Mobbing: Psychický teror na pracovišti

Co je to mobbing? Psychický teror na pracovišti, šikanování mezi kolegy, systematicky prováděné zlomyslnosti, kterými nadřízení útočí na své podřízené nebo naopak.

Mobbingu (z angl. to mob = vulgárně vynadat) je mu věnováno stále více pozornosti, protože se dotýká bezprostředně každého z nás. Psychický teror vládne tam, kde se šikanování a intriky stávají rutinou, kdy na postiženého útočí jedna nebo více osob alespoň jednou týdně po dobu nejméně 6 měsíců.

Nejčastěji se mobbing vyskytuje mezi osobami stejně postavenými. Znamená vydělení z kolektivu, postižené vystavuje extrémnímu sociálnímu stresu. Důsledky pro postiženého mohou být psychické (deprese, poruchy koncentrace, úzkosti, až po stavy s myšlenkami na sebevraždu) a psychosomatické (bolesti hlavy, zad, onemocnění zažívacího traktu, svíravé pocity při dýchání). Velký počet obětí poukazuje i katastrofální důsledky mobbingu na soukromý život, protože ani početné rodiny, pevná přátelství či dlouholeté partnerské vztahy neodolají nesmírnému tlaku zátěže.

Fáze mobbingového procesu:

1. Konflikty. Jestliže se spor, který je zpočátku absolutně nezávažný, neurovná nebo neřeší správně, může otrávit celkovou atmosféru.

2. Psychický teror. Kdosi se stane terčem útoků. Útoky se objevují stále častěji, psychický stav oběti se zhoršuje. Postižený jde do defenzivy.

3. Případ se stává oficiálním. Mobbing nelze utajit. Dříve nebo později si nadřízení "případu" všimnou a je tedy nutné zasáhnout. Často se stává, že oběť to vezme za správný konec a neustálé hádky či absence a snížení pracovní aktivity pod vlivem neustálého stresu jsou důkazem toho, na čí straně je vina. Obětní beránek se tak stává obětí i svých nadřízených, kteří ho nevyslechnou nebo se domlouvají za jeho zády.

4. Vyloučení. Je nutno se zbavit nepohodlného pracovníka, a pokud nechce oběť dobrovolně odejít, najde se celá řada prostředků, jak ho zničit.

Způsob šikanování závisí na hierarchii. Na nižší úrovni firmy jsou úkoly jednotlivce jasné a snadno kontrolovatelné, což znemožňuje kolegovi vytýkat něco odborného nebo zpochybňovat jeho výkon. Z tohoto důvodu se raději útočí na osobnost oběti, na její soukromý život, na její vlastnosti. Na vyšších úrovních se kolegové uchylují ke znevažování výkonů a schopností druhého, k zatlačování do ústraní.

Pachatelé mobbingu neustále sahají po nových a útočnějších zbraních, kterými oběť systematicky ničí. Nové prostředky nemusejí být ani nápadité, objevují se např. stále nové pomluvy z kolegova soukromého života. Postižený kolega znejistí, začne být méně soustředěný, neklidný, přemýšlí nad příčinami těchto útoků. Přestává podávat dobré pracovní výkony, dělá chyby, tudíž se začnou šířit pomluvy nejen o jeho soukromém životě, ale začínají se kritizovat i jeho odborné schopnosti. Postižený logicky ještě více znervózní, začne ztrácet půdu pod nohama, objevují se psychosomatické potíže, je častěji nemocný, což začne být nápadné i nadřízeným a je proto napaden i z vyšších míst. Pachatel mobbingu nachází denně novou inspiraci, aby mohl svou oběť dále trápit, nacházejí i další spojence, kteří se také chtějí zbavit nepříjemného kolegy. Uzavírá se tak začarovaný kruh, ze kterého není úniku.

Jak se mobbingu bránit?

Nejprve je potřeba zodpovědět si otázku, je naděje na dohodu, a to po dobrém? Pokud existují pochybnosti, zda to má smysl, pak v pracovním životě platí to, co platí v lásce: pokuste se, možná se to vyplatí. Při těchto pokusech bychom si měli stanovit určité lhůty, a pokud se věc nezdaří, urychleně vyvodit závěry, aby se psychický teror nestal hrůznou věcí, která nás zničí.

Existuje několik pravidel, která mají obecnou platnost pro psychický teror na pracovišti:

Pokud je šance na urovnání konfliktu:

1. Promyšleným způsobem řešit konflikty.

Pojmenování konfliktu - kdo má s kým a jaké nesrovnalosti? V čem tkví příčina?

Zpracování konfliktu. Diskuse k problematickému tématu, k nesrovnalostem.

Smíření. Samotný rozpor je beze zbytku eliminován, pokud se podaří obě strany vzájemně usmířit.

Urovnání konfliktu. Musí být přijata rozhodnutí, se kterými jsou všichni zúčastnění obeznámeni a tato pravidla vyústí v kompromis.

2. Obrátit se na zaměstnavatele

Zaměstnavatel má povinnost se zabývat stížností, že se jeho zaměstnanec cítí být mobbován. Pokud zaměstnavatel vyhodnotí stížnost jako oprávněnou, má povinnost se celé záležitosti ujmout a postarat se o nápravu.

3. Požádat o pomoc kolegy

Mobbing nelze nevidět a obvykle si ho nejdříve všimnou nejbližší spolupracovníci oběti. Jejich zapojením do konfliktu se ovšem i oni mohou dostat do role obětí. Mohou však působit jako prostředníci urovnání konfliktu, informovat další kolegy nebo podřízené o tom, že se konflikt vyskytl a do jaké míry se rozrůstá.

Pokud již není šance na urovnání konfliktu

1. Výpověď.

Propuštění je pro postiženého vždy šokem. Je potřeba zachovat klid a zaměřit se na důvod propuštění. Nejhorší formou výpovědi je výpověď okamžitá, která může být zaměstnavatelem dána pouze v případě závažného porušení pracovních povinností (podvody, opakované absence). Jestliže postižený nesouhlasí s důvodem výpovědi, vyplatí se obrátit na soud.

2. Na základě dohody obou stran.

Každý dobrý personalista ví, že se jedná o pouhé "zamaskování" výpovědi a že firma se tak snaží zbavit nepohodlného pracovníka s co možná nejmenším odškodněním a bez soudních pří. Je dobré připravit se na odchod z firmy ve chvíli, kdy se dozvíte, že výpověď hrozí. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci přiměřenou dobu na hledání nového zaměstnání. Při hledání nového zaměstnání by z vás měla vyzařovat sebejistota, není potřeba litovat minulosti a soustředit se budoucnost. O mobbingu se jen těžko hovoří, protože personalista může pochybovat o pravdivosti vaší verze.


3. Vlastní výpověď.

Jestliže sami nevidíte smysl setrvání na pracovišti, nemarněte čas a sami se chopte iniciativy. Skutečnost, že nedostáváte výpověď od zaměstnavatele, vám skýtá obrovskou výhodu. Obešlete svým životopisem firmy s vysvětlení, proč máte zájem u nich pracovat. Nemluvte o mobbingu, jinak se stanete již předem problémovou osobou. Změnu místa by měl doprovázet alespoň nepatrný vzestup. Pokud místo najdete, nechte si je předem písemně potvrdit od svých budoucích nadřízených. V původním zaměstnání dodržte výpovědní dobu, která je stanovena ve vaší pracovní smlouvě.

Jak mobbingu předejít?
Říká se, že prevence je lepší, než léčba. Mobbing je pro ekonomiku ztrátovým obchodem. O mobbingu je potřeba mluvit, pořádat školení s tématem mobbingu a řešení vzniklých konfliktů, do podnikových předpisů zahrnout antimobbingová opatření, event. jmenovat osobu, která se bude mobbingem zabývat.

Každý krok, který podnikneme proti psychickému teroru na pracovišti, pomůže jak obětem, tak přispěje i k tomu, aby slovo mobbing ztratilo svůj hrůzu nahánějící význam.

Zdroj: Brigitte Huberová - Psychický teror na pracovišti

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (136)

  • Obrázek uživatele ..
    .. (anonym)

    u nás v práci se šikanování dokáží bránit velice svérázným způsobem, jednak nikomu nic neříkají a nestěžují si nikomu ,ale na wc kreslí hanlivé obrázky šikanujících nadřízených a skládají na ně sprosté básničky a popěvky. A to se jedná o dospělé lidi. Pokaždé, když je šéf naštve už je na dveřích sprostá malůvka s jménem oběti-budete se divit Patriku ale ono to zabírá,protože to je také skrytý způsob boje proti mobingu a to oplacet to stejnou sprostostí,když už se podřízený nedokáže,nebo se bojí bránit se legální cestou nadřízenému. A dělala to skoro celá fabrika,až se měnily dveře a bílela omítka u těch wc,bohužel ani to nepomohlo. A na dveřích a zdech probralo anonymně celé vedení továrny,každý mistr a ůředník v kanceláři a z wc se stala taková stará vrba,kam si každý chodil ulevovat se svých frustrací.

    Led 10, 2009
  • Obrázek uživatele to je jedno
    to je jedno (anonym)

    u nás v práci se šikanování dokáží bránit velice svérázným způsobem, jednak nikomu nic neříkají a nestěžují si nikomu ,ale na wc kreslí hanlivé obrázky šikanujících nadřízených a skládají na ně sprosté básničky a popěvky. A to se jedná o dospělé lidi. Pokaždé, když je šéf naštve už je na dveřích sprostá malůvka s jménem oběti-budete se divit Patriku ale ono to zabírá,protože to je také skrytý způsob boje proti mobingu a to oplacet to stejnou sprostostí,když už se podřízený nedokáže,nebo se bojí bránit se legální cestou nadřízenému. A dělala to skoro celá fabrika,až se měnily dveře a bílela omítka u těch wc,bohužel ani to nepomohlo. A na dveřích a zdech probralo anonymně celé vedení továrny,každý mistr a ůředník v kanceláři a z wc se stala taková stará vrba,kam si každý chodil ulevovat se svých frustrací.

    Led 10, 2009
  • Obrázek uživatele musoed
    musoed (anonym)

    Jsou to už 3,5 měsíce, co jsem nastoupila do svého prvního zaměstnání (předtím jsem studovala VŠ). Ze začátku mi to tam přišlo docela fajn - sice práce vypadala složitě a moc se mi nezamlouval šéf, na druhou stranu se ke mě všichni chovali pěkně a pořád mi opakovali, jaká je to super firma a jaký jsou skvělý kolektiv. Šéf se ke mě od začátku chová jako hulvát. Myslela jsem si, že je to nějaký jeho povahový rys, ale teď si myslím, že mě prostě nemá rád. Je na mě myslím zasedlý, protože k nikomu jinému se takhle nechová. Možná ještě na jednu moji kolegyni, která je tam jenom o něco déle, než já, ale tu většinou nechává na pokoji. Mě pořád kontroluje, z něčeho podezírá, dává mi (podle mého názoru) nesmyslné úkoly atd. Dále jsem nepadla do oka naší účetní. Mimochodem, ona je (nebo alespoň bývala)šéfovo milenka. Je na mě od začátku hrozně protivná. Když mi má s něčím pomoct nebo něco vysvětlit, je hrozně neochotná, něco na mě rychle vychrlí a když to nepochopím, dělá, jako bych byla největší tupec na světě. Ta druhá holka, kterou oni taky moc nemusí s touto ženskou sdílí kancelář, a tak slyší leccos, co se tam povídá. Prý bylo moje přijetí na mou pracovní pozici kompromis - chtěli nějakou jinou slečnu, ale ta jim to na poslední chvíli odřekla. Říkali, že je prý každý kompromis špatný... Přede mnou byla na mé pozici holka, která byla všeobecně oblíbená. Pak odešla na mateřskou a já ji nahradila. Do kolektivu ale moc nezapadám. Protože dojíždím, nemám čas po práci s nima nikam chodit a kromě toho se mi ty společné akce ani moc nechce navštěvovat, protože si s těmi lidmi nemám dohromady co říct. Poslední dobou jsem si všimla, že jsou na mě bezdůvodně protivní a když třeba přijdu do kuchyňky, kde všichni sedá, najednou zmlknou a když se tam zdržím trochu déle, tak se všichni seberou a přesunou se jinam... Tento týden odjel šéf na dovolenou a tačalo to. Tačali za mnou chodit a trousit různé poznámky, že jestli nemám co na práci, tak ať si pro ni k paní účetní dojdu atd. Potom si tato žena všechny svolala do mé kanceláře a začalo kázání. Mluvila sice v množném čísle, ale všichni věděli, že mluví o mě. Prý se ve firmě začala rozšiřovat anarchie během doby, kdy v ní pan šéf není a místo aby se tu pracovalo, tak se hrají hry na internetu atd. a pak to odnesou všichni, protože pan šéf všechny potrestá tím, že nám internet úplně odpojí (taková blbost - to by tu firmu mohl rovnou zavřít!!). Pak taky narážela na to, že sním moc sušenek a vypiju moc kafe, které máme společné a které nám náš velkorysý pan šéf platí a že prý by si to člověk s vysokoškolským vzděláním mohl uvědomit. Po tomhle proslovu jsem byla totálně psychicky vyřízená. Musela jsem se jít na záchod vybrečet a vůbec jsem se nemohla na nic soustředit. Úplně se mi třásly ruce. Cítím to jako hroznou křivdu. Je sice pravda, že si svoje soukromé maily (moc jich není) vyřizuji v práci, protože doma internet nemám a občas si najdu něco, co potřebuji, ale svoji práci dělám a myslím si, že dobře. Kromě toho, moje předchůdkyně trávila asi 80% pracovní doby surfováním a chatováním. Všichni to věděli a nikdo jí nikdy nic neřekl. Netušila jsem, že to u mě bude takový "problém". Druhý den mi řekla ta holka, co má společný kancl s účetní o jedné kolegyni (vždycky se ke mě chovala mile a kamarádsky), která prý za účetní chodí a hlásí jí, že mě viděla dělat to a to... Po tom kázání se prý všichni sešli v jejím kanclu a debatovali nade mnou. Mimo jiné se divili, že jsem během toho neodešla z místnosti. Tohle mě naštvalo, tak jsem si na tu donašečku počkala a normálně jsem se jí zeptala, co jí na mě vadí, že tohle dělá a proč mi to neřekne do očí. Ona vylítla jako čertík z krabičky a začala na mě nepříčetně řvát. Vyčetla mi první poslední - všechny moje chyby a prohřešky. Stropila tak teatrální scénu, že jsem se tomu musela smát a to ji ještě víc vytočilo. Pak už jsem slyšela jenom řev z kuchyňky a vedlejších kanceláří, jak to líčila všem kolegům. Teď se mnou v práci skoro nikdo nemluví. Narážky už sice skončily, ale bojím se, že s tím půjdou za šéfem až se v pondělí vrátí. On bude na jejich straně, protože s účetní souložil a tu rozčílenou kolegyni by rád (podle mého) také osouložil. Mě rád nemá, protože nejsem chichotající se blonďatá koketka a protože mu nelezu do zadku. Nebo je tu možná nějaký jiný důvod, o kterém nevím. Bojím se, že mi on začne dělat ze života ještě větší peklo a že se mě kolegové budou snažit vyštípat. Kdyby to šlo, tak bych dala hned výpověď, ale v době tak vysoké nezaměstnanosti si to nemůžu dovolit (i tohle místo jsem sháněla asi půl roku). Jsem na téhle práci existenčně závislá. Fakt se hrozně bojím. Každé ráno jezdím do práce se sevřeným žaludkem a už jsem i trochu začala pít, abych se té úzkosti zbavila.Pořád na to myslím a už se mi o tom i zdá.

    Bře 15, 2009
  • Obrázek uživatele Vera
    Vera (anonym)

    pro Musoed: Na tvém místě bych už hledala jiné místo. Práci se sice člověk může učit trochu déle, ale pokud není vjímečně psychicky odolný a nesžije se s kolegy během půl roku, je malá šance, že se to později zlepší. Mně se to stalo jen jednou za život, vydržela jsem v tom zaměstnání 9 měsíců a pak jsem docela litovala, že jsem s tím nesekla hned. Dnes pracuju v zahraniční firmě, ale třeba soukromé maily bych si nedovolila vyřizovat, na internet smím jít jen pracovně a byly i případy, že za porušení tohoto dostali kolegové výpověď. Být ale mladý člověk s VŠ vzděláním, tak bych se o práci tak nebála. Nemáš to lehké, ale nejtěžší je se rozhodnout a pak už to půjde samo. Napiš odpovědi na nabídky míst, zúčastni se pár konkursů a uvidíš, že ten problém řešitelný je. V práci se snaž vyhnout konfliktům, buď tichá a pracující myška a třeba se to i uklidní. Třeba ty lidi provokuješ něčím, co sama na sobě nevnímáš. Promítni si v duchu všechny situace, třeba najdeš důvod hádek sama a odstraníš ho. A pak bys měla vyhráno a nemusela nic hledat. Držím ti palce a napiš, jak to dopadlo.

    Bře 15, 2009
  • Obrázek uživatele Tom
    Tom (anonym)

    Vero: myslím, že jsi to napsala výstižně. Tvá myšlenka, že má hledat i něco na sobě je sice dobrá, ale spíše bych to použil až v novém zaměstnání, abych začal s čistým stolem. I když je na zaměstnání existenčně závislá, rada je opravdu odejít - já si neumím představit chodit do práce se staženým žaludkem, začít skrz to pít a já nevím co ještě. Tady není řešení.

    Bře 15, 2009
  • Obrázek uživatele Vera
    Vera (anonym)

    Díky, Tome, blbý pro tu holčinu ale je, že je to asi její první zaměstnání a ona i do dalšího půjde trochu se strachem. V každém zaměstnání se ale sejdou jiní lidé a ti, kteří jsou nejsilnější osobnosti, určují pak celkově klima. Někdy jsou to bohužel hrubci nebo bezcharakterní lidé a ostatní se jim přizpůsobí. To pak může vyřešit jen obměna personálu. A samozřejmě - ryba smrdí od hlavy, takže šéfové a firemní kultura, to je začátek všeho. Moje zkušenost je, že tam, kde byla pohoda a pod., byly problémy např. s vyplácením mzdy, a tam, kde nebyly finanční problémy, zase vládla atmosféra strachu a bylo to pro ty nejodolnější. Zkrátka, nic není v životě zadarmo.

    Bře 15, 2009
  • Obrázek uživatele Tom
    Tom (anonym)

    Ono se lehce radí, ale otázka je také zda má rodiče, kteří by ji chvilku podrželi,aby mohla hledat něco jiného nebo je to i o ochotě jít třeba do supermarketu ke kase(skrz peníze) a ve zkušebce si hledat místo. Ale mít hulváta šéfa, čekat kdy na mě udělá podraz jeho oblíbenkyně, mít špatný pocit, když přijdu do kuchyňky, to je síla. Samozřejmě nevíme, jestli jsou proti ní úplně všichni a jaké tam panují interpersonální vztahy.

    Bře 15, 2009
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    Návštěvník (anonym)

    to je hrozne, co tu clovek cte. A pritom je to jenom pitoma prace.......to je strasny.

    Bře 15, 2009
  • Obrázek uživatele musoed
    musoed (anonym)

    Vera, Tom: Díky za názory. Je to přesně tak - firemní kulturu určují silné osobnosti, tj. náš séf a pak ta jeho účetní. Skoro mám pocit, že v žaludku ležím hlavně jí. Nechápu to, nikdy jsem jí nic neudělala, od začátku jsem se ke všem snažila chovat mile a přátelsky, působit ochotně a pracovitě - prostě být bezproblémová. Nakonec to dopadlo přesně tak, jak jsem se obávala. Kolegyně zašly za šéfem a všechno mu zřejmě barvitě vylíčily. Vylíčily to asi všem ve firmě, protože se ke mě všichni chovají divně a dohromady nikdo se se mnou nebaví. Šéf musel nastolit pořádek, a tak do firmy každý den dochází jeho manželka, sedí se mnou u stolu a kontroluje, co dělám. Je strašně nepříjemná a já jsem z ní tak nervózní, že se mi třesou ruce, potím se a dělám chyby. Také má papír s mými povinnostmi a kdykoliv přijde na nějakou chybičku, udělá tak takovou tu přeškrtnutou nulu, jakože to neplním. Je to hrozné, protože opravdu dělám co můžu a myslím si, že svoji práci nedělám o nic hůř než moje předchůdkyně, se kterou byli spokojení... Strašně ráda bych odtamtud odešla, ale je to trochu problém. Mám po zkušební době, takže ze dne na den nikam nastoupit nemůžu. Po různých inzerátech se sháním, ale s těmi pohovory je to problém. Moje pracovní doba mi neumožňuje chodit po pohovorech a v těch firmách, kde někoho hledají nebývají ochotní se mi přizpůsobit. Musela bych napřed seknout s tou prací, ale bohužel, rodiče už mě dál živit nemůžou.

    Bře 27, 2009
  • Obrázek uživatele leto
    leto (anonym)

    Zdravím vespolek, vidím, že v tom nelítám sama. U mě ony "běžné" formy mobbingu vyvrcholily aplikací nějaké látky do mých osobních i pracovních věcí, v čalouněné židli. atd i do nádobí, kosmetiky, toaletních potřeb,bot (zezadu do vlasů), prostě do všeho. Látka páchla, ale jen v mých věcech a mém okruhu (většinou po nějaké technické olejovité hmotě, ale i jinak) - - utřela jsem,co šlo, - klávesnici a pod., odešla jsem a znovu. Jenže nikdo se tím nechtěl zabývat. V kanceláři jsme byly dvě - sedím teď jinde a stále to pokračuje v menší míře- nezamyká se totiž, když kolegové odejdou. Svádělo se to částečně na uklízečku a také bývalá kolegyně včas rozšířila fámu, že pořád otravuji a pořád,pořád něco mám -a to jsem tam nová! Ten někdo, kdo mi to aplikoval, zvyšoval učinnost té látky a i množství- zamořil(a) mi veškeré oblečení, zbytek jsem dozamořila při¨praní(rozpustilo se to při praní, pračka páchla jak garáž a všechno kolem,kde se prádlo sušilo), včetně věcí v domácnosti. Netušila jsem rozsah tohoto počínání (ten jsem postupně zjišťovala) a také jsem se to snažila zpočátku přehlížet (pomalu bych přistoupila na to, že opravdu nic cítit není, jen abych měla klid) a ono mi opravdu zamořilo byt.Bylo mi z toho fyzicky špatně a postupně jsem získala docela silnou alergii. (na něco, nevím na co, doktorka také ne). Díky té alergii jsem s hrůzou zjišťovala, kde všude ten ksindlík mám. Ze židle to prosáklo do kalhot a spodního prádélka, praní dokončilo zbytek. I hygienici si lámou hlavy, ale kupodivu se nediví. Alergie znamená, že ostatní to tolik necítí, pokud na to také nejsou citliví. Nikdy jsem tím netrpěla, takže mi zase trvalo, než jsem si to uvedomila. Já jen pálením a svěděním zjistím, že mi zase někdo něco naaplikoval do věcí.Byla a jsem tím něčím tak nasákla, že někteří citliví začnou slzet, kýchat a také zívat, tedy padají jim víčka, když jsou déle v mé přítomnosti - mě ze začátku strašně pálily plíce, pak kůže-nejdřív jsem se opravdu zděsila, co se to děje. Že nejspíš začnu plivat plíce, nebo mi nějaká žíravina propálí žaludek a další útroby. Potom jsem se zděsila podruhé a to když jsem různými konzultacemi u známých i odborníků zjistila, že proti tomuto nátlaku téměř není možná obrana. Natvrdo vám všude doporučí odchod a to dřív, než to odnesete opravdu těžkou újmou na zdraví a nebo jinými nepříjemnými následky. Zní to neuvěřitelně,.

    Kvě 23, 2009
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    Návštěvník (anonym)

    leto, trochu to zni jako blud... :(

    Kvě 23, 2009
  • Obrázek uživatele Ne, nezní
    Ne, nezní (anonym)

    to je opravdu výmysl chorého mozku.

    Kvě 23, 2009
  • Obrázek uživatele leto
    leto (anonym)

    Jo. to byl zřejmě cíl těch, co to provádějí. Připadala jsem si jako Manuella po česku. Já onu(oho) dotyčného při té aplikaci i viděla.Byl(a) si absolutně jist(á), že nevydržím, není jak to dokázat (šéfové chtějí klid) a odejdu. Jestli si dovedete představit, jak se cítím... Kdepak blud, ten zápach - hlavně když se ty věci namočí do teplé vody (pak se ten zápach hlavně uvolní) , cítilo víc lidí. Naštěstí zabraly léky proti alergii, také homeopatický poumon histamine. Ale já mám lítat po doktorech, brát léky, vypadat jako pitomec a ještě čekat, že nepřetvrdí? Před usvědčujícími svědky to dělat nebudou a jak dnes v té záplavě chemikálií neco takového prokážete? Také je alrmující, že odborníci se fakt nijak zvlášť nedivili. Je to zřejmě rozšířenější problém, než se předkládá. Také se mi, k mému dalšímu nemilému překvapení, mezitím svěřila celá řádka lidí-mých známých, že prošli podobnou zkušeností, jen o tom nemluvili. Jsou mezi nimi i takoví, kteří skončili na antidepresivech, i to byla poslední kapka pro invalidní důchod. Žádná legranda. Držím palečky všem i sobě. Ale abych jen---ne :-(, potkala jsem tam i báječné lidi a snažíme si pomáhat a podržet se.

    Kvě 23, 2009
  • Obrázek uživatele leto
    leto (anonym)

    S kolegalitou jsem to přehnala.., aplikace nějakého dráždivého přípravku do mých věcí,pracovních i osobních, do čaje,i do potravin a hlavně jen v mém okruhu u mého pracovního stolu, pokračuje(a to nás v kanc.sedí víc). Pálí mě téměř vše- dýchám to celé dny a kolegyně vedle prý nic necítí (dobře shazuje, navázala na vyvíjející se situaci a využívá jí,chodí mi zavírat dveře, u kterých sedím, když už fakt lapám po dechu)- cítí to návštěvníci, kteří se zdrží alespoň tak kolem čtvrt hodiny - pak šílí, že je všechno pálí a když si sáhnou na můj stůl a potom na obličej, nebo jinam, pálí to, cítí to citlivci, u kterých se naopak zdržím já.A já v tom sedím - pomoc nikde, jen naštvání (na mě , pochopitelně). Moje bezesné noci, protože mám dojem, že vyplivnu plíce a proděraví se mi ledviny a smích a bezstarostnost té osoby, co to dělá. Doporučení odborníků na odchod, nebo hlášku na PLR(cha).,

    Čer 06, 2009
  • Obrázek uživatele Týna
    Týna (anonym)

    Leto, děsíš mě - jak to dopadlo?? Řešila jsi někdy důvod, proč ti to někdo dělá? A jak ses zachovala v momentě, kdy jsi viděla tu osobu, jak ti to někam aplikuje? Nikdy jsem o takovém případě neslyšela, znám jen slovní mobbing nebo bossing.

    Čer 06, 2009
  • Obrázek uživatele leto
    leto (anonym)

    proč, to je otázka- nejspíš pro odborníka. Pochopitelně ta osoba pracuje na svém profilu před vedoucími a do očí se mi směje. Mám dost velké bolesti v plicích, v uších a dalších sliznicích, atd.., noci se vůbec nedaji vydržet a trnu před následky (doktoři jsou zřejmě slepí, ale některým je jasné, o co jde a mohou vám doporučit jedině poradnu pro mobbing, což i udělali a tam vás pošlou na PLR). Už ani nevěřím, že to dělá jedna osoba.Fakt je těžké se rozhodnout, co dělat, každá varianta je špatně. Ty, kteří přiznají, že mi tam opravdu něco páchne a pálí a to dlouho na pokožce i sliznicích, mohou mít problémy. I Když někoho vidíš, jak něco aplikují(nemůžu nechat někde stát ani hrneček a tvrdí se mi, že je to neprokazatelné, i když by vám pak upadl trávicí trakt,nebo to páchne) vysměje se vám do očí, "Ti lepší" vás účastně politují a říkají vydrž.. Je to tak neuvěřitelné, že vám to ani nikdo neuvěří, obrátí se to proti vám. Když nepočítám něco bazi technických olejů, nalitých do židle a oblečení, ta pálivá složka se dá přirovnat aplikaci pálivé papriky. Nebo jako když se nadýcháte pepře. Snažím se unikat z té kanceláře, jak se dá,větrat(ta nová kolegyně mi s hysterickymi výstupy zavírá dveře u kterých sedím a kterými mohu efektivně odvětrávat). Domluvit se na nějaké výměně mist je pasé, protože ani k jedné z nich si nikdo dobrovolně nepůjde sednout a navzájem by se ty dvě sežr.. a je to obecně známo. Zkusím se dostat na jiné oddělení (jenže šéfky to berou velice osobně a kdo to zatím zkusíl blbě dopadl) nebo nevím. Ani do konce vypovědní lhůty bych tam nevydržela, takže to není teď řešení. Jestli někdo máte nějaký nápad - prosím, pomozte. Dík

    Čer 07, 2009
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    Návštěvník (anonym)

    Skus psychologa, řekni mu svůj problém a možná Ti poradí!!!

    Čer 08, 2009
  • Obrázek uživatele a nebo
    a nebo (anonym)

    Oko za oko zub za zub..najdi takový prostředek který něco takového způsobuje, a postřikej celé prostředí kde pracuješ, a to se teprve budou dít věci, a hned kolegyně budou utíkat z práce, a uvidíš, že možná ti to nikdo v životě neudělá!!! Co tím můžeš zkasit, nic!!!

    Čer 08, 2009
  • Obrázek uživatele Yossarian
    Yossarian (anonym)

    Tady psycholog nepomůže ...leto potřebuje psychiatra ...má čichové halucinace, to vypadá na schízu ...koukej zdrhat k doktorům cvoku:))))

    Čer 08, 2009
  • Obrázek uživatele leto
    leto (anonym)

    - řeší to PLR.

    Čer 09, 2009
  • Obrázek uživatele Týna
    Týna (anonym)

    Leto, co je PLR - to je policie? No, já myslím, že psycholog je hodně dobrý nápad, ale výpověď bych dala taky. Můžeš ji dát a začít marodit. Nebo je to tak dobrý místo, že s tou výpovědí váháš?

    Čer 09, 2009
  • Obrázek uživatele fanda
    fanda (anonym)

    poradte mi.Svou nedbalostí jsem připravil firmu o jistou finanční částku. Šéfová to neoznámila ale zato pro mě od té doby nastaly galeje. O polední přestávce když všichni odejdou na oběd nás zamkne v kanceláři a já musím před ní onanovat ona taky někdy mastrubuje nebo jí musím lízat přirození dokud nedosáhne vyvrcholení. Je to pro mě strašně ponižující ale bojím se, že o práci přijdu, mám děti a půjčku. Jednou jsem to musel dělat když měla menstruaci, to proživala tak,že málem ztratila vědomí. Za to dostávám finanční odměnu.Jsem neprůbojná povaha, bojím se existenčních problémů o rodinu tak reči trpím

    Čer 10, 2009
  • Obrázek uživatele leto
    leto (anonym)

    Je to dost děsný, když si uvědomite, že Vás nekdo práškuje jak nepohodlný hmyz. Na trhu i mimo běžný trh je bohužel spousta vhodných přípravků a drzost a dávka bezohlednosti zřejmě lidem nechybí. S výpovědí váhám kvůli všeobec.situaci. Psychologa by potřebovala ta dotyčná osoba(y). Tedy spíš psychiatra. Mě by stačilo dodržení pracovních podmínek-tedy mit podmínky, kde je možné a bezpečné pracovat. Přežila jsem a zpracovala všechny výše uvedené příklady mobbingu (tedy, až na ten poslední), sama, nebo s pomocí jiných i šéfů - když přežiji i tuhle hrůzu, co si proboha vymysli příště? A bohužel, mohou si to dovolit, když odpovědní jsou hluší a slepí a vyplácí se jim to.

    Čer 21, 2009
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    Návštěvník (anonym)

    leto, tobe se uz podobne prihody staly i v jinych zamestnanich???

    Čer 21, 2009
  • Obrázek uživatele leto
    leto (anonym)

    Mluvim o tom současném. Minulé se v oblasti spolupráce také moc nevyznamenalo a o to víc tam vynikli kvalitní lide, kteří jsou ovšem také dávno v jiných zaměstnáních. Z toho bych příspěvek na tohle téma nevybrala. Předtím jsem ani tuto neochotu neznala.

    Čer 21, 2009
  • Obrázek uživatele Přemysl
    Přemysl (anonym)

    Náhodou jsem narazil na tuto diskuzi a vidím, že nejsem zdaleka jediný kdo má negativní zkušenost s mobbingem. V 25 letech jsem nastoupil po absolvování vysoké školy do svého prvního zaměstnání plný ideálů. Jelikož jsem byl po škole, neměl jsem žádné bůhvíjaké znalosti a zkušenosti ve srovnání s jinými kolegy. Zřejmě jsem jim nebyl moc sympatický a po 2 měsících jsem odtud odešel, protože jinak bych se asi brzy psychicky zhroutil. I když jsem brzy našel jiné a lepší zaměstnání, negativní vzpomínky z předešlé práce se mi stále vrací, moje sebevědomí je na bodě 0 a ambulantně musím docházet na psychiatrii. Rada pro ostatní: většinou je lepší pracovat u větší firmy, která má nějakou úroveň a firemní kulturu než u nějakých malých pitomců. I když na tom nejsem zas až tak špatně jako jiní přispěvatelé, jsem přesto zcela znechucen poměry které v této zemi vládnou. Nejradši bych zastřelil všechny ty dementy kteří v roce 1989 zvonili klíčema na Václaváku a křičeli Havel na hrad - nám mladým to tedy pěkně posrali! Myslím že v této zemi není jiná možnost než řešit všechno s pomocí pěstí a těžkých bot, tj. s použitím násilí, protože spravedlnosti se člověk prostě v tomhle státě nedovolá. Spousta lidí říká, že vždycky se dá něco dělat, což není pravda. Aby se něco dělat dalo, museli by nejprve v této zemi zakázat ODS a všem takovým šmejdům jako je Havel, Topolánek apod. uříznout hlavy.

    Čer 22, 2009
  • Obrázek uživatele Klára
    Klára (anonym)

    Ahoj, právě pracovní teror prožívám. Ještě mi zbývá měsíc a půl do konce výpovědní doby a nevím, zda to vydržím. Osm let jsem byla ve firmě spokojená, pak ji koupili noví majitelé a byl konec. Musím říct, že jsem byla vzorná pracovnice, dělala jsem neplacené přesčasy (můj plat je 11 tis. čistého), ve všem jsem se snažila vyhovět, ale bez úspěchu. Docházím také na psychiatrii, beru antidepresiva a alespoň můžu jakž takž fungovat. Je ale neuvěřitelné, jak se ke mně chovají. Mimo jiné mě i pomlouvají u ostatních externích spolupracovníků naší společnosti. Novou práci ještě nemám, jsem v hrozném stresu, ale kdyby mě pustili zítra, tak peláším, až se za mnou práší.

    Čer 22, 2009
  • Obrázek uživatele Klára
    Klára (anonym)

    Ahoj, právě pracovní teror prožívám. Ještě mi zbývá měsíc a půl do konce výpovědní doby a nevím, zda to vydržím. Osm let jsem byla ve firmě spokojená, pak ji koupili noví majitelé a byl konec. Musím říct, že jsem byla vzorná pracovnice, dělala jsem neplacené přesčasy (můj plat je 11 tis. čistého), ve všem jsem se snažila vyhovět, ale bez úspěchu. Docházím také na psychiatrii, beru antidepresiva a alespoň můžu jakž takž fungovat. Je ale neuvěřitelné, jak se ke mně chovají. Mimo jiné mě i pomlouvají u ostatních externích spolupracovníků naší společnosti. Novou práci ještě nemám, jsem v hrozném stresu, ale kdyby mě pustili zítra, tak peláším, až se za mnou práší.

    Čer 22, 2009
  • Obrázek uživatele musoed
    musoed (anonym)

    Tak to nakonec skončilo tak, že mě šéf vyhodil. Prý na mě chodily stížnosti od ostatních kolegů. když jsem se ptala od koho a na co, že si nejsem vědomá, že by měl někdo důvod ke stížnostem, neodpověděl mi. Prostě si jen vymýšleli, aby mě odsud vypudili. Začal něco blekotat o krizi a pak mě v podstatě donutil podepsat výpověď dohodou, asi aby mi nemusel dát odstupné. Bála jsem se protestovat, znám ho. Udělal by mi ještě větší peklo. Chtěla jsem tu ještě 2 měsíce zůstat, abych měla čas na shánění nové práce. Souhlasil. Na jednu stranu jsem v hrozném stresu, protože se mi z inzerátů nikdo neozývá a já se bojím, že nebudu mít peníze ani na nájem, na druhou stranu jsem ráda, že odsud odejdu. Jsem psychicky úplně vyždímaná a jeden čas jsem z toho byla také zralá na psychiatrii. Souhlasím s tím, že je lepší pracovat ve větší firmě, kde je lepší firemní kultura. On si ale člověk v dnešní době nemůže moc vybírat. Musí být rád, že má vůbec práci. A já měla holt smůlu na spolek blbců.

    Črv 17, 2009
  • Obrázek uživatele Kitty
    Kitty (anonym)

    to Musoed: Přeji ti, abys našla mnohem lepší práci než jsi měla doposud. Na kolektivu hodně záleží, chodit do práce zhnusená je asi dost nepříjemný. Já jsem sama mobbing nezažila, ale moje kolegyně a kamarádka ano. Snažila jsem se jí pomoct a dodat jí také odvahu se bránit a nenechat si všechno líbit, ale ona je holt takovej dobrák a bránit se neumí a tak toho někteří zamindrákovaný lidi zneužívají. Taky jsem zažila mobbing u dvou mých kolegů. Postavili se šéfovi a ten v nich začal cítit konkurenci a tak se mu je nakonec podařilo vyhodit. Neměli šanci proti jeho praktikám. On měl tu moc z pozice nadřízeného.

    Črv 19, 2009
  • Obrázek uživatele Pavel
    Pavel (anonym)

    Souhlas.Afektované čtyřicetilété staré panny. Sloužil jsem jako strážný v obchodě s kosmetikou.Tato stará panna,vedoucí,buzerovala mládého prodavače,kolem něhož se točily zákaznice.Schytal jsem to i já,díky verbálnímu nadání."Ale tak úspěšný jako Adam jsem nebyl".No abych se pomstil,byla to FAnn parfumerie v Domě módy na Václaváku. Ale teď něco pozitivního,nalistujte si:www.pribehylasky.estranky.Ten strážný jsem já.A naposledy.Bohužel mobbingem jsem si zničil zdraví.Všichni,co byli donuceni chodit nemocní do práce a zničili si zdraví ať sem nápíšou.Znám skladníka,lékárnici,tak jsme zatím tři.Myslím,že má cenu bojovat.Občanské sdružení,černá kniha firem,kde dochází k mobbingu.Ve volbách podporovat levici a žádat od nich změnu Zákoníku práce.

    Črv 24, 2009
  • Obrázek uživatele Jediné účinné řešení
    Jediné účinné řešení (anonym)

    Na primitivy platí poue síla.To znamená na jednu ránu jich vrátit aspnon dvě.Slušnost považují za slabost,ale vrácení kopnutí do zadku,tomu oni rozumí,a jdou dál hledat salbounkého jedince.Takže se nedejte.Seřvat,poslat do pr...kam patří.

    Črv 25, 2009
  • Obrázek uživatele Pavel
    Pavel (anonym)

    Seřvat?To je iluzorní.Ti dementi jsou vašimi nadřízenými a debilní panstvo bude stát za nimi.Jeden příklad.Měl jsem disciplinární řízení za to,že jsem se pochlubil,že jsem byl hasič.Podělaný nadřízený se mě nezastal.Další blb,Pilát Pontský:"Nehádej se s šéfem".Když mě ve funkci velitele směny mlátil strážný narkoman,vedle stojící kolega:"víš,já Ti nepomůžu,ono by se to obrátilo proti mně".Zbabělost,podlost,donášení,patolízalství,to jsou základní rysy lidského odpadu v ochrankách.Vedoucí v dobré náladě řekl,kdo na mě práská.Byli to téměř všichní.Včetně ubožáka recepční,kterou jsem nosil na rukách.Je mi z nich na blití.Už jsem se pomalu bál mluvit.Ne."Postřílet,to je jediné řešení".Tady v tom zkurveném Absurdistánu,kde nic nefunguje,promiňte v České republice.

    Srp 26, 2009
  • Obrázek uživatele Pavel
    Pavel (anonym)

    Seřvat?To je iluzorní.Ti dementi jsou vašimi nadřízenými a debilní panstvo bude stát za nimi.Jeden příklad.Měl jsem disciplinární řízení za to,že jsem se pochlubil,že jsem byl hasič.Podělaný nadřízený se mě nezastal.Další blb,Pilát Pontský:"Nehádej se s šéfem".Když mě ve funkci velitele směny mlátil strážný narkoman,vedle stojící kolega:"víš,já Ti nepomůžu,ono by se to obrátilo proti mně".Zbabělost,podlost,donášení,patolízalství,to jsou základní rysy lidského odpadu v ochrankách.Vedoucí v dobré náladě řekl,kdo na mě práská.Byli to téměř všichní.Včetně ubožáka recepční,kterou jsem nosil na rukách.Je mi z nich na blití.Už jsem se pomalu bál mluvit.Ne."Postřílet,to je jediné řešení".Tady v tom zkurveném Absurdistánu,kde nic nefunguje,promiňte v České republice.

    Srp 26, 2009
  • Obrázek uživatele Pavel
    Pavel (anonym)

    Dovětek.Ten strážný,co chodil nahý areálem skladu,nevěda,kde je,jezdil za vedoucím na chatu.Dvorní práskač.Říkal jsem mu slizkej. Vedoucí byl později vyhozen pro debilitu,správce to už nedokázal strávit.Mimochodem jsem byl seřván za dobré vztahy s sekretářkou onoho správce.Zničil jsem si tam přechozenou chřipkou zdraví.OL mě nechala chodit půl roku s krevním tlakem, podle Kardie ohrožujícím život.Ty bolesti hlavy mám prý od zad,dostal jsem oblbováky,nepomohly.Odešel jsem k jiné,z deště pod okap.O úrovni našeho zdravotnictví mluví www.chlamydie.info.Milióny řadovych občanů s mizerným zaměstnáním.Prodavačky v supermarketech,které dřou za 7.000,- soboty,neděle,v uzávěrkách do druhého dne.Nezastaví se,hlídal jsem jim pokladny aby mohly na WC.Řekly:"budem volit KSČM".Jablka za 30.Než jsme si zničili zemědělství,byly za 6.Proboha volte levici!!!!!!

    Srp 29, 2009
  • Obrázek uživatele leto
    leto (anonym)

    Dementi jsou v tomto státě zřejmě hájení.Téměř nic proti nim nezmůžete. A když ano, ono jim to moc nevadí. Smyslem jejich života je problémové chování,je to jejich hnací motor. Když šlápnete do ho...,smrdí to,čím menší(osobnost),tím vic a trvá to,než vyvane. Děsné je také to, že si na tom ještě zakládají.

    Zář 19, 2009
  • Obrázek uživatele zkuste
    zkuste (anonym)

    http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/209411034000370-krize-a-psychoteror-v-praci/ http://www.astrolab.cz/ukaz_odpovedi.php?cd=3943#id89803

    Zář 20, 2009
  • Obrázek uživatele monika
    monika (anonym)

    Moje šéfová je vorkoholik a jsem s ní zdeptaná,nevím jak mám reagovat na její chování.Ne jen mě ale i ostatní pracovníky v naší firmě pořád připomíná jak moc pracuje a my ostatní jí nejdeme příkladem ,neděláme přesčasy které nám nikdo nezaplatí,a když jde někdo na nemocenskou,hned ho pomluví jaká není chudinka atd.Poradte mi jak to má člověk přehlížet,mám pocit že jsem asi nějaká vadná,když nejdu jejím příkladem.Monika

    Led 28, 2010
  • Obrázek uživatele Miro
    Miro (anonym)

    Lze se účinně bránit proti psychoteroru ze strany spolupracovníka který s radostí vymýšlí a šíří pomluvy,lži a obvinění z krádeže,když sám je ten zloděj.Poraďte.Díky.

    Feb 01, 2010
  • Obrázek uživatele Pavel
    Pavel (anonym)

    Lze se účinně bránit proti...Po otřesných zkušenostech viz výše jsem se rozhodl si podrazy nahrávat na mp3,i telefonické hovory.Výborný je IRIVER,2 vnitřní,2 vnější giga,vydrží asi 20 hodin.Lehce se nastaví,maličký.ale obrovitý displey.Dá se použít i na sledování videa.Jinak to asi nepůjde.Díky bohu už nedělám s kriply.

    Feb 11, 2010
  • Obrázek uživatele Simona
    Simona (anonym)

    Dobrý den, nevím, zda se jedná o mobbing. Trvá to již 2 měsíce. Pracuji u soudního exekutora 8 měsíců. Dříve to bylo spravedlivě rozdělené, co se týče práce, a to jsme na to byly dva. Teď nastoupili další lidé, celkem nás tu je teď 8 a já dělám všechnu práci a ostatní pouze jednu, podotýkám pouze návrhy. Když jsem měla dělat ještě práci za druhý, co svoji práci nestíhali, tak to začalo..první měsíc mi vzali část prémií a další měsíc jsem zůstala na výplatě "uklizečky" požadovala po mě věci nad rámec mé pracovní doby, pronásledovala mě na každém kroku. Jednou za měsíc jsem šla k doktorovi, odešla jsem o půl druhé a ona byla tak drzá, že doktorovi zavolala, aby se dozvěděla, jak dlouho jsem tam byla. V tu chvíli jsem se rozhodla, že podám výpověď. Ten samý den jsem žádala o dovolenou jí - neschválila mi jí, ač jsem o ni žádala 7 dnů dopředu, jak bylo uvedeno v pracovním řádu-podotýkám dovolenou jsme měli zaplacenou. Volala jsem jejímu nadřízenému (jejímu budoucímu manželovi), ten mi dal dovolenou pouze na dva dny, který jsem nutně potřebovala. O dvě hodiny později jsem se podívala na meil, kde od jeho ženy(mé nadřízené) bylo napsáno, že mi dovolenou neschvalují, a to z důvodu, že jsem se už nevrátila od doktora zpátky, ten den, co jsem tam byla a který mi vyčetla.Ač jsem si myslela, že mám ze zákona na to právo, jít k doktorovi na čtyři hodiny. Dostala mě do fáze, kdy se mi na chvíli zastavilo srdce, nemohla jsem dýchat, tak jsem si zavolala sanitku, kde mi udělali běžný vyšetření, kde mi doporučili klidnej režim a nejlépe jít na neschopenku. Vrátila jsem se do práce a moje nadřízená mě obvinila, že jsem si vše vymyslela a z afektu mě dala na hodinu výpověď(ústně). Tu jsem samozřejmě brala jako vysvobození. Jenomže další den jsem jí měla podepsat, a to mi volal i exekutor, že se mám vrátit do práce, ten den mám jako neomluvenou absenci, ale že očekává, že se vrátím a svoji práci udělám. V tu chvíli jsem podala výpověd s výpovědní dobou 2měsíců.Jenže co dál?Nevydržím to

    Zář 03, 2010
  • Obrázek uživatele jay
    jay (anonym)

    Dobrý den, nevím, zda se...Z afektu snad výpověď dát nejde, vždy se musí odůvodnit podle zákona.Stejně tak, vy podle zákona můžete pohrozit soudní žalobou na zaměstnavatele a jeho jednání.Nic se tím asi moc nevyřeší, ale sama se musíte rozhodnout, jestli vám tato práce za to stojí nebo se z toho třeba za čas sesypete.A jestli takto půjde dál, to se sesypete, zcela spolehlivě.

    Pro 11, 2010
  • Obrázek uživatele PetrDruhy
    PetrDruhy (anonym)

    Homo homini lupus. Dneska to platí všude. Ale - čím lukrativnější místo, tím větší tlačenice, potažmo mobbing.

    Pro 16, 2010
  • Obrázek uživatele swa
    swa (anonym)

    Jsem studentem VOŠ a rád bych Vás požádal o vyplnění krátkého dotazníku týkajícího se tématu mobbing. https://spreadsheets.google.co m/embeddedform?formkey=dFZBTEl yc1g0SXN2c2tSaGdnZDVlMVE6MQTento dotazník bude použit pro mou absolventskou práci. Děkuji za pomoc.

    Feb 16, 2011
  • Obrázek uživatele beack
    beack (anonym)

    mobbing Taky jsem se setkal s mobbingem ,když jsem chvilku dělal u T-Mobilu operatora,sice brigádně,ale po milém pohovoru s pani v kanceláři mě čekalo ,,zaškolení´´ kdy mi od vedoucí byl dán papír s informacemi a dostal jsem instrukce si je podle sebe upravit,druhý den mi bylo zběžně ukázaný jak se přihlašovat do systému s tim,že na podstatnou část fungování systému jsem si musel přijít sám už během práce ,nikdo mi neřekl o jedný podstatný věci ohledně adminstrativy ,kterou mám dělat a bylo mi na nástupu na první směnu řečeno,že jsem s tim byl seznámen i když pravda byla jinde. Všechno začalo nevinně,nadměrnym kontrolovánim mé práce,neustálou ,,přátelskou´´ kritikou ze strany vedoucí,že jsem se domu vracel ve stavu ,,na prášky´´Později se poznámky začaly stupňovat i na téma ,,mé duševní příčetnosti´´ a moje výkonnost se zhoršovala a začal si mě dobírat i šéf a všechno vrcholilo tim,když po jedné poznámce vedoucí na téma mé psychické příčetnosti a vysmívání se mi s jednou kolegyní,mně nechali na poradě ,kde se cvičili hovory s klienty ,před těmito ,,milými lidmi´´ hovořit nanečisto s jednou kolegyní jako nabízející i klient a to všechno ve stavu skoro nervového zhroucení.A následovala kritika a vtípky na mojí hlavu.V žádný brigádě jsem se necítil mizerněji a můj psychický stav došel až k těžšímu sebepoškozování ,ale nakonec jsem odešel sám a nenechal se zlomeně vyhodit a spadl mi kámen ze srdce.Ale ta psychika,tu má člověk jen jednu

    Feb 23, 2011
  • Obrázek uživatele ----
    ---- (anonym)

    Homo homini lupus. Dneska to...Tato slova vytesat.

    Feb 23, 2011
  • Obrázek uživatele beack
    beack (anonym)

    Tato slova vytesat.Mobbing se vyskytuje ve firmách,kde vedoucí jsou možná schopní v oboru,ale jejich emoční inteligence se rovná 0 a tudiž jim nezáleží na tom jak se pracovník cítí a vůbec to ani nevidí a důležitý je pro ně výkon,každou chybou je ,,vinen´´ pracovník samozřejmě,takový šéfové nováčkovi neukáží jak věci chodí ve firmě,kdyžtak jenom co musí(někdy ani kam si může odskočit :-)...a když na ostatní nepřijde včas pracovník,je kárán,pomlouván zazády,no prostě hnus.Ale taková je REALITA !!

    Feb 25, 2011
  • Obrázek uživatele mik
    mik (anonym)

    predem dekuji za vyjádření http://mobbing-psychicky-teror-na-p.vyplnto.cz/

    Dub 21, 2011
  • Obrázek uživatele zažívám to skoro každý den
    zažívám to skor... (anonym)

    Skoro každý den zažívám šikanu od jednoho "kolegy" a můj šéf to toleruje. Problém je, že tento problém jsem řešil před cca rokem i s ředitelem firmy. Ředitel slíbil, že sjedná nápravu, ale jeho opatření se minula účinkem. Nedávno jsem ředitele znovu kontaktoval s tím,že po jeho opatřeních to je ještě horší a žádal ho o to, aby mi řeklo, co v mém problému podnikl. Do dnešního dne mi ale nedopovděl. Opravdu není oč stát. Rozhodl jsem se změnit zaměstnání, škoda jen, že se mi nedaří najít jiné.

    Dub 29, 2011
  • Obrázek uživatele Ras
    Ras (anonym)

    Skoro každý den zažívám...Když to není tvůj šéf, ale jen blbej kolega, tak proč mu prostě nedáš někde mimo pracoviště přes držku? Normální chlapský řešení. Buď si vzít s sebou kámoše, kterej pak dosvědčí, že kolega napadl tebe. Nebo pokud nikdo takovej není, tak ho prostě vytočit,aby fakt napadl on tebe, střelit mu jednu na bradu a je vymalovaný.

    Dub 29, 2011

Stránky

Přidat komentář

Reklama

Reklama