Jasné příčiny vzniku panické poruchy či agorafobie zatím nejsou úplně známy. Na zranitelnosti k úzkosti se podílí řada faktorů, a to u různých lidí v různé míře.
Vrozené faktory
Vrozené faktory mají významný vliv, pro což svědčí to, že v některých rodinách nacházíme tyto poruchy častěji. To může znamenat, že je zde přítomna vrozená biologická zranitelnost. Pravděpodobně se však nedědí přímo panická porucha, ale dispozice reagovat úzkostí na zátěž. Křehkost nebo odolnost osobnosti je tedy jen zčásti vrozená. Například hyperkinetické děti bývají ke stresu křehčí. Rovněž mají vliv vrozené temperamentové vlastnosti. Nemůžeme úplně změnit svoji povahu, ale můžeme snížit šanci rozvinout stres, pokud ji známe a umíme vytipovat předem situace, na které reagujeme přehnaně.
Biochemické faktory
U úzkostných stavů dochází k poruše v přenosu serotoninu v mozku. Tato biochemická porucha je přítomná pravděpodobně u všech typů úzkostných stavů, ať nám jejich rozvoj je více pochopitelný z toho, co se v životě toho kterého člověka stalo, nebo úzkostné stavy přišly jakoby z ničeho nic. Zda tato biologická porucha je příčinou úzkosti, nebo pouze její součástí, to zatím nevíme. Antidepresiva dokážou postupně zvýšit dostupnost serotoninu v mozku a tím pomáhají normalizovat biologickou rovnováhu.
Podmínky vývoje v dětství a výchova
Jedním z nejdůležitějších darů, které mohou dát rodiče dítěti, je pocit bezpečí. Pokud dítě vyrůstá bez tohoto pocitu, je nejisté ve vzájemném vztahu s druhými. Obává se čelit novým věcem, neumí si poradit s neúspěchy. Kdo nezažil dostatek bezpečí v dětství, snadno podléhá stresu v dospělosti.
Výchovné vlivy související s rozvojem panické poruchy
- předčasné oddělení od matky
- perfekcionistická a nadměrně kritizující výchova
- přehnaně pečující a rozmazlující výchova
- úzkostlivý rodič jako vzor
- výchova rodiči, kteří dávají dítěti najevo, že svět je plný nebezpečí
- náhlé úmrtí blízkého člověka
Rysy osobnosti
Asi u poloviny lidí trpících panickou poruchou jsou nápadné některé rysy povahy. Většinou jde o lidi, kteří mají celoživotní tendenci dělat si nadměrné starosti i o věci, které jiní hodí za hlavu. Často jsou to lidé s problémy v asertivním jednání. Nejsou schopni říct ne v situacích, kdy by bylo odmítnutí namístě, mají potíže se snášením kritiky od ostatních, sami kritizovat neumějí, a když se o to pokoušejí, může to být přehnané. Mají nadměrnou potřebu pochvaly a posílení od druhých a bývají nadměrně závislí na hodnocení druhými. Také je nápadná jejich starost o svůj tělesný stav. Věnují sebepozorování daleko více času než většina lidí kolem. Mívají tendenci rychle dělat katastrofické závěry i z malých odchylek v tělesném fungování. Mívají celoživotní sklony k perfekcionismu a nadměrnou výkonovou orientaci. Někdy však může být důvod stresového prožívání v absenci některých dovedností ? neschopnost si dostatečně plánovat čas, oddělit důležité od nedůležitého, umět si říct o to, co potřebuji, způsobem, který je pro druhé přijatelný, apod.
Stres
Stres je často důležitou okolností na počátku rozvoje panické poruchy nebo agorafobie. Lidé, kteří žijí ve stresujících podmínkách, jsou více náchylní k rozvoji úzkosti. Prožívání stresu často navazuje na problémy v rodině, v práci či studiu. V rodině to bývají zejména konflikty v rolích, jak mezi partnery, tak mezi rodiči a dětmi. Mohou se projevovat jak neustálými hádkami, tak napjatým mlčením. V pracovní situaci to bývá jak konfliktní situace, tak workoholismus (nadměrné pracovní tempo, nedostatek odpočinku), které vedou k výraznému stresu. První záchvat paniky se většinou objeví v době zvýšeného stresu. V zásadě se jedná buď o psychický, nebo tělesný stres.
- Psychický: vzniká v době sporů a hádek s blízkými lidmi, sexuálních problémů, po ztrátě blízké osoby, v časovém presu, přepracování, při pracovních problémech, při změně či ztrátě místa, finančních problémech, při frustraci (např. na mateřské dovolené) apod.
- Tělesný: vzniká v době tělesné nemoci, v únavě při přepracování, při nadměrném užívání alkoholu nebo drog, chronickém nedostatku spánku, při nedostatku cukru a živin (např. následkem držení diet).
Životní události
Relativně často předchází rozvoji panické poruchy závažná životní událost.
Nejčastější životní události způsobující nadměrný stres
Úmrtí partnera/partnerky
Úmrtí blízkého člena rodiny
Úraz nebo vážné onemocnění
Ztráta zaměstnání
Odchod do důchodu
Změna zdravotního stavu člena rodiny
Sexuální obtíže
Změna finančního stavu
Úmrtí blízkého přítele
Závažné neshody s partnerem
Konflikty se zetěm/snachou
Manžel/manželka končí se zaměstnáním
Změna životních podmínek
Změna životních zvyklostí
Změna bydliště
Změna rekreačních aktivit
Změna sociálních aktivit
Změna spánkových zvyklostí a režimu
Změny v širší rodině (úmrtí, sňatky)
Vánoce
Tělesná onemocnění
Úzkost může být také spojená s tělesným onemocněním. To platí zejména pro starší populaci. Úzkostná porucha může navazovat na ischemickou chorobu srdeční, vysoký krevní tlak, mozkovou příhodu, Parkinsonovu chorobu, cukrovku, revmatismus, sníženou i zvýšenou činnost štítné žlázy apod. Emoční porucha může také zhoršovat průběh všech těchto onemocnění. Někdy navazuje na bouřlivé hormonální změny po porodu či v klimakteriu.
Zdroj: Agorafobie a panická porucha, nakladatelství Portál
Komentáře (28)
- odpovědět
Zář 06, 2009- odpovědět
Zář 13, 2009- odpovědět
Zář 15, 2009- odpovědět
Zář 17, 2009- odpovědět
Led 07, 2010- odpovědět
Led 07, 2010- odpovědět
Bře 06, 2011- odpovědět
Kvě 31, 2011- odpovědět
Kvě 31, 2011- odpovědět
Čer 01, 2011- odpovědět
Kvě 09, 2015- odpovědět
Kvě 17, 2015- odpovědět
Kvě 18, 2015- odpovědět
Kvě 18, 2015- odpovědět
Kvě 18, 2015- odpovědět
Kvě 18, 2015- odpovědět
Kvě 18, 2015- odpovědět
Kvě 18, 2015- odpovědět
Srp 11, 2017- odpovědět
Srp 11, 2017- odpovědět
Srp 12, 2017- odpovědět
Srp 12, 2017- odpovědět
Srp 12, 2017- odpovědět
Srp 12, 2017- odpovědět
Srp 12, 2017- odpovědět
Srp 12, 2017- odpovědět
Srp 19, 2017- odpovědět
Pro 20, 2017Přidat komentář