Úzkost a strach

Úzkostné poruchy patří ve všech vyspělých zemích mezi nejčastější duševní poruchy. Uvádí se, že alespoň jednou v životě trpí klinicky významnou úzkostnou poruchou až 29 % populace. Psychiatři rozlišují několik druhů úzkostných poruch.

Úzkost je normální reakcí na zne­pokojení, ohrožení nebo stres. Když je velmi prudká a přetrvává po delší dobu, stává se z ní úzkostná porucha. Mezi typické příznaky úzkostných po­ruch patří strach, vnitřní napětí, podrážděnost, špatná koncentrace a tělesné příznaky: sucho v ústech, závratě, bolest hlavy, nevolnost, pocení a bušení srdce. Ovlivňováním pocitů a chování člověka, jeho nálady a práce může tato porucha výrazně zkomplikovat zvládání každodenního života v do­mácnosti, práci nebo ve škole i ve společenském životě. Psychiatři rozlišují několik druhů úzkostných poruch, například:

generalizovanou úzkostnou poruchu (GAD), pro kterou jsou typické obavy z toho, že by se mohlo stát něco nežádoucího;

sociální fóbii (SAD), pro kterou jsou typické obavy z určitých sociálních situací, kdy se člověk obává, aby se neztrapnil, neponížil nebo nezacho­val tak, jak se od něho očekává;

agorafobii zahrnující strach z opuštění domova, ze vstupu do obchodů, zástupů lidí a na veřejná prostranství nebo strach cestovat sám ve vlaku, autobusu či letadle;

specifické fóbie, které jsou omezeny na zvláštní situace, jako je hřmění, výška, tma, létání, uzavřený prostor či blízkost určitých zvířat a mnoho dalších;

panickou poruchu, která je typická náhlými záchvaty paniky, jež nejsou spojeny se žádnou konkrétní situací a nelze je předvídat - přicházejí ne­čekaně a vyznačují se intenzivním strachem o život nebo strachem, že se přihodí něco hrozného. Časté jsou i tělesné příznaky, které připomínají příznaky infarktu - svírání až bolest na hrudi, třes, problém s dýcháním, nevolnost a závratě;

obsedantně kompulzivní poruchu (OCD) charakterizovanou vtíravými a opakujícími se myšlenkami (obsese),   které mají za následek nepřimě­řený strach související například s čistotou, tělesným vyměšováním nebo zdravím. Postižený člověk má nutkání neustále opakovat určité úkony nebo rituály, neustále kontrolovat, zda požadovaný úkon provedl (kompulze). Je to například úporné mytí, uklízení, neustálé kontrolování sebe i ostatních;  

posttraumatickou stresovou poruchu, která začíná jako opožděná nebo protrahovaná odpovědna stresovou událost nebo situaci (krátkého nebo dlouhého trvání) mimořádně ohrožující nebo katastrofické povahy;

somatoformní poruchy, které se projevují především fyzickými příznaky.

Člověk může trpět více typy úzkostných poruch najednou a někdy záro­veň i poruchami nálady, jako je deprese. Současný výskyt úzkosti a deprese je velmi častý. Úzkostné poruchy postihují muže i ženy po celém světě, ale riziko onemocnění je u žen vyšší než u mužů.

Mechanismus vzniku úzkostných poruch není dosud plně objasněn. Sou­časné poznatky ukazují na dysregulace na úrovni serotonergních, noradre- nergních, glutamátergních a GABAergních přenosů nervového vzruchu.

Zdroj: Léčivé byliny a duševní zdraví, nakladatelství ProfiSales

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Související diskuze: 
Zařazení na fórum: 

Komentáře (1)

  • Obrázek uživatele Ivo
    Ivo (anonym)

    Psychika je někdy zákeřná, jak nám dokáže zkomplikovat život. Já jsem trpěl agorafobii a nebyl jsem schopný vyjít z baráku. Nedokázal jsem to zastavit a bylo to čím dál horší. Hodně to komplikovalo můj život, proto jsem s tím začal něco dělat a objednal jsem se k psychologovi https://psycholog-holcner.cz/ , který mi pomohl.

    Dub 15, 2019

Přidat komentář

Reklama

Reklama