Jedličkův ústav pomáhá postiženým dětem a mláděži již 100 let

Toto zařízení, které koncepcí tehdy předběhlo dobu, začalo fungovat v Praze na Vyšehradě 1. dubna 1913 původně s deseti svěřenci. Dnes nabízí Jedličkův ústav (JÚ) širokou škálu služeb nejen svým dvěma stovkám klientů.

    Chirurg Rudolf Jedlička (1869-1926), jenž byl i průkopníkem rentgenologie v českých zemích, a jeho pokračovatelé, například pedagog Augustin Bartoš, se snažili propojit léčbu s vedením mladých lidí k maximální možné samostatnosti. V ústavu tak od počátku vedle školy fungovaly dílny pro výuku řemesel, v nichž mohli žáci získat výuční list. Za první světové války byla v JÚ zřízena škola pro vojíny, která měla připravovat válečné invalidy pro nová povolání.

    Výrobky dílen, mimo jiné truhlářské, krejčovské, zahradnické či ortopedické, přinášely nejen rozptýlení a zručnost klientům ústavu, ale i příjmy do jeho rozpočtu. Řada produktů, například ručně vázané koberce, byla špičkové kvality a získala i několik prestižních cen (mimo jiné Grand Prix na mezinárodní výstavě dekorativních umění v Paříži v roce 1925, či stříbrný pohár z výstavy v Exeteru v Anglii z roku 1926).

    Za druhé světové války se část JÚ vystěhovala do zámečku v Lochovicích, jenž ústavu v závěti odkázal literární kritik F. X. Šalda, a v budově školy byla zřízena ubytovna pro personál německé nemocnice. Po válce pomohli zaměstnanci JÚ vybudovat obdobný ústav v Liberci, kde byly školy pro starší děti.

    V současnosti nabízí JÚ ambulantní i rezidenční speciální vzdělávání (od mateřské školy až po střední vzdělávání) i léčebné rehabilitace, včetně terapie pro kojence ohrožené vývojem hybné poruchy metodou profesora Václava Vojty. V rámci programu Samostatné bydlení poskytuje JÚ zkušební (nácvikové) bydlení pro osoby se zdravotním postižením.

    “Jedle“, jak studenti a zaměstnanci ústavu říkají, provozuje také sportovní klub, v němž mohou klienti navštěvovat tréninky v řadě sportů, mimo jiné atletice, florbalu, cyklistice, pingpongu či fotbalu. JÚ pořádá též kurzy jízdy na monolyži a jednou až dvakrát do roka nabízí zájemcům slaňování hradeb Vyšehradu na invalidním vozíku. Klub organizuje též Mezinárodní mistrovství ČR vozíčkářů v curlingu a v boccia (hra podobná pétanque).

    Spolu s Občanským sdružením Borůvka provozuje JÚ na Vyšehradě klubovou kavárnu TaKavárna otevřenou i pro veřejnost, která funguje jako tréninkové pracoviště pro lidi s tělesným postižením. Převážně handicapovaní studenti a absolventi JÚ hrají v kapele The Tap Tap, kterou v roce 1998 založil a dodnes vede Šimon Ornest. Soubor vystupuje na festivalech i soukromých akcích, pořádá vlastní benefiční koncerty a vydal několik CD.

    JÚ má též svou nadaci, která pomáhá nejen stávajícím a bývalým klientům JÚ, ale i neziskovým organizacím, které působí ve stejné oblasti.

    Jedličkův ústav v Praze provozoval po jeho otevření přes 40 let Spolek pro léčbu a výchovu rachitiků a mrzáků v Praze, jehož předsedou byl v době založení ústavu profesor Jedlička. Po druhé světové válce ústav přešel pod státní správu. Od roku 1991 je jeho zřizovatelem hlavní město Praha.

    Profesor Rudolf Jedlička byl evropsky proslulým chirurgem, ale vynikal i jako diagnostik. Jako jeden z prvních začal už v lednu 1897 v českých zemích pracovat s rentgenem, který prosazoval jako diagnostický prostředek, ale i jako doplněk léčby zhoubných nádorů. Jedlička stál také u zrodu Pražského sanatoria v Podolí (dnes Ústav pro péči o matku a dítě), jež bylo pro veřejnost otevřeno v červnu 1914.
    Šárka Nobilisová - ČTK