Reklama

Nemoce a individualita

Faktory a aspekty pojmu zdraví by bylo možno bez obtíží přiřadit pod termín individuum. Teprve člověk, který upíše sebe a svůj život namáhavému procesu individuace (C. G. Jung) a stávání se sebou samým, se zdá do jisté míry chráněn před patologií a nemocí, které hrozí ze všech stran.

Tento cíl vývoje jedince formulují již po celá tisíciletí filozofové, umělci a vědci a usilují o jeho dosažení. Nietzsche chtěl překonat "stádní zvíře" v nás, Heidegger usiloval zaměnit "být někým" za požehnání "být sám sebou". Oba spojovali představu duševně-duchovní zralosti a suverenity, stejně jako původnosti bytí se zrozením individua. Zdraví podle nich existuje vždy jen jako individuální, jako vztažené k osobě a k jedinci. Člověk usiluje o své zdraví jako subjekt a jako individuum, ne jako masová bytost.

"Na lidech lze - podobně jako na uměleckých dílech - rozpoznat a rozlišovat styl, výraz a vzhled, rytmus a melodii, kompozici, harmonii a proporcionalitu, hlasitost, tempo atd. Lidský život se podobá umělecké hře - často se nachází "... mimo sféru rozumu praktického života, mimo sféru potřeb a nutkání". (Huizinga, J: Homo Ludens.)

Na zachycení a pochopení jeho hodnoty a půvabu, jeho krásy a smyslu náš rozum - rozum člověka zvaného homo faber - nestačí. K tomu je zapotřebí intuice a umění života, chuti a erotické schopnosti úsudku. Pokud jedinci chybí prostor pro umělecké a hravé utváření života a přibližuje-li se dlouhodobě tupě monotónnímu rytmu strojů nebo institucí, pak se vystavuje nebezpečí, že ztratí svou individualitu a že na těle a duši vážně onemocní. Jen ten, kdo vyjadřuje svou individuální bytost - což je umělecké dílo - a kdo rozpětí svého bytí zasvětí "programu" umění žít, se zdá předurčen, aby se přiblížil pólu zdraví.

Zdraví pak také můžeme interpretovat jako proměnnou, jež je závislá na jedincově umělecké vůli tvořit, na hravém zacházení s vlastními podněty, stejně jako na pochopení, expanzivitě a blízkosti světu. Za přesvědčivý příklad této formy zdraví, která je úzce spřízněna s utvářením a vývojem vlastní osoby, platil a platí Goethe, o kterém již Nietzsche s obdivem řekl:

Reklama

Neodloučil se od života, postavil se do něj. Neklesal na mysli a co možná nejvíce si toho bral na sebe, přes sebe, do sebe. Co chtěl, to byla úplnost. Bojoval proti tomu, aby se rozcházely rozum, smyslovost, cit, vůle... Ukáznil se k celosti, ztvárnil se...

Zdroj: Psychosomatika - Celostný pohled na zdraví těla a duše, nakladatelství Portál

Reklama

Komentáře

Reklama