Nebezpečné způsoby myšlení

Nebezpečné způsoby myšlení mohou stát u zdrodu deprese.

Černobílé myšlení
Dobrá černobílá fotografie nám ukazuje svět v celé široké škále šedi. Mezi oběma extrémy - černou a bílou je nepředstavitelné množství šedých odstínů, tj. odlišných stupňů šedi. U černobílého myšlení tomu tak není. Tam je vše buď černé, nebo bílé. Šedivá barva jakéhokoliv stupně šedi je tam zakázána.
V praxi se toto černobílé myšlení jeví tak, že něco je buď ?dobré", nebo ?špatné", případně někdo je buď ?stoprocentně dobrý", nebo naopak ?stoprocentně zlý". Jindy je někdo buď ?génius", nebo ?debil". Podobně je tomu s hodnocením lidí v jiné dimenzi: buď je někdo ?skvělý" (šikovný, vynalézavý, schopný atp.), nebo naopak ?budižkničemu". Mezi těmito dvěma extrémy (krajními hodnotami) neexistuje nic. Buď je to ?perfektní", nebo je to ?totálně zvorané".
Když se někdo dívá na svět takto černobíle, pak není divu, že se dostane do deprese. Je tomu tak zvláště tam, kde tento člověk vidí sebe sama ?černě", budoucnost beznadějně a vše kolem sebe tak, jako by to viděla ?černá kronika". Situaci ještě zhoršuje, vidí-li přitom zároveň druhé lidi (nebo alespoň někoho jiného) jako pravý opak sebe sama (?bíle"), minulost jako ?ztracený zlatý věk mládí" a situaci druhých lidí jako ?život v ráji na zemi".

Příliš rychlé zobecňování
Může se nám stát, že nás někdo zklame. Může se nám dokonce stát, že nás zklame i více lidí. Vyvodíme-li však z toho, že ?všichni lidé vždycky zklamou", pak je namístě otázka: Jakým právem k tomuto závěru docházíme? Jakým právem takto uzavírá své hodnocení mužů žena, které byl muž nevěrný, a ona si stěžuje, že ?všichni muži jsou nevěrnici"?
Stejně tak je i možno ptát se, jakým právem takto usuzuje mladý muž, kterému jeho milovaná řekne ?na neshledanou" a on se domnívá, že ho žádné děvče nebude chtít.
S ohledem na zrod deprese nás zde zajímají zvláště ty způsoby příliš rychlého zobecňování (generalizace), kde výsledek hovoří pro negativní pól uvažování o sobě a světě. Toto uvažování může nabývat podoby například výroků: ?jsem naprosto k ničemu", ?jsem hlupák", ?jsem strašně ošklivá", ?jsem naprosto neschopná", ?beznadějně zamindrákovaná" atp.

Vymýšlení si
Vidění sebe a světa kolem nás je možno kazit i jiným způsobem nežli černobílým myšlením či příliš rychlým zobecňováním. Je možno vidět, co ve skutečnosti neexistuje. Jde o ten způsob vidění světa, kterému se lidově říká (s již zapomenutým odkazem na Martina Luthera) ?vidění čerta na zdi". Oč jde?
iNěkdo nám slíbil, že nám napíše dopis. Čekáme, avšak žádný dopis nepřichází. ! Čekáme ještě déle a pořád nic nejde. Toto čekání však neprožíváme pasivně (netečně). Právě naopak. V době čekání se nám hlavou honí různé myšlenky - například zapomněl na mne, co když jsem se ho nemístně dotkla, co když se urazil (pro to či ono), co když se mu něco stalo -je pořád tolik neštěstí na světě (auta se srážejí, letadla padají, teroristé řádí atp.).
Psychologové nás upozorňují, že naše myšlení není jen pasivním zpracováváním toho, co vnímáme (vidíme, slyšíme atp.). Nepodobá se samočinnému počítači, který pracuje jen s tím, co se do něho vloží. Právě naopak. Ukazuje se, že naše myšlení je nesmírně aktivní, tvořivé (kreativní). U každého z nás pracuje do určité míry tak jako u umělce. Ten vytváří obrazy světa, které nikde neexistují. Podobně postupuje skladatel, který vytváří melodie, které nikdy nikdo jiný neslyšel. Pro zrod deprese jsou zvláště důležité ty ?vymyšlenosti", které mají výrazně negativní charakter -děsivé představy o tom, co by se mohlo stát, fantazií vyprodukované myšlenky o tom, že nás někdo nemá rád, že nás někdo chce zničit, neopodstatněné obavy a strach, domněnky, že jsme nemožní (s přesným rozkreslením toho, ?proč a jak" atp.).

Čtení myšlenek
Ukazuje se, že si nejen vymýšlíme to, co kolem nás neexistuje - a my to vzdor všemu považujeme za naprosto samozřejmě existující, ale že si dokonce i dovedeme jasně představit to, co si kdo o nás myslí.
Mladá maminka se vrací z poradny s miminkem a pláče: ?Všechny ženy v čekárně si myslely, že jsem špatná matka." Když se zeptáme proč, slyšíme: ?Žádná z nich sice nic neřekla, ale dívaly se na mne, jak přebaluji dítě, a viděly, jak jsem nemožná. Já dobře vím, co si o mně myslely."
Čtení myšlenek je zvláště nebezpečné z hlediska deprese tam, kde odečítáme z hlav druhých lidí o sobě věci negativní, deprimující, ponižující, zahanbující atp.

Prorokování
Čtení myšlenek je blízký další způsob myšlení, tzv. prorokování (hádání budoucnosti). Nemáme zde na mysli hadače z povolání - profesionální či amatérské věštkyně. Jde o činnost, se kterou se setkáváme u řady depresivních lidí. Aniž k tomu mají dostatek spolehlivých informací, odvažují se ?prorokovat" černou budoucnost, krize a katastrofy. Často vidí prorockým zrakem tato neštěstí nejen ve svém okolí, ale i ve svém vlastním životě. Není divu, že v důsledku takovéhoto vidění své budoucnosti i budoucnosti světa upadají do deprese.
Občasné a dosti náhodné čtení zpráv v novinách o devalvaci koruny vede určitého člověka k předpovědím naprostého znehodnocení peněz. Jiného zase občasné bolesti ?tu a tam" vedou k závěru, že se dostává do té či oné nemoci. Nejsou řídké případy, kdy žena dovozuje z drobných tělesných změn, že se u ní začíná rozbíhat rakovina. A rovněž nejsou řídké případy, kdy dotyčná skutečně zemřela v domnění, že má rakovinu, a při pitvě se ukázalo, že po rakovině v těle nebylo ani stopy!

Nepřiměřené sebeobviňování
Pravdou je, že se nám vše, oč se snažíme, vždy nepodaří. Tím, co uděláme, nebo naopak tím, co opomeneme udělat, se na tomto nezdaru podílíme. Je však možné - a v životě se s tím setkáváme -, že důležitost vlastního podílu na ztroskotání naší činnosti někdy přeháníme.
Jdeme s určitou skupinou lidí na výlet. Ten se však nevydaří tak, jak jsme očekáváli. Je možno vidět přiměřeně veliký vlastní podíl na tomto nezdaru. Je však možno brát na sebe, nepřiměřeně, všecku vinu a pod touto představou se hroutit. Podobně je možno obviňovat sama sebe za všecky nezdary v manželství - i když uznáváme, že manželství je souhrou dvou, a ne záležitostí jen jednoho
člověka. Co říci fanouškovi, který se obviňuje z toho, že jeho tým prohrál?

Katastrofický způsob myšlení
U mladých lidí nás často zaráží maximalistický způsob jejich vyjadřování. Slyšíme například, že něco je ?příšerně krásné" nebo ?děsivě napínavé" atp. Stejným směrem ukazuje i jejich používání výrazů jako ?super", ?maximální" atp. Vzdor tomu, že se nám tento způsob vyjadřování nezamlouvá, propadáme někdy i my sami obdobnému způsobu přehánění.
Například když se dostaneme do nepříjemné situace a řekneme o ní, že to je ?strašné". Jindy uděláme drobnou chybu a řekneme, že to od nás bylo ?zcela nemožné". Přeřekneme se a ulevíme si sdělením, že jsme se chovali ?debilně". Kolikrát jsou například šaty v očích určité ženy ?zcela nemožné", její tloušťka ?příšerná", její zjev ?děsivý" atp. Není divu, že z těchto výrazů skládáme, třeba podvědomě, mozaikový obraz své depresivní situace.

Přehlížení kladů
Život každého z nás má nejen své zápory, ale i své klady. V depresi vidíme často až příliš jasně všechny možné zápory. To nás dostává do nezáviděníhodné situace - vidění světa černými brýlemi. Tomuto obrazu něco chybí. Klady a jejich přiměřené vidění a zhodnocení patří jak k obrazu našeho světa, tak i naší vlastní osoby.
Manželka podává na stůl oběd a ihned se omlouvá: To či ono není, jak by to mělo být, to či ono tomu chybí. Poté zase shledává něco, co by tam být nemělo atp. Při hodnocení odborných prací (disertačních, habilitačních atp.) se vidí jen a jen nedostatky a vytýkají se chyby, aniž se zároveň uvádějí i klady práce.
Při depresi nejde jen o nevidění kladů. Často pozorujeme i jejich znehodnocování. Jedna přítelkyně říká druhé, jak pěkně vypadá. Ta však to nebere jako chválu, ale vidí v tom narážku na to, že v poslední době přibrala. Jindy obdobné uznání toho, jak má krásné šaty, je interpretováno jako zakrytí ?pravdy", která říká, ?že v tom vypadám nemožně".

Perfekcionismus
?Stojí-li něco za to, aby se to dělalo, pak to stojí za to, aby se to dělalo dobře." Kdo by neznal toto ?přikázání" lidí, kteří mají ?pořádek v krvi"? K těžkostem však dochází tam, kde se setkávají lidé, kteří si perfektní stav či perfektní způsob provedení určitého úkolu vykládají různě. To, co se jednomu zdá jako ?dokonalost sama", může být druhému přímo příkladem nepořádku.
S perfekcionistickým myšlením se setkáváme všude - doma v rodině, v zaměstnání, ve společnosti atp. Liší-li se v představách o tom, co je perfektní, ten, kdo vyžaduje ?naprosto perfektní provedení", a ten, kdo takto perfektně věci provádět má, není divu, že se pak setkáváme s depresí -u lidí na obou stranách.

?Musismy a nesmismy"
Do obrazu kočího zcela organicky patří i bič na koně. Pomalu si již nedovedeme ani jinak kočího představit. Jak je to však s ?biči", které si vytváříme sami na sebe - s tím, co si přikazujeme a zakazujeme?
Manželka vyžaduje, aby byl muž přesně v určitou dobu doma. Na tom není nic zlého. Podporuje to domácí pořádek a vnáší to do života rodiny určitý řád. Ona však vyžaduje dochvilnost ?na vteřinu" - nejen od něho, ale i od sebe a od všech členů rodiny, ba i od hostů. Když se z různých důvodů tento řád poruší, je doma ?peklo". Z toho, co mělo sloužit zlepšení soužití, se může snadno stát zátěž, kterou pak objevujeme v anamnéze lidí v depresi.

Závěr
Je dobré poznat a uvědomit si ?nebezpečný" způsob myšlení. To je první krok k nápravě. Jako i jinde, ani zde první krok netvoří celou cestu. Bez něho však cesta k nápravě - ani cesta z deprese - není myslitelná.

Jaro Křivohlavý ? Jak zvládat depresi, Grada

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (23)

  • Obrázek uživatele Květa
    Květa (anonym)

    Je to tak spousta lidí jedná a mluví jako černá kronika a svůj život vidí v šedivých barvách-přitom těm lidem mnohdy nic neschází..mají rodinu,partnery ,dobrou práci,bydlení dostatek...ale stěžují si na maličkosti-přitom zbývá jen málo a mohli by se ze svého života radovat..takovým jsem vždy přála zažít indický venkov aby si dovedli vážit všeho co mají....

    Feb 27, 2010
  • Obrázek uživatele Kvetik
    Kvetik (anonym)

    Cesi jsou znami brblalove a skarohlidi. Hodne sem taky pisou komunisti kteri systematicky rozsiruji nespokojenost a pesimismus ve prospech KSCM.

    Feb 27, 2010
  • Obrázek uživatele Marťa
    Marťa (anonym)

    psychika je složitý systém pochodů, které ještě dlouho celkově nepochopíme.. ale trpět třeba takovou panickou poruchou, tak bys něco takovýho neříkala.. jsou lidi co maj všechno a navíc panickou poruchu a při tej máš chtě-nechtě pocit že každou chvíli musíš umřít v záchvatu paniky... a takovou poruchu si člověk nevymyslí, je to všechno v mozku, hormonech (a to nejen PP je to všechno i třeba známé deprese), proto tyhle řeči nesnáším, nikomu bych nepřála nic zlýho ale zkute se na to dívat ze strany těch, co by si přáli mít normální život a něco jim v tom proti jejich vůli brání..

    Feb 28, 2010
  • Obrázek uživatele Elisa
    Elisa (anonym)

    psychika je složitý systém...Máš naprostou pravdu, já jsem teda zdravá, ale asi před 8 lety jsem se bála vyjít i před barák, přejít náves a i jet autobusem,tenkrát jsem žila s chlapem, co za to nestál a z něho nervy nadranc. Pak jsem přestala pít úplně kávu ( do té doby i 6x denně silnou )a do 14 dní znatelná úleva. Psychiatr mi nepomohl, měla jsem pocit, jak se tak usmíval, že se směje mně. Nejlepší je změnit co nejvíc život - přístup k němu. Třeba se rozejít s tím, co nás trápí, najít si jinou práci, SPORTOVAT,nebo stačí rychlá chůze a nejlepší je prostě mozek i ruce zaměstnat tak, aby večer člověk padl a hned usnul. Za pár týdnů se vám uleví. Vím, o čem mluvím. listeclova.vilazavináčseznamcézet

    Feb 28, 2010
  • Obrázek uživatele Elisa
    Elisa (anonym)

    Máš naprostou pravdu, já jsem...listeckova.vilazavináčseznam.cézet (oprava) Pro toho, kdo si chce pokecat.

    Feb 28, 2010
  • Obrázek uživatele Jirka
    Jirka (anonym)

    Ahojte Eliso,zajímalo by mě jak jste přišla na ten depresivní vliv kávy.Mám rád kávu a silnou a také jí vypiji dost.A výkyvy nálady,spíš depresí,trpívám dost často.Nejsem kolikrát s to s kýmkoli promluvit,protože se tak užírám myšlenkami jak je všechno k ničemu a ještě ke všemu mám náladu pod psa.Jenže až do teď kdy jsem četl Váš příspěvek jsem to kávě nepřičítal,mějte se

    Dub 11, 2010
  • Obrázek uživatele Filozof petrman
    Filozof petrman (anonym)

    Elisa je jen ukecaná KRÁVA, která ví o životě HOVNO. Náhodou káva povzbuzuje a dobíjí energii. Ještě nikdy jsem neslyšel, že by z kávy byly deprese. Njn, nechce se jí ke cvokaři, tak raději svádí deprese na kávu. Příště napíše, že přestala jíst jablka a svrbí ji mezi nohama... Kdo ví, jestli ten příspěvek nepsala 12tiletá pubertačka, která by už chtěla prcat a nemůže, cha cha cha.

    Dub 12, 2010
  • Obrázek uživatele Jíra
    Jíra (anonym)

    Filozofe petrmane, vyjadřujete se hulvátsky, tak se před ženou nemluví. Navíc jste si to špatně přečetl, protože Elisa u psychiatra BYLA. - Ano, kofein má povzbuzující účinky, ale Elisa pila kávy fakt moc, a to bylo škodlivé. Elisu moc zdravím a rád si s ní popovídám. :-)

    Dub 12, 2010
  • Obrázek uživatele schizák
    schizák (anonym)

    přátelé já kavu také celý život nepiji-v četně alkoholu a drog a beru neuroleptika zyprexu a haloperidol-a na kávu mám názor ten že zvyšuje krevní tlak což je známe a kdybych ji pil tak bych musel zvyšovat i psychofarmaka navíc jsem celoroční alergik -trpím pořád rýmou-s pozdrsvem schizák

    Dub 13, 2010
  • Obrázek uživatele schizák
    schizák (anonym)

    místo alkoholu a cigaret -kávy dávám přednost bíle kávě a čokoládě atd.-je to věc názoru-u mě se to osvědčilo

    Dub 13, 2010
  • Obrázek uživatele schizák
    schizák (anonym)

    pokud vím bíla káva neobsahuje kofein a proto jsem vydržel přes 10 let na ORAP-Richter pokud byl-neuroleptiku-a zplodil jsem na něm 3 zdravé děti jak jsem už psal prostě nepít alkohol,nekouřit,nebrat drogy,a pokud možno ani kávu která obsahuje kofein

    Dub 13, 2010
  • Obrázek uživatele schizák
    schizák (anonym)

    já beru kÁVU jako bič na srdce a z kávou bych asi musel zvyšovat léky-dávky léku-tak mi stačí takzvaná nejnižší udržovací dávka-pro moje onemocnění s pozdravem schizák

    Dub 13, 2010
  • Obrázek uživatele Pavla
    Pavla (anonym)

    Tento článek jsem si zaujetím přečetla a přiznám se,že jsem v něm rozpoznala alespoň v některých okamžicích sama sebe. Ty neustálé pochybnosti o sobě samé,o tom jestli je v pořádku k něčemu se vyjádřit nebo raději mlčet.O tom jestli vůbec mám na to k něčemu se vyjadřovat. Děkuji.

    Říj 18, 2010
  • Obrázek uživatele Mary
    Mary (anonym)

    Pěkný článek. Takové jemné zrcadlo pro každého, kdo je vnímavý a otevřené mysli.

    Říj 18, 2010
  • Obrázek uživatele Vivien
    Vivien (anonym)

    Pavla ja sa s Tebou zhodujem v tych Tvojich skusenostiach.Mne lekar diagnostikoval schizofreniu a od vtedy si tiež nemôžem vyjadriť svoj nazor na nejaku udalosť.Odbije ma manžel so slovami ako to rozmyšlaš alebo vypravaš.Vtedy si poviem mala som niečo povedať alebo byť ticho.Preto mame dar reči aby sme sa mohli rozpravať a povedať si svoj nazor .Hrať sa na mrtveho chrobaka ma nebavi.Ako som navštivila psychiatra ten život sa mi zmenil nie k lepšiemu ale k horšiemu a toľko nadeje som do neho vkladala.Je toho veľa čo ma trapi.Pavla musime si povedať to čo citime lebo by na nas potom aj orali.ozvi sa. Ahoj!

    Říj 20, 2010
  • Obrázek uživatele IGNACIUS
    IGNACIUS

    Cesi jsou znami brblalove a...Kvetiku,ty jsi nejaky chytrolin,ne? Vratil jsi se ze schuze ODS? Dvacet let po zmene systemu vse svadet na komunisty je uz trapne klišé. Neukrizovali komunisti nahodou i Jezise Krista?

    Říj 20, 2010
  • Obrázek uživatele iveta
    iveta (anonym)

    Pavla ja sa s Tebou zhodujem...ahoj vivien.je to schizofrenie a nebo tě trapí to,jak třeba na tebe reaguje manžel.když něco řekneš da ti najevo žě se chovaš jako blazen.ja už mam strach se přitele zeptat na něco aby mi pak neřekl co mi je do určitych věci.že se nebude zpovidat jestli čural do leva nebo do prava.potom je človek bezradny.neco řekneš a nebo položiš otazku,a on misto toho aby si s tebou promluvil a ujistil tě v určitych věcech,tak řekne že meleš nesmysly a že ma na starosti duležitějši věci.a že tvoje chovani je nesnesitelny.ja to mam doma.řešila jsem to s psycholožkou.pry jsem přecitlivela.že se ho nemam ptat na veci ktere mu vadi.neni to nekdy partnerem.

    Říj 21, 2010
  • Obrázek uživatele Jana
    Jana (anonym)

    Pavla ja sa s Tebou zhodujem...Ahoj Vivien, k psychiatrovi,jsem také jednou šla,byli věci,které se nedali jen tak vyřešit.Poslouchal mě a zdálo se ,že usnul.Tak jsem zmlkla,abych ho nerušila,ale né,byl vzhůru a bedlivě mě poslouchal.Také mám mimosmyslové vnímání, o tom,že slyším hlasy jsem mu ,ale neřekla.Dal mi kupu léků,tenkrát to bylo na pokladnu a já je po cestě domů vyhodila.Věděla,jsem,že již nikdy k němu nepůjdu,protože jsem hledala pomoc.A né,léky.Našla jsem ji v přírodě a u paní,která dělá přírodní vědy a duchovno. Fakt si se mnou dala práci.Naučila mně vnímat,a hlavně vidět.Sem se tohle psát třeba nehodí,ale klidně si sama se sebou venku i mluvím,občas se na mě lidi dívají jako na blázna,ale to mám vždy po ruce mobil a dělám že telefonuji.Na druhém konci nikdo není,ale to oni nevědí.A nebo,dělám,jako že mluvím na psa. On to přežije.Doma jsem se naučila také mluvit,ale tak,že se zásadně nehádám s manželem nebo dělám,že na pravé ucho neslyším,joj a pak je veselo,když on mi něco říká a já se ptám-říkal jsi něco?Já,jsem neslyšela.

    Říj 21, 2010
  • Obrázek uživatele Žaneta
    Žaneta (anonym)

    ahoj vivien.je to...Je fakt,že když žena nemá to správné sebevědomí,tak dělá v životě kopance.Nikdy se neptej svého partnera na věci,které mu vadí.Začni se sebevzdělávat,tím,že si prohloubíš své znalosti o věcech,které Tě baví.Mě bavila esoterika,začala jsem se učit-z knížek,časopisů a hledáním -otevřelo se mi mimosmyslové vnímání a kdybych byla měkota,jsem na práškách.Slyším hlasy,ale takové,které o mě mluví,několikrát jsem si to vyzkoušela na klepně-mám kamarádku,která co neví to nepoví.A tak jsem jednou slyšela,že mi mají pomoci duchové,v té době jsme zůstali bez peněz a kámoška slíbila že nám půjčí,ale ještě šla a řekla to jedné své rodině,kam si chodila vykecávat mozek. A tak když druhý den přišla,řekla jsem ji,že si nepřeji,aby o mně mluvila jinde,lhala že to není pravda ,ale já ji řekla co jsem slyšela.Byla v šoku a už mne nepomlouvá.Jinak,napiš,když si budeš chtít povídat.

    Říj 21, 2010
  • Obrázek uživatele Vivien
    Vivien (anonym)

    Iveta,Jana,Zaneta dakujem za nazory sú veľmi zhodne v tom čo sa odohrava v mojom živote.Da sa vyhovieť chlapom aby sme sa ich pýtali to čo chcú očuť?Ja som aj kazala aby mi napísal čo sa ho kedy a ako mám spýtať.Nejde to..Dopadne to tak že ja sa mam dať do poriadku a bude všetko OK.Hladala som aj inak pomoc ale bolo to všetko iba o peniazoch alebo som nemala to šťastie.Ked mi brat podrazil kolena a ja som musela navštiviť psychiatra som stratila dôveru rodiny,priateľov.A zle reči sa rýchlo u nas rozniesli.Snažila som sa aby bolo dobre.Neviem sa s tým všetkym vyrovnať.Som doma a čítam knižky aby som tie myšlienky od seba odohnala alebo našla odpoved.Je to všetko v nás ľudoch bud sa vieme pochopiť alebo odhodiť.Ahoj!

    Říj 21, 2010
  • Obrázek uživatele Jiří Láska
    Jiří Láska (anonym)

    Cesi jsou znami brblalove a...Schizofrenik Jiří Láska vice na http://jirilaska.cz

    Říj 23, 2010
  • Obrázek uživatele Vivien
    Vivien (anonym)

    Pavla ja sa s Tebou zhodujem...Ahoj Vivien,děkuji za upřímnost.Máš pravdu,že je potřeba o věcech mluvit.Dostala jsem se v posledním čase do takového duševního víru,že už jsem nemohla rozpoznat jestli dělám všechno špatně nebo naopak.Pravda je zřejmě někde uprostřed.Díky tomuto článku jsem si uvědomila jakou dělám chybu.Díky nespokojensti samé se sebou věřím,že si lidé o mně myslí jen špatné věci.Přitom rozumem vím,že se nikdo zase až tolik nezabývá každým jediným slovem,či pohledem,že má zkrátka každý svých starostí dost.Ani já nečekám od každého jen špatné.Je to přesně tak jak tady bylo řečeno otázka sebevědomí a také nutnost mít sám sebe trochu rád a dokázat si odpustit.Jenže je to často velmi těžké.To vím velmi dobře a člověk se pak jakoby ztratí sám sobě.Já si často připadám jako bych překročila bludný kořen.Všechno špatně!! Držím Ti palce a vlastně nám všem pochybujícím.Drž se.Pavla.

    Říj 25, 2010
  • Obrázek uživatele Pavla
    Pavla (anonym)

    Pavla ja sa s Tebou zhodujem...Vivien moc se omlouvám.Moje chaotická mysl opět zapracovala a tak jsem do kolonky jméno napsala Vivien místo jména svého.Myslela jsem,že mám napsat jméno toho komu odpovídám a došlo mi to až s půlhodinovým zpožděním.Říkejte mi blesku! Ahoj Pavla.

    Říj 25, 2010

Přidat komentář

Reklama

Reklama