paví oko, admirál.
Reklama