Reklama

Pár slov o duši

V době, kdy je ohroženo bezpečí a někdy i samotné životy velkého počtu lidí, ožívají v nás hlasy, ptající se po smyslu lidského života, po skutečných hodnotách v něm. Psychologie neboli slovo o duši může na tyto otazníky odpovědět skrze zkušenost se světem, odkud tyto hlasy zní. Hned v úvodu musím řici, že jde jen o skromný příspěvek k hledání nové naděje, nikoliv o definitivní odpověď či návod. Setkáme se se dvěma osobnostmi, jejichž myšlenky mají stále v psychologii velký vliv a jejich přesah je dnes již evidentní.

Hned v úvodu musím řici, že jde jen o skromný příspěvek k hledání nové naděje, nikoliv o definitivní odpověď či návod. Setkáme se se třemi osobnostmi, jejichž myšlenky mají stále v psychologii velký vliv a jejich přesah je dnes již evidentní.

Alfred Adler byl člověk, který je dnes všeobecně znám svými pojmy "pocit méněcennosti", "sourozenecká rivalita" nebo například " sociální zájem". Jeho jméno zde zmiňuji především v souvislosti s pocitem méněcennosti, se způsoby, jak se s ním vyrovnat. Snad každý se dnes ptá, jak může být chování některých lidí tak destruktivní a naprosto bezohledné? Jak je možné, že někdo pro svůj zisk může obětovat ostatní? Nebudeme-li tak dramatičtí, můžeme se prostě ptát, proč se člověk snaží získat spíše pozornost, moc nebo prestiž, když je pro něho samotného i pro celou společnost lepší být v souladu se sociálním zájmem prospěšný? Z pohledu Adlerovské psychologie lidé bezohledně usilují o nadřazenost proto, aby překonali pocit vlastní nedostatečnosti a méněcennosti. Pokud člověk necítí, že někam patří, uvěří, že není dost dobrý a cítí se méněcenný. Chování, které je v zajetí těchto pocitů, se říká kompenzační. Může jít o zcela nevinné dohánění nějakého vlastního nedostatku, ale má-li takový nevyrovnaný člověk moc, končí každá legrace.

Viktor E. Frankl je člověkem, který do psychologie přináší pojmy "vůle ke smyslu", "existenciální vakuum" nebo "nedělní neuroza". Frankl jasně řekl, že člověk k tomu, aby mohl být šťastný, potřebuje nutně cítit ve svém životě smysl. Smysluplnost však potřebujeme i ve chvílích, kdy prožíváme a překonáváme nějaké těžké životní situace. Franklova životní zkušenost se opírá především o vlastní zážitky z koncentračního tábora, kde žil s ostatními v každodenním utrpení a ohrožení vlastní existence. Zde bylo velmi těžké nějakou smysluplnost života prožívat, přesto, kdo to dokázal, stal se vůči všem útrapám odolnější a jeho šance na přežití se zvýšila. Z této doby pochází jeho výrok "když ví člověk proč, zvládne skoro každé jak".

Reklama
Reklama

Komentáře

Freudova teorie (Čt, 15. 11. 2012 - 19:11)


­ 3 složky osobnosti, které se vzájemně ovlivňují ? jsou v neustálém
rozporu

ID
(ono)
temná nepřístupná část osobnosti – je kompletně uložena v nevědomí, je iracionální, řídí se hlavně libidem (principem slasti)
id lze uspokojit prostřednictvím snů – dochází ke směšování fantazie a reality ? naplnění nevědomých přání
PUDY, INSTINKTY, LIBIDO, NEPŮSOBÍ MORÁLKA
EGO
(já)
oblast středu id a superega > cenzura
zpracovává požadavky, které na něj klade id, do přijatelné formy odpovídající dané situaci – dokáže zvážit jednání a jeho následky
pudy jsou vytěsňovány do podvědomí – může vést k poruchám (neurózy, deviace, infantilismus)
SUPEREGO
(nadjá) chování vycházející z norem a pravidel > závislé na prostředí (Evropa x Asie)
osobní morálka, hodnoty
zahrnuje zákazy, příkazy omezení (ale i chválu), která jsou člověku
předkládány v průběhu života
FREUDOVA TEORIE

­ 3 složky osobnosti, které se vzájemně ovlivňují ? jsou v neustálém
rozporu

ID
(ono)
temná nepřístupná část osobnosti – je kompletně uložena v nevědomí, je iracionální, řídí se hlavně libidem (principem slasti)
id lze uspokojit prostřednictvím snů – dochází ke směšování fantazie a reality ? naplnění nevědomých přání
PUDY, INSTINKTY, LIBIDO, NEPŮSOBÍ MORÁLKA
EGO
(já)
oblast středu id a superega > cenzura
zpracovává požadavky, které na něj klade id, do přijatelné formy odpovídající dané situaci – dokáže zvážit jednání a jeho následky
pudy jsou vytěsňovány do podvědomí – může vést k poruchám (neurózy, deviace, infantilismus)
SUPEREGO
(nadjá) chování vycházející z norem a pravidel > závislé na prostředí (Evropa x Asie)
osobní morálka, hodnoty
zahrnuje zákazy, příkazy omezení (ale i chválu), která jsou člověku
předkládány v průběhu života
Reklama