Reklama

Když vám emoce zatemní zrak

Důraz na důležitost myšlení a emocí představuje hlavní rozdíl mezi konvenční medicínou a vyznavači Batesovy metody zlepšování zraku. Klasičtí lékaři jsou totiž většinou ochotni připustit maximálně to, že kvalitu našeho zraku může ovlivňovat stres.

Při stresu jsou do krve vylučovány stresové hormony, které mimo jiné zvyšují napětí ve svalech. A protože narozdíl od našich předků neřešíme stresové situace bojem či útěkem, přetrvávající napětí (pokud postihne oční svaly) může způsobit i problém s viděním. William Bates si ale navíc uvědomoval, že vidění ovšem není jen funkcí oka, ale úzce souvisí s naší myslí, která tento proces kontroluje a řídí. Za hlavní příčinu poruch zraku přitom pokládal podvědomou touhu něco nevidět, zavřít před něčím oči. Na ni pak mozek, hlavní řídící orgán celého těla reaguje tím, že prostě proces vidění zablokuje.

Také současní následovníci W. Batese jsou přesvědčeni, že za každým zrakovým problémem je třeba hledat emocionální příčinu. Americký oční lékař Robert-Michael Kaplan například uvádí, že prakticky u každého z tisícovek jeho pacientů bylo možné zhruba 10-12 měsíců před prvním zhoršením zraku vystopovat výraznou emoční zátěž - ať už to byl nástup do školy spojený s vyššími nároky či frustrací, rozvod rodičů, smrt blízké osoby apod. Vidění však podle něj ovlivňuje i kombinace myšlenek, víry, strachů a úzkostí, způsobu, jakým se díváme na svět i sami na sebe, včetně zkušeností převzatých od našich rodičů, sourozenců či učitelů a dalších (což vysvětluje, proč se oční vady tak často dědí).

Věřte svým očím
A zapomenout nesmíme ani na své mínění o našich očích a schopnosti vidět. V jedné ze svých knih například Dr. Kaplan píše: "Když začne domorodec v džungli hůře vidět, zajde za šamanem. Ten se spojí s bohy či duchy, kteří mu sdělí, proč se tak stalo, a následně provede nějaký rituál. A ať už s duchy skutečně hovořil či nikoliv, celý proces je natolik přesvědčivý, že velmi často skutečně vede ke zlepšení zraku. Pro člověka žijícího v západní civilizaci však není autoritou šaman, ale lékař, a proto je typický spíše tento scénář: Dítě přijde k očnímu lékaři, ten provede složitá měření a nakonec mu sdělí, že špatně vidí a potřebuje brýle. Ať už je to pravda či ne (klidně mohlo jít o dočasné zhoršení zraku vinou stresu z lékařského prostředí), dítě si do mozku pevně uloží informaci, že jeho oči jsou špatné, že špatně fungují. Říkal to přece pan doktor. A když ji doma rodiče ještě upevní konejšením, ať si z toho nic nedělá, že u nich v rodině přece skoro všichni nosí brýle, vzniká skálopevné negativní přesvědčení, jehož vinou se pak skutečně může zrak výrazně zhoršovat."

Zkušenosti Williama Batese i jeho následovníků navíc ukazují, že určitý typ potíží často souvisí s určitými emocemi a myšlenkovými vzorci. Krátkozrakostí tak bývají více postiženi lidé, kteří mají tendenci uzavírat se do sebe, a mají strach jak z okolního světa, tak z budoucnosti. Nablízko, tedy do sebe a na nejbližší okolí, vidí dobře. Dál se dívat bojí, a proto je i obraz vzdálenějších předmětů rozostřený. Naopak dalekozrakost může být způsobena strachem dívat se do svého nitra, snahou hledat příčiny našich problémů okolo sebe a přílišným zaměřením se na budoucnost. Zelený zákal projevující se zvýšeným nitroočním tlakem se velmi často objevuje u osob, které žijí ve velkém vnitřním napětí, zatímco makulární degenerace (úbytek centrálního vidění) zase může být spojena se ztrátou centrálního tématu či smyslu života.

Reklama

Důležité je i všímat si, kterého oka se problém týká více. Pravé oko jej totiž spojeno s dáváním a vyjadřováním, s mužským principem a vztahem k otci, zatímco oko levé představuje princip přijímání, vnímání, ženský aspekt a vztah k matce. Jako příklad Dr. Kaplan uvádí častý projev šilhavosti pravého oka u dítěte poté, co rodinu opustil otec, anebo slabé levé oko u žen, které pracují v převážně mužském prostředí s důrazem na tvrdost a racionalitu.

Reklama

Komentáře

NESYNKA (Po, 22. 6. 2009 - 04:06)
DOKTORKA - skvělý,úžasný časopis,moudrý,zajímavý a děkuji všem,kteří mají zásluhu na tom,že mám možnost ho číst a těšit se na další a další vydání.
Reklama