Reklama

Psychoterapie - ve dvou se to lépe táhne

"Dobrý den, tak co vás trápí," ptá se terapeut a příchozí s hlavou v dlaních odpovídá: "víte, mám teď velké problémy a potřeboval bych s nimi trochu pomoci." Tak takhle nějak může začít psychoterapie ve dvou. V dalším z řady článků o psychoterapii přináším několik informací o její individuální formě

Individuální psychoterapie je jedním ze způsobů, jak může každý z nás léčit svou nemocnou duši. Nemocná duše zní asi nadneseně, můžeme mluvit o životních problémech, o krizi, o psychických potížích. Základní podobu i slávu ji dala před sto lety psychoanalýza v čele s legendárním terapeutem Sigmundem Freudem. Pacient ležel na pohovce, vyprávěl analytikovy své sny a také volné asociace - cokoliv, co ho napadá. Analytik se tvářil velmi nezúčastněně, z informací si dělal obrázek o pacientových vnitřních konfliktech jeho duše a ty mu postupně sděloval - interpretoval jeho fantazie, dával jim smysl. Důležité bylo, aby pacient svým potížím rozuměl. Všechny současné problémy pacienta viděl analytik v jeho dětství, převážně v nevyřešených konfliktech s rodiči. Hledala se příčina problémů.

Psychoanalýza rozhodně není dnes již jen historií, velmi výrazně se vyvíjela a dnes je to systém několika směrů se složitými teoretickými koncepty. Kromě ní přichází na scénu psychoterapie éra humanismu a s ní C. Rogers. Jeho teorie je poměrně jednoduchá. Předpokládá, že každý má vrozenou potřebu k růstu a seberealizaci, problémy nastávají tehdy, když je tato potřeba člověka blokována. Terapeut je zde od toho, aby svému pacientovi (klientovi) dal prostor pro vyjadřování svých pocitů, přijímal ho takového jaký je pomáhal mu tak k vlastnímu překonání problémů, posílení sebevědomí a osobnímu růstu. Zní to možná jednoduše, ale je to fuška být "rogeriánským terapeutem".

Souběžně s oběma směry se vyvíjí na základě přísně vědeckého zkoumání třetí "druh" terapie, ovlivňující chyby v myšlení i chování toho, kdo terapii vyhledá (kognitivně-behaviorální terapie, KBT). Tento směr se neptá, co je za příznaky potíží, proč to tak je, ale hledá způsoby, jak klienta těchto příznaků co nejrychleji zbavit. To se děje především formou nácviků, tréninku. Terapeut se snaží přivézt klienta ke změně vnímání problémové situace a společně pak pracují na nových způsobech chování, které by nahradilo projevy potíží.

Krátce se ještě zmíním o takzvaném systemickém přístupu v psychoterapii. Ten tvrdí, že každý člověk je se svým zdravím i problémy součástí nějakého systému, především vlastní rodiny. Nemocný není vlastně sám pacient, ale systém, v němž žije. Menšími změnami ve fungování rodiny lze dosáhnout toho, že příznaky duševních potíží ztrácejí smysl a sami vymizí.

Reklama

Dnes spolu s dalšími přístupy existují tyto směry v psychoterapii společně a to navíc často "pod jednou střechou". Mnoho terapeutů přišlo na to, že k různým problémům lze využít různé přístupy. Tak například řešení komplikovaných vztahů se často užívá analytického (dynamického) přístupu, je-li třeba podpořit sebevědomí klienta, osvědčil se rogeriánský přístup, k léčbě fóbií a depresí se osvědčila psychoterapie zaměřená na myšlení a chování (kognitivně-behaviorální, KBT) . V psychoterapii s dětmi je dnes velmi moderní práce s celou rodinou, využívající systemického přístupu k léčbě. Záleží však především na zaměření terapeuta, kterého si vyberete, rozhodně nelze říci, který přístup je lepší nebo účinnější.

Je tu jedna věc, která všechny psychoterapeutické směry spojuje - a tou je vztah. Ano, jde o terapeutický vztah mezi klientem a terapeutem, který je vždy velmi důležitý a sám o sobě má léčivé účinky. Klient do něj přichází s jistou důvěrou, sám od terapeuta získává přijetí, respekt a porozumění.

Jan Kulhánek

Reklama

Komentáře

Natálie (Út, 18. 9. 2001 - 08:09)
Mě by zajímala jedna věc. Pokud člověk potřebuje pomoc psychologa, má nějaký význam v terapii třetí osoba? Myslím tím pokud vím, že přítel pomoc potřebuje a dohodnem se, že někoho navštíví, pomůže jemu nebo terapeutovi například názor na věc od třetí osoby? Je snazší problém vyřešit "ve třech" nebo je lepší, když nikdo další nezasahuje. Je mi jasné, že některé věci člověk snáze řekne cizímu než blízkému člověku.
J.K. (St, 19. 9. 2001 - 15:09)
Obecně můžu říct, že jedná-li se víceméně o individuální problém, pak se řeší bez třetího (jiné je to u dětí, kde s rodiči chceme mluvit vždy). Když půjde o vztahový problém a zajdete do partnerské poradny, často je ve hře i ten "třetí", nejde-li přímo o párovou terapii, kde mají oba partneří stejnou pozici. Asi také záleží na Vašem příteli - jestli by chtěl, aby si psycholog poslechl i Váš názor, hlavní je pro terapii ale jeho pohled na věc (pokud do ní vstupuje on). Stručně řečeno, potřebuje-li změnu především on sám, je to spíše "ve dvou", potřebuje-li nějakou změnu váš vztah, může to být práce "ve třech". Jediné pravidlo ale je, že takové věci se s terapeutem domluví předem.
Hodně štěstí.
L.M. (Čt, 4. 10. 2001 - 22:10)
Cetl jsem Tvuj prispevek u clanku 'O hodnych lidech'
a mam stejny problem, jako Tvuj pritel. Zajimalo by
me, jak se to leci.
jožin (Út, 28. 8. 2007 - 20:08)
ahoj cetl jsem všechno co je tady o depresy a všechno co se jsem četl kemě sedi až mě to překvapilo jak je to přesny.ale nadčenej ztoho nejsem. naopak. da se toho zbavit aby otom nikdo nevěděl? trpim tim už hodně dlouho par let a je mi 22 let je to normalni? dik za odpověd
Zuzka (St, 28. 11. 2007 - 22:11)
Ahoj Jožine, nečetla jsme moc co se tady píše, ale pokud máš pocit že trpíš depresemi pak se to léčit dá-antidepresivy a možná i nějak jinak. Je dobré zajít si k nějakému psychologovi nebo psychiatrovi, který řekne co s tím. Myslím, že nikdo další by se to potenciálně dozvědět nemusel. To by asi zaleželo na Tobě. Tak hodně zdraví...
Zuzka (St, 28. 11. 2007 - 22:11)
Ahoj Jožine, nečetla jsme moc co se tady píše, ale pokud máš pocit že trpíš depresemi pak se to léčit dá-antidepresivy a možná i nějak jinak. Je dobré zajít si k nějakému psychologovi nebo psychiatrovi, který řekne co s tím. Myslím, že nikdo další by se to potenciálně dozvědět nemusel. To by asi zaleželo na Tobě. Tak hodně zdraví...
Liliana (St, 11. 5. 2011 - 07:05)
Chtěla bych poprosit o názor. Toto téma jsem si vybrala proto, že jsem si myslela, že tím, že navštívím psycholožku a svěřím se svými problémy, získám určitou vyrovnanost, kterou jak se mi zdálo jsem neměla.

Ale ouha ,po druhém sezení u psycholožky, kdy jsem se jí vyzpovídala se svých traumat, která jsem již měla dávno v podvědomí, se začali dít divné věci.

Všechno to špatné, co se mi dařilo celá léta vytěsňovat, najednou vyplula do vědomí, mám děsivé sny, apatii, vrátili se mi jisté somatické problémy a ještě mnohem víc.
Strašně nyní lituji, že jsem se někomu vůbec svěřovala.
Chtěla jsem se tedy zeptat, máte s tím někdo zkušenosti, přejde to a bude to potom lepší, nebo si muset všechno zase pěkně odžít? Je mi dost mizerně a nepadají mne nejhorší myšlenky.
Kdo nechcete psát sem, tak i prosím napište na [email protected], budu moc ráda za každou zkušenost
Petr (St, 11. 5. 2011 - 09:05)
Liliano, to co popisuješ bude patrně důsledkem deprese. Takže kromě psychologa by nebyla od věci návštěva psychiatra. Bohužel je to ale běh na dlouhou trať, antidepresiv jsou desítky a ne každému sedne určitý lék hned napoprvé. Takže se většinou zkouší metodou pokus-omyl. Kromě toho to trvá až několik měsíců, než se dostaví požadovaný účinek. Ideální je, když psycholog a psychiatr spolupracují.
Liliana (St, 11. 5. 2011 - 09:05)
Petře děkuji za názor, ale obávám se že deprese s tím nemá nic společného.
Jde o něco mnohem hlubšího.
Lucka (Pá, 28. 11. 2014 - 13:11)
Já jsem navštívila mnoho koučů, terapeutů,ezo- konzultantů a co mi přišlo,že tahaj z lidí peníze a žádný srdce a nedovedou nikomu pomoci a ještě s lidmi manipulují.Jinak si kupuji lahvičky Aura Somy a mám práci co mě baví, upevnila jsem si zdraví a život mě po dvou letech začíná více těšit,zdají se mi sny o budoucnosti,ale nic děsivého. Řekla bych,že mám větší radost ze života.
Steve (Pá, 28. 11. 2014 - 15:11)
Liliana: ano, jsou to typické příznaky depresí, bohužel. Pokud mohu poradit, tak vynech psychologa a najdi si Psychiatra - ten pokrývá to samé + má další přehled navíc a hlavně může předepisovat správné léčivo. (to psycholog neumí a nemůže)
Reklama