Výchova a konstituce dítěte

Než se rozhodneme, měli bychom se nejprve ptát: Jak působí na dítě první a jak působí druhý způsob výchovy? Pro který typ dětí je vhodný spíše přísný přístup, pro který výchova laskavější? 

Jsme-li na dítě přísnější, zvýšíme-li na chvilku hlas, řekneme-li dítěti jasně ne, případně je laskavě plácneme přes zadeček, vede to k tomu, že dítě přijde k sobě, probere se, bude bdělejší. Je to jako použití studené vody. 

Naopak, vyjdeme-li přecitlivělému, snad trochu bázlivému dítěti vstříc laskavostí, porozuměním, pochvalou, nestavíme-li výchovu na zákazech, dítě se zklidní, získá sebejistotu a sílu. 

První přístup je obecně vhodný pro děti konstitučně silnější, tzv. pastózní, se sklonem k apatii, pasivitě, zasněnosti. Taková výchova formuje dítě až do tělesnosti, děti budou postupně bdělejší, aktivnější. Výchovná opatření můžeme podpořit i stravou: stravou zdravě a zajímavě kořeněnou, s výraznějším podílem syrového ovoce a zeleniny, méně sladkou. 

Druhý přístup dělá dobře dětem až příliš bdělým, přecitlivělým až bázlivým, neklidným, konstitučně většinou hubenějším. I tento přístup můžeme podpořit stravou: astenickým dětem dělá dobře sladké (nikoliv ale s rafinovaným cukrem!), zejména večer, naopak někdy nesnáší celozrnné pečivo a příliš mnoho syrové zeleniny a ovoce. 

Nakonec jedno upozornění: tato kratičká pedagogicko-medicínská skica vám má pomoci najít směr, nelze ji absolutizovat. I pastózní děti potřebují laskavé a chápající rodiče, i astenické děti jasnost a jednoznačnost ve výchově. 

Autor: MUDr. Lukáš Dostál - Weleda