Obavy o zdraví ve formě obsesí a kompulzí

Obavy nemusí mít vždy podobu slov. Mohou se odehrávat v imaginaci, představě (např. vidím se v nemocnici na místě kolegyně, kterou jsem chodila navštěvovat, sanitáři mě nesou na nosítkách, ležím na onkologickém oddělení, vezou mě na operační sál). Jsou to mimovolné, velmi nepříjemné a někdy tak reálné představy, že člověk uvěří, že k ohrožující situaci opravdu dojde. Některé obavné myšlenky mají podobu znepokojujících představ, které mohou být velmi různé, od zcela reálných až po velmi bizarní. Někdy nemusí mít obavy ani formu obrazů, ale může jít o automatickou tělesnou reakci. Například jedna paní se při spatření bílého pláště začala třást, aniž by se jí vybavila nějaká slova či obrazy. Až po nějakém čase byla postižená schopna vyjádřit svůj pocit slovy: ?Mám pocit, jako by mi lékař už našel tu nemoc ? to je to, čeho se nejvíc bojím.?

Je také důležité si uvědomit, že nadměrná úzkost může způsobit i další změny tzv. kognitivních, hodnotících procesů. Úzkost zhoršuje schopnost soustředění a paměť. Lidé zjišťují, že se hůře soustředí a hůře si znovu vybavují informace, takže mohou mít obavy, že nezvládnou svou práci nebo že trpí počínající demencí, což zpětně zase zvyšuje jejich úzkost.

Člověk si někdy sám uvědomí, že jeho potíže jsou vyvolány úzkostí, ale není tomu tak vždy. Úzkostný člověk si může stěžovat spíše na tělesné příznaky stresu, než aby hledal pomoc kvůli své úzkosti. Jeho stav může být proto omylem považován za tělesnou nemoc, zvláště pokud není ochoten připustit, že má i psychické problémy.

Obavy o zdraví ve formě obsesí a kompulzí

U některých lidí mají obavy o zdraví charakter vtíravých (nutkavých) myšlenek ? obsesí. Obsese je nechtěná, vtíravá, opakující se a neodbytná myšlenka, představa nebo impulz, který se znovu a znovu ve stereotypní formě vtírá do mysli člověka.

Obsese

1. Dalibor trpěl nutkavou myšlenkou, že má rakovinu nebo že by se u něho mohla rakovina rozvinout.
2. Bára má nutkavou myšlenku, že se zašpinila nečistotou, bakteriemi a viry na klikách dveří a madlech v dopravních prostředcích.
3. Jan má nutkavou myšlenku, že zemře na zánět prostaty. Ta se mu vtírá vždy, když jde močit, když cítí tlak v pánvi, když vidí přitažlivou dívku, když čte o jakékoliv nemoci, ale i když se nudí a nemá co dělat. Kromě obsese ve formě nutkavé myšlenky se mu také nutkavě objevuje obraz jeho prostaty hemžící se zánětem (bakteriemi).

Obsese vyvolávají nepříjemný pocit a často provokují nutkavé jednání ? kompulzi, které poněkud zmírňuje tento nesnesitelný pocit. Při kompulzi jde o nutkavé myšlení, chování nebo činnost, kterou musíte udělat, i když si uvědomujete, že je nesmyslná nebo nadměrná. Občas se snažíte tomuto chování zabránit, ale je to příliš těžké. Můžete cítit úzkost, která nezmizí, dokud toto chování neuskutečníte.

Kompulze

1. Dalibora velmi znepokojovalo, když jeho zrak padl na černý předmět, zvláště předtím, než šel spát. Když se to stalo, napadla ho totiž pokaždé ?jeho? obsedantní myšlenka, že by to mohlo vést k neštěstí ? vážné nemoci, rakovině. Takže pokaždé když se to stalo, musel si vyvolat představu tohoto předmětu v jiné barvě, obzvláště bílé, aby se před tímto škodlivým účinkem ochránil. Ne vždy se mu to podařilo hned, ale Dalibor se pokoušel o vyvolání kýžené představy do té doby, než se to povedlo ? jinak by totiž nemohl usnout.
2. Bára si opakovaně a rozsáhle umývala ruce, aby se zbavila znečištění bakteriemi. Mytí prováděla pokaždé formou přesného rituálu, sedmkrát bez mýdla a sedmkrát s mýdlem. Nutkavě myla a dezinfikovala své věci z obavy, že onemocní. Strávila tím každý den mnoho hodin.
3. Jan si musel nutkavě měřit teplotu každou hodinu, ve dne i v noci. Byl přesvědčen, že jedině tak by mohl včas vědět o tom, že došlo k zánětu prostaty a mohl by si včas vzít antibiotika. Změření teploty (kterou měl většinou normální, výjimečně malinko přes 37 °C) ho vždy na hodinu uklidnilo, pak si však vzpomněl, že hodinu si už teplotu neměřil, opět ho napadla nutkavá myšlenka, že zemře na zánět prostaty, a znovu si teplotu změřil.

Kompulze může probíhat skrytě ? pouze v myšlenkách, v chování anebo přes ujišťování se od druhých. Nejčastější formou kompulzivního jednání u obav o zdraví je kontrolování svého těla, měření tlaku, teploty, hodnocení svojí moče a stolice, čištění a mytí. Muž, jehož nutkavé obavy o vlastní zdraví se spouštějí při přečtení nebo zaslechnutí slova ?rakovina? nebo ?zdraví?, může mírnit svůj strach tím, že si celé hodiny pečlivě zkoumá tělo. Kromě toho se vyhýbá čtení knih a novin, v nichž by se mohlo vyskytnout slovo ?rakovina?. Stejně jako u ostatních úzkostných poruch vede vyhýbavé chování k udržování problému.

Úzkost v důsledku kompulzivního jednání krátkodobě poklesne, ale později se znovu zvýší. Některé kompulze jsou navenek nepozorovatelné, protože jsou skryté, jako například tiché kontrolování v duchu nebo recitování nesmyslných veršů v mysli pokaždé, když jste měli ?špatnou? myšlenku. Tyto skryté, mentální kompulze vykazují všechny hlavní rysy jako kompulze zjevné. Pro odlišení od obsedantních myšlenek, které úzkost vyvolávají, můžeme mluvit o kompulzivních myšlenkách, které vedou k dočasnému snížení úzkosti. Jde tedy o volní (úmyslné) jednání, které slouží ke snížení úzkosti nebo rizika ohrožení, tedy neutralizaci napětí.

Nejčastějším mentálním kompulzivním myšlením je "napravování". Muž trpící strachem z rakoviny se může uklidňovat tím, že si vybavuje určitá ?zdravá? slova, aby neutralizoval spouštějící slovo. Úzkost se rituálním jednáním dočasně sníží, ale dlouhodobě tímto kompulzivním myšlením úzkost narůstá. Obsese zpravidla vede ke kompulzi.

Zdroj: Nadměrné obavy o zdraví (Portál)