Když se vám občas zdá nějaký sen, neřekli byste, že je mezi jednotlivými sny nějaká souvislost. Když si však dáte pozor, sny si budete zapisovat a nasbíráte jich větší množství, budete vidět, že se témata a symboly opakují, ale že se neopakují stále stejně, nýbrž že se pomalu mění a vyvíjejí.
Zdá se, že úkolem nás dospělých je pátrat, a to za každou cenu, po tom, jak svým rodičům odpustit jejich nedokonalost. V některých rodinách bývají tyto nedokonalosti jen drobné a nevýznamné, v jiných značné, ale každý z nás se musí se zlem a utrpením vypořádávat ve vlastním životě, aniž by měl možnost svalit vinu na nějakého obětního beránka.
Při studiu účinku vlivu subliminálních nahrávek se zjistilo, že člověk je to, jak mluví (a myslí). Jednoduše řečeno, úroveň mluvy zrcadlí úroveň nitra, a naopak. Používáme-li hodně negativních slov, začneme i uvažovat negativně a vnímat jen negativní znaky vnějšího světa. Ten, kdo přehnaně často používá slovo problém, má život samé problémy a většinou je nevyřeší.
V prvé polovině minulého století žil (po určitou dobu slavný) filosof M.Stirner, který hlásal absolutní egoismus. Nic není nade mne důležitější než jsem já sám!. Mně neleží na srdci blaho této společnosti. Já jí nic neobětuji, já jí pouze používám. Stirner tím logicky odmítl jakýkoliv vztah k Bohu, vlasti, jakýmkoliv ideálům. Nazýval je proto pouze strašidly či vrtochy.
V depresi se objevuje charakteristický typ automatických negativních myšlenek. Automatické myšlenky jsou takové, které člověku přicházejí na mysl a on nad nimi dále nehloubá. Přijímá je, aniž by uvažoval, zda jsou pravdivé nebo ne. Má prostě pocit, že pravdivé jsou a dále je logicky nerozebírá. Mají tendenci tvořit řetězce.
Lpět na penězích a šetřit? Nebo na nich nebýt závislý a utrácet? A je to vůbec to nejdůležitější? Takovými otázkami se zabývali jedni manželé. Musíme šetřit, nemůžeme utrácet, čekají nás zlé časy, je třeba mít zajištěnou budoucnost a naše přežití, až budeme staří a nemohoucí a nebudeme moci vydělávat- těmito slovy častoval denně muž svoji ženu. Musíme mít co největší zabezpečení.
Všichni lidé na dnešní úrovni bytí potřebují mnohem více síly, než jí mají k dispozici. Jsme denně postihováni armádou neviditelného zla. Žijeme v prostředí lidí, kteří bezděčně ze sebe vydávají zlé nebo nezralé myšlenky. Žijeme uprostřed závisti a klepů. Žijeme uprostřed lidí, jimž se stalo zvykem reptat a hledat u jiných chyby. Jsme nuceni být denně s lidmi špatné povahy, s lidmi plnými cynizmu, zloby a popudlivosti. Jsme třeba nuceni setkávat se denně s lidmi, kteří neustálým myšlením na nemoci si je sami způsobují. Je to tatáž síla nebo myšlenka, která kdyby byla namířena na představu zdraví a síly, přinesla by zdraví a sílu.
Mozek je sídlem vědomí, neboť se v něm projevují veškeré rozumové činnosti. Odtud pak vycházejí veškeré rozkazy ke svalstvu, a to po nervech. Dojmy našich smyslů jsou většinou zapisovány v tzv. šedé hmotě našeho mozku a jsou spolu ve spojení nesmírným počtem nervových vláken, která tvoří tzv. bílou hmotu mozkovou.
Každý člověk ví, že se musí stříci ohně, aby se nepopálil. Každý člověk se střeží sáhnouti na ostří břitvy, aby se neřízl, každý člověk se chrání látek jedovatých - ale nikdo neuváží, že největší nebezpečí, kterému jsme vydáni každou vteřinou, spočívá v našich nesprávných myšlenkách! Myšlenky nás buďto léčí nebo nás otravují.

Stránky