Vliv psychiky na bolest páteře

Psychika úzce souvisí s napětím svalstva a také s celkovým držením postavy. Když si představíš člověka, který zvítězil v závodech a je vyznamenáván, má typické postavení hlavy, šíje, ramen, napřímení hrudní a krční páteře s inspiračním postavením hrudníku (hrudník v nádechu). Naopak, když jde po neúspěchu podřízený ke svému šéfovi „na koberec“, hledí do země, hlava s krční páteří je v předklonu (ve flexi), ramena jsou spuštěna, bederní páteř je v předklonu. Tento druhý postoj, když je denně opakován, napomáhá k jeho fixaci s typickým přetěžováním některých svalových skupin a povázek, které ho zabezpečují - z toho jsou pak bolesti hlavy, šíje, ramen nebo zad.

Každá činnost, kterou člověk dělá, též i pohybová, je úzce spjatá s emocionálními postoji. Pokud je to aktivita příjemná, žádoucí a člověk ji dělá rád, dělá ji přesněji, důsledněji, rychleji zvládne nácvik - tím je organismus méně vystaven poruše koordinace, a tím i poškození svalových nebo vazivových struktur. Obecně by mělo platit, že vše, co děláš, musíš dělat rád. Činnost, která ti je „proti srsti“, raději nedělej.

Bolest způsobí zvýšené napětí svalstva kolem páteře, což opětovně zvyšuje bolest (přiklad z jiné části organismu: když se náhle udeříš do prstu na ruce, z důvodu bolesti napneš okamžitě okolní svaly ramena a předloktí). Je to provázeno nástupem psychického napětí, zvláště když je pak bolest trvalá. Stres působí změnu prožívání bolesti, což pak zvětší svalové napětí a bludný kruh pokračuje dál. Nežádoucí bludný kruh bolesti a zvýšeného svalového napětí může vzniknout taky z nachlazení, z celkového oslabení organismu apod.

Podstata léčby těchto potíží spočívá v tom, že dokud se nepokusíme přerušit bludný kruh zásahem zvenčí, těžko ho může ovlivnit samotný pacient.

Zdroj: Anton Gúth a kolektiv - Výchovná rehabilitace aneb Jak vyučovat školu páteře