Reklama

Hraniční porucha osobnosti

V současné době stoupá počet lidí, kteří trpí takzvanými ranými poruchami. Jednou z nich je i borderline čili hraniční porucha osobnosti. V současnosti se odhaduje, že hraniční poruchu osobnosti v nějaké míře vykazuje až 50% pacientů, kteří vyhledají psychoterapeutickou pomoc.

Diagnóza hraniční poruchy osobnosti
Hraniční porucha se postupně stala obecně akceptovanou nemocí, oddělitelnou od ostatních poruch osobnosti. Existuje dalekosáhlá jed nota v tom, jaké rysy chování pozorujeme v souvislosti s hraniční poruchou. Kritéria jsou shrnuta v tzv. DSM - III - R.

Obecný vzorec nestability v oblasti nálady, mezilidských vztahů a obrazu sebe samého. Počátek leží v rané dospělosti a porucha se projevuje v nejrůznějších oblastech života. Musí být splněno nejméně pět z následujících kritérií:

1. Vzorec nestabilních, ale intenzivních mezilidských vztahů, který se vyznačuje střídáním obou extrémů, přehnané idealizace a devalvace;

2. impulzivita u nejméně dvou potenciálně sebepoškozujících aktivit, např. utrácení peněz, sexuality, zneužívání omamných látek, krádeží v obchodech, bezohledné jízdy a záchvatů žravosti (kromě sebevraždy nebo sebemrzačení, viz k tomu bod 5.);

Reklama

3. nestabilita v oblasti emocí, např. výrazné změny nálady od základního pocitu k depresi, podrážděnosti nebo úzkosti, přičemž tyto stavy obvykle trvají několik hodin, nebo v řídkých případech déle než několik dní;

4. nepřiměřená, silná zlost nebo neschopnost ovládat zlost, např. časté záchvaty zlosti, přetrvávající zlost nebo rvačky;

5. opakované vyhrožování sebevraždou, náznaky sebevraždy nebo sebevražedné pokusy nebo jiné sebemrzačící chování;

6. výrazná a trvalá porucha identity, která se projevuje ve formě nejistoty v nejméně dvou z následujících oblastí života: obrazu sebe samého, sexuální orientaci, dlouhodobých cílech nebo přáních ohledně povolání, v druhu přátel nebo partnerů nebo v osobních hodnotových představách;

7. chronický pocit prázdnoty nebo nudy;

8. zoufalá snaha zabránit reálnému nebo imaginárnímu osamění (kromě sebevraždy nebo sebemrzačení, viz k tomu bod 5.).

Zdroj: Heinz - Peter Rohr: Hraniční porucha osobnosti, Nakladatelství Portál

Reklama

Komentáře

T. (Út, 28. 11. 2006 - 13:11)
Jo Rohra mi moje psycholožka nedoporučila. mnohem lepší je MUDr. Ján Praško.

akceptovanou nemocí?????¨
Mně řekli, že to není nemoc, porucha osobnosti není nemoc, není to psychóza. ...Alespoň dle Primářky oddělení Mudr.Věry Filkukové z psychiatrické léčebny Brno-Černovice.
D (St, 29. 11. 2006 - 02:11)
T.vis o tom neco vic? Tohle tema me zajima.
Návštěvník (Čt, 14. 12. 2006 - 13:12)
Bohužel vím dost i nevím, je to taková zapeklitá nálepka, která se dost těžko určuje, já sem byl léčenej na vše možné, než přišli na poruchu osobnosti a než jsem dostal správné léky. Brr.Ta porucha se schovává za jiné psychické fobie a deprese atd.
borderline (So, 17. 3. 2007 - 18:03)
Doporučuji článek od MUDr. Praška
http://www.tigis.cz/PSYCHIAT/SUPL0401/16.htm
sway (Čt, 22. 3. 2007 - 12:03)
Mad diagnostikovanou hr.poruchu osobnosti a celkem dost mi pomohl rispen a tritico.
Návštěvník (Út, 20. 11. 2007 - 19:11)
není to ani psychóza.
RNDr. Musílek (So, 15. 3. 2008 - 11:03)
Porucha osobnosti v tzv. hraniční úrovni (nikoliv již v úrovni specifické) je natolik vágně specifikovatelnou kategorií stavů, že ji lze patrně vztáhnout na desítky procent populace rozvinutých zemí západní polokoule.
Nezřetelné poruchy osobnosti a jejich vyzdvihování na terapeutickou úroveň je byznysem, na němž se skvěle živí komplex psycholgických osobních či rodinných asistentů, spíše západněji od nás, zatím.
Co je podstatnější - nezřetelně hraniční porucha osobnosti je i přes maximální subjektivitu při jejím určení diagnostiky užívanou likvidační nálepkou psychologů-soudních znalců. Je-li tato pseudodiagnóza opatřena znaleckým kulatým razítkem, na jejím základě lze v rámci rozvodu odebrat děti i s penězi k jejich zajištění jednomu z rodičů - prakticky bezvýhradně otci.
______________… (Ne, 2. 11. 2008 - 00:11)
ach jo. kde se muzu zapast na seminar, kde mi od toho pomuzou? a nebo radsi ne, jeste by tam byly nejaky emka co se podrezavaj a chytli by rapla ze je odkazu do patricnych mist...
Mladý satyr (Ne, 2. 11. 2008 - 00:11)
Podle mých informací se hraniční porucha osobnosti vyznačuje zejména velmi polarizovanými postoji k lidem, nezměrná láska se může kvůli nicotnosti přehoupnout do extrémní nenávisti. Člověk s touto poruchou vidí ostatní značně "černobíle".
Twigy82 (Po, 17. 11. 2008 - 20:11)
Pokud existuje zkušený terapeut, který s borderline umí pracovat a není pouze teoretik(jako všichni, se kterými jsem měla tu čest), ať se mi ozve na email.Mám načtenou literaturu, vím přesně co mi je, ale sama si pomoct nedokážu.
rebecaa"centrum.cz
Twiggy 82 (So, 15. 11. 2008 - 23:11)
Mám jí diagnostikovanoou jen lehkou, projevuje se u mě nezřízeným sexuálním chováním,nemumim být sama a mam pocit prázdnoty, beru hodně anxiolitika - ty mi pomáhají, škoda že u nás neexistuje specializované pracoviště zabívající se touto problematikou
B. (Út, 18. 11. 2008 - 02:11)
No... ja mam toho vic - hranicni porucha, anxiozni (vyhybava) porucha a paranoidni porucha. Zatim jsem nemel vztah delsi jak mesic (je mi 18 let, pro upresneni), vzdycky jsem ho ukoncil ja - ze zarlivosti, nebo jsem tu holku zacal jednoduse nesnaset. Ziju s rodicema, mama je skvela, jenze o to vic pak zejmena moji hranicni poruchu proziva, je totiz moc hodna a nedokaze se proti mym naladam moc branit. Ted, kdyz o tom ale uz oba vime (a ona vi, ze jeden den jsem agresivni, iritabilni, nastvanej na celej svet, druhej den je mi pak skvele, porad se smeju, vtipkuju atp.). Ted staci rano rict: "Mami, dneska se mi, prosim, vyhybej, budu neprijemnej." Ona to vezme a jsme spokojeni. To je souziti, co? Na odstrel, damy a panove, na odstrel...
A pak si lidi jako my maji najit normalni vztah.
Nejhorsi na tom ale je kombinace paranoidni poruchy a hranicni poruchy. Ja sam se neuveritelne bojim, ze me kamaradi (kterych mam velmi pomalu, vsehovsudy 5 nebo 6) opusti. Ze se stane nejaka blbost, oni me opusti a ja zustanu sam. Problem je, ze je pak i podezrivam, ze me opustit skutecne chteji. Nastesti me znaji, vedi, jak se mnou jednat a maji me (i presto) radi. I takovi lidi existuji :) A jakkoliv nejsem schopen moc k lidem neco citit, tyhle lidi skutecne miluju.
Preberte si to jak chcete.
Yossarian (Út, 18. 11. 2008 - 07:11)
Tak si skoč pro nějakou tabletku, jak to popisuješ , máš to dost a moc by ti pomohlo tu podezřívavost malinko ztlumit, pak budeš žít spokojeně.
sonia (Út, 2. 12. 2008 - 16:12)
poprvé píšu do diskuze,poprvé se zamejšlim,že vážně nejsem v pořádku...stydim se.Nenávidim sebe sama,vim to,stydim se to psát,říct,vědět...
Je toho hodně,chci změnit celej život.Nebyla jsem zatim nikde,ale seberu všechnu odvahu a doufám,že natrefim na alespon trochu profesionála.
Do ted jsem žila dvěma životy,do ted jsem všechno zvládala.Na jendu stranu skvělá holka,kamarádka pro všechny,upřímná,v nádherným vztahu.
Na druhé straně promiskuitní děvka,pomáhaly mi sem tam drogy,hodně alkohol.¨
Odjela sem na půl roku pryc z mesta,do zahranici,doufala sem,ze se nejak spravim,ale doslo to daleko.
Vsechno se prozdradilo.Vsichni ted vedi co jsem zac a já se chci konečně přiznat a otevřeně říct,co mě už 5 let dusí uvnitř.
Chci se vyléčit.
Jezek (So, 14. 2. 2009 - 02:02)
Hele lidičky, neznám lepšího člověka na léčení Hraniční poruchy, než docenta Jána Praška. Bohužel již nepůsobí v Psychiatrickém Centru Praha ( PCP ), ale kdesi v Olomouci.
jana (Ne, 22. 2. 2009 - 10:02)
poradí někdo, kde bych mohla najít lékaře přes hraniční poruchy osobnosti na Jesenicku nebo Bruntálsku? poraďte, prosím.
prckovaj"seznam.cz
Petr (Ne, 1. 3. 2009 - 20:03)
Dobrý den, Je mi 20, začínáme s partnerkou(19) třetí rok vztahu, vždy jsem si myslel, že je akorát přecitlivělá a žárlivka, teď ale po dvou letech( naše nekončící konflikty mě přinutili hledat pomoc na internetu) je to pořád hořší a horší. Přítelkyně je na mě neuvěřitelně vázaná( neumí si představit trávit volný čas beze mě), těžce si mě idealizuje, pořád depkuje, že není dost krásná, nebo rovnou že je odporná ( normální pěkná holka) a že není můj typ,tudíš nepředstavitelně žárlí na cokoli a kohokoli( vnímá JAKOUKOLI slečnu jako nebežpečí, i pár prohozených vět je pro ní katastrofa) a vysvětluje to tím, že kvůli tomu, že se bojí aby mě nestratila. Má strach z toho být např. v bytě sama zatímco já jsem někde jinde.Když přijde řeč na rozchod mluví o tom, že se na všechno vysere které naslednují poměrně apokaliptické řeci..
V různých situacích( hlavně žárlivé scény) mi přijde, že nad sebou ztrácí kontrolu a schopnost rozumně uvažovat, já jsem jí za 2 roky nikdy nepodvedl a nijak jsem jí neprovokoval, dokonce jsem kvůli ní ze svého života vytlačil skoro uplně opačné pohlaví, ale ona v těchto situacích stejně věří v to, že jsem jí byl, jsem nebo budu nevěrný, argumentuje tím a histečí dál. Když se s ní o tom snažím bavit nikdy to k ničemu nevede, akorát to vyprovokuje nesmyslnou hádku. Mám jí furt hodně rád a přečtení zdejších článků mě donutilo přemýšlet, jestli bych jí neměl nějak opatrně doporučit psychologa.Byl bych moc rád za reakce od lidí kteří v tomto chodí trochu lépe nebo já. Myslíte že by to mohla být třeba Hraniční nemoc? Myslíte že by jsme měli vyhledat psychologa?
Děkuju moc za odpovědí, Petr A.
jos (Út, 3. 3. 2009 - 10:03)
to Petr: Urcite. Problem je, ze ne kazdy psycholog dokaze BLS identifikovat, lide, co ji maji, navic dokaze velmi uspesne hrat a kdo je nezna, jim napoprve uveri. Ja ziju v takto poskozenem vztahu uz nekolik let a je to opravdu peklo.
Návštěvník (Út, 3. 3. 2009 - 20:03)
to jos: opravdu je to tak nezvladatelný??? a partner se léčí?chodí na terapie?
Viki (Út, 3. 3. 2009 - 22:03)
Petře přítelkyně nemusí mít hraniční poruchu, možná má jen malé sebevědomí a zbytečně se na tebe upíná, možná až nezdravě.
Moje rada, dobrým psychologem nic nezkažíš, obyejně jsou rádi, když chodí partneři společně pokud mají takový problém. Potřebují to slyšet z obou stran.
Petr (St, 4. 3. 2009 - 17:03)
Jos: řekl bych že se asi shodneme, že ukoncit takovýhle vztah je obrovsky komplikovaný, když v tom oba takhle přežíváme.Já na to samozřejmě myslím ale před vidinou, co by to udělalo s holkou kterou mám furt rád nikdy nenajdu sílu to opravdu utnout..zkusím navrhnout toho psychologa..
jana (Út, 10. 3. 2009 - 17:03)
ahoj Josefe, ve svém příspěvku píšeš, že žiješ ve vztahu svým způsobem narušeném nemocí své partnerky již několik let. Měla bych pár otázek,jedná se o mého partnera, šlo by to spojit se s Tebou třeba e-mailem?
jirka (St, 25. 3. 2009 - 15:03)
cau lidi! nevite o dobrym doktorovi v Kralovehradeckym kraji? Chci se toho zbavit, ale chtelo by to nejakyho profika :) Pokud o nekom vite, dejte mi prosim vedet na mail: marti.olsen"seznam.cz diky moc!
jana (Čt, 26. 3. 2009 - 20:03)
Na můj příspěvek z 10.3. 2009 se mi josef neozval, nepomohl by mi někdo jiný?
Jana (St, 1. 4. 2009 - 13:04)
Ahoj Jani, žiju přes deset let s partenerem, který má několikanásobnou poruchu osobnosti. Je to velmi těžké,ale velmi ho miluji a vím, že když jej opustím, zůstane na vše sám.Jestli chceš, napiš mi na zemankovaj"centrum.cz. Jana
Josef (Út, 8. 12. 2009 - 17:12)
No... ja mam toho vic -...Nevím jestli si to přečtete, ale vaše hraniční porucha osobnosti je blízko bipolární poruše - ono bývá časté , že hraniční porucha se takto vyvine. Váš strach z opuštění je důsledkem toho , že si myslíte , že sám nepřežijete. Také máte pocit že nevíte kdo ve skutečnosti jste. Myslíte si že je to neléčitelné ? Omyl ! Opak je pravdou je to léčitelné a to poměrně dobře. Snažte se myslet na to co opravdu cítíte a nepotlačujte své emoce. Snažte se v sobě hledat sílu k řešení úkolů - učte se samostatnosti. A v neposlední řadě vyhledejte ambulantní psychologickou péči - najdete své pravé Já.
Zed (Po, 28. 12. 2009 - 13:12)
cau lidi! nevite o dobrym...pomůže když se staneš profíkem sám Přečti článek Dr.Praška a všechnu literaturu z které čerpal a pak už s tebe nebudou moct doktoři dělat E.T.
Mirka (St, 9. 6. 2010 - 20:06)
Dobrý den,

stává se mi, že občas někomu vědomě ublížím a pak cítím, že bych to měla možná napravit, ale už to neudělám a raději to nějak překousnu. Pak mám pocit, že jsem tím uškodila i sama sobě, ale nechci to nějak už řešit. Co byste mi doporučili? Díky moc za cenné rady!
ahoj (St, 9. 6. 2010 - 22:06)
Dobrý den,

stává se mi,...jsi naprosto normální.lidi si pořád mezi sebou ubližují ale ty si jedna vyjímka tz o tom přemýšliš a vadí ti toto,ale stačí se omluvit říct promiň tohle jsem tada přepískla.uvnitř tě to žere protože máš výčitky svědomí.
Mirka (Út, 28. 12. 2010 - 19:12)
ahojte hraničáři...jaké léky jste všechno brali na tuto poruchu a jak s ní bojujete? Jak se u vás projevuje??? A jak se cítíte během léčby a po ní, případně, jak dlouho se už léčíte?
Jirka (St, 29. 12. 2010 - 11:12)
Ahoj,

léčil jsem se s touto poruchou cca 7 let a úspěšně. Dnes v podstatě nemám žádné příznaky a jsem spokojený sám se sebou i s okolím. Bral jsem téměř výhradně antidepresiva a fungovaly vcelku dobře. Nyní neberu vůbec nic. Chce to čas a trpělivost, víc relaxovat. Také není na škodu chodit na nějakou jógu, atd.
Tereza (St, 12. 1. 2011 - 12:01)
Zdravím,

potřebovala bych od vás trošku pomoct.. Přítel trpí tímto "onemocněním" a potřebovala bych poradit jak s ním jednat. Jelikož jsem si všimla,že tu píše 99% lidí,kteří touto poruchou osobnosti trpí, tak sami asi nejlépe víte, co na vás zabírá a co ne. Snažím se mu ve všem vyhovět,ale pokud ho chytnou tyto výkyvy nálad a přemýšlení o tom,proč je všechno tak jak je a není to lepší (jiné),tak s ním nic neudělám. Cokoliv řeknu,tak to bere jako útok. Strašně špatně vydýchává spolupracovníky v práci,takže když přijde domů,tak stačí jakákoliv hloupost (jako málo mléka v kávě) a už je oheň na střeše. K nějakému odborníkovi ho bohužel nedostanu,protože k jednomu chodil a ten ho nějakým způsobem "zklamal",takže ztratil veškerou důvěru v jakoukoliv pomoc. Já tohle strašně špatně vydýchávám,protože mám po smrti nejlepšího kamaráda problémy s nervama a zvládáním konfliktů. Takže jakýkoliv zbytečný konflikt mě dostane na naprosté dno. Nechci ho v tom nechat z mnoha důvodů.. včera jsem mu řekla,že s ním budu a buď se to nějakým způsobem zlepší,nebo mě to prostě zabije. Nic víc, nic míň. Tak jsem vás všechny chtěla poprosit o radu jaké jednání v těchto "afektech" na vás zabírá. Co dělat,nebo naopak nedělat zkrátka... Moc díky...a všem přeji, ať se brzy dáte dohromady a vedete normální a pohodový život....
Monika (Pá, 11. 2. 2011 - 21:02)
Zdravím,

potřebovala...V prvním případě by ses ho měla snažit dokopat nejlépe k psychiatrovi a nebo mu navrhni spoolečnou párovou psychoterapii. Pokud možno tam jdi nejdřívě sama, řekni terapeutovi co a jak a potom tam jdi s ním. Terapeut by měl vypozorovat co a jak a popřípadě poradit nebo pracovat tak, aby ho nakonec přesvědčil aby se šel léčit. Přeji hodně zdaru...
Anna (Pá, 18. 2. 2011 - 14:02)
Ahoj, je mi 23 let a mám diagnostikovanou HPO, mám za sebou období anorexie, závislosti na tvrdých drogách a teď jsem už jen hraničář který je frustrovaný tím že není schopen se zařadit do společnosti a mít normální vztah. Právě jsem se rozešla s přítelem, bohužel jsem ho kvůli všemu podezřívala a vytvářela si šílené doměnky. Děsí mě že tahle diagnóza je prakticky neléčitelná a opravdu záleží jaké máte lidi kolem. mám pár lidí a hlavně rodinu která mi vychází vstříc ale pak jsou tu lidé kteří do vás kopnou a řeknou "blázne".....je to hrozný boj

Chodím k psychiatrovi a beru jak antidepresiva tak neuroleptika, uvažuji o nějaké terapii, nevíte v Praze o nějaké?
Lucka (Pá, 18. 2. 2011 - 23:02)
Ahoj, je mi 23 let a mám...Nevím sice z jaké části Prahy jsi, ovšem doporučuji tohoto pána. Znám ho i ze školy a mohu říct, že je opravdu odborník. Ale samozřejmě každému sednout nemusí, ale myslím, že i cenově je přijatelný. Posílám odkaz http://www.psycholog-psychoterapie.eu/ jeho jméno je Vojtěch Lebduška.
M (Ne, 6. 3. 2011 - 15:03)
Ahoj,
mám BAP II společně s příznaky HPO a dalších poruch. Chodím na psychoanalytickou psychoterapii, která mi velice pomohla a velice rychle ukázala mechanismy mého fungování ve vztazích a důvody tohoto fungování. Doporučuji. Dříve jsem dělala rogersovskou psychoterapii, která je sice příjemná, ale na tyto problémy příliš nezabírá. Hodně štěstí.
C.O. (Čt, 16. 6. 2011 - 21:06)
Dostal jsem link, že prý kdybych nebyl tak flegmatický tak je to o mně - což je asi pravda, ale takhle na mne sedí jen body 6, 7, 8 - co to o mně vypovídá...?
Hraniční poruc… (Pá, 15. 7. 2011 - 22:07)
Ahoj.
Už se nějakou dobu zabývám studiem hraniční poruchy osobnosti, a to z více stran,a mimo jiné nesouhlasím s tím,že se nedá léčit-mám k tomu své důvody. Pokud byste někdo měl zájem a potřeboval radu,tak mi můžete napsat na muj majl:sarkandera(at)seznam.cz
Anče (Ne, 14. 8. 2011 - 16:08)
Tak si skoč pro nějakou...:-) jasně na všechno je pilulka! Pokud jde o Hran.poruchu tak pilulka opravdu vše nezachrání, je to dlouhý proces a musí fungovat spolupráce na všech stranách (rodina, terapeut, psychiatr..)
hraničářka (Pá, 19. 8. 2011 - 23:08)
Ahoj všichni! Jak se cítíte? Mně se neustále mění nálady, jednou je to fajn, za chvíli zase pocit úzkosti, psychické bolesti, propadu. Zrovna teď mě to chytlo, tak se z toho alespoň tady vypíši. Jinak v současnosti také velký neklid, neschopnost se soustředit, stálé pobíhání. Nutkavá potřeba to sdělit, vypsat to, potom nastává uvolnění... Tak snad. Rivotril ani AD na tyto "záchvatovité stavy" příliš nefunguje. Co Vy ostatní, teď, momentálně?
Ahoj.
další hraničářka (Po, 22. 8. 2011 - 10:08)
Mně ty nálady taky lítají, jednu chvíli ok, jindy úzkost až panika, nejčastěji večer, ve velkých obchodních centrech, dopravních prostředcích, ..., dále pocity derealizace, sebepoškozování, zvracení, ... .Léky mi taky příliš nepomáhají, terapie jde pomalu, ale musím se snažit, pomáhá mi úklid, práce na zahradě a sport.
Lea (Ne, 4. 9. 2011 - 18:09)
Dobrý den, neznáte nějakého odborníka přes HPO z Brna?
Dana (Po, 5. 9. 2011 - 06:09)
Dobrý den, neznáte...Co to znamená "odborník na HPO"?

Že by byl někdy tak úzce zaměřený?
Tak snad ani HPO není sama osobě, vždy v souvislosti s dalšími projevy. Já bych nevolila oborníka na HPO (pokud něco takového vůbec existuje), ale prostě dobrého terapeuta. Ten pomůže víc než odborník jednostranně zaměřený s klapkami na očích.
Odborník na HPO? (Po, 5. 9. 2011 - 09:09)
Co to znamená...Ze své zkušenosti i od svých známých vím, že ne každý psychiatr či pchoterapeut je schopen brát lidi s HPO či jen s rysy HPO. Je to dost náročné s nimi pracovat, dobře to víme, a ne všichni to zvládají. U svého známého jsem se sekala s přímým odmítnutím těchto osob, že prý takové lidi nebere, nezvldá to. Takže pod pojmem odborník bych chápala terapeuta či lékaře schopného s těmito lidmi pracovat, který již má zkušenosti a troufne si na to.
další hraničářka (Po, 5. 9. 2011 - 14:09)
S námi to není jednoduché, proto s námi daleko lépe mohou pracovat lidé specializovaní na práci s PO, v Praze třeba existují zařízení, kde se věnují jen PO, jak je to v Brně, nevím, ale určitě nějaký terapeut bude mí jednu ze specialuzací také na lidi s PO. Z vlastní zkušenosti - terapeut, který neměl psecializaci na PO to se mnou vůbev neuměl a já skončila na 10 měsíců v PL.
Hraničářka (Po, 5. 9. 2011 - 16:09)
Já mám také špatnou zkušenost. V okamžiku, kdy jsem se "projevila" mě terapeut (rogerián) vyhodil s tím, že ho napadám (slovně) a že přenos nezvládá... Dnes mám skvělého terapeuta s neuvěřitelnou trpělivostí. Ale je velmi důsledný, což mě dohání ke vzteku, nicméně on vše zvládá... Tak to má být. Je to PA terapeut.
Dana (Po, 5. 9. 2011 - 17:09)
Jak nezvládá?

Co to je za terapeuta? Na co má výcvik? To by se líbilo každému, mít jen bezproblémové klienty, ale to tam nemusejí pak sedět, takoví terapeuti, co se bojí HPO.
další hraničářka (Po, 5. 9. 2011 - 17:09)
Třeba můj terapeut měl výcvik v KBT, která není na PO uplně vhodná, vím, že některá zařízení neléčí lidi s PO - třeba to píší o PCP v Praze na svých stránkách. Ono vyjít s hraničářem je dosti složité a chce to značné zkušenosti, tady podle mě ani tolik nejde o to, co má terapeut za výcvik.
B. (Po, 5. 9. 2011 - 23:09)
Nevím jestli si to ...Tak jsem si to po letech precetl. :) Zacal jsem dochazet na terapie, brat antidepresiva, po roce se z nejhorsiho dostal, ted mam dva a pul roku uzasnou pritelkyni, ktera mi take dost pomohla (a pomaha), a az na obcasna ataka dejme tomu jednou az dvakrat do dvou mesicu ziju nyni naprosto zdravy zivot :)
Pokud by to nekoho z HPO pozitivnich ;) zajimalo, ma ataka se projevuji naprostou ztratou nalady a sebeduvery, kdy pritelkyni hystericky brecim v kline, ze nechapu, jak se mnou muze vydrzet, kdyz jsem tak prisernej atd. Obvykle to trva hodku dve, pak vetsinou prijde skokove zlepseni.
pro B (Út, 6. 9. 2011 - 10:09)
Ty ataky mě zajímají. Já je mám zase trochu jiné - náhlý, velký vnitřní vztek, až je mi z toho špatně, nemohu nic dělat, občas někoho napadnu na internetu (ale relativně slušně - držím se), mám pocit, že všichni mají něco lepšího, nějaké výhody, napadám svého terapeuta maily atd. atd. Potom mám zas období deprese, náhlé pocity na brečení, chtěla bych od všeho utéct, jen si zalézt do postele... Neustále se to střídá. Už jsem svého terapeuta i pronásledovala (stopovala), protože se mi zdálo, že mi utíká (normálně si šel něco vyřídit).... Máte někdo také takovéto projevy?
Reklama