Kdo odpočívá, ten reziví

Myslíte přece mozkem. Když tedy myslíte na mozek, když z toho vyvozujete myšlenkové závěry a potom možná budete smýšlet o svém mozku úplně jinak, pak mozek takříkajíc změní sám sebe - aniž materiál, s nímž pracuje (totiž síla myšlenek), vůbec mozek opustil. Tak zázračně nepracuje ani ten nejrafinovanější počítač. Teď ale zpět k tématu odpočinku a rezivění. Už jste se dověděli, že rychlost přenášení myšlenek, schopnost spojovat a zpracovávat jednotlivé dojmy a nadání využívat tří pamětí mozku má hodně co dělat s elektrochemickými impulsy - tedy s energií. Kolik energie je však produkováno v buňkách vašeho mozku, to velmi podstatně závisí na tom, kolik energie potřebujete.


Stručně řečeno: Kdo nechá mozek devadesát devět dní zahálet, nebude stý den schopen pochopit ani zprávy v televizi. Kdo však bude mozek devadesát devět dní namáhat a aspoň na pár minut denně ho donutí k maximálním výkonům, ten by stý den dokázal hravě sledovat i obtížnou přednášku na univerzitě, aniž by ztratil nit.


Existuje celá řada triků, které nemají se seriózním mozkovým tréninkem nic společného a které byste si měli - takříkajíc v rámci naladění na téma - přesto zapamatovat. Profesor Hancock z univerzity v Los Angeles například zjistil, že můžete
svou myšlenkovou a paměťovou schopnost zvýšit o celých patnáct procent, když si při čtení nasadíte na hlavu látkovou čepici. "Zahřáté mozky prostě dělají méně chyb při myšlení," tvrdí vědec. "Člověk ale nesmí zahřívat celé tělo, nýbrž skutečně jen mozek." Jistě, jinak by se přece v sauně potili samí Einsteini.


Jinou pomůckou, která dlouhodobě zvýší vaši chytrost, má být údajně tancování valčíku. To vyplynulo z výzkumu na univerzitě ve Wittenu. Valčík trénuje pravou mozkovou hemisféru. Ta je příslušná pro emocionální myšlení - a to v našem především rozumově orientovaném světě přichází vždycky trochu zkrátka. Hodně valčíku zvýší podle těchto výzkumů myšlenkové schopnosti o dobrých pět procent.


Rovněž z USA pochází chytré doporučení, aby člověk při čtení nesetrvával příliš dlouho v jedné pozici. Každou hodinu vstát, kroužit dvě minuty pažemi a nohama a potom se zase posadit
- a už je váš mozek tak silně prokrvený, že můžete myslet o deset procent lépe.


Až tedy příště v kanceláři uvidíte kolegu s látkovou čepicí, který každou chvíli vstává a krouží rukama jako vrtulník a nakonec vás ještě vyzve ke svižnému valčíku - pak nemáte co dělat s podivínem, nýbrž s člověkem, který právě zvyšuje svou schopnost myšlení o plných třicet procent. Pokud se vám ale čtení s čepicí na hlavě zdá příliš pošetilé, měli byste co nejrychleji sáhnout po jiných pomůckách. Právě teď například děláte něco obzvlášť prospěšného pro svou mozkovou činnost. Totiž čtete.
Je naprosto jedno, co čtete. Noviny nebo naučné slovníky nebo tuto knihu. Tolstého nebo telefonní seznam. Klasické romány nebo červenou knihovnu. Čtení - a sice denně deset minut
- rozhýbává vaše šedé buňky, jak zrezivělý však přesto je váš
mozek, to rychle zjistíte následujícím experimentem.


Cvičení: Přečtěte si pár stránek - vezměte papír a tužku - a zapište, co jste právě četli.
Jedním testem bylo zjištěno, že sedm z deseti německých občanů při tom žalostně ztroskotá; nedají po přečtení dohromady ani polovinu podstatných bodů.


Co se děje s naším mozkem? Vyvíjíme se pomalu, ale jistě v hlupáky a zabedněnce?


Zdroj: Hauke Brost- Mozkový jogging, nakladatelství Talpress