"Hlavním důvodem takového
nárůstu je dnešní uspěchaná doba a projevuje se také
všudypřítomný stres," řekla ČTK Ilona Kejklíčková z brněnské
kliniky Logo, která se na problematiku specializuje.

Koktavost postihuje zejména lidi s nezcela dobře vyvinutým
nerovovým systém. "Právě takových dětí se rodí stále více,"
upřesnila lékařka. Onemocnění však často propuká i u
nadprůměrných a hyperaktivních dětí, které v rodinách nemají
dostatek prostoru pro to, aby se mohly vyjádřit a prosadit.


Vada je ale podle Kejklíčkové poměrně dobře léčitelná.
Úspěchu dosahují lékaři zhruba v polovině případů. Právě léčebné
metody se totiž v posledních letech změnily. "Dříve rodiče
postižených dětí často slýchaly, že se vada sama spraví, dnes
víme, že tomu tak není," vysvětlila. Na léčebném procesu se spolu
s logopedy podílí i neurologové a psychologové.


Vada totiž nepostihuje jen řeč, ale celou psychiku člověka.
Pro koktající je jakákoliv komunikace velmi stresující, mnohdy se
nejsou schopni ani představit. Mnohé postižené děti mají podle
lékařů problémy se zařazením do kolektivu, jsou zdrojem posměchu
a mnohdy i šikany. Dospělí hledají hůře uplatnění na trhu práce.
"Jsou známé i případy, kdy pocity méněcennosti přerostly až k
pokusům o sebevraždu," popsala lékařka.


Na problémy lidí trpcí koktavostí má upozornit i mezinárodní
konference, kterou v pátek uspořádá na krajském úřadě v Brně
klinika a občanské sdružení Logo. Akce pro postižené osoby,
rodinné příslušníky, odborníky i širokou veřejnost se koná u
příležitosti Mezinárodního dne porozumění koktavosti, který
připadá na 22. říjen.


Tereza Fojtová - ČTK