Je možné dětem poskytovat příliš mnoho pozornosti?

Pozitivních změn v jejich chování naopak můžeme postupem času docílit tím, že budeme věnovat pozornost žádoucím, pozitivním projevům chování, například když si samy hrají či udělají to, oč jsme je požádali.

Někteří rodiče nejsou příliš ochotni chválit děti za běžné chování či jim nehodlají věnovat dostatek pozitivní pozornosti, jelikož se obávají, že by dětem chvála takzvaně stoupla do hlavy nebo že by na ní později byly závislé. Z výzkumů však vyplývá, že děti, které rodiče hodně chválí, především za zcela běžné a obyčejné věci, a také je povzbuzují, patří k nejúspěšnějším, nejsebevědomějším a nejsamostatnějším dospělým. Je-li totiž pozitivní pozornost upřímná a opravdová, snad ani není možné poskytovat jí dětem příliš mnoho.

Soustřeďte se na cíl

Budete-li chválit děti za žádoucí aktivity, současně se budete muset více orientovat na to, co chcete, nikoli co si nepřejete.

Spousta rodičů naprosto jasně ví, co si nepřeje a co nechce: aby se děti praly, zbytečně brečely, odmítaly chodit spát včas a tak dále, ovšem když mají specifikovat, co by si naopak přáli, dostávají se do úzkých. Kdybyste měli sami za sebe uvést, jaké chování byste rádi viděli namísto peroucích se potomků, co by to bylo?

Možná odpovíte, že byste byli rádi, kdyby se uměli podělit o hračky, nehádali se, v klidu si spolu hráli. Chcete-li děti chválit za pěkné chování, musíte si předem uvědomit, jak by mělo vypadat, a pak si musíte dát práci s tím, abyste dítě při takovém chování přistihli a pochválili je za ně.

Nezapomínejte s přistihováním ani na sebe, a to trvale. Zásady platí jak při jednání s dětmi, tak i se sebou samým.

Proměna chování projevující se orientací na žádoucí cíle, nikoli zákazy dokáže v životě navodit zásadní změnu. Člověk si postupem času přeformuluje své sebepojetí, zkvalitní vztah s dětmi i s partnerem.

Zdroj: John Sharry - Řešíme problémy s výchovou dětí a dospívajících, nakladatelství Computer press