
Nakolik může být samota tíživá, zdrojem beznaděje a utrpení, když si ji sami nevybereme, natolik může být pramenem štěstí a vyrovnanosti, když jí s rozvahou vyhledáváme na více nebo méně dlouhou dobu. Budeme tedy mluvit o vyrovnané samotě, díky níž můžeme být sami se sebou v kontaktu, přemýšlet, nalézat myšlenky, tvořit, dělat bilance, meditovat a modlit se. Tento druh samoty, který nás neodděluje od druhých, podporuje naši autonomii a zvyšuje naši adaptabilnost.
Vyrovnaná samota umožňuje žít podle rytmu našeho těla a ducha, v tichostí, nehlučně a bez zbytečných slov.
Umožňuje nám se bezcílně procházet, rozhodovat se, aniž bychom se museli za své jednání zodpovídat nebo se ospravedlňovat; umožňuje nám hýčkat se bez pocitu viny.
Vyrovnaná samota zvyšuje schopnost milovat druhé bez citové závislosti. Vede k tomu, že můžeme být s druhými lidmi a přitom zůstávat sami sebou bez zbytečných ústupků a že s nimi můžeme sdílet své nadšení, nové představy, objevy a radost ze života.
Zdroj: Nezačínejte stárnout - Marie - Paule Dessaintová, nakl. Portál
Komentáře (17)
- odpovědět
Bře 22, 2007- odpovědět
Bře 22, 2007- odpovědět
Feb 15, 2008- odpovědět
Kvě 10, 2008- odpovědět
Črv 09, 2008- odpovědět
Dub 06, 2009- odpovědět
Dub 06, 2009- odpovědět
Srp 04, 2009- odpovědět
Zář 03, 2009- odpovědět
Pro 13, 2010- odpovědět
Pro 13, 2010- odpovědět
Pro 14, 2010- odpovědět
Pro 14, 2010- odpovědět
Pro 15, 2010- odpovědět
Pro 15, 2010- odpovědět
Pro 24, 2011- odpovědět
Říj 19, 2014Přidat komentář