
Úzkostné poruchy patří ve všech vyspělých zemích mezi nejčastější duševní poruchy. Uvádí se, že alespoň jednou v životě trpí klinicky významnou úzkostnou poruchou až 29 % populace. Psychiatři rozlišují několik druhů úzkostných poruch.
Úzkost je normální reakcí na znepokojení, ohrožení nebo stres. Když je velmi prudká a přetrvává po delší dobu, stává se z ní úzkostná porucha. Mezi typické příznaky úzkostných poruch patří strach, vnitřní napětí, podrážděnost, špatná koncentrace a tělesné příznaky: sucho v ústech, závratě, bolest hlavy, nevolnost, pocení a bušení srdce. Ovlivňováním pocitů a chování člověka, jeho nálady a práce může tato porucha výrazně zkomplikovat zvládání každodenního života v domácnosti, práci nebo ve škole i ve společenském životě. Psychiatři rozlišují několik druhů úzkostných poruch, například:
generalizovanou úzkostnou poruchu (GAD), pro kterou jsou typické obavy z toho, že by se mohlo stát něco nežádoucího;
sociální fóbii (SAD), pro kterou jsou typické obavy z určitých sociálních situací, kdy se člověk obává, aby se neztrapnil, neponížil nebo nezachoval tak, jak se od něho očekává;
agorafobii zahrnující strach z opuštění domova, ze vstupu do obchodů, zástupů lidí a na veřejná prostranství nebo strach cestovat sám ve vlaku, autobusu či letadle;
specifické fóbie, které jsou omezeny na zvláštní situace, jako je hřmění, výška, tma, létání, uzavřený prostor či blízkost určitých zvířat a mnoho dalších;
panickou poruchu, která je typická náhlými záchvaty paniky, jež nejsou spojeny se žádnou konkrétní situací a nelze je předvídat - přicházejí nečekaně a vyznačují se intenzivním strachem o život nebo strachem, že se přihodí něco hrozného. Časté jsou i tělesné příznaky, které připomínají příznaky infarktu - svírání až bolest na hrudi, třes, problém s dýcháním, nevolnost a závratě;
obsedantně kompulzivní poruchu (OCD) charakterizovanou vtíravými a opakujícími se myšlenkami (obsese), které mají za následek nepřiměřený strach související například s čistotou, tělesným vyměšováním nebo zdravím. Postižený člověk má nutkání neustále opakovat určité úkony nebo rituály, neustále kontrolovat, zda požadovaný úkon provedl (kompulze). Je to například úporné mytí, uklízení, neustálé kontrolování sebe i ostatních;
posttraumatickou stresovou poruchu, která začíná jako opožděná nebo protrahovaná odpovědna stresovou událost nebo situaci (krátkého nebo dlouhého trvání) mimořádně ohrožující nebo katastrofické povahy;
somatoformní poruchy, které se projevují především fyzickými příznaky.
Člověk může trpět více typy úzkostných poruch najednou a někdy zároveň i poruchami nálady, jako je deprese. Současný výskyt úzkosti a deprese je velmi častý. Úzkostné poruchy postihují muže i ženy po celém světě, ale riziko onemocnění je u žen vyšší než u mužů.
Mechanismus vzniku úzkostných poruch není dosud plně objasněn. Současné poznatky ukazují na dysregulace na úrovni serotonergních, noradre- nergních, glutamátergních a GABAergních přenosů nervového vzruchu.
Zdroj: Léčivé byliny a duševní zdraví, nakladatelství ProfiSales
Komentáře (2)
- odpovědět
Dub 15, 2019- odpovědět
Kvě 02, 2021Přidat komentář