Jak se osvobodit od cynizmu

Cynizmus v přiměřených dávkách má sice při sdělování některých informací své místo a dodává našim výrazovým prostředkům zvláštní nádech (bez špetky cynizmu by se z většiny z nás stali nesnesitelní, naivní, přitrouble šťastní otravové), je však, stejně jako kokain, nebezpečnou drogou. Zatímco účinky cynizmu na vaši osobnost mohou být sice znatelné, ale relativně nevýznamné, jeho vliv na duši a koneckonců na celkové zdraví může být poměrně vážný. Cynikové nejsou nic jiného než zklamaní idealisté a často v sobě skrývají mimořádně citlivou duši.

Cynizmus je brnění, jímž se chráníte, aby vás svět plný lidí a událostí, jež zcela neodpovídají vašim (svého času nereálným) představám, (opět) nezranil. Používáte jej jednak k zamaskování strachu z dalšího zranění, jednak k částečnému vyjádření svého potlačovaného původního hněvu z prvního zklamání.


Cynizmus, podobně jako kokain, působí negativně na cirkulaci energie v hrudi (známou jako čchi ochrany srdce), protože jí brání v pohybu. V důsledku toho svalstvo a spojovací tkáně tvrdnou, aby otupily bolest. Pokud si ale čchi v hrudi zastavíte, snižujete sami sobě šanci, že se ještě někdy budete cítit naprosto v pohodě.


Možná nastal čas životu odpustit. Odpustit matce, otci, sourozencům, vychovatelce, prarodičům, učitelům, svým hrdinům, přátelům, partnerům, kolegům a lidem na ulici. Odpusťte Slunci, Měsíci, hvězdám, Zemi, přírodě a nekonečnému vesmíru. Odpusťte kněžím, dramatikům, politikům, gangsterům a prostitutkám. Odpusťte těm, kteří konci každé věty vyjedou nahoru, jako by se věčně ptali. Odpusťte počasí. Odpusťte osudu. Odpusťte svému Bohu. Odpusťte dokonce i lidem, kteří k tmavomodrým kalhotám nosí hnědé polobotky. Především však odpusťte sami sobě - to, že jste byli po celá ta léta takovými cynickými mizery. Nastal čas jít dál.


Nemyslím si, že se můžete vrátit do původního stavu falešné naivity a nereálných očekávání, ale můžete se pohnout o kus dál, plně si vědomi odporností, brutality a krutosti, jež jsou součástí života, a svým způsobem s nimi smířeni. Přitom ale můžete žít dál a naplno očekávat ušlechtilost, eleganci a laskavost, jež k němu také neoddělitelně patří. A právě na rozvoj těchto vlastností soustředíte svou mysl.


Možná vám v minulosti někdo způsobil bolest, ale znáte snad někoho, komu se něco takového nestalo? Takových lidí asi moc nebude. Nemarněte proto zbytečně další energii snahou, aby se něco podobného v budoucnosti neopakovalo. Dá rozum, že bolesti se vyhnout nedokážete (jak vás to jenom mohlo napadnout?), ale bolest zraňuje pouze tehdy, jestliže se jí bráníte. Jakmile ji přijmete, splynete s ní a rozhodnete se, že ji použijete jako "hnojivo" pro svůj další osobní růst, přestanete ji vnímat a ona se stane pouhým pocitem, který se později vytratí.


S procesem "odcyničtění" můžete začít okamžitě, a to tak, žes si zaťatými pěstmi zabubnujete na hrudní kost - něco na způsob filmového Tarzana - svižný a nepřerušovaný virbl o délce maximálně 90 sekund. Přitom budete křičet "Háááááááááá!" tak hlubokým a znělým hlasem, jaký jen bez většího úsilí dokážete během této doby z hrdla vyloudit. Na konci vystoupení postupně zpomalujte tempo, až se pěsti úplně zastaví.


Zbavíte se tak svých cynických hradeb a obnovíte proudění čchi ochrany srdce; tu začnete pociťovat jako mravenčení na hrudi, jakmile s bušením a řvaním přestanete. Okolo vás se opět rozhostí klid a mír.


Nakonec roztáhněte ruce, jako byste byli na kříži (uvolníte tak meridiány srdce a ochrany srdce na rukou), velice zhluboka a plně se nadechněte a řekněte:


"Odpouštím své matce, otci, sourozencům [máte-li jaké], chůvě [nebo tomu, kdo se o vás staral], prarodičům, učitelům, svým hrdinům, přátelům, partnerům, kolegům a lidem na ulici.

Odpouštím Slunci, Měsíci, hvězdám, Zemi, přírodě a nekonečnému vesmíru. Odpouštím kněžím, dramatikům, politikům, gangsterům a prostitutkám.

Odpouštím těm, kteří na konci každé věty vyjedou nahoru, jako by se věčně ptali.

Odpouštím počasí, osudu a svému Bohu.

Odpouštím dokonce i lidem, kteří k tmavomodrým kalhotám nosí hnědé polobotky. Především však odpouštím sám sobě, že jsem byl po celá ta léta takovým cynickým mizerou. Nastal čas jít dál."



Spusťte ruce dolů a pokračujte v tom, co jste dělali předtím. Výsledky by se měly začít dostavovat za několik dnů.


Zdroj: Bosonohý lékař - Osvobození mysli, nakladatelství Metafora

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Přidat komentář

Reklama

Reklama