Reklama

Tajemství francouzské dlouhověkosti?

V bitvě stoletých je to nerovný zápas. Francie a Británie mají téměř stejný počet obyvatel, avšak v současné době je 20.000 Francouzů ve věku 100 let a více, zatímco stoletých Britů je jen 11.000, píše britský list The Independent.

V celém západním světě stoupá počet velmi starých lidí, ale ve Francii roste prudce. Konstatoval to Národní ústav pro statistiku a hospodářské výzkumy (INSEE) v Paříži, který údaje zveřejnil. Vyplývá z nich, že počet stoletých Francouzů vzrostl více než pětinásobně - z 3760 v roce 1990 na letošních 20.115. V Británii jsou století nejrychleji se rozrůstající skupinou populace, ta nicméně za Francií zaostává. V čem vězí tajemství francouzského úspěchu?

Francie nadále drží rekord pokud jde o nejdéle žijícího člověka. Tím se stala Jeanne Calmentová, která zemřela v roce 1997 ve věku 122 let, pět měsíců a 14 dní. Svou dlouhověkost připisovala stravě bohaté na olivový olej, pravidelné konzumaci portského vína a schopnosti za všech okolností se usmívat. Vzhledem k zálibě v dobrém jídle a pití a umění radovat se ze života byla perfektní reklamou na zdravý způsob života po francouzsku.

Přestože Francouzi holdují smetaně, vajíčkům, husím játrům a digestivu po jídle, a nezřízeně milují silné cigarety Gitanes, trpí o polovinu méně obezitou, zaznamenávají o polovinu nižší úmrtnost na následky srdečních chorob a nižší počet případů rakoviny u žen (nikoli u mužů) než Britové. Dokonce i v pokročilém věku hrají petanque a jezdí na kole, a díky čilé aktivitě pak s chutí spořádají oběd. A ten berou velice vážně - od raného věku si v klidu, pohodě a vsedě dopřávají jídlo o třech nebo čtyřech chodech.

Záhadou je, jak se zemi nekorunovaného krále francouzských kuchařů a gurmánů Auguste Escoffiera, milující bohatou stravu a hutné krémové omáčky, podařilo vyvarovat se epidemie srdečních chorob. Francouzská a britská strava obsahují obdobné množství tuku - připadá na něj zhruba 40 procent z veškerých přijímaných kalorií - nicméně Francouzi registrují zhruba o 50 procent méně případů srdečních onemocnění u osob do 75 let než Britové.

Reklama

"Víme, že za to vděčí životnímu stylu... myslím, že s tím má co do činění červené víno," říká profesor gerontologie Oxfordské univerzity Kay Tee-Khaw.
Nízký počet srdečních onemocnění ve Francii, vzdor bohaté stravě, je francouzským paradoxem, nad nímž si vědci a lékaři už desetiletí lámou hlavu. Američtí badatelé se domnívají, že by vysvětlením mohl být francouzský zvyk jíst všechno, ale v malém množství.

Stejně jako Británie má i Francie předěl mezi severem a jihem, přičemž v Normandii dominují na jídelníčku tučné sýry a jablečný mošt, a blíž ke Středomoří ryby, ovoce, zelenina a olivový olej spíše než máslo. Úmrtnost klesá úměrně tomu, jak spotřeba ovoce a zeleniny stoupá.

A pak je tu víno. V posledním desetiletí v Británii prudce stoupl prodej vína, nicméně jeho spotřeba 27 litrů na hlavu za rok ještě stále značně pokulhává za 64 litry ve Francii. Ačkoli Francouzi pijí víno ve velkém množství, konzumují jej umírněně - zapíjejí jím jídlo, zatímco Britové ho do sebe na tazích lijí ve velkém naráz.

Má se za to, že červené víno má příznivé účinky v boji proti srdečním chorobám. Ale Roger Corder, profesor experimentální terapeutiky v londýnské nemocnici sv. Bartoloměje a autor knížky Vinná dieta, je přesvědčen, že vysvětlení je složitější. Zjistil, že jihofrancouzský departement Gers v blízkosti Pyrenejí má dvakrát víc devadesátiletých než je národní průměr. Když Corder analyzoval víno Madiran, k jehož výrobě se používá nejméně 40 procent hroznů odrůdy Tannat, pěstovaných v této oblasti, zjistil, že mají jeden z nejvyšších obsahů látky nazvané procyanadin, která má příznivý vliv na cévy.

Podle Cordera to ale není jen o víně. Francouzi vydávají více peněz za jídlo a jejich strava je kvalitnější a pestřejší. "Zapomeňte na všechny ty dietní nesmysly a prostě jen jezte zdravěji - a hýbejte se," nabádá. "Francouzi vstupují do cyklistických klubů - a pak si dopřávají fantastický oběd."

Prudký nárůst velmi starých obyvatel země galského kohouta je záhadou i pro Francouze samé. A taky jim to trochu dělá těžkou hlavu. Půjde-li to takhle dál, do poloviny 21. století bude ve Francii 170.000 stoletých.

Francouzští vědci odhadují, že na francouzském klimatu a stravě je něco, co přispívá k dlouhému životu. Jenže klima a strava jsou už celá léta zhruba stejné.

Růst počtu stoletých - tři čtvrtiny z nichž jsou ženy - je vysvětlován také zlepšováním lékařské péče.

Američtí badatelé objevili před deseti lety něco, co označují za "francouzský paradox". Francouzi žijí déle a jsou zdravější, přestože konzumují leccos - zvlášť hodně červeného vína, o němž se má za to, že ve velkém množství škodí zdraví.

Zdroj. ČTK

Reklama

Komentáře

Jana (St, 4. 6. 2008 - 10:06)
Jo, já to říkám pořád, že Francouzi si umějí život užít! Na starý kolena bych tam chtěla dožít .-)
Jarek (Čt, 5. 6. 2008 - 08:06)
Ahoj Janičko,je to tak a to tajemství je v tom,že kdo jako Francouzi dlouho jí,tak i dlouho žije.Není ale dlouhé a dlouhé jezení.To ejchuchu jejich mladosti a následného elánu je vážně umění.Tím,že když dlouho jí,tak pak muí tím pádem všude spěchat,mají tím pádem pohyb,spálí kalorie,mají energii,zdravou výživu,USTÁLENÝ POLITICKÝ REŽIM BEZ STAROSTÍ,temperament a to vše i vystihují téměř všechny francouzské filmy.Francie je i můj sen.
no nevím (Čt, 5. 6. 2008 - 10:06)
Ustálený režim plný milovníků stávek, hafo nemakačenek na krku, arabští a černí přistěhovalci, to je ta pohoda?

Spíš to bude v tom pití vína, pití vína, pití vína!
A pak že je alkoholismus škodlivý. To je fáma. Není nic lepšího než permanentní přiměřené požívání alkoholu. Malé dávky, dobrá kvalita a pravidelnost je důležitá!:)))
Jana (Čt, 5. 6. 2008 - 10:06)
Jo jo Jarku i já Francii miluju. Měla jsem tu čest, zúčastnit se oběda, který začal v jednu hodinu a skončil ve čtyři... Nikdy jsem nezažila nic krásnějšího, jedna dobrota za druhou, od všeho malinko, aby člověk mohl ochutnat všechno a nenacpal se, dělaly se přestávky proložené vínem a konverzací. Nádhera!!! Žádné přecpávání tam neexistuje.. :-)
Jarek (Čt, 5. 6. 2008 - 14:06)
Janičko to mě těší.Můj bratranec je president Česko Francouzského PÉTANQUE clubu a hodně mi vyprávěl,takže to vše není úplně z mé hlavy.V tom co píšeš s Tebou souhlasím.Také mi prve sem tam dovezl nějaké Francouzské delikatesy a točené víno,značkové nelze převážet.Vše bylo výborné a náležitě jsem si to vychutnával.Jen to co Ty jsi prožila vydá jistě za víc plus ta atmosféra.Přeji Ti hezký den.
Jana (Čt, 5. 6. 2008 - 14:06)
Jarku, můj sen je na stará kolena žít na francouzském venkově, hrát pétangue, popíjet víno ochutnávat ty dobroty..... Prostě takhle příjemně, pomalu dožít.
Bohužel realita je jiná. Myslím, že se mi o nesplní, tak si to alespoň představuju.
Je mi "teprve" 35 a umím jen německy :-)))

Je také fakt, že realita ve Francii je trochu jiná, viz příspěvek výše). Těžký nacionalismus všude, to je pravda. Ale já věřím, že ten venkov mají romantický, tak jak to známe z filmů. A jestli ne, tak ať se to raději nedozvím :-)
I Tobě krásný den!
Jarek (Pá, 6. 6. 2008 - 06:06)
Ahoj Janičko.Přeji Ti krásný den plný sluníčka,zážitků a dobrého popapáníčka.Je to Bohužel tak ,ale právě že na těch venkovských sídlech jsou lidé mimo všech starostí jsou v maximálním bezpečí kde si mohou dělat co chtějí zákon nezákon a neotravují je jízlivci.Proto se tam stěhují i Angelina Jolie s Bradem Pittem.Můj bratranec tam mluvil se zpěvákem z U2 Bonno Voxem,který bude náhodou jejich skoro sousedem,že prý je to tam jako v ráji a balzám na nervy po jejich hektickém nasazení po koncertování.Ty Tvé představy jako by mi mluvili z mé duše.No já trošku umím anglicky a samosebou rusky,to je pak těžké,ale prý se francouzština dá odkoukat a každé slovo si napsat a tak si pak zapamatovat.Mě je 37 let,jsem sám a tak si tak sním o něčem co bych rád poznal,utekl z těchto kritických omezených životních poměrů tady a také o mých touhách a přáních i o těch tajných.
Zdenka (Pá, 13. 6. 2008 - 17:06)
Vínem to bude určitě! Víno má na dlouhověkosti velký podíl. Ale taky je to tím, že Francouzi jsou nemakačenkové, nikam nespěchají, vše dělají lážo plážo, nic je nestresuje...Kdežto u nás se člověk pořád za něčím honí... Tot vlastní zkušenost
Reklama