Mýty a fakta o schizofrenii

Když se řekne schizofrenie, mnoha lidem se vybaví kauzy posledních let, které byly v médiích propírány. Mnozí si představí nebezpečného agresora, nebo blázna. Ve většině případů to jsou ale pouze předsudky a mnohdy zcela mylné představy o tom, jak tato vážná nemoc vypadá, jaké jsou její příznaky a průběh. Faktem zůstává, že je na schizofreniky nahlíženo s despektem a pacienti, kteří svoji diagnózu netají, jsou vyčleňováni ze společnosti. A to jim škodí ještě více.

Ve skutečnosti jsou schizofrenici lidé jako všichni ostatní, pouze měli méně štěstí a onemocněli vážnou nemocí. Její příznaky se ovšem dají léčit a při správné a včasné léčbě je možné dostat nemoc pod kontrolu a žít normální život.

Jaké jsou ty nejčastější mýty o schizofrenii? A je na nich něco pravdy?

Mýtus: Schizofrenici jsou nebezpeční násilníci
Studie dlouhodobě ukazují, že ve skupině pacientů se schizofrenií nedochází ve zvýšené míře k trestným činům. Pacienti trpící schizofrenií pro své okolí zpravidla nepředstavují nebezpečí, naopak se často sami stávají oběťmi, což potvrzuje i profesor MUDr. Jiří Raboch, DrSc., přednosta psychiatrické kliniky 1. LF UK:  „V populaci odsouzených pro násilné činy představují osoby se schizofrenií jen velmi malé procento. Z celospolečenského hlediska proto rozhodně nepředstavují to největší nebezpečí. Sklon k těmto deliktům mají neléčené osoby v aktivním stádiu nemoci, které trpí disociální poruchou osobnosti a nadužívají drogy. Smutným faktem také zůstává, že každý desátý schizofrenik spáchá sebevraždu“. Dle údajů Policie ČR bylo v roce 2014 v České republice spácháno 160 vražd a pouze jedné z nich se dopustila pachatelka pod vlivem závažné duševní poruchy. Ostatních 159 pachatelů žádnou duševní nemocí netrpělo.

Mýtus: Schizofrenici nemohou žít normální život
Schizofrenie je sice vážné duševní onemocnění, je to ovšem nemoc, kterou lze léčit. Pokud pacienti spolupracují s lékařem a správně užívají předepsaná antipsychotika, mají velkou šanci dostat nemoc pod kontrolu a žít prakticky normálním životem. „Velice důležitá je kvalitní a komplexní léčba, která má složku psychofarmakologickou, psychoterapeutickou a rehabilitační. Zvláště významné je využití tzv. depotních antipsychotik, kdy jedna injekce léku působí po dobu více týdnů. Pomoci by do budoucna mělo také plánované rozšíření psychiatrických ambulancí, vznik center duševního zdraví s celou řadou odborníků,“ doplnil profesor Raboch. Pacienti mohou docházet také na psychoterapie a psychosociální intervence, které mají za cíl pomoci lidem se schizofrenií překonat psychologické a sociální překážky bránící jim v získání zaměstnání a návratu do společenského života.

Mýtus: Schizofrenie se objeví ze dne na den
Schizofrenie se nikdy neobjeví zničehonic, bez varování. Příznaky nemoci se projevují i několik měsíců před jejím akutním propuknutím. Mezi varovné signály patří podrážděnost, vztahovačnost, nesoustředěnost či náladovost. Nejčastěji se schizofrenie projevuje ve věku 15-19 let, a proto je mnohdy pro rodinu a blízké těžké rozeznat příznaky nemoci od běžných postpubertálních projevů. Obtíže však pozvolna narůstají, až vyústí v propuknutí nemoci.

Mýtus: Všichni schizofrenici mají stejné příznaky nemoci
Mezi časté příznaky schizofrenie patří bludy a halucinace, nedá se však říci, že by byl průběh nemoci u každého stejný. Někteří nemocní mohou mít pocit, že je neustále někdo pronásleduje a chce jim ublížit, mají sluchové halucinace v podobě hlasů, které komentují jejich chování či myšlení, případně jim nařizují, co mají dělat. Jiní mohou působit zmateně, bez schopnosti se srozumitelně vyjádřit. Jindy se nemoc projevuje bizarním chováním, například používáním nevhodných mimických gest a grimas bez zjevných příčin. Příznaky schizofrenie mohou mít také podobu ztráty motivace, apatičnosti k okolnímu světu, velmi častá je plachost, ale projevy jsou vždy individuální.

Mýtus: Schizofrenici mají rozdvojenou osobnost
Schizofreniky si rozhodně nelze představovat jako Dr. Jekylla a pana Hyda. Ano, někteří schizofrenici mají halucinace a slyší hlasy, které je mohou nabádat k nějaké aktivitě, ale rozhodně to neznamená, že by měli dvě osobnosti. Halucinace a bludy se navíc daří úspěšně odbourávat pomocí moderních antipsychotik.

Mýtus: Schizofrenii vyvolává kouření marihuany
Pokud zdravý člověk bez sklonů k schizofrenii kouří marihuanu, nemoc to u něj nevyvolá. Pokud jde však o jedince, který má predispozice k propuknutí nemoci, užívání marihuany u něj může urychlit, respektive nastartovat rozvoj psychózy. Marihuana tedy není něco, co by nemoc samo od sebe vyvolalo, ale může ji spustit u lidí, kteří k ní mají předpoklady. Mezi dalšími spouštěči schizofrenie mohou být například špatné vztahy v rodině, komplikace u matky během těhotenství, stres, špatné sociální podmínky či nadměrné užívání alkoholu.

Schizofrenie v číslech
V České republice je nemocných schizofrenií přibližně 100 000 pacientů, diagnostikovaných je ovšem pouze 95 procent z nich, tedy 95 000 pacientů. Léčí se jich ale ještě výrazně méně, pouze 66 500 pacientů. 39 900 pacientů je léčeno pomocí moderních antipsychotik, což výrazně zvyšuje úspěšnost léčby. Důvodem, proč je léčena pouze část pacientů, je zejména fakt, že mnoho z nich léčbu odmítá, přičemž významnou roli zde hraje stigma, kterým pacienti trpí. Správná a včasná léčba přitom pomůže až třetině pacientů získat nemoc pod kontrolu a vrátit se k běžnému životu. Na druhé straně, každý 10. schizofrenik svůj boj s nemocí vzdá a spáchá sebevraždu.

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Přidat komentář

Reklama

Reklama