Fáze syndromu vyhoření

Podle modelu Schmidbauera má syndrom vyhoření tři fáze.

Fáze 1: počáteční fáze

Tato fáze se vyznačuje nadměrnou angažovaností (často u lidí, kteří v profesi začínají), příliš aktivním nasazením a pocitem nepostradatelnosti. Dotyčný často vzhlíží k idealizovaným vzorům (primář, který je „vždy k zastižení“). Vlastní potřeby jsou popírány. Jak v profesním, tak i v soukromém životě přibývá sociální izolace a strachu ze špatného hodnocení. Vlastní „dokonalost“ je vystavována na obdiv, roste závislost na pochvale a uznání, což může vést k rivalitě s ostatními členy týmu. Zásadní je touha získat vedoucí postavení a respekt.

Fáze 2: propuknutí syndromu

Dochází k stále většímu rozporu mezi nároky a skutečnými výkony. Chronická únava a rostoucí nechuť vedou ke snížení výkonnosti. V případě lékaře je chování k pacientům je odtažitější, svěřené úkoly jsou vykonávány mechanicky a neosobně. Dotyčný má pocit, že ho všichni využívají a že je svět nespravedlivý. Reakcí je cynismus objevující se v řeči i v jednání. („Příště zkuste vyskočit ze čtvrtého patra, třeba to bude mít větší úspěch.“)

Postupně přibývá absencí, nemocí, autoagresivního chování (kouření jedné cigarety za druhou, nadměrná konzumace alkoholu), pocitů viny a méněcen­nosti. Rovněž se stupňuje agresivní chování vůči kolegům a pacientům. Začíná hledání „obětního beránka“ a vzhledem k nutnosti stabilizace vlastní hodnoty jsou devalvovány výkony kolegů (skrze pomluvy, intriky). Protože není na do­hled žádné řešení, přibývají rovněž stížnosti na instituce (např. na nemocnici, politiku). Postižený si vytváří roli oběti a roste v něm pocit křivdy.

Fáze 3: slábnutí výkonnosti

Výrazně se snižuje výkonnost. Stále častěji se objevují chyby z nepozornosti. Dotyčný začíná být lhostejný ke kvalitě své práce a zároveň klesá jeho angažo­vanost a zájem. Objevují se nemoci bez jakékoli organické příčiny, např. chro­nické tělesné bolesti, poruchy spánku a nejasné problémy s oběhovým systé­mem. Postižený je náchylnější k infekcím. Roste spotřeba nikotinu, alkoholu a/nebo nejrůznějších tablet. Člověk zcela ztratil schopnost regenerace. V sou­kromém životě se kupí problémy; zesiluje se sociální izolace. Na realizaci vlast­ních zájmů již nezbývá síla ani čas. Profesní sebevědomí se neustále snižuje. Tento proces nezřídka končí sebevraždou.

Zdroj: Psychoonkologie v praxi, nakladatelství Portál

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (2)

  • Obrázek uživatele Slavej
    Slavej (anonym)

    Jak jste spokojeni s tím, co máte? Znáte lidi, kteří se stále připravují na něco velkého, co přijde? Asi víte, že velké věci se nestanou samy od sebe. Jak to máte Vy? Je náročné vydat se sám na strastiplnou cestu, to je pravda. Ale co kdyby existoval někdo, kdo Vám chce cestu usnadnit? Tři věci, které nás brzdí - Miroslav Peřina věří, že čím více bude spokojenějších lidí okolo nás, tím lepší bude i náš život. Z tohoto důvodu se s námi rozhodl zdarma podělit v tréninkovém videu o myšlenky, díky kterým můžete žít spokojenější život a plnit si Vaše sny. Video trénink zdarma najdete zde: http://nastartujse.cz/?a_box=7eakp7zd Pokud Vás zajímá to, co zajímalo i mě, zda může něco z toho fungovat, podívejte se na video. Byl jsem mile překvapen. http://nastartujse.cz/?a_box=7eakp7zd

    Dub 27, 2013
  • Obrázek uživatele Rea
    Rea (anonym)

    Dobrý den, mohla bych Vás požádat o vyplnění dotazníku ohledně syndromu vyhoření? Je zcela anonymní a bude použit na soutěž SOČ. http://www.survio.com/survey/d/B5W9M9L9V6N8I8T1Z

    Pro 02, 2013

Přidat komentář

Reklama

Reklama