Kdo moc přemýšlí, rozhoduje se špatně

Na základě výzkumu skupiny 80 osob dospěli vědci z
Amsterodamské univerzity k závěru, že vědomé mysli lze přenechat
jen velmi jednoduchá rozhodnutí na úrovni například nákupu
kuchyňských chňapek. Jen na této úrovni prý většina lidí pocítila
uspokojení z rozhodnutí a byla schopna skutečně probrat všechna
pro i proti nákupu, napsal list.


Složitější rozhodování, kdy do hry vstupují mnohonásobně
propojené faktory, prý informace zahltí vědomou mysl natolik, že
lidé jsou schopni stejně vzít v úvahu jen určitou část informace,
která je při rozhodování k dispozici. A i tu navíc zváží většinou
nesprávně a dojdou k rozhodnutí, jehož následků nakonec litují,
napsal časopis s odvoláním na výzkum vědeckého týmu vedeného Apem
Dijskterhuisem.


Ten poskytl skupině vybraných lidí sumu informací a požádal
je, aby se rozhodli o jednoduchých a složitějších nákupech,
počínaje šamponem až po nábytek a automobily. Skupinu poté
rozdělil na dvě části. První požádal, aby nákup promýšlela a poté
se rozhodla. Druhé části uložil řešení různých hádanek, aby
zabavil jejich mysl, a ještě v době řešení úloh je požádal o
rozhodnutí.


"Zjistili jsme, že když šlo o něco jednoduchého jako nákup
kuchyňských chňapek nebo šamponu lidé dělali pro sebe
uspokojivější rozhodnutí častěji, když o informaci vědomě
přemýšleli," řekl Dijksterhuis.


"Ale když byly problémy složitější jako například nákup domu,
vedlo přílišné přemýšlení k chybným závěrům. Avšak když byla mysl
zaměstnána řešením problémů, mohlo se podvědomí plně zapojit do
zvažování poskytnuté informace a ti lidé obvykle dospěli k
uspokojivějšímu rozhodnutí," dodal vědec.


Zdroj: ČTK