Řešení sporů přes prostředníka: Mediace

„Když se dva hádají, třetí se směje“ V případě, že tím třetím je advokát, není asi třeba o pravdivosti tohoto pořekadla pochybovat. Čím delší je váš spor, tím víc peněz z toho váš právní zástupce má.

Co když se ale hádají rodiče a tím třetím je jejich dítě? Kdo se směje, když máte žaludek stažený ze stresů v práci nebo když už roky ovládají atmosféru vašeho domu konflikty se sousedem? Kdo profituje z vašich konfliktů a komu vaše konflikty škodí?

O co nám skutečně jde?

Ze školy známe spoustu faktů. Víme, kdy vymřeli Přemyslovci, ale nikdy jsme se neučili, jak řešit konflikty. A co víc, většinou nám bylo vštěpováno, že konflikt je něco, co škodí a čemu se slušní lidé vyhýbají. Z toho vyplývá, že konflikty jsou špatné. Jenže také víme, že každý člověk je jiný. Jsme tedy rozdílní, ale nesmíme mít konflikty. Jak z toho ven?

Já chci vyhrát! A co ty ...?

Někdo se stáhne a přestane své potřeby prosazovat. Jiný je naopak prosazuje agresivně a s přehnanou razancí. Ani jeden z těchto způsobů nám ale nezaručí dlouhodobou spokojenost. Takže jak na to?

Velmi často si myslíme, že výhra jednoho znamená automaticky prohru toho druhého. To je ale důsledek chybného chápání konfliktu. K tomu, abychom v konfliktu dosáhli svého, musíme nejdřív vědět, o co nám vlastně jde. Zdá se to úsměvné a samozřejmé? Nezávislí prostředníci - mediátoři - by vám potvrdili, že většina lidí právě tohle vůbec neví. Lidé přicházejí s tím, že vědí, co by měl udělat nebo přestat dělat ten druhý, ale co oni sami?

Tady má své místo právě mediace. Nezávislý odborník na lidskou komunikaci, kterým mediátor je, nejdříve zjistí, jak na celý problém nahlíží každá ze stran. Tohle subjektivní vnímání skutečnosti je klíčem k řešení. V této fázi se mediátor snaží porozumět pohledu každé strany, ptá se, zjišťuje, upřesňuje - a tím pomáhá stranám ujasnit si myšlenky a přemýšlet o věcech v širších souvislostech. Často se stává, že si lidé až na mediačním jednání uvědomí, že jejich požadavky nejsou reálné. Výhodou mediace je její neutralita - mediátor nikoho nesoudí, nehodnotí ani stranám neradí, jak by se měly chovat.

To vše se odehrává v dialogu mediátor - strana. V první fázi jednání mediátor nepřipustí konfrontaci stran a jejich názorů. Teprve až zjistí skutečné potřeby obou lidí, je jeho úkolem zaručit, aby strany vzájemně pochopily, co ten druhý chce, a hlavně proč. Nemusejí spolu souhlasit, jde o porozumění. Jakmile totiž lidé pochopí, že se druhý člověk nějak chová z určitého důvodu, mohou se přestat obávat, že vše, co ten druhý dělá, dělá s cílem uškodit jim, pošlapat je, zničit je.

Jakmile strany pochopí, proč došlo ke konfliktu a co potřebují, nastává fáze hledání takového řešení, které by zaručilo spokojenost oběma stranám. Řešení hledají samy strany - pouze ony totiž znají své skutečné možnosti. Role mediátora není rozhodovat o tom, jak to bude. Jako nezávislá osoba dokáže vidět konflikt z odstupu a měl by strany pouze usměrňovat.

Konec dobrý - všechno dobré?

Poté, co se strany dohodnou na přijatelném řešení, sepíší s mediátorem tzv. mediační dohodu. Tyto dohody bývají velmi stabilní, málokdy se stane, že je strany poruší. Může tomu tak být z několika důvodů: dohoda respektuje potřeby obou stran a zároveň se na jejím vytvoření obě strany podílely.

A kdo z nás záměrně zmaří svoji práci?

Autor: JUDr. Radka Medková

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Související články: 

Komentáře (1)

  • Obrázek uživatele max
    max (anonym)

    Mediační společnost působící v Brně, v Praze a v Jablonci nad Nisou. Časové přizpůsobení vašim potřebám. Příjemné a neformální prostředí. Více o mediaci na www.kdohode.cz

    Kvě 22, 2012

Přidat komentář

Reklama

Reklama