Návod pro rozvíjení sebedůvěry u dětí

Celkový vývoj dítěte:
Jak pěstovat sebedůvěru v rodině a ve škole
I. Intelektuální vývoj: pocit kompetence
1.  Mějte přiměřené nároky, které nepřekročí schopnosti dítěte.
2.  Posilujte kompetence. Zdůrazňujte pozitivní stránky.
3.  Buďte osobně nápomocni každému dítěti. Radujte se z jeho úspěchů.
4.  Začleňte do zkušenosti dítěte roli úspěchu. Umožněte dosažení úspěchu a úspěch se dostaví.
5.  Pomáhejte dětem nacházet alternativní řešení. Pomozte rozvíjet jejich návyky, jak zvládat problémy.
II. Citový vývoj: láska a vstřícnost
1.  Oceňujte jedinečnost každého dítěte. Vyhněte se negativnímu srovnávání.
2.  Pomozte dětem, aby přijaly samy sebe, tím, že jim dáte najevo, že vy je přijímáte. To, jak dítě přijímá samo sebe, je ovlivněno tím, jak vnímá vaše nároky na ně kladené.
3.  Umožněte dětem, aby projevily svůj vlastní způsob, jak dát najevo lásku. Dávat lásku je stejně cenné jako ji přijímat.
4.  Pomozte dětem, aby věřily samy v sebe. Citová jistota pramení ze sebedůvěry.
5.  Berte citlivost dítěte jako dar. Oceňte jeho city a schopnost vcítit se do pocitů druhých lidí.
III. Tělesný vývoj: vlastní tělo
1.  Projevujte pozitivní zájem o tělesný vývoj vašeho dítěte. Pomozte dětem, aby jim nečinil potíže a aby se cítily dobře.
2.  Respektujte tělesné potřeby každého dítěte, ať jde o jídlo, odpočinek, spánek, pohyb, lásku, právo na soukromí, péči o zdraví atd.
3.  Podporujte hygienické návyky, tělesné cvičení a péči o zdraví. To vše pomáhá budovat pozitivní představu o sobě samém.
4.  Respektujte omezené tělesné schopnosti dětí stejně jako jejich možnosti. Seznamte je s úspěšnými výsledky ze své zkušenosti.
5.  Uvědomte si, že tělesné návyky se dají obvykle naučit. Ty špatné se dají odnaučit a mohou být nahrazeny správnějšími, které prospívají zdraví.
IV. Duševní vývoj: zvídavost
1.  Již zpočátku dbejte na smysl pro zvídavost. Posilujte v dětech schopnost pozorovat okolní svět.
2.  Aktivitu dítěte, která vychází z něho, berte jako normální projev tvůrčího ducha. Dokonce i to, když dítě zlobí, se dá chápat jako projev tvůrčí energie.
3.  Umožněte dětem, aby mohly vyslovit své vlastní názory, i když jsou v rozporu s těmi obecně uznávanými. Nechť jsou děti schopny vyjádřit slovně svůj nesouhlas, aniž by se přitom bály trestu.
4.  Cvičte s dětmi, jak identifikovat a jak využívat jejich duševní energii. Važte si energie, kterou dítě projevuje, nepotlačujte ji.
5.  Naučte děti, jak být v duchu s druhými lidmi, i když nejsou fyzicky přítomni. Podporujte cit pro lásku a nejbližší vztahy.
V.  Vývoj mezilidských vztahů: smysl pro odpovědnost
1.  Podporujte v dětech rozvoj pocitu odpovědnosti za sebe samé. Práva druhých a právo vlastní by měla být v rovnováze.
2.  Hledejte příležitosti, jak by děti mohly uplatnit svůj talent a dovednosti, například v rámci doučování spolužáků, obecně prospěšných prací, při tvorbě učebních pomůcek, jako dobrovolníci atd.
3.  Rozprávějte s dětmi o vztazích ve vašem životě. Děti se učí skrze vaši zkušenost.
4.  Podporujte smysl pro rodinu a sounáležitost. Mezi jedinečností individua a vzájemnými vztahy udržujte vyrovnaný poměr.
5.  Pomáhejte dětem, aby se naučily myslet na druhé. Naučte je ono: ?Chovej se k druhým tak, jak chceš, aby se chovali druzí k tobě.? Naučte je radovat se z toho, jaké to je být ušlechtilý a jednat podle zásad altruismu.

Sebedůvěra přináší energii a dítě se potřebuje vypořádat s různými problémy, těžkostmi a úkoly, se kterými se v průběhu svého vývoje setká. Mělo by vyrůst ve zralého odpovědného dospělého. Děti potřebují sebedůvěru, aby mohly rozvíjet pět hlavních oblastí života - tělesnou, rozumovou, citovou, duševní a oblast mezilidských vztahů. Sebedůvěra přináší energii a pomáhá dítěti překonat obavy, nezdary a další překážky, se kterými se na cestě k dospělosti setkává.

Budujeme-li v dítěti pocit sebedůvěry, investujeme tím do jeho budoucího života. Jedinec, který si v dětství do určité míry osvojí dovednosti v těchto pěti oblastech, bude je v dospělosti snáze rozvíjet. Když pak děti se zdravou sebedůvěrou vyrostou a stanou se rodiči, mnohem pravděpodobněji přenesou svůj postoj k chápání sebe samých na své vlastní děti a na další blízké osoby. Například rodiče, prarodiče, učitelé a další dospělí, kteří chápou, jaká jsou jejich práva a povinnosti, se budou zcela přirozeně chovat jako lidé, kteří si uvědomují, oceňují a brání svá práva a práva druhých, a tím se stávají vzorem pro ostatní.

Toto schéma či návod mohou též využívat rodiče, učitelé a další dospělí, kteří pracují s dětmi, a to jako preventivní pomůcku, která pomáhá zaměřit se na potřeby a vyhnout se věcem, které mohou rozvoj sebedůvěry dítěte poškodit.

Z tohoto schématu také vyplývá, že budování sebedůvěry je jak proces holistický, tak proces vývoje. Některé dítě si například hodně věří v jedné oblasti života, v jiné je naopak jeho sebedůvěra velmi slabá. Dejme tomu, že vaše dítě má třeba velmi dobré studijní výsledky, ale s navazováním přátelství má problémy. Vy jako dospělý, který se o dítě stará, mu můžete pomoci tím, že budete rozvíjet jeho sociální dovednosti. Některé dítě má třeba pocit, že jeho spolužáci v základní škole ho berou, ale má pak problémy na střední škole. Jiné zase ví, že ovládá aritmetiku, ale geometrie mu nejde. Toto schéma vám pomůže zapamatovat si, že budování sebedůvěry u dítěte není jednorázový úkol ani jednostranný proces.

Zdroj: Jak nevychovat dítě s pocitem méněcennosti (Portál)