Měření intelektu a rasizmus

Jsou naše duševní schopnosti vrozené nebo získané? Podílí se na jejich kvalitě větší měrou dědičnost či výchova?

Snažíme-li se změřit duševní schopnosti člověka, můžeme tak činit z mnoha důvodů. Potřebujeme například vybrat někoho pro práci, vyžadující tvořivé myšlení nebo chceme vybrat z velkého množství uchazečů o studium na vysoké škole skupinu lidí s nejlepšími předpoklady.

Takové třídění má praktický význam a neklade si za cíl stát se materiálem pro psychologické výzkumy či získávat informace většího společenského dosahu. Jiná situace nastává, použijeme li třídění lidí podle jejich schopností k dokazování rozdílů mezi přirozenými skupinami jako jsou etnika, rasy, pohlaví či různý sociální statut (chudí - bohatí).

Na pozadí toho všeho stojí otázka, kterou si myslitelé kladli ještě mnohem dříve, než vznikla psychologie jako samostatný vědní obor. Ta otázka zní: "jsou naše duševní schopnosti vrozené nebo získané? Podílí se na jejich kvalitě větší měrou dědičnost či výchova?"

Ač se to možná nezdá, tato otázka má poměrně velký společensko-politický přesah a zřejmě je jedním z mála teoretických problémů psychologie, jehož řešení sledovala širší veřejnost a jenž se v minulosti přímo dotýkal státních investic. Takové otázky se týkaly investic do vzdělávání ve speciálním školství - jde o to, do jaké míry lze ovlivnit vzděláním či výchovou naměřený současný stav duševních schopností člověka.

Další rozměr měl problém vrozených či získaných duševních schopností v Evropě 19. století a v USA zejména v první polovině 20. století. Byl to jev, s nímž se dnes často setkáváme v Čechách - rasizmus. Několik průkopníků měření duševních schopností zvučných jmen (Galton, Terman, Eyseneck) zkoumaly rozdíly ve výsledcích testů inteligence bělochů, černochů a indiánů a interpretovaly je jako důkaz větší kvality myšlenkových operací ve prospěch bílé rasy. Guild zase zkoumal vztah mezi inteligencí a zařazením ve společnosti.

Zde stojí za to uvézt příklad, budu citovat Guildův závěr (první polovina 20. století): "?mezi dělníky a služkami jsou jich tisíce?Tito hoši a dívky nejsou vychovatelní nad rámec nejnutnějšího výcviku, žádná školní výuka z nich nikdy neudělá inteligentní voliče nebo schopné občany. Představují úroveň inteligence, která je velmi běžná u rodin španělsky mluvících indiánů a Mexičanů z jihozápadu a černochů. Jejich tupost se zdá být podmíněna rasově nebo alespoň z rodových linií."

Naštěstí samotná psychologie proti takovým nebezpečným závěrům bojovala již od počátku. Už v roce 1914 přichází W. Stern s názorem podloženým vlastním výzkumem, podle něhož duševní schopnosti člověka jsou zčásti vrozené a zčásti získané vlivem okolí. Ověřováním rasistických závěrů, které jsem zmiňoval v předchozích odstavcích, se zjistilo, že pro zaslepenou zaujatost došlo k mnoha zásadním chybám při výzkumu. Velký přínos pro zodpovězení otázky dědičnosti duševních schopností byl také výzkum jednovaječných dvojčat, které mají shodnou genetickou informaci. Přestože zkoumání není u konce, má se dnes za to, že větší podíl má dědičnost na inteligenci v extrémních případech, to znamená je-li intelekt nízký či naopak hodně vysoký. Ti lidé, jejichž intelekt je spíše průměrný (a takových je samozřejmě nejvíce), jsou ve svých duševních schopnostech více ovlivňováni vnějšími vlivy, míra jejich schopností více závisí na výchově.

Psychologie ve spojení s genetickým výzkumem dnes po více než sto letech práce předkládají veřejnosti jasné důkazy, svědčící o naprosto nepodloženém názoru rasistů, že totiž některé rasy či etnika jsou "od přírody" více nadané než ti druzí. Závěry z výzkumu jednovaječných dvojčat jsem uvedl, dalším příkladem je měření intelektu černošských dětí, vyrůstajících v prosperujících rodinách, jimž se dostalo průměrného vzdělání vykázalo dokonce lehce nadprůměrné hodnoty oproti průměrné populaci. Genetika zase přichází s poznáním, že i přes odlišný vzhled bělochů a černochů nejde o odlišné biologické skupiny - rozdíly v genech jsou ve většině případů větší uvnitř ras než mezi nimi.

Autor: Jan Kulhánek

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (10)

  • Obrázek uživatele DISIDNET
    DISIDNET (anonym)

    Článek je sice zajímavý i když mi příjde dost jednostraný.Oběktivní skoumání je považováno za nebezpečné.Přitom snad každému je jasné to že největší kriminalitu v bílých Národech mají právě baervní,stejně tak jako mají nejnižší vzdělání,úmrtnost,bohužel i porodnost,nezaměstnanost a další takové věci. Bohuže vládnoucí židé a multikulturalisti vypouštějí bludy do nebe volající že lidi jsou si rovni že Ježíš byl černoch,že míchání ras stoupá inteligence že židé jsou nadřazení a proto by nám měli vládnout a další další věci. Opravdu mám dost stejně jako většina obyvatel ČR tedlech kampaní proti rasismu. My Češi máme svojí státní vlajku,máme svou českou krev,svou kulturu a nepotřebujeme sem žádné cizorodé rozkladné prvky. Autore článku popřemýšlejte o těch slovech.

    Kvě 29, 2009
  • Obrázek uživatele DISIDENT2
    DISIDENT2 (anonym)

    Článek je sice zajímavý i...PANEJO, TO BYL ALE RASISTICKÝ, ZAUJATÝ A NESMYSLNÝ PŘÍSPĚVEK:) KDYŽ SI PO SOBĚ PŘEČTETE VAŠE "LOGICKÉ" VÝVODY A NÁZORY, ZKUSTE TROCHU ZAPÁTRAT, NĚCO PŘEČÍST A ZAMYSLET SE... MOŽNÁ ZMĚNÍTE NÁZOR NA MNOHO VĚCÍ.

    Lis 22, 2010
  • Obrázek uživatele Mary
    Mary (anonym)

    Nelíbí se mi, že jsou Ćeši označováni za rasisty, pokud poukážou na asociální chování cikánských spoluobčanů.Neříkám "romských", protože nepřišli z Rumunska.Jestli se tohle etnikum chová asociálně, je to vyloženě sociální problém, nikoliv rasový. Porovnejte tolerantní vztah Ćechů např.k Vietnamcům, a s rasizmem zákonitě pohoříte. Prostě není.

    Lis 23, 2010
  • Obrázek uživatele NO
    NO (anonym)

    já mám tenhle názor,rasista je jen jiné slovo ,pro toho,kdo je nevychovaný a má malé sebevědomí,já byla v Africe,na Kubě a věřte mi ,že já ras.broblém nemám,protože před bohem jsme si všichni rovni,často rasisté ani neví,proč vlastně někoho tmavého nenávidí,nikdo nemůže za to komu a jaký se narodil...tak už by mělo být toto slovo vymazáno ze slovníku slov

    Led 24, 2017
  • Obrázek uživatele bylas všude
    bylas všude (anonym)

    já mám tenhle...ale doma asi oči otevřít neumíš, že jo. A podívat se kolem sebe, kdo se uměl nejlépe "přizpůsobit".

    Led 25, 2017
  • Obrázek uživatele nepřišli ani z ŘÍMA,ale z INDIE.
    nepřišli ani z ... (anonym)

    Nelíbí se mi, že jsou...at si ty menšiny které jsou většinou netáhla,vezme každý takový obhájce domů a živí je!!!

    Led 26, 2017
  • Obrázek uživatele Ich
    Ich (anonym)

    já mám tenhle...Přesně tak, moje řeč!

    Led 26, 2017
  • Obrázek uživatele nikdo
    nikdo (anonym)

    tu nikoho neobhajuje nebavíme se o neslušných lidech,ale o slovu rasismus,to nemá s barvou nic společného,to jaké kdo má vychování a IQ to je právě ten předsudek a velmi zavádějícím,je to o lidech,ne o barvě pleti ,jsou dobří Muslimové a jsou mezi nimi sekty zrůdy a tak je to u všech ras,ale o barvě pleti to není..

    Led 26, 2017
  • Obrázek uživatele Janinka
    Janinka (anonym)

    RASISMUS JE,když se někdo nadřazuje nad druhým a degraduje ho,nebo má narážky na jeho barvu pleti,nebo společenské postavení,všechno je dnes považováno za rasismus,ale většinou se o něj přímo nejedná,nesplňuje to ten ras.podnět,většinou se jedná o normální názor,třeba že je někdo prase-a člověk v tom momentě neuvažuje jestli ten dotyčný je černý,žlutý,modrý,ale pokud je to Rom,hned je to brané jako rasismus,když mu vynadáte,já se na ně takhle nedívám,jak píše tady někdo je to o slušnosti a o lidech

    Led 31, 2017

Přidat komentář

Reklama

Reklama