Vědci z armádního institutu Waltera Reeda zjistili, že dvě probdělé noci negativně ovlivnily skupinu dobrovolníků při řešení emocionálně náročných otázek a morálních dilemat. Podle vedoucího lékařského týmu Williama Killgora dobrovolníci řešili hypotetické scénáře, a nikoliv aktuální události. Výsledky studie podle něj mohou být důležité pro osoby, které ve svých profesích trpí chronickým nedostatkem spánku - především vojáky a lékaře v nemocnicích.


Výzkumy z posledních let ukázaly, že na integraci informací o emocích, morálních rozhodnutích, paměti a podnětech ze zevního prostředí se podílí část mozkové kůry ležící před čelním mozkovým lalokem (takzvaná ventromediální prefrontální kůra), píše agentura Reuters. Novější studie prý také dokazují, že nedostatek spánku snižuje metabolickou aktivitu v této oblasti mozku. Podle vědců je tak možné, že nedostatek spánku zpomaluje schopnost mozkové kůry integrovat kognitivní a emoční informace, kterých je zapotřebí k vyřešení závažné morální otázky.


Armádní experti zkoumali reakce 26 zdravých vojáků, kteří měli nejdříve před a poté po 53 hodinách beze spánku rozhodovat, zdali je předložené hypotetické řešení situace "vhodné", nebo "nevhodné". Scénáře se různily od nezávažných problémů až po momenty, kdy rozhodnutí "chránit člověka mohlo vyústit v poškození jiného".


Ukázalo se, že někteří z dobrovolníků změnili po probdělých nocích své rozhodnutí o tom, co je morálně přijatelné. To se však podle vědců nepotvrdilo u těch vojáků, kteří získali vysoké skóre na stupnici emoční inteligence již před spánkovým deficitem. Studie tak podle Killgora dokazuje i to, že u "lidí s obzvláště dobře vyvinutými emočními/sociálními schopnostmi" je méně pravděpodobné, že je nedostatek spánku přiměje k nemorálnímu jednání.


Zdroj: ČTK