Reklama

Věkem podmíněná slepota - (1. část)

Snad každý z nás se již setkal se starším člověkem, který si naříkal na zhoršování svého zraku. "Že už dnes nevidí tak dobře, jako dřív". Čím to tedy je, že se u starších lidí setkáváme častěji s poruchami zraku? Z pohledu očního lékaře je příčin více.

Ve stáří je častější výskyt zeleného zákalu. Glaukomu. Ten je třeba zachytit včas a dle rady očního lékaře léčit. Oční lékaři provádějí preventivní vyšetření očí, včetně měření nitrooční tenze, s cílem toto onemocnění včas rozpoznat a léčit.

Ve vyšším věku se často také vyskytuje šedý zákal. Katarakta. Tento stav je dobře řešitelný chirurgicky. Zkalené vlastní čočkové hmoty jsou při operaci pod mikroskopem z oka odstraněny. Na jejich místo je vložena čočka umělá, která zkalenou vlastní čočku opticky nahradí.

Jelikož se řadíme v péči o zrak k vyspělým zemím světa, nejsou v našich podmínkách výše dvě jmenovaná častá oční onemocnění - glaukom a katarakta - nejčastější příčinou získané slepoty. Léčba glaukomu i katarakty je navíc u nás hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Takže se nikdo nemusí bát, že nebude mít na náročnou diagnostiku a léčbu oka peníze.

Ve vyspělých zemích světa - ke kterým se v péči o zrak jednoznačně řadíme - jsou hlavní příčinou nevratné (ireverzibilní) slepoty u starších lidí degenerativní onemocnění sítnice oka.

Reklama

Sítnice přijímá světelné podněty z okolí. Co to ale sítnice vlastně je? Pokud si představíme oko zjednodušeně jako fotoaparát, pak rohovka a čočka v oku budou objektivem. Tento objektiv nakreslí obraz, na který se právě díváme, na film v našem pomyslném fotoaparátu. Tímto filmem je sítnice. Ze sítnice se pak obraz formou nervových vzruchů převádí zrakovou dráhou do mozku. Tam si obraz teprve uvědomujeme. Tedy vidíme. Užíváme své zrakové funkce.

Ne každý ví, jaké zrakové funkce vlastně máme. I mediky někdy překvapuje, že základních zrakových funkcí je pět. 1. ostrost zraková 2. barvocit 3. kontrastní citlivost 4. periferní vidění a 5. adaptace na světlo a na tmu.

První tři funkce - ostrost zrakovou, barvocit a kontrastní citlivost - má "na starosti" centrální krajina sítnice. Lékaři ji nazývají latinsky "makula lutea". V doslovném překladu "žlutá skvrna". Místo, kde jsou světločivými elementy sítnice čípky. Zbylé dvě funkce - periferní vidění a adaptaci na světlo a na tmu - má "na starosti" především periferie sítnice. Zde jsou světločivými elementy tyčinky sítnice. Už z tohoto rozdělení je patrno, že malý centrálně ležící okrsek sítnice - makula lutea, zkráceně makula - je pro naše vidění ten nejdůležitější.

Nejvíce si člověk totiž uvědomuje právě pokles či ztrátu centrální ostrosti zrakové. V místě, na které se člověk s nemocnou makulou dívá, vnímá deformaci obrazu nebo rozmlžení. Může vidět jakousi mřížku, nečistotu, skvrnu, která mu nejdříve ztěžuje, později (když sílí) pak znemožňuje ostré vidění. Tedy v praxi nemocnému ztěžuje či znemožňuje hlavně čtení, sledování televize, přesné vnímání barev, rozeznávání obličejů.

Jak jsme si již řekli, může být příčina takové skvrny například ve zkalené čočce. Pak je na místě operace. Je-li rohovka a sítnice pacienta v pořádku, bude po operaci šedého zákalu pacientovi ostrost zraková opět vrácena k původní hodnotě. Také barvocit bude lepší! Umělá nitrooční čočka má totiž lepší optické vlastnosti, než čočka přirozená. Pouští ale do oka i více škodlivého záření. Při operaci se také po dohodě s pacientem vykoriguje optimálně jeho případná zraková vada. Nitrooční čočky jsou totiž vyráběny v široké škále dioptrií. Takže člověk, původně třeba dalekozraký, který bez brýlí s plus korekcí ve vyšším věku neviděl dobře ani do dálky, ani do blízka, může například po vložení (implantaci) umělé čočky do oka vidět dobře na blízko.

Je-li příčinou jakési nečistoty či skvrny v místě, na které se díváme, onemocnění sítnice, není řešení problému tak jednoduché.

Onemocnění sítnice může být mnoho. Může jít o změny po ucpání (trombóze) větve nebo více větví sítnicové žíly. Pacienti s cukrovkou mohou mít v sítnici změny způsobené tímto svým základním onemocněním. V sítnici mohou vzniknout i trhliny. Ty mohou vést i k odchlípení sítnice. Nejčastější jsou však u nás ve vyšším věku degenerativní onemocnění sítnice. Je-li postižena centrální krajina sítnice - makula - mluví oční lékaři o Věkem podmíněné makulární degeneraci (VPMD).

MUDr. Jaroslav Karhan, odborný oční lékař

Reklama

Komentáře

Reklama