Reklama

Neurotické poruchy

Jedná se o poruchy adaptace jednak vůči prostředí, jednak vůči sobě samému. Nedostatečná adaptace souvisí s výskytem opakovaných stresujících životních událostí. Při jejich překonávání se může objevit konflikt, který navozuje úzkost.

Ve vývoji neurotických poruch jsou kromě opakovaných stresů důležité temperamentové charakteristiky, charakterové vlastnosti a genetický základ osobnosti. Neurotické poruchy se rozdělují z hlediska převažujících klinických projevů. Dnes se zaměříme na úzkostné poruchy a obsedantně-kompulzivní poruchu.

Fobické úzkostné poruchy 


V popředí jsou různé formy strachu, např. strach z ostrých předmětů, z vody, z létání, z uzavřených prostorů, z hmyzu, z hadů, z pavouků, z nemoci, z krve atd.

Jedná se o specifické fobie.


Agorafobie je strach z otevřených prostranství, ale i velkých uzavřených prostorů jako jsou letadlo, metro, obchodní domy atd. Patří sem i strach z opuštění domova, z cestování. Je to samostatná diagnostická jednotka, která se vyskytuje dvakrát častěji u žen, tak jako specifické fobie, generalizovaná úzkostná porucha a panická porucha. Agorafobie bývá spojena s panickou poruchou, se sekundárními depresivními stavy a četnými tělesnými stesky.


Speciálně je vydělována sociální fobie. Její výskyt u mužů a žen je stejný. Jedinec trpící sociální fobií má přehnaný strach ze ztrapnění v kontaktech s lidmi a ve společenských situacích (dotyčný zčervená, potí se, má stažené hrdlo, třes rukou, chvění hlasu a různé vegetativní symptomy). Příznaky úzkosti vedou k nepříjemným emočním pocitům, k obavám z pozorování a negativního hodnocení, k vyhýbání se nepříjemným situacím, k vyhýbavému chování obecně, k sociální izolaci a v extrémních případech až k sebevraždě. Například u sociální fobie je riziko suicidia až šestkrát vyšší než v běžné populaci. Přitom pacienti jsou si vědomi toho, že jejich obavy i chování jsou přehnané, nepřiměřené.


Jiné úzkostné poruchy 


Pro panickou poruchu je typická periodicky se opakující masivní úzkost. Vznikající náhle, bez objektivního nebezpečí. Panika má náhlý začátek s několikaminutovým trváním. Stav je provázen nesnesitelným strachem, že člověk ztrácí nad sebou kontrolu, že zešílí, že zemře. Jednou prožitá ataka vede k určité fixaci a opakování.


Jinou diagnostickou jednotkou je generalizovaná úzkostná porucha,
zahrnující trvalé, nadměrné obavy, úzkosti a zlé předtuchy obecného charakteru
z každodenních životních událostí. Pacienti žijí v neustálém úzkostném napětí
a očekávání Příznaky nejsou vázány na žádné specifické situace. Úzkostné poruchy
způsobují výraznou zátěž a sociální maladaptaci nemocného.

 

Porucha se vyznačuje neodbytnými vtírajícími se myšlenkami, představami (obsesemi) nebo akty (kompulzemi). Obsese zahrnují strachy ze špíny, nákazy, z poškození, ze ztráty, z toho, že nebylo něco uděláno, nebo že to nebylo uděláno žádaným způsobem. Kompulze (činy) snižují úzkost, kterou obsese (představy) vyvolaly. Časté jsou celé kompulzivní rituály (např. 3x přešlápnout, l0x vyfouknout špatnou myšlenku, zopakovat v duchu několikrát určitou větu nebo 50x si umýt ruce), které podle víry pacienta mají zabránit budoucí "katastrofě" nebo nebezpečí, jež hrozí jemu, jeho blízkým nebo zabraňující zlu, které by on mohl způsobit.


Jde o chronické onemocnění postihující jak osobní, tak profesní život pacienta. Ten si uvědomuje nesmyslnost svého nutkavého chování a myšlení, snaží se mu odporovat, pociťuje však velké napětí a úzkost, které vymizí uskutečněním ritu Avšak poté se znovu objeví úzkost, nutkání a znovu a znovu se opakující kompulze. Obsese a kompulze jsou pacientovým pokusem kontrolovat okolí a ovlivnit je. Dvě třetiny pacientů trpí depresivními epizodami.

 

Léčení úzkostných a obsedantně-kompulzivních poruch


U všech těchto poruch je nejvhodnější psychoterapie, která - podle tíže různých symptomů a přidružených poruch - je doplněna farmakoterapií. Do poloviny 20. století byla nejúspěšnější analytická a dynamicky orientovaná psychoterapie, konci 20. století kognitivně-behaviorální terapie (KBT). Mimo KBT je v mnohých případech přínosná hypnóza a doplňující podpůrná terapie s množstvím re1axačních technik. Nácvik sociálních dovedností a skupinová psychoterapie umožňují sociální podporu se sdílením rozdílných zkušeností. 


Zdroj: Eva Malá, Pavel Pavlovský - Psychiatrie, nakladatelství Portál

Reklama

Reklama

Komentáře

. (Pá, 24. 9. 2004 - 11:09)
Neurozy se clovek nikdy nezbavi.
ajka (Pá, 24. 1. 2003 - 11:01)
Petře,děkuji za popis vlastní zkušenosti.Jen nechápu,na kterou z mých otázek bylo zodpovězeno.Jestli na tu,zda nemoc může přerůst v závažnější,nebo na tu,jestli byly obsese realizovány.Samozřejmě chápu,že obsese mohou mít různou náplň.Mně bylo řečeno,že takový případ,kdy např.člověk vlivem obsese někomu ublíží popsán nebyl.Takový člověk prý může být agresivní pouze pokud mu někdo zabrání ve vykonání rituálu (který vede k úlevě od napětí a úzkosti).Já ale potřebuji vědět,zda člověk může své obsese zrealizovat.
Petr (Čt, 23. 1. 2003 - 18:01)
Ja osobně trpím obsedantně nutkavou poruchou. Alespoň dle lekářské zpravy. Napadají mě myšlenky, které se v postatě ani neodvažuji zde popsat. Když se tyto myšlenky dostaví, automaticky to ve mě vyvolává pocit strachu, obavy, abych těmto myšlenkám nepodlehl. Co se týče vaši otázky, zdali byl takový případ popsán, tak odpovídám ANO. Minimálně ten můj a když jsem se ptal svého psychiatra (k němuž jsem našel odvahu zajít až po pěti letech stupňujicích se obav, zakončených pro mě těžkým psychickým kolabsem), tak mi bylo odpovězeno na stejnou otázku, že několik. A úspěšnost lečby. Opět můžu zopakovat jen to co mi bylo řečeno. Lečba trvá 6 měsícu a úspěšnost je cca. 80% až 90%. A co ten zbytek ? Ten se s tím prostě musí naučit žít.
slávka (Po, 10. 3. 2003 - 06:03)
mám vynikající osobní zkušenost s kineziologií, je úžasná nejen na zdravotní potíže, ale i psychické. Vyzkoušejte ji, sice částka Kč 500,- je dost vysoká za 2 hodiny, ale stojí za to. Jsem úplně jiný člověk. Jen to chce vybrat kineziologa, který chce skutečně pomoci a ne si udělat z kineziologie dojnou krávu.
Petr (Ne, 26. 1. 2003 - 22:01)
Nevím jak bych Vám měl odpovědět a myslím si, že na Vaši otázku "zda člověk může své obsese zrealizovat" neexistuje jednoznačná odpověď. Vše závisí na daném jedinci, jeho aktuálním stavu a okolnostech a hlavně typu obsesí. Nevím jestli máte zkušenosti s psychiatrickou lečbou, ale mě to někdy připadá jako hra kočka s myší. Položil jsem mu zcela stejnou otázku "zda člověk může své obsese zrealizovat, nebo byl-li takový připad popsán". Popsán byl a jednoznačnou odpověď na druhou část otázky jsem nedostal. Taky mi ale bylo řečeno, že když někdo své obsese uskutečnil, tak došlo ke krátkodobé úlevě,ale ne k vyléčení. Což vede k tomu, že již někdo své obsese uskutečnil. Co byly ovšem zač a jak závažného charakteru to jsem se ovšem nedozvěděl. Takže člověk si v postatě musí vybrat mnohdy z vzájemného rozhovoru to co je pro něj důležité a jak už to ve většině případů býva, jsou to věci, které ho v tom někdy více a více utápějí. Alespoň v mém případě to platí. V případě, že by jsme chtěli komunikovat i nadále připojuji svou emailovou adresu. Jestli máté nějaké zkušenosti, z lečby, možnosti se obsesim vyvarovat či snižit jejich intenzitu, rád bych je využil. Ono totiž, lečba jak jsem se zmiňoval existuje pomocí léků, které upravují procesy v mozku(to mám od pana psychiatra),ale jak to mu mám já lékařsky nevzdělaný člověk rozumět a jak mám pochopit, že daný lék dokáže filtrovat část mých vtíravých myšlenek, to věru pochopit nedokážu.
ajka (Út, 21. 1. 2003 - 15:01)
Vím,že do neurotických poruch patří i obsedantně kompulzivní porucha.Mne by však zajímalo,jestli nemůže přerůst v poruchu závažnější a jestli při násilnických obsesích může dojít i k tomu,že takto nemocný člověk někoho např.zabije(příklad matky a jejích dětí),jestli byl již takový případ popsán.Jaká je úspěšnost léčby?
pavel (So, 30. 6. 2007 - 21:06)
neuroza se ale dá řešit a jeji důsledky snížit na minimum
Verča (Po, 14. 10. 2013 - 10:10)
neuroza se ale dá řešit a...Jak?
mirinka (Pá, 15. 8. 2014 - 16:08)
Neurotický prostředí...souhlasím
Doporučuji kni… (Ne, 28. 12. 2014 - 19:12)

Přiznání bývalého ředitele velké farmaceutické společnosti

John Virapen - Nežádoucí účinek: SMRT "Podplatil jsem jednoho švédského profesora, abych urychlil registraci léku Prozac ve Švédsku," říká John Virapen. Tato kniha vypráví pravdivý příběh o korupci, podplácení a podvodech. Napsal ji bývalý ředitel farmaceutického koncernu Eli Lilly & Company Dr. John Virapen, který zná interní praktiky a postupy používané ve farmaceutických gigantech. Za 35 let svého mezinárodního působení odpovídal za marketing několika léčiv. Všechna měla nežádoucí účinky. John Virapen šel s pravdou ven a předkládá vám knihu plnou malých tajemství, o kterých jste se vlastně nikdy neměli dozvědět.
http://gnosis9.net/obchod/?john-virapen,257
. (St, 4. 11. 2020 - 17:11)
Neurozy se clovek nikdy nezbavi.
Steve (Pá, 15. 8. 2014 - 17:08)
"Neurozy se clovek nikdy nezbavi."

Nestrašte že je to s neurozama tak závažné a dlouho léčitelné.
Reklama