Reklama

Co je to schizofrenie

Schizofrenie - slovo, které má pro málokoho z nás jasný obsah. Mívá příchuť něčeho tajemného, někdy děsivého, obvykle se s ní setkáváme v literatuře nebo filmu. Jaká je ovšem realita? Článek obsahuje základní informace o tom, co schizofrenie je. Příště si něco povíme o tom, kde se schizofrenie bere a jak se dnes léčí.

Schizofrenie je duševní nemoc, patřící mezi takzvaná psychotická onemocnění. Svůj název získala teprve začátkem 20. století, a to podle mylné představy, že typickým příznakem této nemoci je rozdvojená osobnost. Ještě dříve se používalo označení "předčasná demence", což je ještě více zavádějící.

Schizofrenií onemocní přibližně jedno procento populace a to všude po celém světě bez ohledu na podnebí a kulturu. Vyznačuje se především těžkou desintegrací osobnosti, porušeným kontaktem s realitou (neboli svět schizofrenika je velmi vzdálený světům ostatních lidí) a sníženou schopností vypořádat se s běžnou zátěží každodenního života.

Schizofrenie se projevuje především poruchami myšlení - bludy, a poruchami vnímání - halucinacemi. Blud je falešná představa, která se zdá být nemocnému skutečná a pravdivá a nelze mu ji vyvrátit. Například představa spiknutí, při níž je nemocný přesvědčen, že je sledován a že se na něj chystá nějaký útok. Jindy může mít schizofrenik bludnou představu, že je nadán nějakými nadpřirozenými schopnostmi a že jimi může zachránit svět. Chci podotknout, že každý, kdo se cítí být ohrožen nebo má nějaké zvláštní schopnosti, není rozhodně schizofrenik.

Halucinace jsou poruchy vnímání, nemocný člověk slyší, vidí nebo cítí věci, které jiní nevnímají. Dá se říci, že člověk s bujnější fantazií si představuje různé obrazy, v duchu s někým rozmlouvá apod., ovšem bez problémů tyto věci odliší od skutečných vjemů zvenčí. Typickým příkladem halucinace je slyšení hlasů. Tyto hlasy s nemocným rozmlouvají, někdy mu nadávají nebo přikazují. Halucinace nejsou pouze projevem schizofrenie, přicházejí při požití některých drog nebo např. v náboženském vytržení (ty mohou být na rozdíl od projevů nemoci velmi příjemné a mohou být pro náš život důležité). Podobný stav můžeme také někdy zažít ve stavu mezi spánkem a bděním.

Reklama

Lidé, kteří onemocněli schizofrenií, mívají potíže s pozorností - těžko se soustředí, jejich mozek jakoby ztrácí schopnost filtrovat informace, přicházející zvenčí. Nemocný je tak přehlcen vjemy, nedokáže rozlišit důležité od nedůležitého.

Nemocný je pro svou nemoc přecitlivělý vůči vnějším vlivům a je svou nemocí velmi zaměstnán. Kromě halucinací, bludů a potíží s koncentrací se nemocný potýká často s úzkostí, depresí, ztrátou motivace nebo propadá apatii. Mění se tak jeho chování i vztahy s blízkými lidmi. Jeho okolí si všimne, že "ten člověk se nějak změnil".

Zatím jsem tu zmiňoval jen samé negativní příznaky schizofrenie. Člověk postižený touto nemocí je často velmi citlivý a vnímavý, má také schopnost originálního myšlení. Schizofrenií trpěli například.:

? Georg Fridrich Händel - německý hudební skladatel
? Sir Isaak Newton - anglický fyzik a matematik
? Vincent van Gogh - nizozemský malíř
? Johanka z Arcu - francouzská národní hrdinka

Autor: Jan Kulhánek

Reklama

Komentáře

Návštěvník (So, 21. 6. 2008 - 13:06)
aldo já nejsem sice pepa ale jediné co ti můžu říct ber léky já jsem sice schz... také a beru léky ORAP s Rivot...0,5mg a cítim se dobře,sleduji poředy o přírodě a dělám vše pro to aby mne nic nemohlo rozhodit-poslouchám rádio a vzděl.pořady mám rád když je klidek rádio i tv když hraje potichu poslouchám jedno nebo druhé a nekouřím ani nepiju alk. ani kávu abych nemusel brát silnější léky ostatně jsem to nikdy nedělal-klíč k úspěchu-kofein ne radši léky...+jsem alergik...držím ti prsty at se z toho dostaneš
Návštěvník (So, 21. 6. 2008 - 13:06)
a čtu také pacienstký časopis ESPRIT-z ČAPZ-linky psychopomoci a advent + časopis ETHOS a někdy časopis Znamení doby+ beru léky jako ty jsem CASD-členem církve adventistů ne mne se usmálo štěstí-jsem ženatý mám 3děti ja jsem navíc alergk a beru pravidelně ORAP-SNAD BUDETE mít štěstí také milí schiz...
Slavka (Po, 23. 6. 2008 - 17:06)
Schizofrénia je ťažká duševná nemoc, ktorá je liečiteµná ale nie je vyliečiteµná. Chorý musí celý život brať lieky ako napr. na cukrovku. Síce nie každý niekto sa z nej úplne vylieči, ale v tomto prípade, že mu bola diagnostikovaná včas. Prajem Vám Veµa lásky zdravia, úspechu. Keď je na 1. mieste láska všetko ide akoby samo od seba.
Roman Heřman (Čt, 26. 6. 2008 - 15:06)
Dobrý den, :-)
já sám osobně jsem se s touto nemocí či jejím projevem seznámil a chci také podotknout, že ač je toto samotné onemocnění dosti nepříjemné, velice nepříjemné je ale i často, dostat se do psychiatrické léčebny, a i poté to člověka dost zásadně ovlivňuje (třeba více než ta nemoc samotná) v jeho životě, co se týká postojů ostatních, i dodržování práv každého nemocného člověka, a myslím, dle vlastní zkušenosti, že je toho hodně, co by se mělo upravit a napravit, i co se týká vztahu laiků i lékařů k těmto lidem!
Všem přeji, aby se s tímto raději vůbec nesetkali...
R. H.
Roman Heřman (Čt, 26. 6. 2008 - 15:06)
Pro Kateřinu a Jindřišku:
Já sám jsem také věřící a poznávám, že víra v Boha může opravdu pomoci, a je asi lepší, než mnohá psychoterapie.
Nikoho ale nechci odrazovat...
:-)
Miroslav Šeda (Čt, 9. 10. 2008 - 20:10)
Dobrý den, zajímali by mě negativní účinky ziprexy,zvláště při brzském vysazení. Díky za odpověď.
W (Po, 3. 11. 2008 - 18:11)
Velkou schizofrenií trpěl za mladých let také KAREL MAY, ten slýchával dokonce hlasité hlasy, před kterými utíkal i celé kilometry!
Janina (Po, 3. 11. 2008 - 19:11)
Prosím o radu pro svoji kamarádku.Její sestra onemocněla asi schizofrenií, mají to v rodině.Je jí 40 let a už pár let se s tím potýká.Žije sama, manžel i s dcera odešli.Jenže nechce jít k doktorům, je pořád zavřená v bytě, nemá příjem, neplatí z bytu a tak ji asi i vystěhují.Prosím, co má v tomto případě dělat?Jsou z ní zoufalí celá rodina, ale ona je tak zaťatá a nedá si říci.Kam má kamarádka jít pro radu a je vůbec nějaká šance, že se její sestra začne léčit?Ta její sestra je už úplně mimo.
Radek (St, 5. 11. 2008 - 00:11)
Mohl by tady někdo popsat, jak Vám schizofrenie "začínala", kdyz se třeba kouknete zpětně? Myslím např. emotivní rozpoložení, soc. problémy a taky jestlí jste si uvedomovali nejaky problem atd.?
Návštěvník (Pá, 28. 11. 2008 - 10:11)
jsem schizofrenik-můžete mi zavolat na číslo73227431
schiz.lsd"seznam.cz (Čt, 4. 12. 2008 - 01:12)
Dobrý den, nemám vyloženě schizofrenii ale schizoidní poruchu, je mi čím dál líp tak nevěste hlavu, může se to spravit!!!
snad pár LAICKÝCH rad pro ty co se s tím potýkaj nebo pro jejich blízké; upozorňuji že rady nejsou odborné pochází výhradně
z mojí zkušenosti z nemocí a z toho co jsem vyrozuměl z chování ostatních pacientů se kterými jsem se setkal -

1. zezačátku se v konverzaci se schizofrenikem snažte vyhnout zájmenům např věta: To je v pohodě. může vyvolat negativní
reakci prostě z toho důvodu že osoba nemocí trpící si pod zájmenem TO představí něco úplně jiného než jste tím mysleli vy,
patrně ňákou halus se kterou se zrovna potýká a to jí vyděsí což vede k tomu že se cítí ohrožena v důsledku čehož strácí pozornost
a místo toho aby ste si mohli rozumně promluvit se stahuje do sebe atd...
2. pro mě byla nejhorší "první fáze nemoci" kdy jsem byl totálně dezorientovaný a nevěděl jsem co se děje, jinými slovy je nutné a
významně nemocnému ulehčí když pochopí že ty hlasy jsou jenom v jeho hlavě a že nereprezentují nikoho nebo nic skutečného (chápu
že je to pro nemocného těžké to pochopit ale když se mu to povede výrazně se mu to ulehčí)
3.schizofrenik se cítí ve velkém stresu a často se o tom bojí s někým mluvit, proto na vás apeluju, sami o tom s ním začínejte
mluvit a neváhejte mluvit o pro vás naprosto triviálních věcech, popisujte mu co si myslíte ať do vás vidí a nejste mu tak cizí
4.jednu dobu jsem si myslel že jsem posedlý ďáblem, tak jsem zašel za knězem který mě vyved z omylu, což mě velice pomohlo - přestal
jsem se těch hlasů bát
5.snažte se být v klidu ale zárověň stále něco dělat, mě pomohlo když jsem se koncentroval na něco jiného než jenom na to co se mi
honí hlavou př:televize, posilovat (po lécích se dost často tloustne ale když člověk cvičí dá se to zmírnit), stolní fotbálek...
6.u mě nemoc odsatrtovala po požití LSD, myslel jsem si že jsem v jiný realitě a abych se dostal spátky že se musím zabít a tak
jsem si podřezal žíly - bývalo by se tomu dalo předejít kdyby někdo tušil co se mi honí hlavou za haluze a proto apleuju MLUVTE s
nemocným o tom co se děje a popřípadě ho vyveďtě z omylu!!!

to je asi tak vše co mě zatím napadá, pokud byste měli nějaké otázky pište na schiz.lsd"seznam.cz, přeju hodně štěstí a BOJUJTE
Yossarian (Čt, 4. 12. 2008 - 06:12)
Janino......měli by jí pod nějakou záminkou dostat do nemocnice, kde jí dají léky a taky jí dají důchod .....jakmile začně dělat nějaký velký problémy, tak to bude záminka..třeba napadat lidi , vyhrožovat .....at si setra skočí k dobrému psychiatrovi a ten jí přesně poradí jak na to......takových lidí je moc...i tady Brita předvádí totéž..... nechtějí se léčit!
jiřina (So, 13. 12. 2008 - 17:12)
mám přítele trpí schizofrenii jak mu mám pomoci nevím si už rady bojím se o něho ale zároven už i o sebe
Návštěvník (Ne, 14. 12. 2008 - 18:12)
ty druhá nade mnou,yossa...každý schizofrenik si musí přijít na to sám...nepanikařte tak strašní néjsme-to máte z těch hloupých hororových filmů o schizofrenicích,můj otec nevl.zlomil matce čelist a žebro a nestalo se mu nikdy nic -hodně pil zemřel na následky alkoholu a na PL ho vzali jen jednou a mne už odváželi i v poutech a nikdy jsem nic neudělal i manželka říka že nejméně 3x jsem tam byl neoprávněně-schizofrenik to má těžší než cukrovkář proto někdy snnížíme léky více protože dopamin v mozku se nedá měřit tak jako cukr u cukrovky proto jsme někdy moc unavení a hodně spíme ale mnozí z nás dělají a jsou mezi námi v různých oborech i vysokoškolských a uměleckých např. KOPECKÝ dnes již mrtvý herec občas to na něj přišlo odpočinul si na PL a pak hrál dále-byl o tom dokument i ředitel ho bral...nar.div.a z tohoto duvodu někdy příliž snižujeme léky ale uplně je vysadit nesmíme hlavně neuroleptika ne já beru ORAP ZPLODIL JSEM NA LÉKU ORAP-RICHTER 3 děti na jansenu už by to tak jenom nešlo-schizák
Návštěvník (So, 20. 12. 2008 - 14:12)
Dobrý den,

mám kamarádku, která má paranoidní schizofrenii. Vypráví nám, jak ji chtějí zabít, jak ji ovládají z vesmíru. Psal jste, že by měli lidé s touto nemocí pochopit, že jsou to jenom bludy, to co vidí a slyší. Nevím, jak to mám udělat, abych jí tohle vysvětlila. Připadá mi to jako nemožné. Ona mi nevěří. Myslí si, že jsem proti ní. Nechce to poslouchat a vždycky raději začne mluvit o něčem jiném. Chtěla bych jí pomoct. Poradíte prosím?

Předem děkuji

naomi007"seznam.cz
Návštěvník (So, 20. 12. 2008 - 20:12)
zavolejte na linku psychopomoci 240214214 a nebo se zeptejte na záchrance naomi
jiřina (Pá, 26. 12. 2008 - 11:12)
prosím napiš mi Emeilovou adresu Raduzo jsme na tom uplně stejně.příspěvěk 28.3.2006 ozvi se dík
pavla (Ne, 28. 12. 2008 - 01:12)
mam syna ktery ma taky tuhle nemoc a budu rada kdyz se mi ozve nekdo jak tenhle problem resi a hlavne poradit
Yossarian (Ne, 28. 12. 2008 - 08:12)
Ono se to moc vysvětlit opravdu nedá Naomi, protože ten blud je nevyvratitelný....jediná naděje je v tom, že dostane léky v léčebně a získá náhled,pomohou jedině léky, pokud se podaří jí přesvědčit...když jí to budeš vysvětlovat, budeš nepřítel!
Oskareta (Ne, 28. 12. 2008 - 12:12)
To se nikomu nepodaří vysvětlit schizofrenikovi, že jeho blud je blud. On je o tom nevývratně přesvědčen. Stejně jako je přesvědčen o tom, že je zdravý a nemusí se s ničím léčit. To jsou klinické příznaky tohoto onemocnění. Je mi to líto, ale jedinou pomocí pro kamarádku je hospitalizace v PL, kde jí nasadí léky a budou ji hlídat. Sama by je totiž nebrala, domnívá se, že je zdravá. Jinudy ovšem cesta nevede, bohužel.
Návštěvník (Út, 30. 12. 2008 - 17:12)
tam ji na chvíli zavřou tak na 6týdnů až 3měsíce a pak půjde domů
jiřina (Pá, 2. 1. 2009 - 18:01)
jen si už přeju aby mého přítele odvezli a začal se konečně léčit.Prášky nebere nemoc si nepřipouští .Je to peklo na zemi ty jeho bludy .Podle lékařu jen čekat až někoho ohrozí až něco provede pak ho budou moci odvezt do léčeny.Sám o tom nechce slyšet je prý zdravý jo jo
jiřina (Pá, 2. 1. 2009 - 18:01)
jen si už přeju aby mého přítele odvezli a začal se konečně léčit.Prášky nebere nemoc si nepřipouští .Je to peklo na zemi ty jeho bludy .Podle lékařu jen čekat až někoho ohrozí až něco provede pak ho budou moci odvezt do léčeny.Sám o tom nechce slyšet je prý zdravý jo jo
ladislava (So, 31. 1. 2009 - 12:01)
Jelikož,jak je zde též zmiňováno,jsou jedinci takto postižení(či podarovaní)dosti citliví,stane se čas od času,že se rozcitliví natolik,že vnímají jinak,jiné světy,jinou realitu-jež JE SKUTEČNÁ.Realitou není pouze to málo,co vidíme hmotnými zraky.Máme jako lidský duch též jistou výbavu-jemnější smysly pro vnímání jemnějších světů-svět myšlenkový,a takzvaný onen svět duší zemřelých,s kterým jsme v součinnosti všichni stále a nepřetržitě,ať si toho jsme vědomi či ne.Vše je protkáno navzájem,není zde oddělenost a za jistých okolností a různých spouštěčů se někteří citliví jedinci tomuto nenadále otevírají.Nachází se poté jako ztroskotanci na širém rozbouřeném moři,v němž je jim velmi těžko plavat,poněvadž jsou to pro ně "vody"neznámé a velmi hustě obydlené mnoha jevy a projevy.Takzvané hlasy slyšené,nejsou projevy chorého mozku,jen se skutečně daný jedinec mohl jemným jakýmsi smyslem "zaposlouchat"do hovorů duší po fizickém umrtí,které se často a rády tímto chtějí skrze slabší živé jedince projevit.Slabším se tento duch může stávat třeba nadměrným stresovým zatěžováním,citovými otřesy,omamnými látkami,slabou vůlí k životu.A vzniká pak po té v něm(ve schránce jeho tělesné)částečný prostor k průniku těchto cizích duší bez těla.Stejně tak myšlenky,které neustále všichni lidé produkují,se nikam nevytrácí,máme je neustále mezi sebou a velkou rozsáhlou mají působnost,sílu.Mohou pak často též na někoho často sednout a dle svého druhu buď něco vnuknout či přímo jak se říká vyvolat u někoho posedlost velmi utkvělou.
Turinka (Čt, 12. 2. 2009 - 15:02)
Jsem zastance toho, ze schizofrenie je kombinace "netradicni" osobnosti, dedicne zateze (?) citliveho mozku a intoxikace mozku. Ja schizofrenii mela a podle psychiatra velmi tezkou formu, jedla jsem leky a nakonec se z toho chtela zabit. Leky jsem vysadila, cilene realisticky myslim, rekla bych, ze muj zivot je plny psychohygieny, jim zdrave, hodne piju, pravidelne se nedotixuji, snazim se hodne prijimat informaci a vedomosti a snazim se cilene mit kvalitni vztahy. Toto vsechno je nezbytne pro cloveka s tak citlivou psychikou, ze je u nej moznost rozvinuti schizofrenie, ale zaroven to je zpusob jak byt stastny.....
Ladislav (Po, 11. 5. 2009 - 17:05)
Mě diagnostikovali schizofrenii asi před 3. lety, kdy jsem se po předávkování pervitinem dostal do Psychiatrické léčebny ve Šternberku. Od té doby je můj život úplně jiný. Nemám z života žádnou radost. Jako bych trpěl syndromem vyhasnutí. Beru Ziprexu a jsem jako bych měl spíš nějakou nemoc, na kterou vědci ještě nepřišli. Jsem celé dny úplně přešlý. Nic mě nebaví.
Beata (Po, 18. 5. 2009 - 11:05)
Nebavi mne žít, ale umřít taky nechci, chtela bych být mladá a krásná, dobrá kucharka . Mám dve deti, bydli už každý se svým partnerem, sem s pritelem, který je zadlužený ale sama nebudu. Myslím večer na rodiče, že brzy zemrou, bydli na Slovensku, sem bez práce, mám jen brigádu ale citim se unavená ana vic nemám i když mám maturitu. Vydelávam, jen aby sem mela na cestu dopráce a nájem. Presto mám v živote záchvevy stesti. Musim se stále tešit na nejakou akci, ale i když treba ted du na koncert Smokie , zdá se mi to tak daleko, že se mi nechce doma za tohletoho počasi na neco sáhmout a jen tak se potuluji.Prásky brat nechci.
jiřina (So, 30. 5. 2009 - 15:05)
s mým přítelem to jde hodně z kopce ,už s ním nechci být ,provádí strašné věci ,terorizuje rodinu,křičí na lidi ve městě ,ohrožuje je ,vymyšlí si věci ,kterým nerozumím .Léky nebere pravidelně ,prý je nepotřebuje ,léčit se nechce .Nemá nikoho ,přišel o kamarády,doma se jen povaluje a nic nedělá .Jít s ním mezi lidi je hruza .Trpí paranoidní schizofrenii,mě to ničí a zabijí ,poradte rozejít se s ním nedokážu mám strach že mě ublíží.
Návštěvník (Čt, 4. 6. 2009 - 14:06)
jiřino-já jsem také schizofrenik-zeptej se na lince psychopomoci 240 214 214-asi je mu špatně zkus tam zatelefonovat-až si uvědomí po čase-sám od sebe že musí brát léky-u mne to je např.10mg ZYPREXY na noc-a 0,5mgRIVOTRILU to znamená nejnižší udržovací dávka-což mi stačí-bude zas jak andílek... s pozdravem schizák
David (So, 13. 6. 2009 - 15:06)
Ahoj,mam paranoidni schizofrenii/bypolarni poruchu/epylepsii a roztrousenou sklerozu :leta sem myslel na sebevrazdu nez sem sel do blazince :beru depakine,rivotril,haloperidol a 30mg ziprexi je mi uplne fajn ,haloperidol pomalu vysazujou ,ale leky opravdu skvele potlacili veskere priznaky techto nemoci.elektrosoky odsuzuju. nebyli treba v mojem pripade tak jsem se jim nastesti vyhnul.je mi 23let....
.................. (Ne, 21. 6. 2009 - 00:06)
to co vím nesmím říct to co tuším musím si ověřit a v závěru to odnesou ti praví jak?
to bohužel nesmím říct
už nesmím nic říct
ale jisté je jedno, zákony nedovolují osobám postiženým díki chování druhých normálně žít, dokonce jim nedovolují ani žít, a tak musím mimo zákon, pravda nechci aby nebyl zákon nebo změnil, toho by se mohlo zase zneužít, nenávidím zákon ale svět bez takového bych nenáviděla ještě víc, nemůžu si vybrat, neexistuje jiná možnost, pokud to neudělám nebudu moci v životě dokázat víc než je běžné jen kvůli minulosti, ale já mám navíc,
když tak se uvidíme v base, zařídím si to tak, aby mě místo do psych, zavřeli bez léků do basy, tam mi bude líp,
potvrdí se to co říkám bude to náročné ale umožní mi to startovat na čáře na které startuje většina lidí s tím rozdílem že budu mít časové prodlení a roky života, které mi už nikdo nevrátí, kdo ví, třeba ten extra ten extra nízký tlak s dětské dávky mi prodloužil život, řekla mi, že to nemůže mít na mě tak velké účinky že každou půl hodinu musím si na 5 minut lehnout, to mi řekl do očí psychyatr, přitom si moc dobře pamatuju jak mi bylo, oni nechtějí přiznat že se spletli, ne je to ani nenapadne? a to mám věřit někomu, kdo se mě snaží přesvědčit o tom, že nemám pravdu?
nebo to byl nejaký experiment, jestli nelžu? no dobře ale to by mi pak musela říct, dobře třeba máš pravdu, nebo tak něco, ale ona nic, a jediné co mi řekla bylo pokud je nebudeš brát skončíš zase na psych, přitom moc dobře věděla jak se mi tam nelíbilo, tím se mi zhnusila tím jak mi vyhrožuje, pořád mi říkají bude to horší, rodičům že bych se mohla zabít, jo pamatuju si, že jsem se chtěla někdy zabít to jsem měla v sobě ty sfinstva vyflusla jsem je několik dní nebrala a myšlenky na sebevraždu byly pryč, jaktože to na mě nepůsobí? nejsem náhodou úplně normální a psychiatr zanedbal základní věc, rodinu? proč ji tak věří.
a jestli psychiatři trpí depresemi tak si to zaslouží mají důvod proč mít špatné svědomí, kvůli mě určitě.
ty jejich kamené výrazy jako odpověď na pravdu,
sorry ale jestli mi omylem zabili život, nemůžu jim odpustit, ale nezabiju je, je zrovna ne,
.................. (Ne, 21. 6. 2009 - 01:06)
jen díki psychiatrům se u mě objevilo další paranoidní chování strach z léků, asi jen tak si myslí oni nebo co, proč je už konečně nenapadne že se u mě spletli, a to že mám nějaká strnulý výraz může být tím, že když se na mě dívají z jedné strany, můžou se dívat na mé skoro slepé oko, nemůžou mě posuzovat podle zjevu, ani podle písma, když od jisté doby, od té co sem brala jejich prášky mám jakési ochabené svalstvo a cvičím stejně jako předtím.
.............. (Ne, 21. 6. 2009 - 01:06)
jeden člověk
druhý člověk
třetí člověk psycholog (brečela u stolu a mluvila mi něco o kostlivcích pod postelí, nebojí se ,že se jí pomstím?
čtvrtý člověk, zjistila jsem že po vysazení léků se cítím líp, to se jí zřejmě nelíbilo a odmítala se mnou mluvit, odmítala poslouchat ještě jednu věc kterou jsem jí neřekla.
pátý člověk nějaká bláznivá kráva ve škole, jestli se stalo to co si myslím, tak to nepřežije
šestý člověk
další psychiatr,
začala jsem mluvit o tom, co jsem před tím nestihla říct, ale udělala jsem chybu řekla jsem čeho se obávám (teď už se toho neobávám mám nachystanou případnou pomstu)
a teprve potom jsem měla v úmyslu říct proč se toho obávám, ale to už zavřeli na psychinu,
když sem jim nakonec řekla, Ona mi odpověděla že toho člověka nezná,
hmm když toho člověka nezná, jak mu může zdělovat mé osobní údaje, jenom protože je to rodič?
teď už nemůže:D
nebo by snad chtěla?
dokonce ji to ani nezajímalo, neptala se mě nato, jako by rodina nebyla v jejích prvotním zájmu, takžo to je tím že udělala chybu ta psycholožka? myslím si.
nakonec mě psychyatr pošle na pohovory k psychologovi,ale o čem si tam mám mluvit když všechny mé obavy jsou oprávněné a nezbavil by se jich ani zdravý člověk?
Návštěvník (Ne, 21. 6. 2009 - 09:06)
ježíš to sou schízy tady
Návštěvník (Po, 22. 6. 2009 - 15:06)
prosím Vás,přátelé,já jsem schizofrenik a říkám si schizák-pokud jste nemocní,tak zvaně-nevysazujte nikdy tu třeba nejslabší udržovací dávku,tu ani já nikdy nevysazuji a to je nejnižší udržovací dávka u zyprexy..10mg na noc...a snižujte pomalu a zyprexu nikdy uplně nevysadit jinák tam budete každou chvíli...pokud se to nenaučíte MÁ ZKUŠENOST-PACIENT schizák a čekám až zase začnou vyrábět třeba ORAP-richter-lék ..který mi vyhovoval více..!!!
Návštěvník (Ne, 28. 6. 2009 - 12:06)
MAIKL DŽECSN-byl také psychycký postižený člověk ještě na tom byl hůř-bral-dinil infuzívně-narkoman-mnohem hůř než my-lék a předávkovával se...
Návštěvník (Čt, 2. 7. 2009 - 19:07)
taky hsem trpěla schizofrenii, zyprexa mi zabrala, pokud někomu nezabere, doporučuju zkusit pana Dragomireckého
Mahtiel (Po, 17. 8. 2009 - 16:08)
Taky mám schizofrenii, beru rispergal, uvidím, kdy se toho konečně zbavím.
eva (Ne, 6. 9. 2009 - 21:09)
V rodine mam alkoholika, ktery pije cca 16 let, posledni cca 2 roky,ale trpi halucinacemi a ruznymi bludy, nevite, zda diky piti muze mit nyni tuto schizofrenii? v rodine ji nikdo nemel, v detstvi take prodelal zanet mozkovych blan,ale z tech se uspesne uzdravil. Prosim o radu, jak mu pomoci.
lola (Čt, 10. 9. 2009 - 16:09)
lola, můj vnuk 23 let studen VSˇ také trpí od 20let schiz.asi po uživání konopí se tato nemoc projevila.,léčen a zatím v pohodě.užívá zyprexu.Má tento lék nějaké vedlejší účinky? Kdo má zkušenosti odpovězte atˇ mne potěšíte,protože se s tímto hrozně trápím.
lola (Čt, 10. 9. 2009 - 16:09)
taky hsem trpěla... prosím dotaz,kdo je to ten Dragomireský ? Lola
Jindřiška (St, 16. 9. 2009 - 19:09)
Jsem zastance toho, ze...A opravdu něco takového pomáhá?????!!!!????? kdybych nebyla na práškách, nedokázala bych nic z toho, co tu popisujete. když jsem neměla prášky, jakákoliv motivace byla v háji. prostě nebylo proč být "normální"... mám malé děti a to je jediné pouto s většinovou realitou. jen díky nim se snažím chovat tak, jak se ode mne čeká. mám štěstí, že děti mne jako matku budou potřebovat neustále, takže tento motor tu bude. kdyby mne totiž přestaly potřebovat, nemám proč být "normální"... pak už je to jedno. možná proto, že vlastně nejsem. jen prázdné tělo, nasadím masku a to stačí, aby mne ostatní považovali za člověka, aby si mysleli, že "žiju"
Jindřiška (Čt, 17. 9. 2009 - 06:09)
prosím dotaz,kdo je to ten...Dragomirecký se zabýval hlubinnou abreaktivní psychoterapií. vychází z předpokladu, že hlavním cílem živého organismu je přežít. příčinou problémů jsou naskládaná traumata, jejichž bloky se snaží tato terapie odstranit...
Jindřiška (Čt, 17. 9. 2009 - 06:09)
s mým přítelem to jde hodně z...Bohužel musím říct, že se schizofrenikem, který nebere léky, se podle mých zkušeností (které mám sama se sebou), žít prostě nedá... :(
Jindřiška (Čt, 17. 9. 2009 - 22:09)
Jelikož,jak je zde též...Fajn. tak jim laskavě řekněte, ať mi dají pokoj. nestojím o ně a je mi jedno, odkud jsou. chci klid. slyším, jak šeptají. nedá se to vydržet. smějí se, posmívají. prolétávají mým tělem. chrlí oheň a mé tělo se rozhoří jako list papíru a pomalu černá. vidím ho. z břicha mi lezou červi a oni se tomu smějí. ukazují zuby. bílé a špičaté. mají kápě, abych jim neviděla do očí. asi ani žádné nemají. Leon říká, že to jsou jedni z těch horších. on sám dozírá, aby se mi nic nestalo. lítá nad Zemí, spolu se svou velitelkou hlídkuje a pomáhá lidem, kteří jsou jej schopni vnímat. ale já se o to všechno neprosila. bytosti v kápích ohrožují moje děti. jsem nárazník, přeze mne neprojdou. Leonovi se to vymklo z rukou. Bytosti obsadily náš svět. jsou všude, vstoupili do lidí. jaktože to druzí nevidí??? nikde není bezpečno. nikdo jim nedokáže říct, ať odejdou. já na ně křičím. ale neposlouchají mě. je to zoufalé. nikoho jsem se o to neprosila. řekněte jim, ať mi dají pokoj... ale ony se jen smějí. Leon krčí rameny, cítí se provinile. nedokáže mi pomoct... nikdo to nedokáže...
Martina (Út, 22. 9. 2009 - 15:09)
Fajn. tak jim laskavě...Ahoj Jindřiško, soucítím s Tebou, zkus ty hlasy ignorovat, přehlušit je hudbou, neposlouchej je, poruč jim ať jdou pryč, vysměj se jim, že nejsou skuteční, hlavně se tomu nepoddávej, vím, je to těžké, ignoruj je a třeba zmizí, když na ně nebudeš reagovat, najdi si koníčka, maluj, piš příběh, moje dcera se hodně vykecá papíru a docela to pomáhá /zatím/, pořiď si pejska a měj ho u sebe i přes noc, budeš se cítit bezpečněji. Držím palečky a přeji pohodu :-))
Jindřiška (St, 23. 9. 2009 - 18:09)
Ahoj Jindřiško, soucítím s...to vykecávání papíru docela pomáhá, píšu si deník a když mě to chytne, tak všechno odhodím, vezmu sešit a píšu a píšu a dokážu se tím dostat aspoň do jakž takž pro okolí normálního stavu. papír snese všechno. pejska... místo něj mám dvě malé děti (3,5 a třičtvrtě roku). bytosti často ohrožují je, já jsem ten, kdo je musí chránit. ale zároveň jsou jediný můj motor, proč se snažit vzpamatovat. ony mě (naštěstí) potřebují... ale jinak... moje hlasy přehlušit nijak nejdou. nedokážu se bez obrovského utrpení pohybovat mezi lidma, protože všude vidím bytosti, ale tam mi walkman pomáhá, protože se izoluju od okolí a když koukám do země, jde to přežít. je zajímavé, že když jdu s dětmi, cítím se bezpečněji, mám pocit, že tehdy na mne ostatní nemohou...
Martina (Pá, 25. 9. 2009 - 09:09)
to vykecávání papíru docela...Ahojky, moje dcera /16/ je na tom podobně, někdy se s těmi hlasy hádá v pokoji, taky má pořád puštěnou muziku, a to dost nahlas, nejvíc se bojí v noci, nebo když je sama doma,ale to se snažíme, aby doma sama nebyla. Spí v pokoji s pejskama, má pak pocit bezpečí, ale zrovna už týden nechodí do školy, není jí dobře a je to už na zbláznění, je smutná, pak hned naštvaná, to jsem řekla dost mírně, a nejhorší je že odmítá veškerou pomoc, posíá nás někam....ty hlasy má taky pořád, je to strašný, zkusím říct doktorovi o jiné léky, nebo už nevím, nechci aby se trápila, ale neumím jí pomoci. Taky si píše deníček, já sama když mám depku, hodím vše na papír a aspoň trochu se mi uleví. Přeji Ti hodně síly a zase písni, buď silná kvůli sobě a svým dětem, vím že mě dcera potřebuje,a pak, mám další 2 děti, občas mám stavy všechno vzdát, ale to bylo asi moc jdnoduché, ahojky :-))
Jindřiška (So, 26. 9. 2009 - 20:09)
Ahojky, moje dcera /16/ je na...já jsem s těmi hlasy nějaký čas taky mluvila nahlas, ale když mi zabrala zyprexa, nemám už potřebu to všechno vyslovit. hádám se s nimi taky, ale křičím vnitřně, okolí ani nevnímá, že se něco děje. řekla bych, že by se mi ulevilo, kdybych s nimi zase mohla mluvit nahlas, ale když to dělám jako dřív, cítím se už nesvá, prostě díky práškům víc vnímám, co dělám a vnímám, jak se na to tváří okolí, tak mám pocit, že se musím chovat civilizovaněji... ale stačí jakákoliv menší zátěž a zas do toho padám... :( to je na tom to blbý, nedokážu se úplně vyhnout situacím, které se mnou zamávají a zas mi to zhorší. taky ale pozoruju, že díky lékům mám prožívání emocí tak trochu plošší. jako by ani ty negativní ani ty pozitivní nebyly tak silné jako dřív. jedině strach, když mám halucinace, ten dokáže být opravdu silný... v noci mám vedle sebe manžela a to se cítím opravdu v bezpečí. nebojím se noci, protože vím, že se jim je jedno, kdy si zase něco vymyslí a začnou být neodbytní. větší starosti mi dělá, že často nemůžu v noci spávat. celý den se pak musím starat o děti a lehnout si nemůžu, takže když v noci ještě nespím, je to pak špatné...
Jindřiška (So, 26. 9. 2009 - 20:09)
Držím pěsti, ať to s dcerou vydržíš, ona tě opravdu potřebuje... opravdu hodně. daleko víc, než je ti ochotná dát najevo...
Reklama