Základy morálky jsme možná zdědili od šimpanzů

Když říkáme, že je nám z někoho zle, většinou tím nemyslíme, že by nám dotyčný způsobil nemoc, ale že jsme znechuceni jeho chováním. Zajímavé je, že tato metafora velmi přesně odpovídá skutečnosti.

Špatné chování druhého člověka v nás často vzbuzuje nevolnost. Podvědomě si dáváme ruku před ústa, dělá se nám mdlo a krčíme nos, jako bychom právě ucítili něco velmi nelibého.

Vědci z univerzity v kanadském Torontu zjistili, že reakce lidské tváře na ohavné fotografie, nepříjemné pachy i na morální pohoršení jsou stejné - našpulíme horní ret a ohrneme nos.

"Jinými slovy, jakýsi morální kód, který v nás je, musí mít biologický základ. Chováme se totiž stejně, když se nám srazí mléko i když potkáme někoho, o kom víme, že krade," vysvětluje spoluautorka výzkumu Sarah Wrightová.

Názor, že morálka má původ hluboko v evoluci, zveřejnil už v roce 1996 primatolog Frans de Waal, když zjistil, že šimpanzi pociťují morální pohoršení a vyžadují jistý druh sociální spravedlnosti. Jeho teorie tehdy popudila západní filozofy, kulturní antropology a historiky, kteří se po staletí drželi paradigmatu o etice jako výhradní výsadě lidstva.

Na druhou stranu skutečnost, že při pocitu mravní nelibosti krčíme nos a že šimpanzi mají jakousi morálku, neznamená naprosto totéž. V některých kulturách je nevěra nepřijatelná, jinde se přehlíží a podobně je tomu například s tělesnými tresty dětí. Každá společnost ale ke svému fungování potřebuje pravidla a v tom jsou příroda i lidé vzácně zajedno. Mravní kód nezbytný pro život ve skupině je součástí naší základní přirozené výbavy, zároveň ale dodržování morálky pomáhá přežít skupině jako celku, nikoli jednotlivcům.

Zdroj: Plus

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (3)

  • Obrázek uživatele Cink
    Cink (anonym)

    To nevím,ale řeč je prej pro člověka vrozená geneticky,takže se její strukturu nepotřebuje příliš učit,jen jiný slova případně přechylování a časování,ale všechny jazyky jsou prý téměř totožné a podle toho prý fungují i programovací jazyky na stejném principu.l

    Říj 02, 2016
  • Obrázek uživatele D
    D (anonym)

    Lidé ale nejsou potomky šimpanzů, minimálně nikoli těch moderních. Vyvinuli se pouze, podobně jako bonobové a řada jiných, dnes již vyhynulých primátů, z evolučně relativně nedávného společného předka.

    Říj 02, 2016
  • Obrázek uživatele Cink
    Cink (anonym)

    Dle mého to,nelze dokázat,ani potvrdit.Stejně tak šimpanzi mohou být slepá vývojová větev z nějakého společného předka,tak jako neandrtálci.Přitom velikost mozku nehraje roli,protože mohli mít vyvinuté jiné laloky.U neandrtálců to bylo prý pro pohyb ,kdežto u člověka pro sociální vztahy a abstraktní myšlení.Rozdíl znamenal vyhynutí neandrtálců.

    Říj 02, 2016

Přidat komentář

Reklama

Reklama