Nebezpečné generalizování

Generalizování často blokuje mír, po němž tolik toužíme, a brání nám vidět v každé situaci jednotlivce. Pokud chceme mír mezi jednotlivci, skupinami a národy, pak bychom si měli posvítit na generalizování. Hned totiž uvidíme, jak nás nevědomky oslepuje, takže nejsme schopni vidět realitu přímo před očima.

Pojďme nejprve definovat generalizování. Rozumíme tím konstatování, které dává do jednoho pytle určitou kategorii lidí či skupinu a přisuzuje jí jeden typ chování. Websterův slovník říká, že generalizování je „tvrzení o tom, že něco je pravdivé o všech členech určité třídy..." V nejútočnější a nejnebezpečnější formě je generalizování do nebe volajícím negativním nařčením založeným na nedostatečných faktech.

Zde je několik příkladů negativního generalizování:         

—        Francouzi jsou namyšlení a arogantní.  

—        Chudí lidé jsou líní.      

—        Židé jsou lakomí.

—        Italové jsou svůdníci.   

—        Arabi jsou fundamentalisté.     

—        Černochům se nedá věřit.        

—        Afričané jsou líní.

—        Němci jsou chladní a výkonní. 

—        Američané jsou ctižádostiví.    

—        Ženy jsou mizerné řidičky.

—        Muslimové jsou teroristi.

—        Většina mužů jsou šovinisti.

—        Černoši jsou dobří jen ve sportech a v muzice.

—        Ženy jsou hysterky.

—        Politici nejsou upřímní.

—        Podnikatelé jsou chamtiví.

            Všechna tato konstatování mají jednu věc společnou. Určité chování vztahují na celou skupinu lidí. Generalizování je projevem omezenosti, přesto však vidíme, že je nebezpečné a a může vést k nedorozumění a rozkolům mezi lidmi.

Být upřímný sám k sobě

.Pokud chceme eliminovat zhoubné rozšiřování generalizace, musíme se nejprve podívat na sebe, jak se chováme my v každodenním životě. Navrhuji, abyste se sami sebe zeptali, jak často se uchylujete ke generalizování. (Uvědomujete si vůbec, že to můžete dělat?) Jak často se vám stane, že            odsoudíte osobu, která před vámi stojí, aniž byste ji opravdu znali? Neřídíte se náhodou pohlavím dotyčné osoby, jejím věkem, vzhledem, etnickým zázemím či příslušností ke společenské třídě?

Často generalizujeme nevědomky. S někým se setkáme a podle jeho oblečení usoudíme, že je to byznysman. Okamžitě nám vytane na mysli, co o nich obecně víme. Jiný člověk, který rovněž pracuje ve světovém obchodu, reaguje obrovským respektem. Další, který bojuje proti sociální nespravedlnosti v jižní Africe, byznysmanem opovrhuje. Tyto reakce pravděpodobně nastávají, aniž by o něm dotyční věděli něco konkrétního. Je to jen podmíněná reakce vyplývající z generalizace založené na našich domněnkách o byznysmenech. Ve skutečnosti onen byznysman může být ředitelem společnosti dodávající laciná zavlažovací zařízení chudým farmářům v jižní Africe. Ve skutečnosti tento byznysman mohl společnost vytunelovat a všechny peníze shrábnout pro sebe. Kdo ví? Jakmile se přistihnete při podobném myšlení, odložte domněnky a generalizování stranou a vnímejte člověka, který stojí před vámi. Vyčkejte, dokud nezjistíte, kdo to je, a teprve pak rozhodněte, jak se k němu chovat. Dopřejte si čas, abyste o člověku zjistili skutečnou pravdu, a vyhněte se generalizování podle třídy, pohlaví, etnika atd. Dejte sami sobě — i každé osobě — šanci!

Jak si poradit s generalizací

Když si uvědomíte, v jakých situacích se uchýlíte ke generalizaci, jak si pak poradíte, když uvidíte generalizovat někoho jiného? Zásadním krokem je pochopit podstatu generalizace a uvědomit si nebezpečí, jež se v ní skrývá. Pak už je snadné rozpoznat, kdy se generalizace v rozhovoru objeví. Pokud se tak stane, nemávejte nad tím rukou. To nejlepší, co můžete udělat, je zpochybnit správnost toho tvrzení.

Když vám například nějaký muž řekne, že všechny ženy jsou mizerné řidičky, klidně se zeptejte: Je to pravda? Kde je důkaz? To zkus říct mé kamarádce Martě, je skvělá řidička, a stejně tak kamarádka Maria. Jistě, znám dvě výborné řidičky. Už jen proto nemluv o všech ženách. A kdyby ses zeptal na muže, tak jich pár znám, kteří nejsou zdaleka tak dobří řidiči jako Marta a Maria. 

Než urážlivé generalizování mlčky přejít, je lepší ho zpochybnit. Nehádejte se, nerozčilujte se, jen se soustřeďte na daný problém a prozkoumejte sporné tvrzení. Jediné, co uděláte, že se prostě zeptáte: Je to pravda? Proč je to pravda? Víš jistě, že je to pravda? Kde je důkaz?  

Nebo navrhněte člověku, který generalizuje, aby se pokusil své tvrzení nahradit nějakým vhodnějším. Můžete navrhnout třeba: „Pokud vím...", „Mně se zdá...", „Podle mě...". Tyto modifikace nám pomohou osvojit si to, co říkáme, a nést zodpovědnost za svá slova.

Místo toho, abychom rozpoznávali vlastní jedinečnost, nás generalizování od sebe vzdaluje.

Zdroj: Barbara Bergerová – Jste opravdu šťastní?, nakladatelství Metafora

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Související články: 

Přidat komentář

Reklama

Reklama