
Máme zapotřebí být chápáni i chápat sami sebe, ale k tomu si obvykle sami nevystačíme. Hodně neklidné děti potřebují někoho, kdo jim pomůže pojmenovat, odkud jejich neklid pochází. Tam, kde nejsou věci pojmenovány, roste zmatek a s ním přichází úzkost.
Něco pojmenovat znamená vyvést to z chaosu a zmatku a učinit to srozumitelným. Není dobré, když se o některých věcech ? jako třeba o smrti ? nikdy nemluví, protože pak zůstanou ukryté, jako by neexistovaly. Nejsou-li určité věci pojmenovány, začnou nás strašit. Například generace mé babičky měla zakázáno mluvit o sexu; protože zůstal nepojmenován, postupně se stal mocnou a ovládající veličinou.
Pokud věci pojmenováváme, děti mohou snadno objevit, že existuje něco, co nazýváme pravdou. Díky tomu nežijí ve zmateném a pokryteckém světě, který se zdá naplněn pouze falší a lží. Rodiče, kteří před svými dětmi přiznají, že se nespravedlivě rozzlobili, a prosí je o odpuštění, tím něco pojmenovávají: přiznávají, že nejsou dokonalí. Slovo souzní se životem a skutečně se stává tělem.
Pochopil jsem, že proces vyučování a učení se je procesem komunikace s pohybem tam a zpátky: uzdravený a uzdravující si mezi sebou neustále vyměňují role. Začneme-li chápat sami sebe, začneme chápat i druhé. Jde o součást pohybu od idealismu k realitě, z nebe na zem. Nejedná se o to být dokonalí nebo popírat své city.
Snaha o lepší pochopení, stejně jako snaha o nalezení pravdy nepochází jen z toho, co jsme se naučili od ostatních, zvláště od svých učitelů, ale také z vlastní zkušenosti. Řekl bych, že se zde skrývá další hluboká skutečnost: pravda a pochopení nejsou pouze záležitostí rozumu, ale také těla. Začneme-li naslouchat svému tělu, budeme naslouchat světu kolem nás skrze vlastní zkušenost; důvěřovat své intuici, svému srdci. Pravda spočívá rovněž v zemi našich vlastních těl. Je to otázka posunu od teorií, kterým jsme se naučili naslouchat, ke skutečnosti, která je v nás a kolem nás. Pravda proudí ze země našich zkušeností. Nepopírá se tím pravda, kterou jsme přejali od učitelů, z knih, z tradice, od předků nebo z náboženské víry. Obě však musí kráčet pospolu. Pravda z nebe musí být potvrzena a posílena pravdou ze země. Musíme se učit naslouchat a potom komunikovat.
Zdroj: Vanier - Cesta k lidství, nakladatelství Portál
Komentáře (9)
- odpovědět
Dub 30, 2010- odpovědět
Dub 30, 2010- odpovědět
Čer 24, 2010- odpovědět
Led 14, 2011- odpovědět
Led 14, 2011- odpovědět
Led 14, 2011- odpovědět
Led 15, 2011- odpovědět
Říj 21, 2017- odpovědět
Říj 22, 2017Přidat komentář