V ČR během pandemie 3x vzrostl výskyt úzkostí, depresí a riziko sebevražd

„V porovnání s časem před pandemií vzrostl v roce 2021 výskyt duševních onemocnění v ČR o 30 %. Oproti první vlně vzrostl u dospělých Čechů výskyt úzkostí dvakrát a výskyt deprese a rizika sebevraždy třikrát. Zejména ženy a mladí lidé pociťují zvýšení stresu, pocitů osamělosti a vzteku, říká psychiatr Polikliniky AGEL Ostrava MUDr. Stanislav Ostatník.

Sebevražda je komplexní důsledek mnoha faktorů:

- Omezování společenských kontaktů je sice jedna ze zásadních zbraní proti šíření viru SARS-CoV-2, ale zároveň vede k sociální izolaci a může přispívat k sebevražedným myšlenkám.

- Časté sledování mediálních informací o vývoji pandemické situace může zvyšovat úzkost, obavy, strach a celkově ovlivňovat duševní zdraví.

- Vliv ekonomického stresu je obecně spojen s vyšší mírou sebevražd. Zároveň omezení prezenčního přístupu k psychoterapii či svépomocným skupinám vytváří systémové bariéry.

K nárůstu sebevražd může dojít teprve se zpožděním. Pohled do historie pandemií a přírodních katastrof ukazuje, že často zpočátku dochází ke krátkodobému poklesu sebevražd a nárůst následuje až později, vysvětluje psychiatr Polikliniky AGEL Ostrava.

Sebevraždy si vyžádaly srovnatelné množství obětí jako fyzické projevy nemoci (potvrzuje to studie odborníků z roku 2010 zkoumající dopady epidemie SARS koronaviru z roku 2002). Zvýšená sebevražednost je sice nejviditelnější, ale zároveň jen jeden z mnoha nešťastných důsledků rozšíření koronaviru a následného nouzového stavu. Za zavřenými dveřmi bytů kvasí řada dalších, problémů: alkoholismus, domácí násilí nebo závažné psychické obtíže. Data o jejich rozsahu budou dostupná až zpětně.

Velice ohroženou skupinou jsou děti, protože dlouho byly doma, bez kamarádů, bez koníčků.... Děti, kterým covid-19 sebral školní prostředí, čím dál častěji trpí úzkostmi, depresemi, sociální fobií i sebepoškozováním. Ti starší více uvažovali o sebevraždě,doplňuje MUDr. Ostatník. Nouzový stav byl pro studenty stresující, třetina měla deprese. V nouzovém stavu třikrát přibylo lidí s depresemi a úzkostí.

Co nám může pomoci předejít dopadům pandemie na naše duševní zdraví? Například pohyb, pravidelné aktivity a koníčky, meditace, ale i práce a udržování společenských kontaktů v rámci zachování bezpečnostních opatření. Určitě je dobré se nebát obrátit na odborníka, pokud už si sami nevíme rady, radí MUDr. Stanislav Ostatník z Polikliniky AGEL Ostrava.

Jak můžete pomoci blízkému člověku, když existuje riziko pokusu o sebevraždu?

  • Sledujte a zkuste rozpoznat varovné signály a příznaky.
  • Komunikujte a ptejte se. Důležité jsou přímé otázky.
  • Snažte se být pro dotyčného člověka oporou.
  • Nezlehčujte jakékoliv varovné příznaky.
  • Buďte pro dotyčnou osobu oporou.
  • Vyhýbejte se alkoholu a návykovým látkám.
  • Pomozte vyhledat pomoc profesionála (psychiatr, psycholog, psychoterapeut, lékař).

MK

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Zařazení na fórum: 

Komentáře (6)

  • Obrázek uživatele Jan
    Jan (anonym)

    To je z politiků!

    Zář 15, 2021
  • Obrázek uživatele !
    ! (anonym)

    Není se celkem čemu divit, když vám média soustavně valí klíny do hlavy a předhánění se, kdo vymyslí hororovější zprávu.

    Zář 15, 2021
  • Obrázek uživatele Věrka
    Věrka (anonym)

    "Co nám může pomoci předejít dopadům pademie na naše duševní zdraví?" Neposlouchat a nečíst zprávy a když už, tak si zachovat nadhled. Vždyť se "odborníci" předhání, kdo bude lidi šokovat víc než jeho "kolega". Uvědomit si, že tady nejde o zdraví, ale o KŠEFTY. Ti aši experti jsou ubožáci do jednoho, kšefty jsou i ta jejich útlocitná "psychická pomoc" pro některé slabší povahy, které se nechávají nachytat. 30 let se vydělává úplně na všem, a u zdraví a liských životů je to trestuhodné obzvlášť Uměle, plánovitě a vytrvale dělají ze zdravých lidí pacienty a ty pak léčí a léčí a léčí...donekonečna. Zdraví lidé přece zdravotnickým šmejdům jejich mamon - vily, pavilony, rezidence, paláce...nepřinesou, jedině nemocní! A když nejsou, tak si je prostě naši odborníci" vyrobí a neštítí se vůbec ničeho,Hippokrates by nevěřil svým očím a uším, kdyby se probudil.

    Zář 15, 2021
  • Obrázek uživatele Erik
    Erik (anonym)

    Není divu. Jakékoli médium do veřejnosti hustí jen horrory, bez východisek a budoucnosti. "Bububu" se stalo nosnou ideologií.

    Zář 15, 2021
  • Obrázek uživatele Petr K.
    Petr K. (anonym)

    0 30% není 3x více. Muselo by být 300%. Třicetiprocentní nárůst je mírný nárůst. Naopak třistaprocentní je velice prudký nárůst. Tak jak to je ? Píšete blbosti.

    Zář 19, 2021

Přidat komentář

Reklama

Reklama