Reklama

Záleží vám na partnerovi víc než jemu na vás?

Znáte ten pocit: jste zamilovaní, ale nejste si jisti, jak se cítí on nebo ona. Podle vás se k sobě dokonale hodíte, ale zdá se, že ten druhý vaše nadšení nesdílí. Nedokážete na něj přestat myslet, ani když nejste spolu, ale vypadá to tak, že on se bez vás docela dobře obejde. Co to všechno znamená? Jen to, že jste ve vztahu, který nebude fungovat.

V každém vztahu jsou okamžiky, dny, nebo dokonce delší časová období, kdy se jeden z partnerů víc soustředí na svoje pocity ohledně druhého a zdá se víc zamilovaný. V dobrém vztahu se tato polarita periodicky střídá, takže každý z partnerů bude chvíli pronásledovatelem, chvíli pronásledovaným a naopak. Jedná-li se o zdravý vztah, tento emocionální tanec probíhá velmi nenápadně jako přílivová vlna pomalu se šplhající na pobřeží a pak zvolna ustupující zpět do oceánu. O zdravý vztah se však nejedná tehdy, když jeden z partnerů zůstává emocionálním pozorovatelem po většinu času.


Jak poznat, že nejste dostatečně milováni.


Za každé z následujících tvrzení, které vyjadřuje, jak se cítíte nebo chováte po většinu času, si dejte bod. Buďte sami k sobě stoprocentně upřímní, i kdyby to mělo bolet.


1. Obvykle jste to vy kdo dá jako první podnět k fyzickému sblížení (chytnete partnera za ruku, obejmete ho, políbíte atd.).

2. V posteli se chcete milovat, být intimní, ale partner stojí jenom o sex.

3. Snažíte se být co nejvíce s ním nebo pro něj všelicos udělat, ale partner zřídkakdy udělá něco pro vás.

4. Na počátku vztahu jste partnerovi řekli o své rodině dřív, než vám on pověděl o své.

5. Jste to vy kdo plánuje, jak společně strávíte čas restaurace, rezervace, víkendy venku, romantické večery. Partner jako by vás jenom provázel, aniž projevuje přílišné nadšení.

6. Zdá se, že jste vztahem nadšeni víc než partner, který vám nedává znát, kolik pro něj váš vztah znamená.

7. Při zvláštních příležitostech dáváte partnerovi dobře promyšlené a osobní dárky, zatímco ty jeho jsou neosobní a koupené na poslední chvíli.

8. Jste to vy, kdo ve vztahu začíná většinu kontaktů - telefonáty, rozhovory atd.

9. Když spolu hovoříte o vztahu, o vaší společné budoucnosti nebo vzájemných pocitech, partner se cítí velmi nepříjemně, nereaguje nebo změní téma.

10. Zdá se, že jste zapadli do partnerova života, zvyků a rozvrhu, ale on se nesnaží stejným způsobem zapadnout do vašeho.


Nyní si sečtěte body:

0-2 body: Máte s partnerem vyvážený vztah a pravděpodobně od něj dostáváte tolik lásky, kolik mu dáváte. Věnujte pozornost těm oblastem, v nichž jste získali body, a ujistěte se, že žádáte o to, co potřebujete a chcete.

3-5 bodů: Možná sami sebe přesvědčujete, že jste milováni dostatečně, ale ve skutečnosti nejste. Až příliš se snažíte získat partnerovu lásku, zatímco on nedělá nic pro to, aby si udržel vaši. Buď je emociondlně líný, nebo vás nemá dost rád. Přestaňte tak usilovně veslovat, abyste viděli, zda se partner chopí iniciativy a pomůže vám. Jestliže ne, můžete si být jisti, že tento vztah není pro vás.

5-7 bodů: Co vůbec děláte v tak ošklivém vztahu? Přestaňte si lhát a postavte se tváří v tvář skutečnosti, že nedostáváte tolik lásky, kolik si zasluhujete. Vaše sebeúcta je tak nízká, že žebrá te o drobečky ze stolu a předstíráte, že vám to stačí. Nestačí! Jste ve velmi nezdravé situaci a čím déle v ní zůstanete, tím větší emocionální škodu utrpíte. Okamžitě svému partnerovi dejte ultimátum - buď se k vám začne chovat tak, jak si zasloužíte, nebo odejdete. Pak se naučte mít rádi sami sebe.

8-10 bodů: Tohle že je vztah? Nežijete ve vztahu, ale ve snu. Dáváte všechno a nedostáváte nic. To není láska, ale sebemrzačení. Nejste připraveni mít s někým vztah. Odejděte, než bude příliš pozdě, a vyhledejte odborníka, který vám pomůže dát život do pořádku.


Zdroj: Barbara De Angelis - Tajemství partnerství, nakladatelství Eminent

Reklama
Reklama

Komentáře

maryša (Čt, 20. 10. 2005 - 12:10)
A to ti vyhovuje?Jsi šťastná,i když víš,že už to jinak nebude a on taky jiný nebude.Myslím,že ti to za pár let přeci jen začne vadit a něco ti začne chybět........
janka (So, 29. 10. 2005 - 20:10)
tak to co sa pise v tomto clanku prezivam ja uz 4 roky a nemam silu ukoncit to pretoze ho aj napriek tomu milujem...ale... verim tomu ze mi raz niekto otvori oci ....
Levandule (St, 19. 10. 2005 - 13:10)
Nedávno jsem někde četla docela zajímavou věc, která docela sedí k tomuto článku:

"To, že tě partner nemiluje tolik jako ty jeho, neznamená, že by tě nemiloval nejvíc, jak dokáže."

V testu jsem nasbírala 5 bodů, ale nemyslím si, že mě můj manžel nemiluje, jen to neumí tolik dávat najevo, kolik bych si přála. Jsme spolu 5 let. Trochu mě mrzí třeba to, že dárky k výročí vážně kupuje na poslední chvíli a bez nápadu ... i jeho předešlá partnerka o něm řekla, že je "studenej psí čumák". Málo spolu spíme, ale pořád si dáváme pusy nebo se objímáme - i když většinou na můj popud. On začne málokdy ...
sněhová vločka (Čt, 3. 11. 2005 - 08:11)
Podle testu žiju ve snu. Poslední cca. rok si uvědomuji, že náš vztah je více méně můj vztah. Sice spolu bydlíme a máme dítě, ale já doma dělam mámu i tátu. Sakra mě ten vztah nevyhovuje jen ta poslední kapka chybí, jsem zbabělec :-(
mattix (Čt, 3. 11. 2005 - 19:11)
Milá Levandule,

není to ani týden co se se mnou partnerka rozešla po 4 letém vztahu vůbec jsem to nedokázal pochopit protože jí strašně moc miluju a poslední dobou si to začínám uvědomovat že jsem byl zaslepený svou láskou k ní a uvnitř jsem byl vlastně strašně nespokojený. Prožíval jsem něco podobného jako ty a strašně moc mi vadilo že občas nepřišla ke mě nedala mi sama od sebe pusu a nepohladila mě to bylo to co mi opravdu chybělo a myslím si že náš vztah opravdu dobře nefungoval a asi ani fungovat nemohl. Určite se na vztahu dá pracovat ale tu možnost jsem už nedostal začínám si uvědomovat že to nebyla ta pravá se kterou bych chtěl strávit zbytek života protože bych nedokázal celý život dělat kompromisy a být pořád na jiném než prvním místě v jejich očích. Byly to krásné 4 roky ale nebyl to pravý a upřimný vztah doufám že si z toho dokážu vzít ponaučení.
terka (Čt, 20. 10. 2005 - 09:10)
nasbirala jsem 4 body a z meho spokojeneho vztahu se razem stala ztrata casu...moje chyba, asi bych nemela podstupovat takove testy, kdyz jsem vicemene stastna:)
ja (Čt, 22. 12. 2005 - 14:12)
take mam vztah, ktery vlastne vedu ja.. vim, ze me ma rad, ale mame jine priority a on nepotrebuje tolik citu jako ja, takze hodne stradam (v tomto testu jsem nasbirala mnoho bodu)
I presto ho po trech letech nedokazu opustit, protoze ho stale miluju...
Kraťa (So, 2. 12. 2006 - 16:12)
Hmm no s clankem souhlasim, povidal jsem si o tom s par lidma.. no on ten vztah je docela takovy neustalý boj - jen si clovek musi bohužel uvedomit , že prostě musí hrát hru aby vztah fungoval .. ať se mu to libi nebo nelíbí.Je to zvláštní když máš vedle sebe člověka ke kterýmu cítiš moc a vlastně mu to nesmíš dát uplně najevo ... když dáš .. většinou tě z toho koně schodí... Otázkou zůstává - je to nekonečný koloběh nebo to není ten pravý?-á???
petra (Pá, 12. 1. 2007 - 16:01)
jsem porad sama mam 5leteho syna manzel pracuje cele dny a kdyz prijde domu naji se a vubec si me nevsima a to same se deje i o vikendu zepta se na dulezite veci a to je vse je mi moc smutno po pohlazeni a objeti ma vubec takovy vztah nejakou cenu?
Návštěvník (Ne, 4. 11. 2007 - 08:11)
jsem ve snu a nesere mě to
karin (St, 5. 12. 2007 - 22:12)
Mám 3 měsíce nový vztah a i testem jsem zjistila, že sem opravdu ja ta, která dává do vztahu víc. Je to strašné zjištění. Je mozne ze se to jeste zlepsi?Mam tedy prestat byt aktivni a pockat co on?Az potom z toho vycouvat?
J. (Čt, 6. 12. 2007 - 11:12)
Po 30ti letech partnerství vám chci potvrdit, že soužití se "zapouzdřeným partnerem" není jednoduché, ale lze to nastudovat i v literatuře, jsou to v podstatě hodní a citliví lidé, jen neumí city projevovat navenek, ale žít se s nimi-s notnou dávkou samostanosti-dá, ale není to úplně jednoduché, je to pro vyzrálé ženy, což mi zase na druhou stranu lichotí. Myslím si, že za to snad ani nemohou, nesou si nějakou bolest z dětství, ale mají v podstatě patrnerku rádi, jen se to pozná z nepatrných náznaků, nejde to z nich vypáčit přímo, natož na sílu, to je naopak spíš horší nez lepší. Jedniný lék na to se mi osvědčil si z toho dělat trochu legraci a odlehčit to, prostě jsou takoví a jsou i mnohem horší "exempláře" pro vztaj´h absolutně nepoužitelní. J.
J2 (So, 29. 12. 2007 - 16:12)
jsem ráda,že jsem tuto stránku náhodou otevřela. Jednoho takovýho "zapouzdřenýho partnera" mám doma. Už rok se trápím myšlenkou, zda chci pokračovat (po 28 letech), nebo raději nechci nic. Na druhou stranu: nijak mi neubližuje, nedělá nic co by mi nějak extrémě vadilo (jen TV a TV), nebrání mi, abych si dělala co baví mne - jen je mi najednou nějak smutno. Život nejspíš není věčný a říkám si není to škoda? Ale zůstat na zralá kolena sama, také není optimální řešení a tak mne Váš příspěvek velmi pobavil a současně obohatil.Děkuji moc. J.
Reklama