Jak se setkat se svým osudem? Jakou řečí mluví nevědomí?

Pokud se rozhodnete prozkoumat malou část svého nevědomí (ostatně víc než malou část nejspíš zatím nikdo prozkoumat nedokázal), je to podobné, jako když se vydáte na dalekou cestu do neznámé země. Může se stát, že uvidíte nevídané rostliny, podivná zvířata a třeba i lidi, kteří jsou úplně jiní než vaši přátelé. A navíc budou mluvit jazykem, který se liší od toho vašeho…

Při svém hledání budete čelit podobnému problému jako cestovatelé. Jak jen se tam dorozumět? Co znamená tohle sdělení? A dokážu jim nějak vysvětlit, co potřebuju já?

Neurazím je? Budu umět poděkovat? Otázek, které vás po cestě napadnou, může být ještě mnohem víc.

Na tohle putování se můžete vyzbrojit spoustou slovníků. Mezi ty nejjednodušší patří různé snáře, příručky k vykládání karet či třeba ke čtení z ruky. Učebnice, které popisují různá mytická stvoření a starobylé báje či legendy. Nebo třeba i knihy o různých náboženstvích. Další možností jsou některé učebnice psychologie. Tam se můžete dozvědět opravdu hodně… Potíž je v tom, že tyto „slovníky“ můžete, a nemusíte využít.

Pokud budete podnikat výpravy do světa nevědomí častěji, nejspíš vám dobře poslouží. S jejich pomocí dokážete vyložit spoustu věcí, s nimiž jste se setkali. Porozumět mnoha sdělením a využít je ve svém životě.

 Ale když se vydáváte na první cesty, je to trochu jiné. Především si rychle všimnete, že každá z příruček vykládá jednu a tu samou věc trochu jinak. Zatímco pro někoho může kupříkladu světlo znamenat osvícení či porozumění nějakému tajemství, kdosi další píše, že symbolizuje vaši záchranu. A podle jiného autora by se mohlo jednat třeba o setkání s andělem. Aby toho nebylo dost, tak narazíte i na vysvětlení spojená s palčivým žárem slunce či ohně, který může zničit váš předchozí život…

Čím víc knih o onom symbolu přečtete, tím větší nepořádek z toho budete ve své mysli mít. Tak co to tedy nakonec je? V tuhle chvíli už budete s rozumem v koncích.

A právě to je velmi důležitý okamžik. Protože nevědomí nefunguje podle pravidel, která zná a dodržuje náš rozum. Často v něm neplatí ta nejzákladnější „rozumná“ pravidla.

Obluda ze snu může být současně děsivým ohrožením i nejlepším pomocníkem. Tomu se nedá porozumět…

V tuhle chvíli budete potřebovat něco jiného než schopnost přemýšlet podle pravidel, která používáte v běžném životě. Budete se totiž muset spolehnout na své city a pocity.

Ocitáte se ve světě, kde slova a definice nefungují, ale vaše prožívání ano. Mnohem lépe než normálně, protože jej pořád neokřikuje rozum. Tady neplatí, že vědomí ví všechno lépe.

Při setkání s nevědomím můžete prostě jen být. Nemusíte vyhodnocovat a posuzovat, jestli vše funguje podle pravidel. Nepotřebujete pochybovat o správnosti toho, s čím se setkáte. Vaším úkolem nebude ani domýšlet důsledky všeho, co se kolem vás děje. Stačí se zaměřit na své prožitky. Budete toho cítit hodně.

„Tohle je významné,“ řeknou vám. A vy se můžete vydat směrem, který vám ukazují. „Na tohle teď nemám sílu,“ pocítíte. Bude vám jasné, že tady musíte ustoupit. „Toto je úžasné,“ ucítíte náhle. Nebo také: „Strašně se bojím, jenomže nemůžu uhnout. Prostě ne!“ Pocitů, s nimiž se setkáte, může být pestrá škála. A tam, kde vám cosi sdělují, se vyplatí zastavit.

V nevědomí nemá smysl rozumově rozebírat, co jste to vlastně vypátrali či prožili. Do toho se můžete pustit později, až budete přinesené poklady třídit a prozkoumávat ve světě vědomí, kde vládne rozum. Ale i tady si nechte poradit od svých pocitů. Pokud je vám něco lhostejné, asi to v tuto chvíli nehraje nijak významnou roli. A když vám cosi prostě nejde z hlavy, pořád si to připomínáte a strašně vás to zajímá, skoro určitě jste našli něco důležitého.

Rozum vám může pomoci, abyste své objevy dokázali využít v běžném životě. Proto je nakonec vyložíte s pomocí moudrých knih – nebo třeba toho, co jste našli na internetu.

Ale důležité je neustále si připomínat, že při práci s tím, co jste našli v nevědomí, potřebujete nutně sledovat své pocity. Jinak se může stát, že vás všechny ty výklady uvedou v omyl a kouzlo vašeho pokladu se vytratí.

Existují slovníky pro porozumění řeči nevědomí.

Patří mezi ně i snáře, příručky pro výklad karet, knihy o různých mýtech či náboženstvích…

Nevědomí nefunguje podle pravidel, na která je zvyklé vědomí. Místo rozumu se při práci s ním spolehněte spíše na pocity. Rozum vám pomůže až později, když budete své zážitky z říše nevědomí překládat do jazyka vědomí.

Zdroj: Lenka Šnajdrová: Tajemství ve vaší hlavě, nakladatelství Portál

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Související produkty na 001shop.cz: 
Zařazení na fórum: 

Komentáře (3)

  • Obrázek uživatele Milan Fikar
    Milan Fikar (anonym)

    Zajímalo by mne, co chtěl autor článku vlastně říci. Upozornit na reklamu kartářek, astrologů a mnoha dalších oborů kterými se zabývají lidé, kteří dokáží otevřít lépe, než průměr, svou pravou polovinu mozku. Lidé jsou však lidé, a je daleko více těch, kteří jen předstírají že umí. Umí však dobře jen mluvit. Mají dobrou výřečnost. Další problém je onen pojem, nevědomí. Od Freuda se používá tento pojem. V jeho době se pro čtení v nevědomí, hlavně hysterických žen, používala hypnóza. Od té doby se však hypnóza více zneužívá. Já spíše používám pojem podvědomí. Jen si lidé spoustu nepříjemných emocí neuvědomují, nechtějí si je připustit a tak se je snaží zasunout někam do onoho nevědomí (Freudovo pojetí), Pokut danou emoci, daný zážitek, emocionálně nezpracují, zůstává jim v podvědomí. A ony sny jsou jen vyrovnávání se nevědomí a proto já mám raději pojem podvědomí. s oněmi emocemi. Že jsou otevření lidé, kteří dokáží číst nejen v emocích svých ale i druhých, nepopírám. Tito jednotlivci to však nemají nikterak jednoduché žít ve společnosti rozumu, až skeptiků. Přitom je jedno jaký je kvocient (IQ) daných skeptiků. Čím je však nižší IQ člověka schopného se otevřít, tím více a déle je snaha, ve společnosti rozumu, takového člověka léčit. A i druhá strana, člověk schopný se otevřít vnějším emocím, to nemá jednoduché. Zvláště chce-li společnosti něco z dělit ze svých zkušeností. Ten je však schopen se poučit a přizpůsobit onomu způsobu myšlení skeptiků. Je schopen vycítit emoci těch, kteří mají minimum emocí. Co je to tedy nevědomí? Necitlivost, necítění, neumění číst v emocích druhých a ani svých. Problém je, že nevědomé - podvědomé emoce, z jakéhokoliv důvodu, se nakonec projeví symptomem nějaké fyzické nemoci, které je v pozadí snížená imunita daného jedince. Biomedicína -fyzická nemoc - nízká imunita. Psychoterapie - hledání příčiny snahy uzavření emocí do nevědomí. Psychosomatika nalezení emoce jejíž příčinou je onen symptom nízké imunity. Fyzická nemoc.

    Srp 27, 2021
  • Obrázek uživatele Věrka
    Věrka (anonym)

    Komu jste to dneska na tomto celkem solidním portále dali slovo?! (Skoro) všechno o nevědomí si dál ráda budu číst od solidních autorů a né od jakéhosi fanatika. Číst tento článek, a pořád čekat, co z toho konečně vyleze - a ejhle, ona to reklama na podivnou knihu - byla naprostá ztráta času a také nálady. Něco takového? Tady?

    Srp 28, 2021
  • Obrázek uživatele !
    ! (anonym)

    Formy reklamy jsou stále rafinovanější.

    Srp 28, 2021

Přidat komentář

Reklama

Reklama